Policie pomáhá a chrání. Foto: Petr Zewlakk Vrabec.

Návštěva Pořízkova paláce v Brně je vždy zážitek: jak jsme na místě samém seznali, onen zázrak moderní architektury a mistrovské dílo českých hlav a rukou z větší části stále stojí, a dokonce uvnitř fungují dva výtahy ze čtyř, stejně jako eskalátory (což prý, dle tvrzení místních, nebývá pravidlem). Ve čtvrtek se v řečeném domě hrůzy konalo představení, které si nechat ujít by byla obrovská škoda: v trestní věci Štěpána Reicha vypovídal poškozený policista Jan Vyvial (násilník na snímku).

Přiblížiti váženému čtenáři svědkovy intelektuální předpoklady si arci netroufáme, v obavě, že bychom to nesvedli, aniž bychom se dopustili vážné urážky houpacích koní, případně nedůvodně osočili tykve; shrňme tedy, že pan Vyvial je konstituce mentálně křehčí, kteréžto disposice jsou ovšem bohatě vyváženy jím samotným zdůrazňovaným speciálním policejním výcvikem. Jeho plody, jak víme, tento policista projevil v roli provokatéra na 1. máje, kdy, jak dnes vypověděl, používal vůči demonstrantům hmaty a chvaty sebeobrany, a to s takovou vehemencí, že musel být dalšími policisty zpacifikován. Pro přiblížení svědkova intelektuálního ustrojení snad postačí uvést, že když měl odpovídat na otázky obhájce, pravil, že odmítá, aby si nezpůsobil nebezpečí trestního stíhání, a názor změnil až poté, co být soudcem upozorněn, že takový postoj se jaksi neslučuje s jeho tvrzeným postavením poškozeného.

Hlavní líčení probíhalo za přítomnosti lethargické státní zástupkyně, která si povinnost dokazovat vinu obžalovaného vyvěrající z ustanovení § 2 odst. 5 TrŘ vyložila tak, že si soudu stěžovala na obžalovaného, an se během výslechu smál, jinak byla zcela pasivní a ponechala vše na soudci Josefu Tatíčkovi. Ačkoli na tomto blogu nechválíme soudce často, zde by bylo nespravedlivým nekonstatovat, že jeho dosavadní výkon se nám jeví jako vrcholně kompetentní. Soudce přesně znal obsah spisu, včetně videí, incident zachycujících, a dokázal svědka, jemuž byla videa předestřena, několikrát přistihnout při lži.

Jak pravil básník, bylo to překrásné a bylo toho dost: pokračování 7. listopadu ve 13.15 hod., kdy by snad již mohl být vyhlášen rozsudek. Soud hodlá vyslechnout ještě na konfliktu zúčastněného člena antikonfliktního teamu (to je ten muž s kšiltovkou a služebním číslem 316060), který, aby obžalovaného usvědčil, by musel vypovědět, že slyšel, jak Vyvial volá na obžalovaného Policie! – což neslyšel nikdo – a viděl, jak jej poté obžalovaný udeřil do obličeje – což se nestalo a na videích je to jasně patrné – a jeho zásah proti Vyvialovi byl toliko snahou mírnit kolegovu služební horlivost, načež by soud, uplatniv zásadu, že pokud se rozchází výpověď policisty a videozáznam, lže video, jedině mohl dát obžalobě za pravdu.

Akutalisováno.

Aby si čtenáři mohli učinit nezaujatý obrázek o povaze Vyvialova policejního zákroku a o tom, jak situaci následně popsal, zveřejňujeme úřední záznam o jeho výpovědi, kterou učinil bezprostředně po akci, v konfrontaci s videozáznamy, jež to samé zachycují; poškozený Jan Vyvial je ten muž v černém oblečení, na počátku ve slunečních brýlích se světlou obrubou, později bez nich – poprvé se objevuje v čase 0:53, obviněný je štíhlý muž s tmavými vlasy v oranžovém tričku a slunečních brýlích se zelenými skly a je poprvé v záběru v čase 0:06.



Na dalším videu již oba aktery poznáte:



A kdybyste se chtěli pobavit, takto vyhodnotila situaci GIBS (obsahově identický dokument obdržel i další oznamovatel, Štěpán Reich); vše bylo podle zákona, chudáček Vyvial se jen bránil: nebyly zaznamenány žádné excesy a veškeré použití donucovacích prostředků bylo vyhodnoceno jak[o] oprávněné a přiměřené dle ust. § 53 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Tak tomu říkám policejní inspekce ostrá jako břitva!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)