Mělo se tak stát dvěma dílčími skutky, a to výrokem o její cti (či spíše absenci této), který jsem pronesl dne 21. 6. 2010 v Hořovicích jako zmocněnec přestupkově obviněného Jana Šinágla, a dále tím, že jsem tomuto delikventovi o dva dny později umožnil zveřejnění svého [není zřejmé, zda jeho nebo mého, ale to lze vzhledem ke kontextu věci pokládat za víceméně irelevantní] lživého a nactiutrhačného vyjádření na stránkách www.sinagl.cz
.
Děkuji, zasmál jsem se, předvolání odkládám, k žádné přestupkové komisi do Hořovic samozřejmě nepojedu.
Počínání Heleny Vondráčkové ve mně budí dojem, že místo s právníkem by tato jemná dáma měla své problémy příležitostně konsultovat spíše s psychiatrem, jenž by ji s nimi citlivě odkázal do míst, která jsou pro ně patřičná.
Aktualisováno.
Moje reakce.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Urazil jsem Helenu Vondráčkovou
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 5543
Komentáře
myslím, že na Hořovice je Vaše reakce příliš inteligentní...
Přece jen by to mělo bý-ti napsáno pro hořovického úředníka jednodušeji... :¨)))
S pozdravem
M.H.
Marek Pokorný
Jinak se též obávám, že úředník bude potřebovat k vyjádření onoho tlumočníka.
Neváže se "svůj" na podmět slovesa?
Nesouhlasím. To má ustálený typografický význam "kursivy v kursivě". Takový můj záměr arci nebyl, chtěl jsem toliko obohatit citaci svou vsuvkou, jež se poté stala její integrální součástí a má tedy logiku uvést ji v kursivě.
Neváže se "svůj" na podmět slovesa?
Měl by, avšak při studiu textů produkovaných veřejnou správnou není jazykový výklad jedinou použitelnou methodou, ba – na základě dlouholeté zkušenosti s těmito – soudím, že nemůže být ani výkladovou methodou primární. Výchozí musí být naopak výklad teleologický: co chtěl úředník napsat a co by i napsal, kdyby to uměl.
V daném případě jest těžko představitelné, že jsem JŠ umožnil, aby umístil můj komentář na své stránky, když jsem ani žádný komentář nenapsal a JŠ není mým podřízeným, aby snad musel žádat o dovolení cokoli na svém vlastním webu publikovat.
Přesná citace inkriminované věty zní: "Dne 23. 6. 2010 jste měl umožnit panu Janu Šináglovi zveřejnění svého lživého a nactiutrhačného vyjádření na stránkách www.sinagl.cz s úmyslem Martina Michala a Helenu Vondráčkovou veřejn urazit a ponížit." Podle mne v takto konstruovaném obvinění "svého" jazykově být nemůže, jediné vhodné alternativy jsou "jeho" nebo "vašeho".
A to bez ohledu na nesmyslnost kauzy (za což ale úředníci nemohou, ty přestupky jsou návrhové), jíž na bizarnosti dodává nejen procesní aktivita bizarní postavy Vondráčkové, ale i bizarní figura samotného obviněného z přestupku, zastoupeného zmocněncem, který zřejmě přijal zmocnění jen proto, aby je nevykonával a mohl tak pokračovat ve svém osobním boji za širší uznání jednoho bizarního nálezu Elišky Wagnerové.
RSS kanál komentářů k tomuto článku