Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Hitlerovy projevy

Můžete se ji přečíst zde a hlavně, bude-li mít čas a náladu, zajít 2. června k brněnskému městskému soudu, kde se bude na thema svobody projevu konat činoherně pojatá fraška.

Státní zástupce Jan Petrásek v obžalobě konečně vyjevil, které komentáře a mezititulky jsou podle jeho názoru závadové, proč podle něj není relevantní judikatura týkající se knihy Mein Kampf (více viz rubrika Ukázky chybné argumentace v trestním právu) a proč postačí místo znaleckého posudku odborné vyjádření (podrobnosti tamtéž). Příjemnou četbu!
Jak plyne ze zprávy zastupujícího místopředsedy soudu, kausa vydání Hitlerových projevů byla přidělena osmému trestnímu senátu Městského soudu v Brně, jemuž předsedá soudce Martin Hrabal. Ten prý musí nejprve celou knihu prostudovat – což mu rozhodně nezávidíme.

O soudci Hrabalovi máme pouze kusé informace, mediálně se presentoval v kause vulgárních e-mailů mezi vysokoškolskými profesory Hroch v. Horyna (zde i s videem z vyhlášení rozsudku). Onen skutek bylť arci podle našeho mínění spíše než přečinem demonstrací kvality a stavu špiček brněnské akademické obce (trestní právo by nemělo sloužit k postihování deliktů na úrovni krádeže třídní knihy), leč nepředjímejme, třeba bude jeho přístup v kause závadových předmluv rozumnější.

S neklidem pozoruji nárůst pravicového extremismu v ČR a rád bych v rámci svého oboru přispěl k boji proti němu, napsal historik Jan Boris Uhlíř do žádosti o zápis na seznam znalců. Jak se jeho bojový animus snáší s potřebou nestrannosti a nezávislosti znalce, nám tato perla místního znalectví jistě objasní při výslechu u některého soudu, stejně jako to, jak probíhaly jeho vstřícné kontakty s ministerstvem vnitra a Útvarem pro odhalování organisovaného zločinu, o nichž se v doporučení pochvalně zmiňuje ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart.

Krajský soud v Praze, s nímž o tyto informace vedeme již půl roku boj, se arci nevzdal, a když už nemohl naši žádost odmítnout, aspoň některé pasáže požadovaných rozhodnutí znečitelnil. Nevím, jak vzniklo úsloví leze to z něj jak z chlupaté deky, ale řekl bych, že z krajského soudu vypadávají informace podstatně pomaleji.

Tedy popořádku: nové rozhodnutí, přiložený balík dokumentů, a – protože se nemíníme vzdát – naše další odvolání a stížnost.

Orgány činné v trestním řízení musejí pracovat s momentem překvapení, to je známá věc, a pokud jde o stíhání ideozločinů, platí to dvojnásob. Pražský státní zástupce Richard Houdek kupř. přečetl u soudu úplně jinou obžalobu, než kterou obžalované členky RWU dostaly, a na svém stanovisku, že do znění obžaloby nikomu nic není, setrval až do konce. Dodejme arci, že obžalobu neposlal ani soudu, což od něho bylo fairové a výsledkem byl fair trial, protože nikdo nebyl ve výhodě: soud soudil – a odsoudil – obžalované podle obžaloby, kterou neměl, a ty se proti ní přesto snažily hájit, ač ji neznaly.

Brněnský státní zástupce Jan Petrásek si vzal ze svého kolegy příklad a ohromil stíhané vydavatele Hitlerových projevů rekvalifikací jejich skutku v obžalobě: nyní jsou stíháni pro zvlášť závažný zločin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, ve druhém odstavci, za což jim hrozí od tří do deseti let vězení. Takovým těžkým zločinem může být, jak víme ze zmíněné kausy RWU, např. organisace mikulášské besídky nebo účast na demonstraci proti potlačování svobody slova. Právnická osoba-obchodní společnost se dočkala rekvalifikace rovněž, arci jen na projev sympathií podle § 404 TrZ (to právnické osoby běžně dělají, že projevují sympathie).

Písemné znění obžaloby zatím nemáme, a jsme proto zvědavi, jak se MSZ Petrásek, osoba, řekněme to kulantně, intelektu spíše mdlejšího, popral s kumulovaným nepřítelem větné stavby, orthografie a nutnosti udržet myšlenku když už ne z odstavce na odstavec, tak minimálně v rámci sousledných vět a souvětí. Očekával bych copy-paste policejního usnesení, výtečně to sestaveného dokumentu, ze kterého není zřejmé, zda byl policejní orgán pouze v krajní míře nepozorný nebo namol opilý, ale mohu se mýlit. Vyčkejme tedy v poklidu věcí příštích.

Informační spory bývají pravidelně vleklé a plné procesních kliček a zákrutů, kterými ne právě optimálně napsaný InfZ dovoluje povinným subjektům oddalovat poskytnutí informací. Jak víme, místopředsedkyně Krajského soudu v Praze, soudružka soudkyně Lenka Ceplová, se svým odmítavým rozhodnutím neuspěla u ministerstva spravedlnosti, ale nevzdává se a v obstrukcích pokračuje.

Nyní se její soud stylisoval do posice mrtvého brouka a na zrušení předchozího rozhodnutí nereaguje, využívaje toho, že nadřízený orgán jí sice může nařídit, aby žádost vyřídila, ale podle stávající – mimořádně nepovedené – judikatury není takové rozhodnutí než cárem papíru, protože podle něj nelze exekuovat a pokud povinný subjekt neuposlechne, je nutné jej nejprve žalovat u soudu. Kterým v tomto případě bude… hádejte, můžete jednou.