Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Hitlerovy projevy

Jsou obce, resp. městské části, které vyvolávají lehké mrazení v zádech již svým názvem: příkladmo v Praze Ďáblice, Hrdlořezy nebo Hostivař (věru, zavítat na ona místa jinak než za světla a dobře ozbrojen je na pováženou a Pražanům z civilisovanějších částí metropole se to obecně nedoporučuje). Pak existují jiné, které mají název docela přívětivý, leč obyvatelstvo v nich dlící vyznačuje se povážlivě sníženým intelektem, mnohdy za hranicí klinické debility.

Brno-Jundrov, původně Jungdorf, nejspíše založil jakýsi Jung, případně jej osídlili mladí lidé; název má vcelku milý, leč, jak zjišťujeme, půjde evidentně o druhý případ.

Jak víme, tamní přestupkové komisi, jíž byla obec vedle dvojtřídky a myslivny nejnověji vybavena, připadl úkol odsoudit ratlíka Coco za to, že vloni v létě zaštěkal na státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně Jana Petráska. Zvíře je to statné, v kohoutku má celých 16 cm (řeč je o psu, kolik má v kohoutku Petrásek, nezjišťováno), tedy je pochopitelné, že jeho čin nemohl ujít pozornosti příslušných státních orgánů.

První pokus o odsouzení, přestupkovou komisí Bystrce, selhal, protože předsedkyně oné Šárka Sedláčková byla pravomocně vyloučena z důvodu podjatosti. Neboť nikoho jiného, gramotného, už tam neměli, bylo následně rozhodnuto o delegaci věci do Jundrova.

Odtamtud nám napsali, že se máme seznámit s podklady rozhodnutí. Odpověděli jsme, prozatím zdvořile, zmínky o shora zmiňované hranici klinické debility ponechávajíce povýtce implicitními, že tak by to podle zákona nešlo, avšak oni na svém názoru trvají, pročež nezbylo než replikovat poněkud ostřeji.

Na jednu stranu jsem rád, že Coco do Jundrova nemusí, mohl by být odsouzen k trestu smrti zastřelením, kterýž by byl po vyloučení odkladného účinku odvolání na palouku za myslivnou ihned vykonán, a to bych skutečně nerad, pejska si velmi oblíbiv, na straně druhé mi, nikoli poprvé, nezbývá než obrátit oči v sloup a zvolat s velkým Immanuelem, že dvě věci naplňují mou mysl úžasem: hvězdné nebe nade mnou a blbost českého úřednictva všude kolem mne.

Ten odposlechový, o němž jsme psali minulý týden. Městský soud v Brně tvrdí, že ho poslal na KSZ, to tento údaj vášnivě popírá, arci výsledkem je, že spis není k nalezení.

O zvláštních poměrech u brněnského městského soudu, kde soudní doručovatel roznáší poštu rychlostí athleticky průměrně nadaného hlemýždě a doručenka se pokládá za řádně vyplněnou už okamžikem, kdy se k ní přiblíží pero vyplňující osoby na méně než osm palců, jsme psali vícekrát: měřítkem kvality, s níž je tento soud řízen, budiž, že na svou stížnost předsedovi soudu ohledně podivné doručenky jsem ani po 125 dnech nedostal odpověď. Arci vše špatné je pro něco dobré a řádné vyšetření možného podvodu při změně data doručení rozsudku státnímu zastupitelství budeme požadovat v rámci dovolacího řízení u Nejvyššího soudu.

Zatím je však situace patová: státní zástupce požádal o odposlech serveru Náš směr, soud mu vyhověl a po právní moci rozsudku o tom informoval obviněného, ale proč byl odposlech povolen a zda jsou důvody žádat o vyslovení nezákonnosti odposlechu Nejvyšší soud, se bez spisu možná už nikdy nedozvíme.

Aktualisováno.
Spis objeven, ale je prý prázdný. Nyní se soudu pošle písemná žádost o nahlížení a uvidíme, co se bude dít dál.

Obvinění dnes požádali ministerstvo spravedlnosti o náhradu nákladů obhajoby – bratru 430 tisíc – a o cca sedmimilionovou náhradu nemajetkové újmy, která jim byla nedůvodným stíháním způsobena.

Tisková zpráva.

Vzpomínáte si na věčné litanie poslance Daniela Korteho, že orgány činné v trestním řízení neposkytují postiženým osobám informace o ukončených odposleších, vymlouvajíce se tu na to, tu na ono? Věru, neposkytují. Příkladmo o odposlechu svého serveru nařízeném v létě 2011 jsem nebyl dodnes notifikován, pravděpodobně proto, že jsem jej provozoval jako součást organisované zločinecké skupiny a/nebo že moje trestná činnost na něm páchaná pokračuje.

Občas se arci vloudí chybka a Lukáši Beerovi bylo sděleno, že jeho server byl od dubna 2013 odposloucháván. Což otevírá prostor pro zajímavé právní možnosti. Jako první krok nyní sprostý nevinný požádá o nahlédnutí do odposlechového spisu a pokud mu soud nevyhoví, bude mít nabito na zajímavou ústavní stížnost.

Aktualisováno.
Vedlejším produktem je zatím zjištění, že KSZ si vyžádalo od soudu spis a zvažuje dovolání. Nejvyšší soud je ta nejkomunističtější instituce v celé české justici a pro soudruha prokurátora Vagaie může theoreticky nalézt pochopení, ale spíše bych to neočekával: rozhodnutí městského soudu respektuje judikaturu Nejvyššího soudu a ten by musel svou rozhodovací praxi obrátit o 180 stupňů, což je těžko myslitelné i s úvahou nových okolnosti zostřeného boje proti pravicovým extremistům (v širším slova smyslu, tedy proti každému, kdo není z výdobytků této postkomunistické hry na demokracii a imitace právního státu dostatečně nadšen).

Dnes uvolnila banka osmimilionovou blokaci na účtu společnosti guidemedia, nařízenou policií v souvislosti s vydáním knihy projevů Adolfa Hitlera. Nezákonný zásah tak trval 1 rok, 5 měsíců a 11 dnů.

Připomeňme si při této příležitosti, kdo je pod příslušným usnesením podepsán: policejní komisař Michal Spáčil a státní zástupce Jan Petrásek. Oba mohli a měli vědět, že trestní stíhání je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, avšak za jejich chybu zaplatí někdo jiný, daňový poplatník.

Společnost guidemedia se bude po státu domáhat, vedle zhruba sedmdesátitisícových nákladů obhajoby, náhrady újmy ve výši pět milionů korun, což je částka zcela přiměřená s ohledem na to, že odnětím finančních prostředků byla po dobu půldruhého roku efektivně zbavena možnosti podnikat a její samotné finanční přežití lze za těchto okolností hodnotit jako malý zázrak.