DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 7. října 2016

Pingpong

Stolní tenis neboli pingpong je hra, kde se vyskytují dva hráči vybavení pálkami, míček, stůl a síťka; podrobnosti po mně nechtějte, sport není mou silnou stránkou, ostatně o tom, jak jsem kdysi zkoušel hrát tenis, se na mathfysu dodnes vyprávějí legendy.

Pingpong instanční naopak definovat mohu: je to situace, kdy nižší instance vydává v téže věci serii rozhodnutí, která instance vyšší opakovaně ruší, takže věc se po dlouhou dobu nemůže pohnout z místa, protože konečné rozhodnutí není v dohledu a účastníkům jsou přitom odpírána jejich práva, jednak právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, jednak právo na účinnou soudní ochranu.



Zvláštní subspecií je pak pingpong informační, který založila myšlenka autorů zákona o svobodném přístupu k informacím, že povinný subjekt, zavázán právním názorem nadřízeného orgánu, nebude moci proces poskytování informací obstruovat. Ó, jak hluboce se ti dobří, leč správní praxí netknutí lidé mýlili!

Povinný subjekt totiž na nějaké právní názory odvolacího orgánu kašle a protože ví, že se mu nic zlého nemůže přihodit, pravidelně vydává dlouhé serie prakticky identických rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žadatel se odvolává a odvolává a čeká a čeká, a pokud neumřel, čeká na své informace dodnes.

Něco podobného se mi stalo v Karlových Varech (dříve Karlsbad, dnes spíše Карловы Вары), kde byl pingpong rozetnut po šesti kolech jen díky tomu, že magistrát opomněl respektovat lhůtu k odstranění nečinnosti a město mohlo jít do exekuce. Šest kol není tak mnoho, jiní žadatelé jsou na tom hůř: třeba pan Luděk Maděra ze Zlína, pokud vím, je už v kole čtrnáctém.

Jak tento začarovaný kruh přerušit, ze zákona neplyne. Prvně se o to pokusil Nejvyšší správní soud, jehož šestý senát pod vedením Karla Šimky podpořil myšlenku, že žadatel, vyčerpav několik pokusů, by měl žalobou napadnout vyhovující rozhodnutí nadřízeného orgánu o zrušení rozhodnutí povinného subjektu. Nyní se téže myšlenky iniciativně chopil i senát čtvrtý, a to v kause platu nejvyšších mosteckých úředníků.

Rozhodnutí si přečtěte už kvůli jeho rekapitulativní části, jež má nebývalou narativní hodnotu i gradaci (snad by šlo i zfilmovat): Nejprve nebyly informace poskytnuty s prostým odůvodněním, že jde o osobní údaje dotčených potentátů; povinný subjekt při tom vyslovil přesvědčení, že žalobce sice nemá v úmyslu požadované údaje zneužít, ale chce je zveřejnit, případně využít během školení či seminářů, které pořádá. Je přitom dle povinného subjektu vysoce pravděpodobné, že z důvodu zveřejnění těchto údajů žalobcem by mohlo dojít k jejich zneužití třetími subjekty, které k nim získají přístup na základě činnosti žalobce. Následně povinný subjekt začal tvrdit, že v důsledku poskytnutí informací o platu jeho vedoucích zaměstnanců by mohlo dojít k negativním společenským jevům (míněna defenestrace?), což se stupňovalo a nakonec povinný subjekt vyjádřil obavy z případného zneužití poskytnutých informací v podobě vydírání či jiné trestné činnosti páchané na pracovnících povinného subjektu. Prostě: kdyby se lidé dozvěděli, kolik v Mostě nejvyšší úředníci berou, vedlo by to k lidovému povstání a svržení vedení města do řeky Bíliny, následovanému vlnou mohutného rabování a vypálením všech administrativních budov v centru města.

I v tomto případě NSS naznačil, že soud měl vyhovující rozhodnutí odvolací instance zrušit.

S tímto názorem máme arci podstatné problémy. Nikoli jen proto, že by mělo být rušeno rozhodnutí, které není konečné, což je proti základním zásadám procesního práva, ale především proto, že žaloba má směřovat proti rozhodnutí, jímž nadřízený orgán odvolání plně vyhověl a tedy do puntíku splnil to, co po něm žadatel o informace chtěl.

Aby taková žaloba dávala procesní smysl, musel by odvolatel formulovat svůj petit opačně, tedy navrhnout, aby nadřízený orgán napadené rozhodnutí potvrdil, a až v takovém případě by mohla být následná správní žaloba nahlížena jako důvodná.

Nesouhlasím proto s Karlem Šimkou, jehož výklad sice dovoluje oběti pingpongu domoci se soudní ochrany, avšak činí tak způsobem, jenž je systémově neudržitelný.

Jak ale pingping řešit? O tomto problému jsem mnohokrát přemýšlel, protože i když po široce medialisované karlovarské exekuční elegii si vůči mně osobně už nikdo info-pingpong nedovolil, řada lidí se na mě s dotazem, jak tuto situaci řešit, obracela, a dospěl jsem nakonec k závěru, že na místě je žalovat přímo rozhodnutí prvostupňové. Proti němu je totiž sice přípustný opravný prostředek, avšak ten, jak je zřejmé z předchozího průběhu řízení, není materiálně způsobilý zajistit žadateli ochranu jeho ústavně zaručeného práva na informace. Soud vyhoví, rozhodnutí zruší a povinnému subjektu nařídí informace poskytnout.

29 komentářů:

  1. To co si od úřadu vyžádáte na zakl. zak. o svobod. přístupu k informaci. musi urad povinně zveřejnit všem na stránkách?

    Viz zde http://www.mesto-lipnik.cz/cz/mestsky-urad/povinne-zverejnovane-informace/povinne-zverejnovane-informace/databaze-poskytovanych-informaci-na-zadost-archiv/

    Platy a odměny nejvýše postavených úředníků jsou zde taky tajné...

    Je možné toto napadnout?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jste se zeptal a dostal odpověď, měla by být zveřejněna. Není-li podejte stížnost na ministerstvo vnitra; ač mám k onomu úřadu velké výhrady, konstatuji, že jeho odbor stížností je jedním z mála, které skutečně fungují.

      Vymazat
    2. Soudy na svých stránkách běžně nezveřejňují všechny odpovědi dle 106ky, což je jasné už ze sp. značek, které nejdou po sobě. Zveřejňují jen malou část odpovědí. To je špatně? Že by si toho ještě nikdo nevšiml?

      Vymazat
    3. Spíš je to mrtvá litera, nikdo se o její nedodržování nezajímá.

      Vymazat
    4. Ještě dotaz na konflikt se zákonem na ochranu osobních údajů... Mohou být zveřejněna jména u těch platů nebo musí úřad uvádět 1. úředník, 2. úředník... , jinak je v rozporu se zákonem?

      PV

      Vymazat
    5. To je zevrubně vysvětleno v té žalobě na Mládkovo ministerstvo. NSS stanovil velmi přísné podmínky, kdy lze poskytnutí takové informace odmítnout.

      Vymazat
    6. Kritéria jsou asi ty vyjmenované zde:

      http://paragraphos.pecina.cz/2014/10/pochvala-nejvyssimu-spravnimu-soudu.html

      Apropo...jak to dopadlo s tím Borem u Tachova?

      PV

      Vymazat
    7. Ještě k tomuto, píšete "...v té žalob na Mládkovo ministerstov"... Můžete mi sem dát primo link ? :) Děkuji PV

      Vymazat
    8. Apropo...jak to dopadlo s tím Borem u Tachova?

      Nevím, neklame-li mě paměť, po volbách se spojili s Agrofertem, takže jsem se o to přestal zajímat. Ale snad dobře.

      Ještě k tomuto, píšete "...v té žalob na Mládkovo ministerstov"... Můžete mi sem dát primo link ?

      Link.

      Vymazat
    9. Díky. Na kolik jsou tyto Vaše zde zveřejňované dokumenty chráněny autorským právem?

      Lze např.. fráze z nich volně použít, lze je citovat jen s odkazem?

      PV

      Vymazat
    10. Vpravo dole je uvedena licence. Zmínka v credits není nezbytná, ale v žalobě by jistě zněla zajímavě :-)

      Vymazat
    11. Vpravo dole toho .pdf je logo :-/
      PV

      https://www.pecina.cz/files/Spravni_zaloba_MS-P_21.4.2016.pdf

      Vymazat
  2. Dobrý den, mohl byste to více rozvinout, asi jsem to správně nepochopil. Na místě je žalovat přímo rozhodnutí prvostupňové. Proti němu je totiž sice přípustný opravný prostředek ... takže v praxi: Rozhodnutí > žaloba nebo Rozhodnutí > Odvolání > Žaloba a proti rozhodnutí prvostupňového orgánu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak Šimka, tak já vycházíme z toho, že je SŘS třeba vykládat ústavně konformním způsobem, což může být i proti jeho výslovné dikci. Šimkův rozsudek říká, že lze ignorovat § 65 odst. 1 SŘS, tedy že lze žalovat i vyhovující rozhodnutí, jímž nebyl žadatel na svých právech nijak dotčen, já, že § 68 písm. a) SŘS, protože opravný prostředek je ukázal nezpůsobilým dosáhnout nápravy.

      Tvrdím, že můj výklad je logičtější a právně (ústavněprávně) čistší.

      Vymazat
    2. Takže v praxi:
      1. Povinný subjekt zašle Rozhodnutí o odmítnutí žádosti 2. Odvolací orgán rozhodnutím přikáže informaci poskytnout
      3. Povinný subjekt opětovně vydá Rozhodnutí o odmítnutí
      žádosti.
      4. Žaloba proti rozhodnutí 1 nebo 4.
      5. Žaloba proti 1. rovnou bez opravného prostředku?

      Vymazat
    3. Oprava - Takže v praxi:
      1. Povinný subjekt zašle Rozhodnutí o odmítnutí žádosti 2. Odvolací orgán rozhodnutím přikáže informaci poskytnout
      3. Povinný subjekt opětovně vydá Rozhodnutí o odmítnutí
      žádosti.
      4. Žaloba proti rozhodnutí 1 nebo 3.
      5. Žaloba proti 1. rovnou bez opravného prostředku?

      Vymazat
    4. Přečtěte si InfZ a opravte bod 2. Ten současné znění neumožňuje.

      Vymazat
  3. Oprava bodu č. 2 - Takže v praxi:

    1. Povinný subjekt zašle Rozhodnutí o odmítnutí žádosti
    2. Odvolací orgán podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené rozhodnutí povinného
    subjektu zruší a věc se vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.
    3. Povinný subjekt opětovně vydá Rozhodnutí o odmítnutí
    žádosti.

    a) Žaloba proti rozhodnutí v bodu č. 3?
    b) Žaloba rovnou proti rozhodnutí v bodu č.1 bez opravného prostředku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V případě, že je nové rozhodnutí materiálně identické s původním, znovu bych se neodvolával a žaloval přímo to. Rozumné by mohlo být počkat ještě jedno kolo.

      Vymazat
  4. Tady se ten Nejvyššího správního soudu týká Českých drah, a.s.

    Na ty se zákon snad nevztahuje...:

    (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

    PV

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vztahuje, to bylo také dávno judikováno: účel je veřejnoprávní, vlastníkem je stát.

      Vymazat
    2. Máte odkaz na to kriterium? To by tam spadl i soukromý zubař v obci - zdraví je přeci veřejný statek...

      PV

      Vymazat
    3. Vyhledejte si v databasi rozhodnutí NSS "ČEZ".

      Vymazat
    4. Když sem : http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&pageSource=1

      dám ČEZ tak je´to 284 rozhodnutí :(


      v. 8 As 55/2012 – 62

      Nejvyšší správní soud vymezil pojmy příjemce veřejných prostředků a veřejné prostředky.
      Zaměstnanec, jehož odměna se vyplácí z veřejného rozpočtu, je příjemcem veřejných prostředků
      a výši jeho platu nebo odměny lze zveřejnit.

      Takže sem padnou i lékaři, kteří mají smluvně zdravotní pojišťovny...

      PV

      Vymazat
    5. Ano, to není prima facie neudržitelný výklad.

      Vymazat
    6. Omezte si vyhledávání na NSS a "Právo na informace" a relevantní rozhodnutí ihned uvidíte, je jich tam několik.

      Vymazat
    7. "Ano, to není prima facie neudržitelný výklad."

      Takže nakonec všichni... Protože každý jsme sem tam nemocný...a tedy čerpáme... :-\

      PV

      Vymazat
    8. PV: "Protože každý jsme sem tam nemocný...a tedy čerpáme... :-\"

      Ak toto u Vás spĺňa definíciu pojmu "odměna"...

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>