DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pondělí 16. května 2016

Rath: nové (právní) osudy

Na manipulativní praktiky zejména státních zástupců Pavla Zemana, Lenky Bradáčové a Ivo Ištvana při svévolném měnění příslušnosti státních zastupitelství v řadě kaus reagoval Ústavní soud plenárním nálezem sp. zn. Pl. ÚS 4/14, ve kterém sice zamítl derogaci části vyhlášky, jež některé z těchto postupů umožňovala, ale pokusil se o ústavně konformní výklad ustanovení § 26 TrŘ v případech, kdy je prima facie dána příslušnost většího počtu okresních soudů, ze kterých si státní zástupci zvykli vybírat ten, který měli za svým záměrům s obviněnými za nejpříznivěji nakloněna (pars pro toto: vazba pro Nečasovou-Nagyovou a trafikami uplacené exposlance u Okresního soudu v Ostravě). Proti majoritě disentovali tři ústavní soudci, plaidujíce za vyhovění návrhu.

V této věci souhlasíme s plenem co do výroku, nikoli však co do odůvodnění, neboť ústavně konformní výklad máme za natolik násilný, že je sám spíše další svévolí než rozumnou interpretací zákona.

Majorita Ústavního soudu má za to, že tam, kde státní zástupce může v přípravném řízení podat návrh u libovolného okresního soudu v obvodu svého zastupitelství, tedy tam, kde tento návrh podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství (NSZ takové návrhy přímo nikdy činit nemůže, tedy to nepřichází v úvahu), nepoužije se ke stanovení místní příslušnosti soudu § 26 TrŘ, nýbrž § 18 TrŘ. V praxi by to znamenalo, že jestliže dozor nad stíháním Davida Ratha byl přenesen z Prahy do Ústí nad Labem, návrh na povolení odposlechu by musel státní zástupce přesto podat u některého ze soudů, kde se vyšetřované skutky odehrály, tedy např. do Prahy nebo do Kladna.

Naopak, pokud by byla, příkladmo, věc přenesena z Nového Jičína do Chebu, chebský státní zástupce by mohl, tak jako doposud, podávat návrhy chebskému soudu, neboť nemá na výběr z více okresních soudů.

Důležitou otázkou je, co tento, třebaže neústrojný, avšak Ústavním soudem oktrojovaný, výklad udělá s dosud pravomocně neskončenými případy, mezi nimi notabilně s tím Rathovým nebo Zadehovým. Na rozhodování o vazbě to zřejmě nebude mít vliv, protože její nezákonnost se už neřeší: všechny lhůty uplynuly a obvinění byli propuštěni. Bez vlivu bude nález zřejmě i na otázku náhrady za vazbu, neboť její přiznání se bude odvíjet toliko od výsledku stíhání.

Jinak je tomu u dokazování. Ty důkazy, jako např. věci z domovních prohlídek nebo informace z odposlechů, které byly získány na základě příkazu vydaného místně nepříslušným soudem, se stávají procesně nepoužitelnými a trestní řízení, která jsou buď neskončená nebo dosud běží dovolací lhůta, tak mohou být naprosto zásadním způsobem zpochybněna. A do koše poputují i všechny derivativní důkazy, tedy ty, které byly získány, jako známé ovoce z otráveného stromu, na jejich základě. Tak je to, přátelé, jednoduché.

Tedy, pokud Ústavní soud, jak je jeho zvykem, nevydá k nálezu dodatečné sdělení, v němž užaslé odborné veřejnosti intimuje, že to myslel úplně jinak a nic se nemění, jedeme dál, močálem černým kolem bílých skal.

6 komentářů:

  1. Pokud je mi známo, policie a státní zastupitelství tvrdí, že doktrína ovoce z otráveného stromu v ČR neplatí. Neslyšel jsem o rozhodnutí soudu, který by v derivativní důkazy shodil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To arci jen proto, že nikdo nikdy neprokázal nepříslušnost soudu. Je to půda nejudikovaná.

      Vymazat
    2. Takže teprv uvidíte, jestli poputují do koše ...

      Vymazat
  2. Tak prosté to rozhodně není. Viz stanovisko pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 31/10 ze dne 14. 12. 2010 (ST 31/59 SbNU 607; 426/2010 Sb.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Toho jsem si samozřejmě vědom, jsou tam ovšem rozdíly: zejména v případě prohlídek chyběl prvek svévole. Souhlasím v tom rozsahu, že stejně jako tehdy nemohl SZ tušit, že příkaz má vydat soud, nemohl tušit, že by se měl s podáními obracet na jiný soud, než který odpovídá § 26 TrŘ. V tom mají pravdu disentující soudci.

      Vymazat
  3. Aplikovatelnost doktríny plodu otráveného stromu je poněkud nejasná. Nalézt lze judikáty ÚS tvrdící "Nepoužitelnost se týká toliko těch důkazů, jež jsou od nezákonného důkazu kauzálně odvozeny." (III.ÚS 1701/14, III.ÚS 2260/10, III.ÚS 3318/09, IV.ÚS 2058/13, I.ÚS 1677/13).
    Současně ovšem ÚS opakovaně dodal výhradu "aplikovatelnost [d.p.o.s.] je sama o sobě sporná" (např. III.ÚS 3318/09) a "Aniž by měl Ústavní soud v úmyslu přehodnotit svůj dosavadní zdrženlivý postup k doktríně plodů z otráveného stromu ..." (I.ÚS 1677/13), takže si vyberte, zda to platí nebo neplatí!
    Chytrá horákyně byla dovedena k dokonalosti v I.ÚS 2878/14 (prohlídky u advokátů), kdy však ÚS (asi) platnost d.p.o.s. spíš neuznal než uznal (odst. 36-38 nálezu: sice příkaz nekonformní, ale většinu důkazů klidně používejte dál).

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>