DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pondělí 15. září 2014

Darmožrouti a vydřiduši aneb K obhajobě v trestním řízení proti extremistům

K sepsání této poznámky mne inspiroval článek na serveru Antifa. Aniž bych byl na Hatecore subkulturu odborníkem, troufám si tvrdit, že text obsahuje tolik faktických nepřesností, že věcně nestojí za pozornost: je to obvyklý antifácký žalobníkův deníček, zaměřený spíše na stmelení bojové morálky mužstva než na analysu dostupných informací.

Zaujala mne v něm arci jedna pasáž, týkající se procesu Power a provozovatelů někdejšího Hatecore Shopu (překlepy a pravopisné chyby opraveny):
Jediní, pro koho mohl Hatecore Shop fungovat jako zlatý důl, bylo nejprve advokátské duo Klára Slámová a Kolja Kubíček a posléze i šikovný brněnský advokát Robert Cholenský, původně z Ligy lidských práv, který byl možná z počátku veden i idealistickou představou pomoci nespravedlivě stíhaným. Nakonec ale z lidí kolem Hatecore Shopu vytahal značné sumy peněz i za takové absurdity jako jím psané nic neříkající posudky neonacistických nahrávek prodávaných v obchodě. Přičemž musel dobře vědět, že i kdyby jeho posudky vyznívaly jednoznačně ve prospěch distributora, neměly by v případném trestním stíhání zásadní váhu.
Představa, že by obhájce mohl jako důkaz předložit vlastnoručně zhotovené posudky hudebních nahrávek, budí úsměv, a samozřejmě tomu tak není, milé děti: dodány byly posudky z Německa, které si obžalovaný za situace, kdy nebyl s to získat závazná a relevantní stanoviska českých znalců, opatřil a dal přeložit, a zaplacená částka se týká jejich překladu do češtiny soudním tlumočníkem. Takové posudky jsou důkazně vysoce relevantní, neboť podpora a propagace je úmyslný trestný čin a pokud obžalovaný toto skutečně učinil – a je schopen to prokázat –, stěží může soud dovozovat, že by měl v úmyslu jakékoli nedovolené hnutí propagovat.

To však pomiňme, hlavní líčení v kause Power je veřejné a každý se může přesvědčit, co se při něm děje a bude dít (a o jeho nadcházející závěrečné fasi budeme podrobně informovat i na tomto blogu). Zajímavější je pro mne tvrzení, že obhájci jen tahají z osob obviněných z extremistických zločinů peníze, aniž by, jak je implikováno, pro ně něco užitečného vykonali.

Ze strany Antify je takové tvrzení pochopitelné, protože je v souladu s jejím záměrem škodit neonacistům: kdo uvěří a obhajoby prostřednictvím zvoleného obhájce se vzdá – což novelisované znění trestního řádu u nevazebně stíhaných umožňuje –, bude tím snáz a tím přísněji odsouzen.

Skutečnost je ovšem jiná: jak prokazuje statistika několika desítek obviněných extremistů, jejichž kausami jsem se, většinou i na tomto blogu, zabýval, ve všech případech, kdy měl obviněný minimálně po část řízení kvalitního obhájce se zkušenostmi s obhajobou extremistické trestné činnosti, podařilo se mu dosáhnout zprošťujícího rozsudku, kdežto obhajoval-li se sám, ve většině případů skončil pravomocně odsouzen, i když se provinil třeba jen prodejem odznáčků s runovými nebo pohanskými symboly. Prakticky jedinou výjimkou jsou dva odsuzující rozsudky, kdy během dovolací lhůty přišla Klausova amnestie a nebylo tedy rozumné dovolání podávat.

V čem je obhajoba tak účinná a proč je bez ní obviněný skoro vždy ztracen?

Zkušenost ukazuje, že soudci nesoudí podobné případy rádi, protože jsou vystaveni dilematu: na jedné straně si uvědomují, že obžalobou je jen plněna společenská a politická objednávka a mají tedy před sebou nevinného člověka, na druhé straně se bojí rozhodnout ve prospěch obžalovaného, protože se děsí představy, že by své jméno a fotografii druhý den našli na stránkách Mladé fronty s obviněním z nadržování militantním pravicovým extremistům, s nevyřčenou douškou, že tričkem nebo samolepkou to začíná a Vítkovem a popálenou Natálkou to končí.

Obhájce je tím, kdo je schopen soudcovo rozhodování zvrátit, protože jednak dokáže presentovat důkazy v klientův prospěch (které by jinak soud buď vůbec nepřipustil nebo pominul), jednak vytváří hrozbu, že odvolací soud rozsudek zruší s takovým odůvodněním, které bude soudci na I. stupni znít v uších ještě za pět let, tak jako se stalo soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2 Daniele Reifové.

A že je obhajoba drahá? Je, ovšem zkuste si přijít za jiným specialistou, třeba malířem pokojů nebo automechanikem, a požádat ho, zda by vám pro dobrou věc nepřišel bezplatně vymalovat byt nebo vám gratis neopravil auto. Advokacie je nákladná záležitost, a je-li advokát nucen jezdit k úkonům trestního řízení třeba na trase Brno-Praha, padne na to celý jeden pracovní den, a těch je v měsíci jen něco málo přes dvacet. Mnozí navíc nevědí, že když řízení skončí ve prospěch obviněného, dostane klient vše, co advokátovi zaplatil, cca za půl roku zpět od ministerstva spravedlnosti.

Optimální by bylo, kdyby obhajobu obviněných pomáhali financovat ti, kteří právě na to inkasují nemalé prostředky jak od státu, tak z různých soukromých fondů, notabilně Liga lidských práv. Její postoj byl však až dosud jednoznačný: peníze sice dostáváme, ale těm, kdo s námi nesouzní ideově, nepomůžeme ani tiskovou zprávou, natož penězi! Buďte sluníčkoví, milujte Havla, podporujte to, co my, a pak se můžete přihlásit o naši pomoc. Lidská práva v pojetí Ligy svědčí totiž jen někomu a jen někdy.

23 komentářů:

  1. Pane Pecino, kolik zaplatí obžalovaný " neonacista" v průměru za obhajobu. Pro neziskovkare z Antifa mohou mít peníze jinou hodnotu, nez pro normální pracující .....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výše odměny se řídí advokátním tarifem, což znamená, že za každý úkon v řízení za přečiny typu projevu sympathií je to kolem tří tisíc, u zločinů typu mikulášská besídka čtyři tisíce. Počet úkonů je velmi individuální, od deseti u jednoduchých případů po cca sto v Poweru. K tomu se počítá náhrada za cestu, což je u jedné cesty Brno-Praha a zpět pět tisíc.

      Vymazat
    2. Ještě pro srovnání: obhajoba "neonacisty-pedofila" stála sto šedesát tisíc.

      Vymazat
    3. Tak to nejsou zadne šokující částky..... Ostatne i granty různých Ngo jako romea atd jsou výrazně vyssi

      Vymazat
  2. takze kauza vlajka ds v praze amnestovana a zadne dovolani.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. V případě neúspěchu u NS by byly náklady placené státu 30 tisíc, do toho jít nemělo smysl.

      Vymazat
  3. Leon Kreutzfeld15. září 2014 21:17

    Zajimava exkurse do sveta ekonomickych aspektu pravnich rizeni. Myslim, ze takovych by mohlo byt na tomto blogu i vice.

    Jak rika jedno stare, dobre zidovske prislovi: kdyz myslite, ze je drahe si najmout professionala, najmete si amateura.

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto přesný text p.Peciny.

    Jen na doplnění: Rozkacenost Antify na Mgr. Cholenského je jen rezonancí rozkacenosti celé totalitně-levicové části tuzemských "lidskorávních" NGO. Rozlícení jsou proto, že podle (asi nejen) jejich soudu a záměru měli v ČR zastupovat PEX pouze dva právníci. Dr.Slámová a DR.Kubíček. Proč tomu tak mělo být nechme na laskavé úvaze čtenáře.
    Nicméně uveďme do souvislosti s tím, že vlna politické represe formou justice začala záhy po veřejně vyhlášeném plánu bývalého ministra vnitra Peciny, který jako jeden z cílů jak naplnit svůj programový "boj s extremisty" uvedl, cituji: "Zbavit extremisty finančních prostředků." A poté se rozjel kolotoč nesmyslných policejních přepadů, trestních stíhaní a v konečné fázi soudů mnoha desítek lidí, kdy obraty za jejich obhajoby jdou do statisíců.

    Skutečnost, že ze strany extrémní levice (tedy NGOs a s nimi spojené Antify) byl a je vyvíjen extrémní tlak na to, aby PEX zastupovali pouze dr.Slámová a dr.Kubíček ( a jejich ceny za úkony pro PEX věru nebyly proslaveny svojí lácí) dávají dohromady zajímavou mozaiku sil podílejících se na tažení „proti extremistům“ a jejich možného vzájemného doplňování až koordinace.
    DS

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. R. Cholenský není jediný, kdo hájí PEX efektivně a doopravdy a ne jen na oko. Vynikající je Jakub Trčka a světle chvíle mívá i Jaromír Štůsek. U posledně jmenovaného arci jde spíš o snahu než o výsledky, aspoň zatím. Na druhém konci spektra jsou ti čtyři advokátní umělci, kteří přiměli členky RWU ke kajícnému doznání.

      Vymazat
    2. Neříkám, že je R.Cholenský jediný, ale do jeho "nástupu" (řeč je o době a situaci kolem roku 1999) mělo duo Slámová Kubíček v podstatě zcela klíčové postavení.

      Vymazat
  5. Trojka "civilních" TČ - extrémismus, drogy a výživné by měla být zrušena, aby
    OČTŘ mohly získávat čárky na skutečném zločinu. Naopak uzákonit by se
    měla hmotná odpovědnost konkrétních zastupitelství k sumě, z níž by se
    dávala bonusová složka platu, prohraje-li jeho člen spor.

    OdpovědětVymazat
  6. Zní celkem logicky mít placeného advokáta, jenže pokud si svobodně zakoupím tričko z provokačním obrázkem a následně na ulici jsem policií vyfocen zadržen, stíhán. Tak stále nemám pocit vraha nebo zloděje. Znalec z obrázku vypracuje tajné významy které ani sám neznám. Policie mě straší obviněním z propagace nebo popírání a chce znát názvy tajných organizací. Společnost se neskládá pouze z robotů kteří akceptují zažité pravdy jak na běžícím pásu. Snad každý se občas vzbouří a někdo to vyřeší třeba tričkem s obrázkem, to oni moc dobře vědí. Být rebel s tričkem které nikoho nepohorší přeci nelze. A pokud nemám čas a rozpočet na soudní tahanice musím držet hubu a krok v tričku bez obrázku. Ostře sledovaná trička je vlastně forma nátlaku a pokusu vymýtit názor. Proč je vůbec zákon nastaven pro bohaté tím, že peníze určují o vinně či nevinně?

    OdpovědětVymazat
  7. A že je obhajoba drahá?

    Protože ji stát pomocí České advokátní komory reguluje. Proč někoho nemůže obhajovat v trestním řízení například ing. Jiří Fiala? Právo zná.

    A co kdyby ing. Jiří Fiala vystudoval právnickou fakultu, získal titul mgr. práv, složil advokátní zkoušky a stal se členem ČAK? Myslíte si, že by mohl pracovat jako obhájce? Při první příležitosti by ho ty svině vyloučily z ČAK.

    OdpovědětVymazat
  8. Nojo, ale je to (úplná) pravda? Opravdu stačí advokátům advokátní tarif? Myslím obecně, ne (jen) v tomto případě. Není to ve skutečnosti tak, že si advokáti řeknou o (mnohem) víc a klient, i když "náhodou" vyhraje, dostane zpátky na náhradách výdajů jen zlomek toho, co musel vynaložit?
    Onehdy jsem sháněl advokáta pro správní žalobu a obrátil jsem se na pár z nich s výslovnou podmínkou, že v případě úspěchu dostanu zpátky všechny vynaložené prostředky. Žádný z oslovených neměl zájem. Jedna advokátka dokonce chtěla zaplatit i předběžnou informativní schůzku částkou, o níž tuším, že bych ji nikdy zpátky nedostal. Takže dneska se "zastupuji" sám, naštěstí to v prvním kole jde. Tohle má být to garantované právo na "přístup k soudu"? Že když utrpím nějakou i docela zjevnou křivdu, kterou nemám šanci zahladit jinak, než soudně, nezbývá mi, než zaplatit výpalné advokátovi?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Extremistických případů, o kterých píši, se to netýká, tam nebylo ani v jednom případě zaplaceno víc, než kolik nahradí ministerstvo jako mimosmluvní odměnu plus hotové výdaje.

      Vymazat
    2. Toto vyjádření mi není srozumitelné. Co je to ta "mimosmluvní odměna"? A proč by měla být "mimosmluvní"?
      Čili - zaplatí ministerstvo výdaje na právní zastoupení ve výši odpovídající advokátnímu tarifu za odvedené výkony (plus nezbytné výdaje jako cestovné atp.), nebo cosi jiného (ve výši vyšší)? A zaplatí to na základě (osvobozujícího) rozsudku, který přikáže poražené straně úhradu výdajů straně zvítězivší, nebo dodatečně (ve výši převyšující advokátní tarif) třeba na základě výzvy a odpovědnosti za škodu?
      A - pokud platí první části výše uvedených vět - proč by takto nejednali i další advokáti i v "bezpečnějších" oborech, než je PEX?

      Vymazat
    3. Problém může být i v tom, že to není ani věcně úplně jednoduché. Ministerstvo platí náklady pouze do výše mimosmluvní odměny. Pokud je skutečná odměna nižší, zaplatí méně, pokud vyšší, víc nezaplatí. Žádný rozdíl mezi PEX a jinými případy tu není.

      Vymazat
    4. Když Vy mi neodpovídáte, na co se ptám. Rozumím tomu dobře, že termín "mimosmluvní odměna" odpovídá advokátnímu tarifu (plus nezbytné výdaje jako cestovné atp.)? A platí ministerstvo na základě rozsudku, nebo až sekundárně na základě odpovědnosti za škodu?
      Že by "tu" byl rozdíl mezi PEX a jinými případy, to jsem si ani nemyslel. Šlo mi o to proč jiným advokátům nestačí to, co v případech PEX. Když mi to zase až jako tak málo nepřipadá (obhajoba "neonacisty-pedofila" - sto šedesát tisíc, jindy sto úkonů po třech až čtyřech tisících atp.). Přičemž předpokládám, že takový advokát vede souběžně řadu obdobných případů.

      Vymazat
    5. Rád bych vám odpověděl, ale nejsem asi s to přesně porozumět otázce; za což se omlouvám.

      Advokátní tarif stanoví sazby tzv. mimosmluvní odměny, které představují "strop" pro náhradu ministerstvem. Má se za to, že nespravedlivě obviněný by vždy měl být schopen obstarat si právní pomoc za mimosmluvní honorář: což je někdy spíš fikce.

      Situace, že si advokát řekne o víc, než kolik zaplatí stát, může nastat z různých důvodů. Např. věc přebírá až ve fasi, kdy ty nejpočetnější a nejméně pracné úkony (zejména výslechy ve fasi vyšetřování) již proběhly. Nebo je tam nutné provést řadu dílčích úkonů, které se do úkonů nepromítnou. To by byl třeba Janouškův případ (kdyby byl obvinění zproštěn).

      Častá je i situace, že se klient s advokátem dohodne na hodinové odměně, a pak může být výsledek vyšší nebo nižší než tarif.

      Je to prostě komplikovaná záležitost.

      Vymazat
    6. Ale jo, částečně jste mi odpověděl. Už tomu asi začínám rozumět. "Šikovný" trestní případ může zahrnout stovky úkonů, čímž vytvoří potenciálně solidní finanční zdroj pro zaplacení profesionální obhajoby. Kdežto já, se svým "jednoduchým" občansko-právním případem, nejsem schopen takové finanční toky v žádném případě generovat, moje zastupování je pro advokáta neefektivní, takže ho neseženu. Je to ústavně konformní?
      Připomíná mi to řemeslníka, který mi způsobil milionovou škodu na nemovitosti. Měl (naštěstí) pojištění odpovědnosti a jeho pojišťovna mi vyplatila (jen) zlomek škody, když hradila na základě znaleckého posudku - rozpočtu pro uvedení do původního stavu. Přičemž byla nulová šance sehnat firmu, která by to za daný rozpočet byla ochotna udělat. Vím to, protože byl problém předtím sehnat už toho "výborného" řemeslníka. A vím, jaké byly konkurenční tržní "rozpočty".

      Vymazat
    7. Hovořil jsem o trestních věcech, civilní spory jsou úplně jiná pohádka. Tam je zastoupení za tarif u čehokoli pod cca 100 tisíc prakticky vyloučeno, zejména poté, co se NS a ÚS zastaly ubohých bagatelních dlužníků.

      Vymazat
    8. Ještě by mě zajímalo, jak je to s ústavností dané situace. Píšete, že se ÚS a NS "zastal ubohých bagatelních dlužníků". Kteří se dostali do problému víceméně vlastní vinou. V tomhle kontextu mi připadá zcela absurdní, že jsem schopen se domoci "práva" jen za situace, kdy na tom budu finančně tratit. A samozřejmě mi to přijde protiústavní (újma při ochraně vlastnického práva).
      Hypoteticky, v mém případě, řekněme, že soud v první instanci prohraji. Řekněme, že se odvolám k NSS. Na to už vynuceně potřebuji advokáta a nezbude mi, než akceptovat jeho smluvní odměnu. Řekněme, že u NSS to vyhraji a posléze pravomocně všechno. Jenomže nedostanu zpátky všechny vynaložené náklady, budu tratit na rozdílu mezi smluvní odměnou advokátovi a "nesmluvní" náhradou. Čili budu hmotně poškozen, třebaže jsem byl zcela v právu. Není to na (úspěšnou) ústavní stížnost s požadavkem na zrušení předpisu o omezení náhrad?
      Proč nejsou advokáti, bezesporu vlivná a mocná lobby, sto zrušit omezení výše vyplácených náhrad (když by to evidentně bylo v jejich zájmu)? Nota bene, když by to stát ani nic nestálo, náhrady by platil poražený. Připouštím, že by z toho mohl být i opačný problém, že by si vítězná strana stanovila zcela nepřiměřené náhrady, ale to by se snad dalo řešit právě posouzením přiměřenosti.

      Vymazat
    9. Neomezeny tarif je blbost, spise by se mely pro nektere ukony zmenit ceniky, aby se to vyplatilo.

      Soudite se je drahe, soudy maji monopol a je to rodinna mafie, ktera se dedi. Stejne tak pravnici maji sve lobby, viz jak malem dopadl pravnik Laska, ktery za usvedceni zlodejskych pravniku malem prisel o moznost vykonavat obhajce, tim, ze pry poskodil dobre jmeno advokatu ... logicke ovsem je, ze o papiry mely prece prijit ti zlocinci, ti prece poskodili dobre jmeno advokatskeho stavu ... proste kocourkov a soudruh Sokol taky dela slusny vytr, ten pana Lasku taky nema rad.

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>