DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

neděle 13. ledna 2013

Může Ústavní soud přezkoumávat rozhodnutí o amnestii?

Domnívám se, že může, a vysvětlím, proč.

Z ústavního vymezení práva amnestie vyplývá, že podmínkou její účinnosti je souhlasná vůle dvou ústavních činitelů: presidenta republiky, který rozhodnutí o amnestii vydá, a premiera nebo pověřeného člena vlády, který toto rozhodnutí kontrasignuje.

Žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci (a tím méně samotné exekutivy), které se dotýká základních práv občanů, nesmí stát mimo soudní kontrolu. Jestliže připustíme, že amnestie, zejména v té části, kde se jí trestní stíhání zastavuje, může mít dopad do základních práv poškozených, nelze akceptovat jako ústavně konformní stav, kdy by takové rozhodnutí bylo zcela vyňato ze soudní kontroly. Ústavní stížnost podaná poškozeným je proto myslitelná a pravděpodobně i projednatelná, byť s potenciálním závěrem, že zastavením trestního stíhání poškozený ve své právní sfeře dotčen být nemohl, maje stále možnost, jakkoli snad ilusorní, domoci se svých práv pořadem práva občanského (případně obrátit se na lampárnu v Kájově nebo jiné k takovému účelu vhodné zařízení).

Jinou otázkou arci je, zda může příslušný návrh podat i skupina poslanců nebo senátorů, tak jako v případě návrhu na zrušení zákona nebo jeho části. Ústava dává v čl. 87 Ústavnímu soudu pravomoc rušit jak zákony, tak jiné právní předpisy, jsou-li v rozporu s ústavním řádem, přičemž rozhodnutí orgánů veřejné moci (bez ohledu na to, mají-li nebo nemají-li formu správního aktu) je oprávněn rušit pouze na základě ústavní stížnosti. Aktivní legitimace skupiny zákonodárců k takovému návrhu může být tedy hodnocena jako nejistá.

Vedle toho je zde však zásada dělby moci ve státě, a z předchozích úvah vyvěrající závěr, že Ústavní soud nemůže do suverenní pravomoci presidenta a vlády nijak zasahovat, naráží na její mantinely. Protože amnestijní rozhodnutí je zákonem v materiálním smyslu (jedná se o právní předpis sui generis, nikoli o rozhodnutí, jehož formu má), nevidím důvod, proč nevyložit ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu široce a toto právo zákonodárcům nepřiznat i v případě rozhodnutí o amnestii.

Aktualisováno.
Na Jiném právu se opačně vyslovil Pavel Uhl.

10 komentářů:

  1. Kde jste přišel na tu revoluční myšlenku, že rozhodnutí presidenta o amnestii je právním předpisem a nikoli rozhodnutím?

    Že zákon o Ústavním soudu umožňuje senátorům napadnout právní předpis neznamená, že lze tento zákon deformovat tím, že se učiní ad hoc jeho široký výklad, aby bylo možné podat ústavní stížnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvádím argumentaci soudce Kamila Kydalky, kterou uvedl v OVM 27. 1. 2013: „Je to rozhodnutí prezidenta, které ale má nějakou právní sílu a dle LZPS (Čl. 8) může být člověk stíhán, popřípadě odsouzen pouze na základě zákona, a tedy aplikovat předpis, který propouští člověka, musí mít stejnou právní sílu – nejméně tedy sílu zákona“ načež doplnil Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce Olomouc, který se dále opírá o argument, že ÚS už jednou označil rozhodnutí prezidenta, kterým vyhlásil volby, za normativní právní akt - tzv.: jiný právní předpis a podrobil ho svému přezkumu. Omlouvám se, nějak nevím, jak přidat příspěvek se svým jménem, tak alespoň nakonec. Hezký zbytek dne, Fiala Ondřej

      Vymazat
  2. Souhlasím, že amnestijní norma má spíše povahu abstraktní právní regulace, nicméně i pokud by se k jejímu přezkumu dostal ÚS, bude již právně obsolentní. S jedinou výjimkou: iniciativa by musela jít ze strany soudu (čl. 95 odst. 1 Ústavy).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to by také byla možnost, ale nevím o případu, že by to některý ze soudců (třeba ten Berkův :-) ) při zastavování učinil.

      Vymazat
    2. Rychetský se k tomu o víkendu vyjádřil, že není Ústavní soud oprávněn zkoumat amnestii prezidenta a že stížnost bude nejspíš odmítnuta.

      Vymazat
  3. Jeden laický OT dotaz k feudálnímu pozůstatku - amnestii:
    Je praktický možné využít zločin k amnestii a tento čin je díky následně vzniklé amnestii neodsouditelný?
    (násilím přinutím přezidenta s premiérem udělit amnestii někomu a pak i mě?)

    OdpovědětVymazat
  4. Podal vlastně někdo už trestní oznámení na premiéra? Tam by záležitost měla být úplně jasná - zneužití pravomoci úřední osoby, způsobená škoda půjde do miliard, protože lidé, kterým se kvůli zastavení trestních řízení nepodaří domoci se odškodnění, budou úspěšně žalovat stát. Nebo je dokonce, jak navrhl kníže, stát odškodní rovnou.

    OdpovědětVymazat
  5. Soudce a soustava soudů jsou politicky definovány, takže je možné politicky je korigovat, například politickým rozhodnutím prezidenta...

    V čem je problém?

    OdpovědětVymazat
  6. Já bych se neutápěl v theorii. Od té doby, co ÚS usoudil, že je oprávněn posuzovat ústavnost ústavního zákona, pokládám za zřejmé, že ústavní soud shledá pravomoc přezkoumat cokoli, co přezkoumat bude chtít.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>