DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 1. prosince 2012

Muži v oranžových vestách

Ve filmu Gympl (2007) je rozkošná scena, v níž studenti, lehce společensky unaveni, poznávají v taxikáři, jehož služeb se rozhodnou využít, svého středoškolského učitele (profesora) fysiky. Její komika je založena na hluboce zakořeněném profesně-hierarchickém chápání evropské – zdaleka ne jen české – společnosti: učitel, příslušník (relativně) vyšší společenské vrstvy, je zesměšněn tím, že musí pro obživu sestoupit o úroveň níž, asi stejně, jako je v prvorepublikových filmech zesměšněn seriosní a zámožný měšťan, který se po opici probudí ráno v parku bez bot, bez peněženky a pro zvýšení uměleckého účinu eventuálně jen ve spodkách, jako nějaký bezdomovec.

Vzpomínám si na svého učitele z mathfysu, který si ještě za komunismu, v hloubi 80. let, zvyšoval své příjmy tím, že jako druhé zaměstnání řídil autobus, protože si předtím přivodil, způsobem snad příjemným, avšak v rozsahu jinak nezvládnutelném, alimentační povinnost vůči několika dependentům. Necítil se tím ponížen, naopak si to, myslím, užíval, ostatně člověk, který dokáže přednášet theoretickou fysiku na universitě, jen zřídka odvozuje svou společenskou prestiž obdobným způsobem jako gymnasiální fysikář (a legendární, charismatickou osobností zůstal dodnes).

Ústavní soud nám vzkázal, že manuální práce, minimálně tak, jak je nebo může být de lege lata vyžadována od recipientů určité třídy sociálních dávek, ponižuje. To je silné tvrzení, s jehož recepcí, natožpak akceptací, mám určitý problém.

Především jsem přesvědčen, že existuje poměrně ostrá dělicí linie mezi právem a politikou, a soudy by si měly hledět jednoho a to druhé ponechat k rozhodování tomu, kdo je k tomu povolán, tedy voliči: jen na něm je, zda si bude přát, aby potkával podporu pobírající nezaměstnané v reflexních vestách s košťaty a se zdaleka viditelným označením, že nejde o službu dobrovolnou a že pracující vrací společnosti část dluhu způsobeného tím, že nemá práci a žije tedy z veřejných prostředků, z peněz nás všech; do nichž arci možná do té doby i třicet let ze svých daní nepřetržitě přispíval.

Společnost, nebo minimálně její podstatná část, touží po tom vědět okamžitě, s kým má tu čest, a nebylo by jí proti mysli, kdyby si lidé museli na oděv našít viditelné označení příjemce sociálních dávek (jde-li o toužebníka pravicového) anebo naopak daňový dlužník, touží-li levičák.

Takové přání by rozhodně bez dalšího uspokojováno být nemělo. Po právní stránce však vidím zásadní rozdíl např. mezi povinností hlásit se pravidelně na poště, jejímž jediným účelem je ztížit příjemci dávky možnost vedlejšího nelegálního výdělku, a povinností plnit příležitostně ukládané pracovní úkoly ve veřejném zájmu. Zda si budu přát, aby nezaměstnaní museli takto pracovat, je arci věc jiná, a o ní mám právo rozhodnout já, volič. O toto právo se cítím nálezem Ústavního soudu připraven.

42 komentářů:

  1. Ja to rozhodnuti ctu uplne jinak nez Vy. Moje porozumeni je proste. Myslim si, ze US rozhodl, ze prispevek v nezamestnanosti je pojisteni (stejne jako nemocenska) a ne davka socialni politiky a jako k takovemu by mel stat pristupovat. Vse ostatni uz jen vyplyva z tohoto rozdilu.

    Pokud nekdo par let nepracoval a nehledal si praci a zada o prispevek v hmotne nouzi, at mu stat naridi, co chce. Pokud ale nekdo v souladu se zakonem pracoval n mesicu z predchozich m let a platil si pojisteni (prispevek na politiku zamestnanosti), at mu je vyplaceno primerene pojistne plneni a neni mu k tomu jeste neco prikazovano.

    Take nesouhlasim, ze toto si maji rozhodnout volici. Podle me je toto uz doopravdy na hranici lidskych prav (a vim, ze tady se proste neshodneme). Pokud by clovek mohl vystoupit z tohoto systemu a platit si jine pojisteni, budiz, ale on nemuze. Nejaky prispevek v nezamestnanosti je v kazde vyspele zemi a nikde neni tak kratky jako by byl v CR bez praci (2 mesice) a take strasne drahe z tohoto duvodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pak je nelinearita mezi vysi prispevku a ziskanou podporou zcela zjevna ne?

      martin kalenda

      Vymazat
  2. Většina lidí bohužel nerozlišuje (a) podporu v nezaměstnanosti a mateřskou (které teď dostává ten, kdo byl předtím zaměstnán a státem nucen k odvodům, ze kterých se tahle podpora vyplácí) a (b) ostatní sociální dávky (které na tomhle nezávisí). Stát může podle mně požadovat práci od každého, kdo chce (b), ale je podle mně ne-úplně v pořádku chtít něco po člověku, který má nárok na (a).
    Budou taky důchodci muset udělat něco pro stát, aby dostali důchod?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem anonym z toho predchoziho prispevku a ac pisu to uplne stejne, vy jste to dokazal shrnout mnohem presvedciveji a jasneji. diky

      Vymazat
    2. Mohu dotaz, na oba? Proč se nepodepíšete? Není třeba registrace, stačilo by 'Odpovědět jako: Název/adresa URL'. Jak z důvodu slušnosti, tak přehlednosti diskuse - lépe se reaguje na pana XY, než na Anonyma z 17:02.

      Vymazat
  3. Neřekl soud spíše to, že ponižující je způsob a "honorování" oné práce?

    Protože jak již napsali anonymové nade mnou - nejde o nějakou "dobrotu státu", ale o vnucené "pojištění", z kterého se nelze vyvázat - takže pokud pak namísto jeho plnění mám být "znevolněn" (a ony tam vlastně ani ty uvozovky moc nemají smysl), tak to v pořádku není.

    Ať je zde tedy možnost se vyvázat ze systému nuceného "pojištění" a pak, pokud přilezu ke státu s prosíkem, jsou tam klidně i tvrdší podmínky pomoci, včetně třeba závazku později tuto pomoc vrátit.

    Ale současný stav toto neumožňuje a proto jsem se našel v jednom šiku s nejen cnemem, ale dokonce (ach ne!) i s Tribunem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Především, Yamato, o tomhle všem chci rozhodovat ve volbách. To je hlavní a nejdůležitější problém toho nálezu.

      Mnozí levičáci se dívají na podobné excesy Ústavního soudu tak, že udělal správnou věc, tudíž je to dobře, aniž by se vůbec zamysleli nad tím, že bude-li příští soud pravicový, spláčou nad výdělkem. Ale levičáci jsou vůbec v této zemi jednodušší (jinak by, jak víme, nebyli levičáky, že :-) ).

      Vymazat
    2. levičáci jsou vůbec v této zemi jednodušší

      tady jste už trochu přepískl a od matematika bych takovou povrchnost nečekal.

      Vymazat
    3. Je příjemné, že většina mých čtenářů odhalí ironii všude tam, kde jí užiji.

      Vymazat
    4. Aha, nepozorně jsem asi četl - vy máte primárně problém s tím, že to řeší ÚS?

      Ale IMO zde šlo právě i o to, že ve volbách nikdo neříkal "změníme zákon tak, že si sice povinné sociální 'pojištění' dál platit budete, ale to vám po pouhých dvou měsících bude moci být suspendováno - dle libovůle nějakého ouřady".

      V normální společnosti by ani nikdo neměl mít právo něco takového prosadit!

      Vymazat
    5. Chcete tedy učinit z ÚS dohledové místo nad neplněním předvolebních slibů? :-)

      Vymazat
    6. Ale v zásadě té námitce o ÚS rozumím.

      Vymazat
    7. Sakra, proč Blogger neumožní editaci...

      Samozřejmě ten postup není správný. Stejně tak ovšem není správný postup "odhlasujeme si omezení něčích práv ve volbách".

      Vymazat
    8. Ve volbách si běžně voliči odhlasují drastické omezení práv menšin; příkladmo lidí s vysokými příjmy. Kupodivu, Ústavní soud v těchto případech jaksi z principu neintervenuje.

      Vymazat
    9. Ano, v tom vidím jednu z hlavních chyb demokracie, jak je většinově pojímána. Ne nadarmo jsem Svobodný...

      Vymazat
    10. dopodučuji návštěvu JAR kde si takto většinově většina toliko polepšila, že si to do smrti neodpustí. Alespoň ne ti co za 35 let každodenní práce včetně sobot a nedělí měli např nejvíce 20 dní absence. (nedělají 7 dní v týdnu ale zahrnuje to práci i o víkendech). Kvalifikované volební právo by to řešilo, současný systém to opravdu jen prodlužuje ale výsledek bude stejný (mexiko, brazílie, indie)

      martin kalenda

      Vymazat
  4. Opovržení manuální prací je jednou z nejodpornějších ukázek českého a potažmo evropského snobismu. Jedna z nejlepších věcí na Americe, ne-li vůbec nejlepší, je to, jak si tam váží každé práce, je-li dělána dobře a poctivě (mínusem ovšem je, že hlavně tehdy, když přinese úspěch, čti: peníze). Tohle vzhlížení k lidem, protože je to "pan doktor" nebo "pan professor", a opovrhování někým, kdo je "jen dlaždič" nebo "jen popelář", se mi bytostně hnusí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč minusem? K čemu je práce nepřinášející úspěch - užitek? Práce nepřinášející užitek je snad až oxymóron.

      Vymazat
    2. Já o užitku nic nepsal. Mluvím o úspěchu (navrch vyjádřeném penězi) jako o měřítku záslužnosti nebo dokonce kvality. Naštěstí to není v USA (resp. aspoň před 30 lety nebylo) na úkor defaultní úcty, které se každá pořádná práce těšila.

      Vymazat
    3. Nu ano, peníze = užitek. Na tom přeci není nic špatného.

      Samozřejmě jsou i práce vykonávané dobrovolně zdarma - zde je tím užitkem pro onoho vykonavatele něco jiného, nicméně ta práce zároveň někomu ušetří peníze, takže vlastně i onu je možno zahrnout.

      Vymazat
    4. Tak jinak:

      K čemu je práce nepřinášející úspěch
      K užitku (doufejme)! ;-)

      peníze = užitek. Na tom přeci není nic špatného.
      Mluvím o obecném užitku, který ta práce přinese buď pro toho, pro koho je vykonaná, nebo pro všechny. To, že za ni dostane její vykonavatel zaplaceno, je samozřejmost, kterou ale tou užitečností každé práce nemám na mysli.

      Vymazat
    5. Ale to pak oba píšeme o tom samém :-D

      Pokud někdo platí za práci nepřinášející užitek, tak neplatí ze svého.

      Vymazat
    6. Myslím, že ne. Lékař, který vidí hlavní užitek své práce v tom, že mu přinese peníze, není dobrý lékař. Nejlepší umění je to, které jeho author nedělal pro peníze (byť za něj dostal královsky zaplaceno). A věřte mi, že pro spoustu makáčů je nejlepší odměnou to, že odvedli solidní práci, která bude k užitku (což neznamená, že by ji proto měli dělat zadarmo).

      Vymazat
    7. Ale vždyť se to přeci nevylučuje - užitek a úspěch naopak jdou ruku v ruce. Bez úspěchu ten doktor fungovat nebude.

      Pokud někdo dělá umění, tak je oním užitkem sebenaplnění. Ovšem pokud se tím (nebo něčím jiným) nedokáže uživit a natahuje se po cizích penězích (čímž nemyslím dobrovolné mecenáše), tak je to chyba.

      Vymazat
    8. Nikde nepíšu, že se to vylučuje. Psal jsem o lékaři, který vidí hlavní užitek své práce v tom, že mu přinese peníze.

      Bez úspěchu ten doktor fungovat nebude.
      Proč by ne, jestli tím naplňuje své poslání? Samozřejmě pokud tím "úspěchem" nemáte na mysli tu samozřejmou věc, že jeho práce má pro pacienty positivní výsledky.

      Pokud někdo dělá umění, tak je oním užitkem sebenaplnění.
      Hm, někdy ano (dnes asi často). Ale někdy (stále ještě) ne.

      Vymazat
    9. Protože se musí také něčím živit, že? Nedělá doktořinu pro dobrý pocit. BTW, použít jako příklad zrovna lékaře je trochu nefér, asi jako mít spoustu kandidátů-lékařů ve volbách.

      Myslíte umění pro zisk? To je přeci také zcela v pořádku :-)

      Vymazat
    10. Jestli většina Čechů myslí a cítí jako Vy, tak to mění mou doměnku v přesvědčení: tento národ je ztracen. A dodám, že asi právem...:-(

      Vymazat
    11. Ach jo, to je zas hysterický výkřik. Páni, hnus, člověk dělá práci prvně pro to, aby se uživil, jaký děs, svět již nebude jako dříve, kdy - aha, počkat!

      Vymazat
  5. Mám na advokáta hodně pestré životní zkušenosti a dávno říkám, že blázince a kriminály jsou plné lidí, kteří si mysleli, že jim se nic takového nemůže stát. Když jsem nemohl zavadit o "svou práci" tak jsem roznášel poštu. Dokonce i na gympl, kde si mě pamatovali, coby výborného studenta. Bylo mi to jedno, protože na mne nikdy nepřišla stížnost, že bych něco nedoručil. Mám v sobě holt to socialistické přesvědčení, že na dobře odvedenou práci mohu být hrdý. Ale taky za ni chci odměnu. pro pošťáka pošťáckou. Kdo pracuje, není nezaměstnaný. Jestli považuje stát za vhodné nebo nutné kohokoliv nutit přijmout práci, tak se stává jeho zaměstnavatelem se vším, co mu za to patří. Německo vyplatilo nuceně nasazeným za války a vězňům po šedesáti letech mzdu. Pohrdat lidskou prací je hnus.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomáš Krystlík1. prosince 2012 13:23

      K přípisu z 01. 12., 11:17. Takto tristně vypadají znalosti Čechů! Německo "nevyplatilo nuceně nasazeným a vězňům po 60 letech mzdu", nýbrž odškodnění za ni, to za prvé. Za druhé: Čechům nemělo být vyplaceno za pracovní nasazení v Německu ani jedno euro! Tzv. nucené nasazení bylo do kobercových náletů na Německo Čechy velmi vyhledávané, až šest zvláštních vlaků týdně se zájemci do říše, v první fázi tam odjelo na 120 000 zcela dobrovolně - stejné platy, stejné ubytování, jídlo, stejné příděly a trávení volného času jako měli Němci, navíc odlučné a dny dovolené navíc k cestě domů a zpět, což Němci neměli, proti protektorátu cca dvoj- až trojnásobně vyšší platy, nemuseli přispívat německým dovročinným organizacím, což jim dále zvyšovalo příjmy. Tyto podmínky měli až do konce války jako jediný okupovaný národ Evropy. Není divu, že doma pak sekali patky. Vlivem anglo-amerických bomb zájem o skvělé výdělky v Německu opadl a začala se uplatňovat na začátku války zavedená pracovní povinnost. Proto se pak také všichni v protektorátu drželi svého zaměstnání jako klíšťata, aby nemuseli do říše, kde by jim mohla na hlavu spadnout spojenecká bomba. A tak pracovali o sto šest pro říši a rozmnožovali se největším tempem v české historii - kdo musel pečovat o dítě a živit je, nebyl umístitelný daleko od domova.

      Vymazat
  6. Tomáš Krystlík1. prosince 2012 13:54

    Domnívám se, že veřejně prospěšné práce (nucené práce) pro příjemce podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek se musejí posuzovat též z hlediska, kolik to bude obec, kraj, stát stát, protože někdo musí kontrolovat docházku a kvalitu práce. Pár příkladů z praxe. V Německu předloni spočítali, kolik stát stojí jeden dopis, kterým se zve nezaměstnaný k návštěvě svého referenta v úřadu práce. Dopis má standardizovaný text z paměti počítače, je bez podpisu, bez razítka, úředník doplní jen jméno, adresu a datum rovněž z paměti počítače. Tiskárna dopis vytiskne, strojek stránku složí do obálky, tu zalepí, ofrankuje a vhodí do poštovní přepravky. Celkový náklad na jeden dopis je 52 €. V tom je plat úředníka, provozní náklady budovy, kde sedí, porto 0,55 €, atd. Nebo se ví, že vyplácet plošně přídavky na děti je levnější, než zjišťovat příjem rodičů a podle něj výši přídavků snižovat, protože práce úředníků i s jejich vedlejšími náklady je dražší než plánovaná úspora. Nyní si představte, kolik budou stát hejna úředníků kontrolující ony nevolníky a jejich práci. O kvalitě a množství práce disgustovaných nevolníků ani nemluvě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. lehce manipulativní, příspěvek na dítě není podpora v nezaměstnanosti. tj vyplacením přídavku na dítě žádnou hodnotu nezískám - pouze tím podporuji porodnost. Sociální podpora v případě že je rodina jako celek pod stanoveným minimem tím není dotčen.

      mk

      Vymazat
  7. pane Krastlíku, nemáte pravdu ohledně toho, co němci vypláceli. Samozřejmě se nejednalo o ušlou mzdu v pravém slova smyslu, ale o náhradu, nebo odškodnění, jak chcete, to po těch letech asi nebylo ani dost dobře možné. Vím to celkem přesně, protože jsem to pro svého dědu vyřizoval. Sepsalo se, kde byl zhruba v kterém období vězněn a Němci si to dohledávali podle jejich evidence nečeho jako sociální zabezpečení. Byl jsem docela překvapen, jak poctivě si to evidovali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomáš Krystlík1. prosince 2012 23:14

      Anonymnímu z 1. 12., z 18:31. Takzvaně nuceně nasazení nebyli vězněni. Když znáte podrobnosti, protože jste to vyřizoval, tak také víte, že to byly ze strany Čechů pracovně nasazených v říši podvodně vylákané peníze. Oni tam pracovali za plnou mzdu, ne za její zlomky a za strašných podmínek jako třeba východní Slované nebo Poláci. Němci to ze zřízeného fondu zaplatili i Čechům, dobře vědouce, že jde o podvod, protože nechtěli kolem toho rozviřovat pro ně nepříjemnou diskusi. Ale Vy byste se měl stydět! Mimochodem, víte, že Váš děd má nárok na německý starobní důchod podle smlouvy o sociálním zabezpečení mezi BRD a ČR? V Německu je třeba k nároku na starobní důchod mít odpracováno nebo započteno 5 let. Když je dotyčný nemá, uznají se mu roky nebo měsíce z cz-pojištění, aby podmínka byla splněna. Leč důchod tvoří roční úroky ze sumy vzniklé z odvodů zaměstnavatele a zaměstnance na důchodové pojištění plus úroky (asi kolem 5 % ročně) vydělené 12.

      Vymazat
  8. Prostě rozhodnutí samo o sobě správné, odůvodnění na pár facek.

    OdpovědětVymazat
  9. Pane Krystlíku, moje poznámka o odškodnění ze strany Německa se týkala pouze toho, že za odvedenou práci má člověk dostat mzdu a že na tomto základě byla věc vězňů a totálně nasazených řešena. Ve vztahu k probírané věci oranžových vest byla zmíněna proto, že mi v argumentaci ÚS výrazně tato záležitost chybí. Byl jsem totiž od počátku toho názoru, že i kdyby práce zrušeny nebyly, existuje reálná šance domoci se za účast v nich plné mzdy. Ale když už jste toho názoru, že bych se měl stydět, tak bych rád věděl za co. Myslíte, že jsem se dopustil nějaké nemravnosti, když jsem svému devadesátiletému dědovi pomohl probrat papíry a díky tomu se seznámil s jeho anabází po německých věznicích? Díky tomu jsem se dozvěděl i pár historek, protože o této části svého života děda jinak nikdy nemluvil. Odnesl jsem si z toho, že jsou hranice, za které už se ustoupit nedá a že za svá rozhodnutí nesete odpovědnost. Nebo si snad myslíte, že se nechal schválně zavřít, protože si byl jistý, že se mu to za šedesát let vyplatí. Ty peníze došly 2 dny po jeho smrti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomáš Krystlík2. prosince 2012 12:17

      Anonymnímu, 2. 12., 9:15: Nerozlišujete mezi pracovním nasazením Čechů, výkonem trestu v běžném vězení a internováním v KZs s nucenou prací. První, pokud byli Češi, dostávali za to plnou mzdu stejně vysokou jako Němci, tedy jim odškodnění nepřísluší, druhým by nemělo příslušet také nic, teprve KZ-Häftlinge podle mne mají nárok na odškodnění. Podle Vašeho vyprávění nebyl Váš děd vězněn, nýbrž internován v KZs nebo pracoval podle přidělení pracovního úřadu v říši.

      Máte se co stydět, protože 67 let po válce šíříte českou lživou propagandu o pracovním nasazení Čechů v Německu od ledna 1939. A co je horší: neuvědumujete si to, protože jste indoktrinován školou, svými příbuznými, sdělovacími prostředky.

      Vymazat
  10. Karel Vážný3. prosince 2012 2:16

    Také s rozhodnutím v podstatě souhlasím, protože původní návrh diskriminuje. Jsem už za ta léta práce trochu nemocný a to by nejspíše vedlo k tomu, že bych disponoval (i díky soukromému částečně placenému zdravotnickému zařízení) papírem, že nemohu cokoliv, kromě sezení na zadku v dobře vytopené kanceláři. Jistě bych si vzpomněl na všechny exémy, alergie, bolesti, ... . Výsledek by byl, že bych byl zřejmě na veřejné práce neumístitelný. Pokud by mne ovšem použili, tak by mi zase zřejmě dlužili příjem vyšší, než podporu.

    Člověk bez těchto problémů, se stejným platem, by dostal stejnou podporu jako já, ale on by pracoval, já ne. (A třeba i z důvodů jiných než zdravotních - organizačních atd.)

    Zde je jedna slabina.

    Pak jsou zde lidé, kteří již mají vyčerpanou podpůrčí dobu, nedostávají níc, pouze za ně stát hradí ZP. A tito lidé vlastně pracují zcela zadarmo.

    OdpovědětVymazat
  11. Pane Krystlíku, rozvíjíme debatu nesprávným směrem, ale musím přiznat, že mne Vaše znalosti zaujaly. Nicméně za podstatu svého příspěvku k ÚS považuji to, že za práci se má zaplatit a kdo pracuje není nezaměstnaný. Buď je práce potřebná a pak musí být ohodnocena, nebo je vymyšlená a pak je to trest. Tím k ÚS končím, ale a Vámi bych si ještě rád popvídal. Nevím například co je KZs s nucenou prací. A také nerozumím tomu, proč by nemělo příslušet odškodnění za práci v běžném vězení. Vězňům se přece normálně platí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomáš Krystlík3. prosince 2012 13:56

      KZ je zkratka z Konzentrationslager, KZs je plurál. Ještě další užitečná zkratka je NS - Nationalsozialismus, nationalsozialistisch, nacionálně socialistický, národně socialistický. Klidně mi dopište na adresu krystlik@seznam.cz

      Vymazat
  12. Za mnohé trestné činy se dnes dává trest veřejně prospěšných prací. Nebo obecně prospěšných prací, to je jedno, slovíčka veřejně a obecně nehrají žádnou roli a jejich synonymita je zjevná i navenek stejnou oranžovou vestou...
    Takový rváč, výtržník, nebo zloděj, který neukradl příliš mnoho dnes běžně místo kriminálu dostane alternativní trest: práce pro obec v oranžové vestě.
    Stejný trest jako soud uděluje úřad práce, avšak bez řádného řízení a bez možnosti obhajoby, a to za trestný čin neschopnosti najít si zaměstnání.
    Je to pane Pecino v pořádku, aby vedle sebe ve stejné oranžové vestě uklízeli zadarmo stejný chodník nezaměstnaný padesátiletý učitel, kterému byl po léta strháván z platu příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a agresivní fotbalový fanda, který rozbíjí fotbalové stadiony a cizí obličeje?
    Když půjdu kolem nich, nepoznám, který je tam pro delikvenci a který pro nezaměstnanost...
    Milan

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den,

    Hodně podstatného zde bylo řečeno, nicméně chybí mně zde ucelená definice onoho ponížení. Můj předřečník správně poznamenal, že ony veřejné práce daly v podstatě rovnítko mezi práce "za trest" - za menší krádeže či vytržnost a práce, kvůli tomu, že z nějakého důvodu jednoduše práci najít nelze. Čertovo kopýtko je v tom, že takto "postihování" lidé pracují zadarmo - a v tom je jádro problému - jsou tedy opravdu reálně stejně, jako (polo)kriminální "živly". V tom je jádro onoho "ponížení". Navíc tato práce "zdarma" má další (ne)chtěný efekt. Snížuje cenu práce u uklízecích a servisních firem, eventuálně působí přímo propouštění zamšstnanců, kteří se stávají takto "nadbytečnými". Proč zadávat práci někomu, když ji můžeme mít defacto zdarma a to ze zákona. V ČR jsou regiony, kde o práci nezavadíte, pokud nemáte známé, maximálně brigádu či výpomoc. A brigády, ač "legálně" hlášené na Úřad práce - nejsou hodnoceny jako pracovní poměr, tedy takto zaměstnaní lidé jsou vystavení obstrukcím typu DONEZ (pošta plus docházka na úřad práce - pošta - v nevypočitatelný den) a tak i horko těžko sehnanou práci-brigádu je těžké údržeti - právě kvůli úřadům, které by naopak měly pomoci práci sehnat. Není divu, že ÚP je vnímán jen jako instituce buzerační, určená pro lehkoživky úřednického stavu.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>