DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 20. srpna 2010

Nad dvěma rozhodnutími Nejvyššího správního soudu

1. Není banka jako banka

Rozsudkem ze dne 15. 6. 2010, č. j. 7 As 51/2010-63, NSS zamítl kasační stížnost přípravného výboru občanského sdružení NEW CENTRALBANK-ING o. s., jemuž ministerstvo vnitra odmítlo registraci s odůvodněním, že spolek – jehož cílem má být mimo jiné provádění osvětové činnosti týkající se úlohy a role centrálního bankovnictví v západoevropské a angloamerické ekonomice – se svým názvem pokouší vyvolat dojem, že je držitelem bankovní licence.

Nevím, co je skutečným úmyslem tohoto spolku, nicméně odůvodnění rozsudku mne v žádném případě nepřesvědčilo. Podle § 3 odst. 1 zákona o bankách smí slovo banka nebo spořitelna, jeho překlady nebo slova od nich odvozená užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo banka nebo spořitelna používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1 zákona o bankách. Posledně uváděná hypothesa byla podle mého názoru zcela zřejmě naplněna, protože občanské sdružení nemůže vůbec podnikat a nemůže se tedy licenovanou činností zabývat: pokud by tak snad činilo, jednalo by a limine protiprávně. V principu jde o stejnou situaci, jako kdyby ministerstvo nepovolilo registraci řekněme První soukromé bance DNA nebo Podnikatelské databance.

Přístup NSS nemohu proto hodnotit jinak než jako přehnaně pečovatelský a v demokratické společnosti stěží přijatelný.

2. Kdy je podáno prostřednictvím DS?

Usnesení ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79, řeší otázku, kterým dnem je prostřednictvím datové schránky učiněno podání adresované orgánu veřejné moci, a odpovídá na ni, že dnem, kdy je datová zpráva dodána do datové schránky adresáta.

Omyl: tak jako odesilatel nemůže ovlivnit, kdy se příslušný úředník do systému datových schránek přihlásí (a způsobí tak doručení dodaných zpráv), což rozhodnutí správně reflektuje, nemůže ovlivnit ani to, kdy provozovatel ISDS odeslanou zprávu adresátu dodá. Podáno je tudíž dnem, kdy je zpráva prostřednictvím ISDS odeslána. Argumentace NSS je tupým formalismem (typickým příkladem, jak to kdosi pertinentně nazval na Jiném právu, české školy formálněprávní) a nemůže sub specie ústavněprávních garancí obstát.

V tomto případě se ovšem konečný verdikt od Ústavního soudu nedozvíme, protože podáno bylo tak jako tak opožděně: SŘS totiž stanoví lhůtu pro podání kasační stížností dvoutýdenní a nikoli, jak je všude jinde v procesních předpisech obvyklé, patnáctidenní. A kterýpak že legislativní myslitel je autorem tohoto vpravdě kolosálně pitomého nápadu? No přece Michal Mazanec!

14 komentářů:

  1. ad 2) dyt to je snad i v rozporu se zákonem nebo se stanoviskem vnitrácké komise ohledně ISDS. někde jsem na to četl odkaz od pana Petrky, jdu to vyhrabat.

    OdpovědětVymazat
  2. 1)název „NEW CENTRALBANK-ING o. s.“

    Dle mého názoru uvedená kombinace slov může vyvolat dojem, že jde o banku, zejména pro kombinaci NEW CENTRALBANK s dovětkem -ING, který asociuje v ČR již působící banku. U databanky či banky DNA naproti tomu problém nevidím, tam je jasné, že o bankovní služby nepůjde.

    2) "...občanské sdružení nemůže vůbec podnikat…“

    Domnívám se, že občanské sdružení se může věnovat výdělečné činnosti v rámci vedlejší spolkové činnosti, ale nemůže být založeno k výdělečné činnosti (výdělečná činnost nemůže být hlavní spolkovou činností). Občanská sdružení běžně mají živnostenská oprávnění (lze ověřit zadáním zkratky o.s. do vyhledávací masky RŽP). To, že jde mnohdy o zneužití této možnosti, se kterým nesouhlasím, je věc druhá.

    Daleko zajímavější než podnikání na "o. s." mi přijde otázka, jestli je (bylo) platné nabývání nemovitostí cizozemci přes jimi založené jednočlenné s.r.o., které jen koupilo nemovitost a jinak nic nedělá… Nešlo o obcházení zákona (§ 17 zákona č. 219/1995 Sb.) a tedy neplatný právní úkon?

    3) povaha lhůty dle § 8/2 ZSO

    NSS: "Speciální úprava lhůty k vydání rozhodnutí o odmítnutí registrace sdružení stanovená v § 8 odst. 2 zákona o sdružování občanů je 10 dní ode dne zahájení řízení. S jejím marným uplynutím zákonodárce nespojil žádný závažný důsledek v tom smyslu, že by zaniklo oprávnění k vydání rozhodnutí nebo by byl opožděně vydaný správní akt nicotným."

    Jinak řečeno: vydání rozhodnutí po uplynutí zákonné lhůty nečiní rozhodnutí nezákonným, ba dokonce, je-li rozhodnutí o odmítnutí registrace doručeno zmocněnci do 40 dnů od zahájení řízení, nemá vůbec žádné právní následky. S výjimkou spíše hypotetické možnosti náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem.

    OdpovědětVymazat
  3. Ad 1):

    Ano, ale to mohou i názvy bezformálních sdružení podle § 829 et seq. ObčZ – takové sdružení si klidně můžete nazvat První newyorská úvěrová banka, společnost s ručením neomezeným a nikdo na vás nemůže, protože to není právnická osoba. Chyba je v nedostatečně obecné formulaci ustanovení § 3 BankZ, které tak zjevně neplní svůj účel.

    Ad 2):

    Přesněji řečeno nesmíte se za účelem výdělečné činnosti sdružit [§ 1 odst. 3 písm. b) SdružZ]. Toto ustanovení je podle mne vykládáno nedostatečně extensivně.

    Ad 3):

    S tím nemám problém.

    K datu vydání rozhodnutí cf. § 71 odst. 2 SprŘ. Rozhodnutí vydané později by bylo nicotné z důvodu překážky rei iudicatae.

    OdpovědětVymazat
  4. Ad nabývání půdy cizozemci:

    Podle mne to jednání in fraudem legis nebylo, vlastníkem se stala česká právnická osoba, které nesvědčí oprávnění, jež by jinak svědčila cizozemskému subjektu.

    OdpovědětVymazat
  5. Ad 1):

    U sdružení bez právní subjektivity vyjde nejpozději při identifikaci účastníků právního úkonu najevo, že nejde o PO ani např. o banku; tedy nejsou-li smluvní strany v právním bezvědomí. Máte pravdu, že riziko klamání tu je také.

    Nicméně lze-li s § 3/1 OZ čarovat u názvu PO, proč nepoužít trochu kouzel i u sdružení dle § 829 an. OZ? Pokud je nebankovním PO zakázáno vydávat se za banku, tím spíše je účastníkům pouhého závazkového vztahu zakázáno tvářit se jako PO a ještě k tomu banka.

    Ad 2):

    Ještě přesněji: nesmíte se za účelem výdělečné činnosti sdružit podle SdružZ :-), neb je to mimo jeho působnost. Zákaz jakékoliv výdělečné činnosti OS však v uvedeném ustanovení nevidím a nemyslím si, že by omezení základního práva dle čl. 20 LZPS mělo být dovozováno výkladem.

    Ad 3):

    Měl jsem za to, že jste nedávno v diskusi na některém ze svých blogů či JP napsal (nepodařilo se mi to bohužel dohledat), že rozhodnutí vydané po lhůtě k vydání je ultra vires… asi se pletu, omlouvám se.

    Ad Nabývání půdy cizozemci

    V případě, že se vlastníkem stala česká právnická osoba založená cizozemcem nikoliv jen za účelem koupě rodinného domu se zahradou pro jeho osobní bydlení, souhlasím s Vámi, ovšem v případě, kdy manžel s manželkou jsou jedinými společníky a jednateli společnosti vlastnící onen RD a společnost současně nevyvíjí žádnou činnost, se kloním spíše k variantě, že jde o jednání představující zjevně postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího, tedy in fraudem legis.

    OdpovědětVymazat
  6. Měl jsem za to, že jste nedávno v diskusi na některém ze svých blogů či JP napsal (nepodařilo se mi to bohužel dohledat), že rozhodnutí vydané po lhůtě k vydání je ultra vires… asi se pletu, omlouvám se.

    Nepletete, ale to byl trochu jiný případ: z § 67 odst. 3 PřZ a contr. lze dovodit, že později zahájit řízení nelze, kdežto z formulace § 8 odst. 2 SdružZ nevyplývá, že by opožděně vydané rozhodnutí bylo nicotné, toliko, že MV nesplnilo svou povinnost. Právní důsledky by mělo až vydání (resp. doručení, ono je to opravdu takhle šíleně formulováno, takže se omlouvám za předchozí nepřesnost, nicméně vykládám opravně) rozhodnutí po 40denní lhůtě.

    OdpovědětVymazat
  7. Zákaz jakékoliv výdělečné činnosti OS však v uvedeném ustanovení nevidím

    Já ano. Nikomu se nezakazuje se sdružovat za účelem podnikání, ale na taková sdružení nemohou mít formu spolku podle SdružZ, nýbrž libovolné jiné právnické osoby, u které to zákon nevylučuje (neformální sdružení podnikat nesmějí, to zakazuje ŽivnZ).

    Argument, že se sdružujete za jiným účelem a podnikáte jen "mimochodem", mi nepřipadá dostatečný, i když vím, že převládající výklad je odlišný.

    OdpovědětVymazat
  8. že jde o jednání představující zjevně postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího, tedy in fraudem legis

    Nemyslím. Zákon zakazoval, aby vznikl určitý právní vztah (vlastnictví cizozemce k nemovitosti), a ten popsaným postupem nevznikl. Cizozemec vlastní toliko obchodní podíl, nic víc.

    OdpovědětVymazat
  9. Pokud se bavíme o neplatnosti z důvodu úkonu in fraudem legis, nelze se držet gramatického výkladu, ale musí k tomu přistoupit výklad teleologický - co bylo záměrem zákonodárce, když přijal zákaz prodeje půdy cizozemcům a zda je tento záměr obcházen úkonem jinak neodporujícím zákonu. Proto souhlasím s M. prokešem a nesouhlasím s T. Pecinou.

    OdpovědětVymazat
  10. Felix D:

    Nejde o věc gramatického či teleologického výkladu. I pokud to bereme z pohledu teleologického výkladu: úmyslem zákonodárce bylo omezit okruh možných vlastníků nemovitostí na území ČR jen na tuzemce - čehož je v daném případě nepochybně dosaženo, vlastníkem nemovitosti se stal tuzemec (tedy osoba plně podláhající tuzemské jurisdikci).

    Pokud by chtěl zákonodárce regulovat okruh osob ovládajících osoby vlastnící nemovitosti, mohl to (teoreticky) udělat (do roku 2009, viz dále).

    Osobně mi dnes už připadá diskuse o úmyslech zákonodárce absurdní za situace, kdy deklarované účely dané regulace jsou ekonomicky zcela nesmyslné, ustanovení odporuje přímo účinnému právu EU (přechodné období skončilo v roce 2009) a v zákoně zůstala (jako obsolentní ustanovení) jen z čistě populistických a až absurdně komických důvodů prezentovaných zástupci české levice.

    O. Rezák

    OdpovědětVymazat
  11. To je zajímavý výkladový problém: Zda měl zákonodárce na mysli české občany, nebo tuzemce (české osoby).

    OdpovědětVymazat
  12. Diskuse o neplatenem pravnim ukonu (obchazeni zakona): je treba polozit si otazku, co by bylo neplatne a proc. Pokud by mela byt neplatna smlouva (dvoustranny ukon), neni treba se ptat, zda byla skutecne uzavrena za ucelem obchazeni zakona? Vedel prodavajici o tom, ze kupujici byl zalozen ucelove? Bez toho bude uvaha nedostatecna.

    OdpovědětVymazat
  13. Ad TP a rozhodnutí po lhůtě

    Děkuji za vysvětlení. V § 7/2 SdružZ slůvko "nejpozději" u lhůty k úkonu MV je, zatímco v § 8/2 a § 9/1 téhož zákona absentuje, z čehož NSS dovozuje Vámi předestřený výklad.

    Ad TP a výdělečná činnost

    Nepřijde mi smysluplné, aby se členové Svazu zahrádkářů v Malé nad Maličkou solidárně zavázali jako patnáct FO k mimořádné úpravě městského parku a odměnu pak po patnáctinách odvedli o.s. jako mimořádný členský příspěvek.

    Souhlasím s Vámi, že o.s. tu nejsou primárně od toho, aby podnikala, k sdružování za účelem podnikání tu máme jiné typy PO, na druhou stranu naskytne-li se příležitost pokrýt náklady na spolkovou činnost sdružení příjmy činnosti s ní úzce související a nesoustavné, myslím, že to je a mělo by být možné. Jiný problém je privatizace takto získaných prostředků do kapes členů např. přes pracovněprávní vztahy a jejich nevyužití ke spolkové činnosti - to je samozřejmě špatně.

    Je také možné brát to tak, že výdělečná činnost je širší pojem než podnikání či živnost (prvek soustavnosti), sdružení proto mohou páchat nahodilou výdělečnou činnost, ale nikoliv soustavnou, protože pak by již šlo o sdružení k (za účelem) výdělečné činnosti.

    Ad OR

    A potenciálně absolutně neplatné právní úkony učiněné před skončením přechodného období (případně před vstupem) byste posuzoval jak?

    Ad GP

    Nejsem v této oblasti doma, nicméně s ohledem na definici tuzemce a cizozemce (§ 1 písm. b) a c) z.č. 219/1995 v kterémkoliv znění) a vývoj znění § 17 téhož zákona, bych odhadoval, že zákonodárce měl na mysli osoby, tedy jak FO tak PO.

    Ad Anonymní

    Ve Velkém komentáři k OZ od Švestky a kol., 2. vyd, s. 353 stojí: "Není rozhodné, zda účastníci smlouvy o důvodu této neplatnosti, tj. obcházení zákona, věděli." K tomu srov. NS sp. zn. 22 Cdo 505/2002 z 13.3.2003; tento názor zastává NS i v pozdějších rozhodnutích (např. 30 Cdo 1430/2007). Tedy pokud o tom nevěděl jen jeden z nich, je to pro posouzení (ne)platnosti nevýznamné.

    Otázka spíše zní, zda v případě zjištěného obcházení zákona by měla být konstatována pouze neplatnost smlouvy, nebo jen neplatnost PO k obcházení založené (§ 68a/2/b) OBZ?) nebo obojí?

    OdpovědětVymazat
  14. Ad MP:

    Pak je ale třeba přesně stanovit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou spolky podnikat, a ne to arbitrárně jedněm tolerovat a jiné za to chicanovat. Myslím, že zde jde o lacunu legis a nestačí zaplnit ji výkladem, už proto, že právo podnikat je, jak správně podotýkáte, lidským právem.

    K prodeji nemovitostí cizincům:

    Zákonodárce jednal pod evidentním politickým tlakem, takže jeho úmysl nejspíš nebude mít zcela racionální kontury.

    Ad neplatná právní jednání:

    Tento výklad je také jediný udržitelný, jinak bychom se dostali do situace, že bychom – obdobně jako v trestním právu – museli dovozovat úmysl fakticky "z kávové sedliny".

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>