Na celé věci je asi "nepřevratnější" to, že Ústavní soud poprvé vážně připustil možnost, že zruší ústavní zákon nikoli pro formální vady jeho přijetí (tzn. zruší něco, co materiálně ústavním zákonem není), ale na základě věcných námitek proti jeho obsahu.
Takový krok je ovšem krajně nebezpečný, neboť ÚS pomíjí ustanovení čl. 88 odst. 2 Ústavy a možná se tedy schyluje k hluboké ústavní krisi, při níž bude raněný parlament Ústavní soud ústavními zákony rozpouštět a ten v odvetu bude tyto zákony obratem pera rušit. Ale co, aspoň bude veselo…
Aktualisováno.
Zajímavě o problému píše na Jiném právu Zdeněk Kühn (a nudně o tomtéž plká Pavel Molek – říkám si, že nepopiratelnou výhodou středověku bylo, že pitomci zůstávali vesměs negramotní…).
4 komentářů:
Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>