DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 30. června 2009

K vyklizení squatu Milada

Squat Milada v Praze 8 je – možná by už bylo na místě napsat byl – jedním z nejproslulejších pražských squatů. Nemám informace o přesné době jeho vzniku, jisto je, že když jsem v něm na podzim 1998 fotografoval, šlo již takříkajíc o zavedenou a tradiční instituci.

Na rozdíl od situace v některých jiných evropských zemích, např. v Nizozemí, je v České republice squatting, dlouhodobé užívání vlastníkem opuštěné, derelinquované nemovitosti skupinou osob odlišných od vlastníka, možné fakticky pouze s vlastníkovým souhlasem, jinak se jedná o trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a TrZ. Tato relativně přísná úprava způsobuje, že české squaty postupně zanikají, neboť málokterý vlastník je ochoten podstoupit risiko, že na něj dopadne odpovědnost např. za škodu způsobenou požárem, který squatteři, osoby jaksi již z definice nepříliš opatrné, v budově založí. Porušení povinností vlastníka pak prokáže i nepříliš zdatný policejní orgán.

Squatting lze tedy provozovat pouze se souhlasem vlastníka, typicky na základě nájemní smlouvy – a pak o squatting v běžném slova smyslu nejde – anebo, což byl právě případ Milady, pokud nemovitost vlastníka nemá. Platná právní úprava totiž není již půl století vedena zásadou superficies solo cedit, a není dokonce stanovena ani vyvratitelná právní domněnka, že vlastníkem stavby je vlastník pozemku.

Milada sice stojí na parcele, jejímž vlastníkem je Česká republika, s právem hospodaření Ústavu pro informace ve vzdělávání, avšak stavbě nebylo přiděleno popisné ani evidenční číslo a nebyla zapsána v katastru, a jednalo se tudíž právně o res nullius, věc bez vlastníka.

Jak je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí, to se změnilo v letošním roce, kdy se stát o vlastnictví vily přihlásil. Příslušné řízení na katastrálním úřadě pravomocně skončilo 2. června 2009 a od té doby Milada opět právně existuje jako budova s číslem popisným a má vlastníka, Českou republiku, který se výkonu vlastnických práv, jak je zřejmé, rasantně ujal.

18 komentářů:

  1. "Milada sice stojí na parcele, jejímž vlastníkem je Česká republika, s právem hospodaření Ústavu pro informace ve vzdělávání, avšak stavbě nebylo přiděleno popisné číslo a jednalo se tudíž právně o res nullius, věc bez vlastníka."

    Z toho, že budova není zapsána v KN, respektive z toho, že v KN není zapsán její vlastník, ještě nevyplývá, že by šlo o res nullius. Zápisem do KN (ani přidělěním č.p.) pak už vůbec nedojde k tomu, že by věc začala "právně existovat". Existovala nepochybně i dříve.

    Není to tak, že se v případě derelikce nemovitosti podle OZO i podle OZ z roku 64 stal vlastníkem ex lege stát?

    Pak by zápis do KN byl jen uvedením do souladu stavu skutečného se stavem zapsaným...

    O.N.

    OdpovědětVymazat
  2. Derelikce nemovitosti není podle ObčZ/1964 možná, "protiemigrantské" ustanovení § 453 ObčZ bylo zrušeno.

    Budova nezapsaná do KN skutečně právně neexistuje, rozlišujte, prosím, situaci, kdy není zapsána budova od situace, kdy není zapsán její vlastník.

    OdpovědětVymazat
  3. "Derelikce nemovitosti není podle ObčZ/1964 možná, "protiemigrantské" ustanovení § 453 ObčZ bylo zrušeno.

    Ano, na tom se shodneme.

    Pokud tedy před rokem 1990 (tuším? nemám tu teď aspi) přecházelo vlastnictví opuštěných nemovitostí na stát a nyní není derelikce možné, vyplývá z toho, podle mého názoru, že se derelikvovaná nemovitost nemohla stát res nullius.

    Budova nezapsaná do KN skutečně právně neexistuje, rozlišujte, prosím, situaci, kdy není zapsána budova od situace, kdy není zapsán její vlastník.

    Nemohu souhlasit.

    Je mnoho budov nezapsaných do KN, o jejichž právní existenci nikdo nepochybuje. Samozřejmě to platí o budovách nepodléhajících evidenci, ale i u jiných budov. Máte tedy za to, že budovu nezapsanou v KN nelze například platně pronajmout?

    Jednu takovou nemovitost jsem nedávno bez problémů prodal. Jde jen o to, že vlastnictví podle §133/2 nepřevedete, dokud budovu nezapíšete do KN. To ale s její právní (ne)existencí přece nemá nic společného.

    O.N.

    OdpovědětVymazat
  4. Předně se omlouvám za nedopatření, jímž se mi do textu dostala chybná, resp. neúplná formulace.

    Váš přístup nicméně nesdílím, ač je i mezi soudci, odkojenými na evidenčním principu, častý. Je ovšem vnitřně rozporný, neboť to, co vydáváte za vlastnictví, postrádá, jak sám připouštíte, složku iuris disponendi. Nejde o vlastnictví, ale o pouhou držbu res nullius, resp. alternativně věci, která právně zatím neexistuje, neboť není způsobilá stát se předmětem vlastnictví.

    V praxi je to malý rozdíl, protože držba je pravidelně oprávněná a držitel má právo na její ochranu, takže např. může podat žalobu na vyklizení, i proti squatterům. Vlastníkem v systému kombinované evidence a intabulace, který geniálně implementuje české právo, ale není.

    OdpovědětVymazat
  5. Plně souhlasím s O. N. a naopak popírám existenci titulu držby res nullius. Je-li res nullius schopna být předmětem držby, tak je schopna též být předmětem vlastnictví, protože, jak známo, co je v držbě, je možné vydržet uplynutím času.

    Ve skutečnosti je věc ničí předmětem volné okupace, tj. originárního nabývání vlastnictví. Od toho je třeba lišit veřejné statky a státní jmění/majetek, které přirozeně předmětem volné okupace nejsou.

    OdpovědětVymazat
  6. Musím znovu nesouhlasit. Naprosto :-)

    Vlastnické právo k budově nezapsané v katastru samozřejmě zahrnuje i ius disponendi, z evidenčních důvodů jen zákon podmiňuje hmotněprávní platnost převodu splněním administrativní formality - zápisu do KN.

    Ostatně součástí ius disponendi je i možnost věc pronajmout (sám to ostatně uvádíte na Iuridictu), čehož platně dosáhnu i bez zápisu do KN.

    Je pro mě celkem udivující, že zrovna vy zastáváte názor, že to, co stát někde administrativně neeviduje a na čem není kulaté razítko, vlastně (právně) neexistuje.

    Podle mě pro takový názor zcela chybí právní podklad.

    Příklad: z čistě hmotněprávního pohledu, pokud postavím dům, stanu se jeho vlastníkem zhotovením, a to bez ohledu na to, zda dům nechám zapsat do KN nebo zkolaudovat. Anebo: v praxi existuje mnoho budov, které nejsou zapsány v KN, protože dříve evidenci nepodléhaly a dnes podléhají. K dalšímu převodu (nebo třeba zřízení zástavního práva) je třeba zápis do KN. Tvrdit ale, že před takovým zápisem právně vůbec neexistovaly, a tedy, že teprve administrativním zápisem byly originárně nabyty, je IMHO absurdní.

    Stejně absurdní a krkolomné je tvrdit, že takové vlastnictví vlastně není vlastnictvím, ale oprávněnou držbou věci, která právně neexistuje (to je oxymoron).

    Pojetí držby res nullius, které alternativně zmiňujete, mi připadá absurdní už méně, ale pravděpodobně rovněž nemá podklad v platném právu.

    O.N.

    OdpovědětVymazat
  7. Pro jistotu: nesouhlasím s TP. S GP souhlasím :-)

    O.N.

    OdpovědětVymazat
  8. S oběma předřečníky nesouhlasím, a znovu poukazuji na intabulační princip, částečně (a komplikovaně) implementovaný.

    Podle vašeho pojetí je zápis do KN pouhou deklarací, bez konstitutivního účinku, tedy v podstatě jen obdobou někdejší evidence nemovitostí vedené Geodesií. To by znamenalo, že lze platně provádět jakékoli transakce s nemovitostmi, a až dodatečně uvést stav knihovní do souladu se stavem právním. To ale zjevně možné není, protože právní účinky takových transakcí vesměs nastávají až právní mocí příslušného zápisu.

    ON reflektuje uvažování českých soudů, které jsou zvyklé pohlížet na KN jako na pouhou evidenci.

    Ad GP:
    Věc, kterou nelze vlastnit, nelze ani vydržet.

    Uvažme, co se právně děje v situaci, kdy budova, jež má být podle zákona zapsána v KN, tam zapsána není. Vlastník pozemku zjistí, že tam, kde má být louka, je krásná čtyřpatrová vila. Jejího vlastnictví se lze domoci jedině tak, že dojde k zápisu budovy do KN, jiná cesta není. Tvrdit, že jsem vlastníkem, jen nesmím zcizit, mi přijde absurdní.

    OdpovědětVymazat
  9. Mimochodem, nedokončená stavba (dokud není hotovo první nadzemní podlaží) skutečně není nemovitostí, ale pouhým stavebním materiálem :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Intabulační princip je hezké heslo, ale není to nic jiného, než to, co stanoví § 133/2 OZ, případně § 2 zákona 265/1992 Sb. Z těchto ustanovení Vámi zastávaný výklad v žádném případě nevyplývá.

    Váš příklad s nedokončenou stavbou: shodneme se na tom, že podle právní doktríny budova, jako předmět právních vztahů, vznikne dokončením hrubé stavby prvního nadzemního podlaží (bez ohledu na zápis do KN). Zajímalo by mne, kdy podle vás tato budova, jako předmět právních vztahů, zanikne (dokončením, neprovedením kolaudace ve stanovené lhůtě...)?

    O.N.

    OdpovědětVymazat
  11. Intabulace je, když vlastníkem je ten, kdo je zapsán v KN. Z toho máme jen část, a to dobrou víru (§ 11 ZápZ) a několik ustanovení ObčZ, mj. § 133 odst. 2.

    Čistá evidence už to ale taky není, protože např. v situaci, že A prodal B a nevložil, a B poté prodal C, není smlouva mezi B a C platná, protože prodává nevlastník. To by se v evidenčním systému stát nemohlo; je to tedy evidenčně-intabulační hybrid.

    Budova, která není zkolaudovaná, zůstává podle mého soudu nemovitostí, dokud je nezaměnitelným způsobem individualisována disposice prvního nadzemního podlaží (nebo jak je ta formulace), tzn. fakticky až do demolice.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak na jiné téma:

    1) Podle internetu (včetně Iuridicta! cedit (ce dit, haha) "solo", ne "soli".

    2) Jak přesně to myslíte s porušením povinnosti vlastníka? Myslel jsem, že odpovědnost nese uživatel - rozhodně kdyby to měli ve smlouvě. Podle téže logiky by ani principiálně nešlo pronajmout byt lidem, kteří v nepříliš zdatném orgánu budou budit dojem "nepřizpůsobivosti", resp. sklonu k zakládání ohňů.

    OdpovědětVymazat
  13. Ad 1:
    Děkuji.

    Ad 2:
    Za dodržování předpisů na úseku požární ochrany odpovídá vlastník, a celkem bych pochyboval, že by Milada měla z tohoto hlediska vše v naprostém pořádku (pars pro toto, viděl jsem tam leccos, ale minimaxů nebo hydrantu jsem si vážně nevšiml). Vlastník by tudíž možná neodpovídal za vznik požáru, ale za předchozí porušování požárních předpisů ano.

    OdpovědětVymazat
  14. Něco k tématu nikoliv pohledem právnickým, ale lidským
    http://blisty.cz/2009/7/8/art47831.html

    OdpovědětVymazat
  15. Mám za to, že derelikce nemovitosti je možná i podle stávajícího znění OZ, protože

    - spadá pod ius disponendi (čl. 11 LZPS, § 123 OZ, srov. I. ÚS 185/05),
    - není zakázaná (leda by narazila na obecné limity výkonu vlastnického práva - čl. 11/3 LZPS, § 127 OZ, dobré mravy - srov. NS 28 Cdo 3563/2008...)
    - počítá s ní § 135/4 OZ.

    Judikatura praví, že okamžikem opuštění vlastnické právo zaniká a vlastníkem se bez dalšího stává obec (NS Cpj 37/78, NSS 2 As 74/2007). Vlastnické právo vzniká obci originárně a ze zákona. Pro opuštění nemovitosti není předepsána písemná forma (nejde o převod, ale o jednostranný PÚ - § 46 OZ); VP se tedy lze vzdát i konkludentním jednáním. Zápis ex lege vzniklého VP obce záznamem do KN bude proveden nejspíše na základě rozhodnutí soudu o určovací žalobě. Uvažovat by zřejmě šlo i o derelikci ve formě notářského zápisu a opuštějícím vlastníkem podaném návrhu na výmaz jeho VP ...

    OdpovědětVymazat
  16. Budiž, nicméně vámi citovaný rozsudek NSS tento názor přesvědčivě vyvrací, když dovozuje, že se nemůže jednat o věc opuštěnou, je-li možno zjistit jejího vlastníka, což nastává v případě nemovitostí ex lege vždy.

    OdpovědětVymazat
  17. TP: "...se nemůže jednat o věc opuštěnou, je-li možno zjistit jejího vlastníka..."

    NSS 2 As 74/2007: "...vozidlo nebylo možno považovat za věc ztracenou, která by připadla do vlastnictví obce, a to proto, že byl zjištěn vlastník vozidla."

    O věc ztracenou půjde tedy i tehdy, když vlastník bude znám (srov. § 135/1/V1 OZ), ale jen tehdy, když znám nebude, resp. nepřihlásí-li se, připadne ztracená věc do vlastnictví obce.

    U nemovitostí je ovšem ztracení pojmově vyloučeno. Dle mého názoru u nemovitosti připadá v úvahu kromě opuštění i skrytí (tajné podzemní prostory, o kterých 200 let nikdo neví a nyní budou znovu objeveny...).

    TP: "...což nastává v případě nemovitostí ex lege vždy."

    S tím si dovolím nesouhlasit: "Třetí skupinu tvoří asi 3 % nemovitostí evidovaných v katastru. Náleží do ní přibližně 640 tisíc parcel, 13 tisíc budov a více než 100 bytů.1) Vlastníci těchto nemovitostí jsou v katastru označeni pouze jménem a příjmením. Nelze je proto spolehlivě identifikovat, tudíž ani dohledat v evidenci obyvatel, případně prohlásit za mrtvé." viz tady O těch v KN neevidovaných nemluvě.

    Omlouvám se, je-li to mou únavou, což presumuji, ale Vaši argumentaci nechápu.

    OdpovědětVymazat
  18. To je trochu jiný případ. Vlastník je zde znám, jen ho nelze najít: jde tedy spíše o ztraceného vlastníka než o ztracenou nemovitost.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>