Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Po několikaměsíčním odložení k ledu jsem se opět pustil do svého retro emulátoru, o kterém jinak píši na svém třetím blogu, a ve snaze vyrobit screencast zjistil několik důležitých skutečností:

1. Po 15 letech nepoužívání se molitanový protivětrový návlek na mikrofon rozpadne na těžko odstranitelné, vlezlé částice.

2. Po 15 letech nepoužívání se i zaručeně neroztekutelná AAA baterie v mikrofonu rozteče, zvlášť není-li značková, ale původní nekvalitní, kterou k zařízení, ušetřivši tak několik promile jeho ceny, dodalo české zastoupení Sony.

3. Zvláštní odporou hmotu, která z baterie vytekla a krystalisovala, a kterou se z úcty ke svým čtenářům zdráhám pojmenovat chemickým názvoslovím, lze přesto částečně odškrabat, částečně rozpustit v isopropanolu, a cca po hodině práce je mikrofon opět plně funkční.

4. Když to uděláte, záhy zjistíte, že váš notebook má stejně společný jack pro mikrofon a sluchátka a konvertor nemáte, proto musíte použít vestavěné mikrofony, relativně kvalitní, ale přesto rušené větrákem.

5. Vyrobit screencast, u kterého by divák neusnul, není žádná legrace.

6. Generálský efekt se vždy dostaví; tentokrát vznikl někde mezi knihovnami OpenGL a driverem grafické karty v notebooku.

Výsledek je zde:

Přidat komentář