Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Štěpán Reich

Představme si hypothetickou situaci, že určitý děj zachycuje sedm videozáznamů a vypovídá o něm – způsobem, který je s tím, co je na videích, v rozporu – policista. Otázka zní, kdo lže, zda videozáznamy nebo policista.

Samozřejmě, že videa, policista vždy mluví pravdu, z definice, a už vůbec nedokáže lhát, jde-li ve věci o podezření z trestného činu, jehož se dopustil jeho kolega. Zhruba tolik nám napsal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně Marek Vagai v přípisu, který nevidět na vlastní oči, měli bychom za očividné falsum. Řeč je, přirozeně, o prvomájovém střetu Štepána Reicha a Jana Vyviala na Moravském náměstí v Brně. GIBS nepochybil, mýlily se kamery.

Nyní bude, logicky, následovat podnět k výkonu dohledu do Olomouce, a pokud vše půjde tak, jak jsme zvyklí, dozvíme se, že Reich Vyviala na onom místě téměř ubil.

Marku Vagaiovi zasíláme cenu tohoto blogu Osel měsíce dubna, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů, a do Brna blahopřejeme: ať sluší!

Čekal-li snad někdo něco jiného, nechť se laskavě přihlásí v diskusi, značka Naivní blbec. Generální inspekce bezpečnostních sborů ani po zhlédnutí sedmi videí zachycujících pěstní útok policisty Jana Vyviala na demonstranty při prvomájové demonstraci v Brně nenaznala, že by jeho jednání mohlo být trestným činem, a věc postoupila Vyvialovým nadřízeným ke kárnému řešení; realisticky očekáváme, že výsledkem projednání bude pochvala.

Autorem písemnosti je plk. Kamil Fejta; lidem jako on můžeme děkovat, že máme policii, která si může dovolit provokovat trestnou činnost – tak jako při operaci Fénix – nebo beztrestně zbít účastníky demonstrace a ještě o tom křivě vypovědět. Hoši, děkujem!

Aktualisováno.
Sprostý zproštěný si na postup GIBS stěžuje u brněnského městského státního zastupitelství: nyní jsme v očekávání, zda případ bude přidělen oné intelektuálně rozvrkočené dámě, která mu u hlavního líčení navrhovala symbolický peněžitý trest, anebo snad Janu Petráskovi.

Za povedenou akci policejního násilníka Jana Vyviala požaduje poškozený Štěpán Reich náhradu ve výši 188 660 Kč. A záležitost prý stále šetří i GIBS. To je správné, každý případ tak závažného zneužití pravomoci je třeba řádně vyšetřit. Co bude výsledkem? Znalí běžné praxe tohoto komického kontrolního orgánu, řekli bychom – s klasikem užité alchymie – že nejspíš žbrdluch.
Dorazil rozsudek ve věci Štěpána Reicha, z něhož máme za nezbytné citovat poněkud in extenso:
Bohužel pak ani další kroky svědka Vyviala nesvědčí o jeho snaze jakkoliv mírnit situaci nebo používat hmaty a chvaty sebeobrany (jak o nich hovoří podaný návrh na potrestání). Jsou to naopak opakované pěstní výpady, které jednoznačně směřují vůči několika pořadatelům akce, kteří byli jasně odlišeni oranžovými tričky, přičemž mezi útoky na tyto pořadatele se snaží jednání svědka mírnit dokonce člen antikonfliktního týmu s číslem 316060, který jen několik sekund předtím mírní napjatou situaci a sám hlasitě nabádá pořadatele, aby se nenechali vyprovokovat. Přesně opak přitom činí policista Vyvial, který svým agresivním chováním zjevně eskaluje situaci a v podstatě díky jeho chování se pak stává hlavním aktérem i následných televizních reportáží a o pravém smyslu jeho počínání zjevně nebylo nic známo ani okolo stojícím policistům v civilních oděvech, kteří se během jeho pěstního souboje již prezentují se zdviženýma rukama, v nichž drží policejní pásky, nakonec jiná skupina asi pěti až sedmi policistů se snaží zpacifikovat obžalovaného na zem a ve chvíli, kdy leží čelem k zemi, je teprve zjištěno, že se také jedná o příslušníka Policie ČR. Pokud se tedy vzápětí po několika minutách svědek Vyvial rozhodl zajistit právě obžalovaného Reicha, není soudu zcela zřejmé, z jakého důvodu tak učinil právě vůči této osobě, neboť z žádného z opatřených záznamů není zřejmý předchozí úder vůči policistovi Vyvialovi, naopak to byli jiní pořadatelé, kteří na Vyvialovo chování reagovali stejnými pěstními údery. K zahájení úkonů trestního řízení nakonec došlo téhož dne ve večerních hodinách v reakci na oznámení policisty Vyviala na příslušném obvodním oddělení, ovšem souhrnem všech zjištěných skutečností se takové trestní oznámení svědka jeví soudu spíše jako jistá účelová reakce na jeho předchozí zjevně profesní a lidské selhání. Jinak řečeno soud má o úloze jakéhokoliv policisty při účasti na demonstracích tohoto typu poněkud jiné představy a nevidí nejmenší důvod, proč by pak případné trestněprávní ochrany měli požívat policisté, kteří bohužel svým vlastním předchozím, ať již verbálním či dokonce fyzickým agresivním projevem vyvolávají konfliktní situace, kdy jsou ochotni přistoupit i k razantním útokům pěstí směřujícím na hlavy v zásadě kohokoliv, kdo se nachází v jeho těsné blízkosti.
Ano. Ano! Být takových soudců jako Josef Tatíček většina, mohu to tady zavřít a jít se živit kupř. jako programátor…

Jako myšlenkové cvičení si laskaví čtenáři mohou představit, co by se stalo, kdyby případ dostala na stůl soudkyně kvalit státní zástupkyně Jany Spurné, jež za identické důkazní situace navrhla obžalovaného uznat vinným – a že jich mají u každého soudu přehršel!

Aktualisováno.
Štěpán Reich nyní může své trestní oznámení takto doplnit. Na výklad Inspekce, proč se Vyvial ničeho špatného nedopustil, se velmi těšíme.
Vědouce, že naši čtenáři jsou inteligentní a mají zájem o pramenný materiál, můžeme si, než dorazí rozsudek ve věci napadení Štěpána Reicha policejním provokaterem Janem Vyvialem, využívajíce rozsáhlého souboru podkladů, který máme k disposici, zkrátit čekání vysvětlením, co přesně se na Moravském náměstí v Brně onoho dne stalo a které dvě lži u soudu zlomily vaz řečenému policejnímu násilníkovi.

Kde přesně a jak se konflikt odehrál, vidíme na neumělém náčrtku, který je možné si zvětšit kliknutím na miniaturu. Průvod, jehož součástí byla bílá dodávka označená logem DSSS, se ubíral od jihu, z náměstí Svobody po Rašínově třídě. Automobil před Moravskou galerií zahnul doprava, s úmyslem objet kašnu a zastavit u tribuny, jež byla postavena těsně u západního obrubníku kašny, poblíž oné sochy, která Brňanům konečně umožňuje dávat si, po vzoru šťastnějších Pražanů, schůzku pod ocasem – arci v jiném smyslu, než by nebohý autor díla byl pomyslil. Leč zpět k věci.

V místě, které je na náčrtku vyznačeno žlutě, dodávce přehradili cestu různými, více či méně inteligentně pojatými, transparenty označení anarchocyklisté (zde je máme v blízkosti oné sochy). Horkokrevní pořadatelé, nevyčkavše, až narušitele z trasy odstraní policie, s cyklisty vstoupili do nejprve verbální a poté fysické konfrontace (zde je takto zachycen obviněný).

Budiž předesláno, že protiprávně v tuto chvíli jednaly obě dvě strany, ti blokující i ti ony odstraňující. Skutečné násilí však započalo až ve chvíli, kdy k pravému boku dodávky přiběhli tři policejní provokateři, vedení Janem Vyvialem. Ten při podání vysvětlení na policii i u hlavního líčení před soudem popsal děj tak, že se pokusil Reicha odtlačit od cyklisty, přičemž dvakrát zvolal Policie! a poté jej obviněný udeřil tak, až policistovi spadly brýle.

Jak to bylo doopravdy, jsme viděli na videích, a našli jsme k tomu v archivu i další fotografie, pořízené v krátkém sledu po sobě: [1], [2], [3], [4]; muž s černou kapucí není Vyvial, ale provokater, který přiběhl na místo střetu těsně za ním. O jakémkoli vytlačování nemůže být řeči, výkřik Policie!, pokud vůbec z jeho úst zazněl, neslyšel nikdo, rozhodně ne ti policisté, kteří ho nejprve uklidňovali a poté povalili na zem, a o sluneční brýle se Vyvial připravil svými prudkými pohyby sám, když Reicha i dalšího pořadatele, Jakuba Svobodu, nepříčetně mlátil. Mimochodem, zcela pasivní nebyli ani dva další provokateři, kteří přiběhli za Vyvialem: zde jsou v akci poté, co se Vyvial od Reicha odvrátil a věnoval se výkonu svých pravomocí na jiném pořadateli.

Ve světle důkazů tedy nemůže obstát ani Vyvialovo tvrzení o odtlačování (odžďuchnutí) Reicha od cyklisty – k žádnému takovému ději evidentně nedošlo, je jasně patrné, že Vyvial se na Reicha vrhá okamžitě poté, co oběhl přední část auta – a lží je i tvrzení, že Reich Vyviala uhodil: agresorem byl evidentně policista, Reich se jeho ranám pouze bránil. Druhá a neméně klíčová lež se týká brýlí, o které Vyvial přišel až poté, co začal na pořadatele útočit.

A tím je, milé děti, dnešní pohádka u konce. Zda bude mít šťastný konec – čímž míníme obvinění Vyviala pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b) TrZ ve vícečinném souběhu s křivým obviněním podle § 345 odst. 1, 2 TrZ – ukáže až nezávislé a nestranné vyšetření incidentu na Moravském náměstí GIBSem; ale to už bude úplně jiná pohádka, a jak víme z bratří Grimmů, ne všechny mívají šťastný konec. Ty policejní nezřídka končívají konstatací, že ať je drban – rozuměj občan, který policii i GIBS ze svých daní financuje – rád, že z toho vyvázl tak lehce.