Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Power

Vzpomínáte si na neonacistu-pedofila z kausy Power I, u kterého provedla policie v červnu 2009 domovní prohlídku a když se ukázalo, že bude muset být zproštěn, podstrčila mu mezi zajištěné věci CD s dětskou pornografií?

Nepodařilo se, pachatel byl nakonec zproštěn z obojího a policie odešla s ostudou (a s dnes již zlidovělou zvukovou nahrávkou Kde jsou ty klíče?), avšak příběh má pokračování. Po pravomocném skončení Poweru Okresní soud Brno-venkov rozhodl o vrácení zajištěných věcí; což, uznejte, po sedmi letech člověka potěší. Byly mezi nimi tři harddisky, mobilní telefon, mezitím museální hodnoty, paměťová karta a spousta nahraných CD a DVD. Ale ouha: soud zjistil, že věci vrátit nemůže, protože nikdo neví, kde jsou.

Vznikla tak zajímavá situace, protože právně věci byly vráceny vlastníkovi, avšak fakticky jsou ztracené – případně, jak je v kraji zvykem, dávno rozkradené.

Zproštěnému za této situace nezbylo než podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kterou nyní Krajský soud v Brně zamítl, protože prý nelze soud nutit k něčemu, co udělat nechce (nebo spíš, dodejme, co by udělal rád, ale nemůže). V zásadě souhlasíme, jen bychom si představovali poněkud upřímnější a jadrněji formulované odůvodnění. Třeba: když jsme to ztratili, tak to přece nemůžeme vrátit. A bylo by jasno.

Budete-li mít zítra ráno čas a chuť, nenechte si ujít justiční frašku, která se odehraje u Krajského soudu v Brně ve věci závadového zpěvu, policejní operace Power. Jak je běžně v politických případech, senát nebyl vybrán náhodně: je jím dvěma exkomunisty obsazený devátý trestní senát vedený soudružkou soudkyní Danou Kancírovou. Ta je jistě myšlenkou, že by si každý mohl zpívat, co ho napadne, hluboce pobouřena.

Čest práci! Výsledek odvolání je určen, pokračování u Nejvyššího soudu.

Jsou zprávy, které se komentují samy. Příkladmo, že Obvodní soud pro Prahu 4, zatím nepravomocně, zastavil trestní stíhání bývalého managera Ředitelství silnic a dálnic Michala Haly viněného z držení dětské pornografie, kterou u něj údajně policisté v r. 2012 našli při domovní prohlídce. Řečená se měla nacházet na disketách; zda byla při prohlídce v bytě sprostého obviněného nalezena aspoň jedna mechanika schopná disketu přečíst, mluvčí soudu nesdělil, stejně jako formát oněch disket (3,5"? 5,25"? nebo snad osmipalcové?).

Komentovat, jak řečeno, nebudeme, využívajíce tohoto prostoru k informaci, v jakém stavu se nachází podobné trestní stíhání, vedené proti J. P., jednomu z obviněných v kause Power. Soud za držení dětské pornografie skončil, jak víme, úplným zproštěním obžaloby (a veřejným znemožněním podplk-a Miroslava Štěpána z ÚOOZ, jehož vystoupení před soudem vstoupilo do dějin justičního kabaretu jako scénka nazvaná Kde jsou ty klíče?). Za kratochvilné stíhání následně ministerstvo zaplatilo přes 200 tisíc korun na nákladech obhajoby a nákladech řízení, v němž byly vymoženy, otázka výše náhrady za nemajetkovou újmu se momentálně projednává u Nejvyššího soudu.

A aby toho nebylo málo, daňového poplatníka mohu potěšit informací, že J. P. byl mezitím pravomocně zproštěn všech obvinění i v procesu Power, tudíž zásah do poplatníkovy pokladničky není zdaleka konečný.

Odvolání tří obžalovaných v kause The Plastic People po 40 letech je celkem depresivní četbou: polemika s rozsudkem je možná pouze tehdy, pokud je v rozsudku aspoň rámcově seznatelná konsistentní argumentace, což arci v onom brněnském není, v něm jde toliko o opis obžaloby. Tak jako státní zástupci bývají nezřídka pouhými poslíčky policie, stal se senát soudkyně Lenky Nekudové pouhým poslem, který předává obžalobu další instanci.

Zvláště smutné je, že někteří obžalovaní se vzdali práva na odvolání na místě, jiní patrně odvolání nepodali, smířivše se s poznáním, že tento stát je institucionální obdobou přírodní katastrofy, kterou je potřeba nějak přežít.
Co číst v létě u vody? Jedině kvalitní humoristickou literaturu! Pro letošní léto vám proto doporučujeme rozsudek Okresního soudu Brno-venkov v šest let trvajícím procesu Power I + II. Komentovat ho prozatím nebudeme, to si ponecháme do odvolání.