Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jana Nečasová-Nagyová

Nikoli chronometr obyčejný, nýbrž Cartier Tank Anglaise, asi takovéhle, v ceně přes 800 tisíc korun, dostala v prosinci 2012 darem a nezdanila milenka expremiera Petra Nečase Jana Nagyová. Finanční úřad nicméně nejspíš ostrouhá, protože Nejvyšší správní soud předchozí zamítavý rozsudek zrušil a zavázal soud respektovat svou prejudikaturu zakazující využívat informace z odposlechů.

Je milé vědět, že i lidé na nejvyšších patrech společenské hierarchie, skutečná elita této země, si dávají k Vánocům drobné dárky – a vůbec nic za to protislužbou neočekávají!

Díky informačnímu systému, který jsme se zavázali dočasně nejmenovat (já vím, už bych si na to mohl vytvořit zkratku, abych se pořád neopakoval, ale když on je ten systém fakt mimořádně užitečný…), jsme se dozvěděli, že Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jany Nečasové (dříve Nagyové) ve věci její kabelkové daně a vrátil věc soudu I. stupně; jeho rozsudek je zde.

Aktualisováno.
A další kousek, se stejným výsledkem.

Aktualisováno.
Zveřejněno bylo i plné (anonymisované) znění rozsudku. Důvodem kasace bylo, že usnesení VSZ v Praze nebylo vůbec do spisu založeno, takže darování kabelek a dalších pozorností není ničím doloženo. Zřejmě stačí, když si to finanční úřad a po něm soud přečetl v novinách, nač se zatěžovat nějakým dokazováním.

K nebývalému intelektuálnímu výkonu se vzepjala kárně šikanovaná soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová a v řízení týkajícím se poslaneckých trafik thematisovala tzv. zpětnou legitimaci, o níž jsme psali zde. Jen tak dál: ještě jedno kárné řízení a paní soudkyně nabude takové míry porozumění ústavněprávním principům a jejich projekci do trestního procesu, že bude moci být navržena do Ústavního soudu.

Prohrál jsi volby? Væ victis, nebo, jak bychom řekli dnes, alou do tepláků! Tento neblahý princip potvrdil dnes Ústavní soud, když nevyhověl stížnosti obžalovaných v případu Vojenského zpravodajství, plnícího pokyny premierovy milenky Jany Nagyové, nyní Nečasové, ohledně odnětí věci zákonné soudkyni. Soudcem zpravodajem byla Kateřina Šimáčková, nález se obešel bez jediného disentu.

Kausu jsme rozebírali vícekrát, proto postačí konstatovat, že Ústavní soud opět nenašel dost odvahy, aby se postavil politickému tlaku, a rozhodl přesně v souladu s přáním momentálních držitelů moci.

Samotný nález nemá smysl rozebírat, je právně plytký, spíše se lze zamyslet nad jeho důsledky pro trestní řízení, která se čekají. Prvním na řadě by měl být Andrej Babiš, buď za dotační podvod s Čapím hnízdem, nebo za některou z daňových optimalisací. Budou-li soudy rozhodovat podle precedentu Nagyovágate, závisejí rozsudky na tom, jak vysoký bude volební výsledek Babišova hnutí: odsuzující v případě porážky, zprošťující, pokud bude Babiš ještě ve funkci; a pokud by náhodou ANO kleslo pod pět procent, lze čekat i nepodmíněné tresty. Ještě že máme ten Ústavní soud, který politisaci justice jako jediný stojí v cestě!

Bývaly doby, kdy jsme patřili na Ukrajinu svrchu, jízlivě kvitujíce, že s každou výměnou vládní garnitury putuje ta minulá do tepláků, do díry, nebo, jak se v místním prostředí nejspíše říká, do kolonie. Neuplynulo mnoho vody ani v Dněpru, ani ve Vltavě, a máme to samé i u nás doma.

Narážím přirozeně na kausu zneužití vojenské rozvědky, za něž jsou již asi tak pátým rokem souzeni – v zastoupení – někdejší premier a za něj jeho věrná, pro něho žel i současná, dominantní partnerka. Neznáme dosud úplné znění usnesení, jímž bylo předchozí rozhodnutí zrušeno, jestliže je však jeho obsahem i výrok o odnětí věci zákonné soudkyni Heleně Králové, a to pouze z důvodu, že se odvolací soud neztotožnil s tím, jak tato hodnotila důkazy, je to nanejvýš znepokojivé a volá to po zásahu Ústavního soudu.

Tím je totiž obecným soudům neustále opakováno, že od hodnocení důkazů je tu především ten soud, který důkaz provedl, stolice vyšší smí modifikovat skutková zjištění tehdy a jen tehdy, pokud rozhodující důkazy sama zopakovala. Nic takového se nestalo, rozhodnutí bylo zrušeno v neveřejném zasedání, přesto stížnostní soud nařídil výměnu samosoudce.

Když podobný krok učinil senát, s odpuštěním, Romany Vostrejšové v případu Justiční mafie, žalovaná Marie Benešová si ústavně stěžovala a byla úspěšná, a posléze uspěla i ve věci samé. Tím důležitější je respekt k právu na zákonného soudce v trestním řízení, kde jde o mnohem víc než o omluvu a několik set tisíc na nákladech řízení.

Je přitom paradoxem, že ustanovení § 262 TrŘ na rozdíl od § 221 odst. 2 OSŘ nestanoví ani rámcově důvody, pro něž lze nařídit výměnu soudce, resp. senátu, a je tedy nutno vyjít z judikatury. Nejvyšší soud k této otázce mlčí, je tu však neustále se zpřísňující judikatura soudu Ústavního, jenž naposledy vyslovil svůj názor na přípustnost odnětí věci zákonnému soudci kategoricky:

Pokud odvolací soud vytýká soudu prvého stupně porušení zásady volného hodnocení důkazů, musí se jednat o zcela závažné vybočení z logiky projednávané věci. Musí také zdůvodnit, v čem a proč spatřuje rozpory a vadné hodnocení. Pouhý obecný poukaz na porušení této zásady je nedostačující pro zrušení rozhodnutí. Pokud odvolací soud nařídil, aby věc byla znovu projednána a rozhodnuta v prvním stupni jiným samosoudcem, musí postupovat podle zákona a musí toto své rozhodnutí řádně zdůvodnit. Jinak by došlo k porušení zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. / Institut zákonného soudce (jeho odnětí) je důležitým prvkem právní jistoty a nic na tom nemění ani skutečnost, že v § 262 TrŘ je stanovena jistá výjimka.

Jestliže městský soud staví své rozhodnutí toliko na tom, že soudkyně Králová uvěřila – dle našeho soudu plausibilní, byť nikoli nutně pravdivé – výpovědi Petra Nečase, že jeho milenka nejednala sua sponte, ale plnila jeho instrukce, jednalo by se o vážný exces z pravidel fairového procesu a bylo by na místě, aby Ústavní soud intervenoval znovu. Ale počkat: není jeho předsedou bývalý významný politik strany protivné? No tak nic…