Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Informační právo

Který úřad v této zemi je nejzkorumpovanější? Transparency International takový žebříček nevede, a nemají ho prý ani celorepublikové útvary policie pro boj s tímto druhem kriminality (jistě by tam samy dosáhly poměrně slušného výsledku), arci možná se nezmýlíme, když odhadneme, že jím je zájmové sdružení telekomunikačních operátorů mylně nazývané Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). S ním vedeme spor o polohy základnových stanic mobilních sítí (BTS). V prvním kole, jak víme, jsme se dozvěděli, že informaci dostat nemůžeme, protože bychom zjistili identitu operátorů (ta je tajná); totéž následně potvrdil i předseda ČTÚ.

Celí rozesmutnělí, že kdo jsou tři mobilní operátoři působící v České republice, vědět nikdy nebudeme, rozhodli jsme se před podáním správní žaloby pro mezikrok, a požádali jsme znovu o tutéž informaci, avšak tentokrát s výslovným vyloučením informací o identitě operátorů.

Nebudeme čtenáře napínat, i tentokrát máme smůlu. Z rozhodnutí mj. vyplývá, že operátor, který dostane licenci, si smí postavit BTS, kdekoli chce, aniž by byl povinen cokoli úřadu o jejich polohách a sítích, které na nich provozuje, sdělovat. V této zemi je, pravda, možné ledacos, ale přece jen se zdráháme uvěřit a proto prosíme, vyskytuje-li se mezi čtenáři nějaký odborník na telekomunikace, aby nám naši zpupnou a úřaduprotivnou (něm. amtswidrig) hypothesu, že tomu tak není, potvrdil.

Provedli jsme test proporcionality a… napíše úředník a zkušený občan nemusí číst dál: žádost o informace byla odmítnuta, protože zájem úředníka na utajení informací převážil nad zájmem veřejnosti na jejím poskytnutí. Zákon o svobodném přístupu k informacím měl právě takové svévoli čelit, ale zásluhou Jana Musila, jednoho z nejhloupějších soudců v celém justičním systému, mají povinné subjekty jednoduchý prostředek, jak znovu utajovat, cokoli jim milo a vhodno.

Dva čerstvé příklady: Jan Šinágl neobstál v testu proporcionality se žádostí o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, já zase jsem – podle očekávání – neoprávněně chtěl znát obsah příloh ke zprávě OLAFu (rozklad).

Domníváte se, že je to nesmysl, protože podle § 106 odst. 1 SŘS musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, a v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá? Není tomu tak, a slyšeli jsme to z úst nejpovolanějších: od soudce Nejvyššího správního soudu Radovana Havelce.

Jde o spor o tajnou dokumentaci k šifrovací zakázce: podali jsme kasační stížnost, do které jsme napsali, že ji prozatím nemůžeme odůvodnit, protože neznáme všechny podklady napadeného rozsudku (městský soud nám neumožnil nahlédnout do spisu), a nyní se, prostřednictvím předsedy soudu Josefa Baxydozvídáme, že dle Havelcova názoru odůvodnění vlastně ani není potřeba.

Budeme tedy muset přitvrdit a požadovat, že odůvodnit kasační stížnost není jen naší povinností, ale i naším právem: což je ostatně logické, protože kasační stěžovatel nemůže ponechat na soudu, aby si důvody, proč s napadeným rozsudkem nesouhlasí, domýšlel a jeho podání takto svévolně dotvářel. Co když jsem chtěl proti rozsudku brojit z úplně jiných důvodů, než si myslí Havelec?

Aniž bychom se snad kojili falešnými nadějemi, ohledně politické budoucnosti této země jsme spíše optimisty: český národ přežil Heydricha, Gottwalda i Husáka, srovná se i s Babišem. Nebude to arci bez ztráty bodu, ale i na to jsme, sub specie shora zmíněných historických precedentů, zvyklí.

Obrázek o tom, jak bude vypadat informační svoboda v eře rozvinutého babišismu, si můžeme učinit z tohoto rozhodnutí Městského soudu v Praze, ve kterém nám jistá subalterní soudní úřednice sděluje, že judikuturu nezná a ani ji nezajímá: informace nám prostě neposkytne. Přirozeně jsme podali odvolání.

A co to má společného s Agrofertem? Pokud projde Babišův návrh na novelisaci zákona č. 106/1999 Sb., bude nám celá dosavadní judikatura k ničemu. A aby neprošel, jestliže jeho přijetí umožní takové věci, jak je utajení usnesení o zastavení trestního stíhání za Čapí hnízdo, a dokonce i informace o tom, že trestní stíhání bylo zastaveno. To je přece uším každého zaměstnance koncernu na posici poslance rajská hudba!

Čím zkorupmovanější státní úřad, tím větší neochota poskytnout jakékoli informace: to je rovnice, která platí v oblasti informačního práva prakticky bezezbytku.

Potvrdil to i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který jsme požádali o polohy základnových stanic (BTS) mobilních operátorů: jedinou otázkou zůstává, zda se nad jeho důvody, proč tyto informace poskytnout nelze, smát, nebo argumentaci Úřadu brát vážně. V rozkladu jsme se pokusili o druhé, arci, obáváme se, s nevelkým úspěchem: jak kvalifikovaně vyvrátit např. thesi, že kdyby nám ČTÚ sdělil, kde jsou BTS umístěny, zjistili bychom identitu telekomunikačních operátorů, nám není známo, a něco takového zřetelně vybočuje z rámce našeho argumentačního instrumentaria.

Podkategorie