Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 22/09 Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení ustanovení zákona o soudech a soudcích, které soudcům zakazuje působit ve správních a soudních řízeních, vyjma speciálního případu, jako obecní zmocněnci. Případ se týká soudce Krajského soudu v Brně Miroslava Nováka, který přijal od několika osob plnou moc, aby nahlédl – u téhož soudu – do spisu v civilním řízení, za což byl nepravomocně kárně postižen důtkou.

Nález je odůvodněn poměrně podrobně a podle mého názoru i pečlivě a relativně přesvědčivě, a to přesto, že argumentace navrhovatele byla silná: zjednodušeně řečeno, že soudce bez taláru je občan jako každý jiný a je nedůvodné jeho oprávnění v řízeních, v nichž jako soudce nepůsobí, oproti jiným osobám omezovat. Ostatně, dodáváme, obecným zmocněncem může být kdokoli, president, senátor, poslanec, policista, úředník…

Ústavní soud provedl v §§ 34–39 nálezu test proporcionality a dospěl k závěru, že zákonné omezení v tomto testu obstojí, což dále podpořil obsáhlými citacemi z prejudikatury.

Určitá pochybnost však zůstává, a to s ohledem na to, jak restriktivně Ústavní soud v jiných případech přistupuje k zásahům odůvodňovaným nutností ochrany soudcovské nezávislosti, např. pokud jde o námitku podjatosti zdůvodněnou někdejším politickým engagement soudce: typicky, bývalý komunistický soudce, který soudí bývalého disidenta, není podle Ústavního soudu podjatý a při svém rozhodování je zcela nestranný a nezávislý. Zásada stejného metru by vyžadovala, aby vyšší citlivost v této oblasti promítl Ústavní soud i do nových rozhodnutí v podobných případech.

Přidat komentář