Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

O tom, proč je methoda pachové identifikace (MPI) v současné podobě podvodem a neměla by se vůbec používat (a proč se mýlí Ústavní soud, jestliže judikoval opačně), jsme psali v dubnu 2016.

Spolku Šalamoun se podařilo překonat odpor policie a získat závěrečnou zprávu výzkumu České zemědělské university v Praze-Suchdole, který k témuž závěru dospěl na základě provedení exaktního kontrolovaného experimentu. Pomiňme, že představy vědců ze suchdolské university o mathematické statistice jsou lehce naivní a že ve zprávě není uvedeno vše, co by v ní uvedeno být mělo.

Při experimentu byly napodobeny podmínky provádění MPI ve služební praxi: byly vytvořeny uspořádané dvojice containerů odpovídající pachovému vzorku z místa činu a pachové konservě podezřelého, přičemž tyto dvojice byly dále sdruženy do uspořádaných dvojic (tedy uspořádaných čtveřic containerů), z nichž jedna dvojice obsahovala shodný a druhá neshodný pachový vzorek. Která je která, věděli výzkumníci, avšak nikoli psi a psovodi ani nikdo jiný, kdo s nimi přišel do styku.

Takto bylo možno nestranně posoudit, nakolik spolehlivá je methoda pachové identifikace: v případě, že by se jednalo o methodu absolutně spolehlivou, team pes-psovod by shodnou dvojici označil ve všech případech správně, a dvojici neshodnou by ani jednou neoznačil. Výsledek je alarmující: ze 40 pokusů se to podařilo pouze 25krát, ve zbývajících 15 případech byl výsledek chybný.

To znamená, že MPI nejenže není dostatečně spolehlivá, aby se její výsledky daly použít jako důkaz v trestním řízení, ale její spolehlivost je na úrovni házení mincí: jen si zkuste čtyřicetkrát hodit korunou a zapisovat, kolikrát padla panna a kolikrát orel!

Výsledek MPI je tedy dán nikoli objektivní shodou, ale primárně rozhodnutím psovoda, a pokud je tomu intimováno, jaký výsledek si policie přeje (tedy zda drban má nebo nemá být pachovou zkouškou usvědčen), vyjde to, co vyjít má.

Jenže to není poslední špatná zpráva: už fakt, že někteří psovodi se snažili experiment sabotovat, naznačuje, že sami policisté vědí, že s jejich methodou není něco v pořádku, a plně se to potvrdilo výsledky tzv. zkoušky náhodné zajímavosti. Citujeme:

Tato zkouška spočívá v porovnání dvojice pachů, o jejichž shodě psovod ví, přičemž pes má bez zájmu přejít pach, který bude v další řadě porovnáván jako cílový. Účelem je zjištění, zda tento pach není pro psa atraktivní sám o sobě. Psi tedy byli schopni téměř ve všech případech pozitivně ztotožnit dvojici kontrolních pachů a přejít pach testovaný na náhodnou zajímavost, o jehož pozici psovod věděl, ale v 15 případech nebyli schopni stejného výkonu, pokud psovod nebyl o výsledku informován dopředu. Tento poznatek zcela jednoznačně svědčí o tom, že přinejmenším v některých případech jsou psi změnami v chování psovoda při provádění pachové identifikace ovlivňováni.

Lze tedy uzavřít, že tak jako na Bílé hoře u Prahy byly zmařeny naděje českých protestantů, na policejním cvičišti Bílá Hora v Plzni padla methoda pachové identifikace, a bylo prokázáno, že jde o čiročiré šarlatánství. Nedivíme se, že policie výzkumnou zprávu před veřejností tak dlouho tajila: měla k tomu dobrý důvod. A Ústavní soud i se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem je teď za hlupáka, který policejnímu podvodu naletěl.

Posuzováno v rovině methodologické, z faktu, že pes je schopen sledovat stopu, nevyplývá nutně závěr, že je použitelný jako universální detektor zájmového pachu. Něco takového pes nepotřebuje a i když nelze vyloučit, že to umí, není možné tuto schopnost instrumentalisovat způsobem, jak provedli tvůrci methody pachové identifikace. Ta je založena nikoli na schopnostech psa pachy rozeznat, nýbrž na schopnosti psovoda sdělit psu požadovaný – pro jeho sbor žádoucí – výsledek. A jak jsme vysvětlovali již mnohokrát, pro policistu nepředstavuje morální problém, je-li odsouzen nevinný, protože pro něj je drban jako drban, a je zcela jedno, za co toho určitého pošle do vězení.

Tuhle ostudu ze sebe Policie České republiky jen tak nesmyje.

Komentáře   
0 # Anonymní 2018-01-20 10:03
Výsledek testu nezpochybňuje metodu jako takovou, ale ukazuje hloubku metodické a personální propasti, kam se propadla policejní kynologie v ČR. Psi schopnost identifikovat konkrétní pachy ruznych jedinci nemá nic společného s neschopnosti tuzemskych policejních kynologů. Celý proces má ctyri základní podmínky. Zvíře s vhodnými předpoklady, správná metodika výcviku, zodpovědný personál, který metodiku dodržuje a pravidelný, tvrdý a zcela korektní systém přezkušováni. Bohužel, body 2,3 a 4 jsou v těchto letech v ČR na takové úrovni, že souhlasim s tím že za současného stavu tato metoda zde není vhodnou jako soudní důkaz. DS
0 # Tomáš Pecina 2018-01-20 10:10
To mne zajímá: Domníváte se tedy, že šlo o špatně vycvičené a/nebo sensoricky neschopné psy? A že tentýž experiment aplikovaný na správně vycvičených a sensoricky schopných by vedl ke čtyřiceti "zásahům"?
0 # Anonymní 2018-01-20 13:11
Když je Fenyk takový hlupák, tak mu to napište.

0 # Anonymní 2018-01-20 16:57
Domnivam se, ze slo o psy nevhodne cvicene a tedy o spatny postup psovodu (jak pri vycviku tak pri samotnem pokusu)- to je dle meho soudu evidentni.
A ano, vhodny pes se spravnym vycvikem by vedl k vysoke (az absolutni) uspesnosti.
Pokud jde o samotne psy, tak bezpecne identifikovat mnoho tvoru podle jejich pachu (vcetne lidskych osob) ma schopnost naprosta vetsina normalnich a zdravych psu (odmyslime-li si prilis slechtena plemena a nemocna zvirata). Nic naplat, jsou to stale selmy a cich je jejich primarnim smyslem (a rekl bych ze i vetsina psu z vasi ulice bez problemu mnoho ruznych jedince identifikuje dle pachu zcela bezpecne. Jen to proste nejsou ochotni, ci schopni svemu panickovi sdelit a pokud mu to i sdeluji, on ty signaly nevnima..) ale k veci:

Druha stranka je schopnost lidi tyto jejich mimoradne vlastnosti vyuzit. Tady prichazi ke slovu prave vyber vhodnych jedincu pro vlohy k temto specialnim pachovym pracem (silna nervova soustava, trpelivost, ochota pracovat, zajem o motivaci k praci atd..) a hlavne spravna metodika vycviku. Pokud vhodne stene projde metodicky spravnym vycvikem v rukou zkuseneho a take metodicky vhodne vedeneho (!!) a objektivne evaluovaneho psovoda, nemel by byt s MPI problem.

Psi jsou ve svych pachovych detekcich velmi spolehlivi, jenze ten zatraceny lidsky faktor nam dela problemy, natoz v soucasne kynologii PCR, ktera trpi stejnymi vadami jako jine policejni utvary (ktere znate ze svych kauz) a k tomu se pridavaji jeste jista specfika ..
DS

PS: pokud by vas to zajimalo do hloubky, prenesem debatu jinam, pokud by vam to nevadilo..
0 # Tomáš Pecina 2018-01-20 19:52
DS: Myslím, Dušane, že zde je pro takovou debatu vhodné forum (i když vás samozřejmě kdykoli opět rád uvidím, při této i jiné příležitosti!).

Vaše tvrzení shledávám arci poněkud problematickými, a to ze dvou důvodů:

1. MPI se v této podobě nepoužívá, pokud vím, nikde v zahraničí; všude psy využívají pouze ke sledování, resp. zjišťování průběhu stopy, anebo pro detekci generických pachů (drogy, výbušniny, mrtvoly…). Ptám se, proč je tomu tak, a odpovídám si, že kdekoli jinde by obhajoba takový "důkaz" roztrhala na leptony a kvarky. Je známo, že český obhájce je součástí OČTŘ a jeho úkolem je usnadnit odsouzení obviněného – a když to nedělá, je terčem šikany ze strany ČAKu, dokud ho to nepřejde. Proto je v ČR možný např. i nepřímý důkaz MPI nebo třeba tím, že obviněného označila za pachatele věštkyně Jolanda: obhájce by nebyl schopen, resp. neměl odvahu takový důkaz zpochybnit. Ale tato odpověď nepostačuje pro posouzení toho, zda je důkaz pachovou stopou vůbec objektivně validní, tj. jestli by dobře cvičený pes těch 40/40 zásahů dosáhl. Mám-li tomu věřit, chtěl bych vidět nějaký důkaz, např. výsledek jiného než policejního testování MPI. Zatím mám takový nezávislý test jeden, a ten dopadl tragicky.

2. Nerozumím tomu, proč výsledky skončily takovým debaklem: očekával bych, že vyjde např. 35–38/40, protože i špatně vycvičený pes přece musí něco vyčenichat! Je to podobné, jako kdyby policejní střelci nezasáhli ani jednou terč, ale navíc by třetina střel skončila v prostoru za nimi. To nelze tak jednoduše vysvětlit, neumím si představit, co se v minulých letech muselo v oboru policejní kynologie dít, jestliže došlo k úplnému vymizení rozslišovací schopnosti MPI. Vaše vysvětlení je i v tomto bodě nepřesvědčivé.
0 # H 2018-01-21 08:41
TP: Jestli jsem to pochopil spravne, tak DS obhajuje schopnost psu pachy rozlisit, ale naopak tvrdi, ze jsou spatne vycviceni, takze vysledek prace pes/psovod je tristni.
Pes je tvor pomerne inteligentni a schopen se ucit, jaka je jeho motivace zalezi na metode vycviku. Neznam policejni praxi (ale predem si o ni myslim jen to nejhorsi), ale pokud je psi motivaci treba zradlo a to dostane za oznaceni spravneho vzorku, bude oznacovat spravny vzorek. Otazkou uz jen zustava, jak ho prinutit oznacit vzorek vyhradne podle cichu a ne treba podle reci tela psovoda, jak to delaji nyni. Navic false-positive je stale mozny, protoze drban smrdi mnoha zpusoby a vzorek taky - pes ma najit shodu, ale ktery z tech mnoha pachu se ma shodovat se mu nejak neda vysvetlit, takze muze oznacit vzorek, ktery se shoduje v jinem pachu, ktery se mu jevi silnejsi/zajimavejsi.
0 # Tomáš Pecina 2018-01-21 08:47
To je právě ta otázka. Vezměme homeopathika. Přestože o nich můžete napsat desítky tun odborné literatury, jejich účinnost nebude vyšší než účinnost placeba. To ovšem nebrání, aby homeopathie slušně živila velkou spoustu lidí.
0 # Anonymní 2018-01-21 12:25
Tomáš Pecina: Ačkoli nejsem homeopat ani zastánce homeopatie, ani jsem se homeopatií nikdy neléčil, a ani to nikomu nedoporučuji: Homeopatika dosti často obsahují účinné látky, které můžete chemickými analytickými metodami objektivně zjistit.

Nevím, kdo rozšířil tu lež o tom, že homeopatika nikdy neobsahují žádnou účinnou látku. Každopádně to není pravda.

A pak už nemůžete napsat, že účinnost homeopatik nebude vyšší než účinnost placeba.

Nicméně právě argumentace o homeopaticích (ale i řadě dalších subjektů) je pro mě varovným světýlkem, že naši lékaři a vědci nejsou zrovna příkladem pravdomluvnosti a vědecké objektivity.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-21 12:38
Protože jsem měl celá desetiletí psy, a bylo mou oblíbenou kratochvílí je pozorovat a dělat pokusy, čeho jsou schopni - schopnost psa se učit je omezená. Projevuje se tam zkrátka jeho nižší IQ než průměrného člověka. Většina jeho reakcí je vrozená, a stačí trošku zamotanější situace, a pak nejsou schopni ji vyřešit.

Dokonce mě samotného překvapovalo, jak účelné a chytré chování psů bylo. Ale jakmile to jen mírně vyběhlo z běžného vrozeného arzenálu, pes v podstatě nevěděl co s tím. V porovnání s člověkem, který umí málo a vše získá učením to pak vypadá, že pes je nesmírně inteligentní. Pes se ale učí výrazně méně než člověk, a mnohem více má vrozeno.

Pes dokáže bez problémů sledovat jednoduchý pach, ale jakmile začíná kombinace a nutnost jemně rozlišovat a selektovat - projevuje se ten limit.

Příliš nevěřím spolehlivosti metody pachové identifikace. Pro psa je celá metoda už příliš komplexní činnost. Výsledek daný ve studii bych očekával. Věřím, že výběrem mimořádně talentovaných psů a mimořádně dobrých psovodů by byl výsledek o něco lepší, ale ne příliš.

Miloslav Ponkrác
0 # Tomáš Pecina 2018-01-21 13:01
Dívám se na to podobně: pes není universální chemický analysátor, který z něj chtěli udělat. Není schopen toho, co se od něj pro validitu MPI očekává. Nevím, zda to platí pro všechny psy, nebo zda existují někteří výjimeční jedinci, kteří by tímto způsobem použitelní byli, ale ti v současné době užívaní jsou zralí na pensionování, i se svými psovody.

MPI je velmi pravděpodobně jeden velký hoax.
0 # Anonymní 2018-01-21 14:14
Dobrý den Tomasi, to jsme si uplne nerozumeli :-) Ja vas rad take vidim, nicmene pokud jde o to preneseni debaty, tak jsem mel na mysli spis FCB popr messenger, kde by bylo pro me jednodussi do debaty prizvat par lidi, o kterych vim, ze k tematu urcite muzu neco zajimaveho dodat.. Nicmene pojdme k vasim bodum:

1) Priznam ze v teto chvili netusim, kde ve svete je ci neni konkretne MPI pripoustena jako dukaz. Pokud vim o jinych pachovych kynologickych specializacich tak tam psovodi u soudu svedci (USA- Kalifornie), ale jejich svedectvi obnasi, ress soucasti jejich svedectvi musi byt, detailni (kazdodenni!!) zaznam o vycviku a treninku psa, take samozrejme zasazich a akcich kterych se pes zucastnil, kazdodenni zaznam metodiky vycviku, vcetne prubeznych zaznamu o zdravotnim stavu psa atd.. tedy naprosto detailni dokumentace o psovi a psovodovi – tedy precizne vedena dokumentace o jake se v CR nikomu ani nesni, ze by ji vedl. Ta preciozni dokumentace je nutna prave k tomu, aby obhajoba nerozmetala kvalitu psa ci odbornost psovoda, ktery se na te kauze nejak podilel, jak pisete, na "leptony a kvartony" a podle toho co jsme slysel, tak i pres tuto dokumentaci se obhajo obcas podari zasah psa zneverohodnit
Ted dodam svuj osobni soud, proc ani ja v teto chvili nejsem zastancem MPI jako dukazu - a ten duvod jsem ostatne popsal vyse, tedy lidsky faktor. Specializovane pachove prace (a MPI v prve rade ) jsou extremne haklive na preciznost postupu vsech osob na miste udalosti (ale i po ni pri manipulaci se vzorky) aby nedoslo ke kontaminaci. A tady se domnivam, ze tato nutna preciznost (resp riziko kontaminace) obnasi dve rizika, ktera jsou stejne velka a stejne dulezita:
- riziko kontamimace ci chybneho postupu z nedbalosti ci nevedomosti, tim spis, ze na miste deni je pritomno mnoho daklsich osob a prslisniku PCR, kteří o tomto nejsou informovani a tedy muze ke kontaminaci dojit
- druhé riziko je riziko mozne zamerne manipulace s dukazy.

Jelikoz jak vy tak i ja mame sve zkusenosti s tuzemskymi OCTR, tak na prvni bych vsadil skoro s 90% jistotou a druhe bych nevylucoval, neb zname sve papenheimske.
Coz suma sumarum dela (pro me) dostatecny duvod k tomu, proc bych pri zavedeni MPI jako dukazu bych byl v CR extremne ostrazity.

Pokud jde k tomuto bodu o faktor psa. Idealni pripad, kdy mame:
- kvalitni metodikou vycviceneho psa
- v rukou kvalifikovaneho nestranneho psovoda ktery prosel tvrdou a nezavislou evaluaci
- a nedoslo ke kontaminaci vzorku

tak pokud by se pri MPI sesli 3 takto kvalifikovane tymy a pri testu by se na sobe nezavisle shodli na jednom zaveru/vysledku - tak tomu bych sveril do ruky klidne i osud sve kauzy. (Kontrolni pokryti testu druhym a tretim psem bych povazoval za nutne, ostatne takova praxe je i v jinych disciplinach).


2) Naopak, tento bod ma velmi jednoduche vysvetleni. Opet ten lidsky faktor a muze delat hned nekolik obvyklych chyb, vyberu dve nejcastejsi:
.
- Chyba je, ze psovodi (at uz vedome ci nevedome) ovlivnuji psa pri praci. Pes je extremne senzitivni na ty nejjemnejsi (cloveku casto nepostrehnutelne neverbalni ale i pachove (feromony) projevy okoli, natoz pak „sveho" cloveka, tedy psovoda. Nervozita, ambice, stres, ci dokonce nebo pocit psovoda ze vi jaky vysledek je spravny - to vsechno muze psa nejen vyrusit z koncentrace ale leckdy primo psa dovezt k tomu ze oznaci (vedome!) jiny vzorek.. jelikoz pes to nedela proto, ze by chtel hledat pravdu, pes vsechno dela proto, ze chce vyjit vstric prani svého pana (a tedy docilit odmeny). A pokud pes z chovani svého psovoda dostane pocit, ze ten chce aby oznacil to ci ono, rad to pes udela. Ten lidsky faktor je v tomto pripade opravdu neuveritelne zasadni – a to se bavime o situaci, kdy psovod tyto chyby dele z nevedomosti, neodstatku praxe nebo svého nedokonaleho kynologickeho vzdelani (a tedy spatne metodiky pripravy psovodu).

-pokracovani-
0 # Anonymní 2018-01-21 14:15
- dokonceni -

-Druha moznost je ještě horsi, v CR ale také nijak neobvykla. Jiste oba vime ze (i) u policie funguji vazby a ruzne vzajemne se podporujici spolecenstva. lobby atd..). A ani kynologie tomu není vzdalena. Nebo také vysledek při zkousce (a jejich stitsika) muze byt brana jako jisty signal pro kvalitu toho ktereho nadrizeneho, coz muze vest k jistemu protekcionismu „aby to dobře dopadlo a naplnil se stav“.
No a pokud je psovod zvykly, ze mu obcas třeba zkousejici kolega ci nadrizeny při udileni policejni kynlogicke kvalifikace (jejich jazykem „katergorie“) prece jen trochu obcas pomuze, třeba jen naznaci kde co.. a psovod je zvykli psa takto ke spravnemu vysledku dovezt, tak tady nemuze byt o dobře pripravenem psovi rec a v pripade podobnych testu jako probehl na CZU se logicky ukaze realny stav.

No a to male procento uspesnoti je realny stav a signal o urovni pripravy a vycvicenosti psovodu. Jinak to cislo (cca 1/3) uspesnoti je shodou okolnosti zrhuba stejne jako jsou vysledky jinych (a)testu v pachovych pracich, kam se dostavuji psovodi z ruznych tuzemskych sboru a organizaci a jsou (na rozdil od svých organizaci) prezkouseni zcela nezavsilym a nezaujatym examinatorem. No a 2/3 psovodu(psu) zpravidla pri zkousce pohori. Coz, jak znova konstatuji nevypovida v podstate nic o schopnostech psu, ale hodne o lidskem faktoru.. Jinak mala pikanterie, vite jak se v podminkach CR resi situace, kdy kvalifikovany, prisny a nezavisly examinator nenecha zkouskou projit spatne pripravene lec ambiciozni tymy jedne bezpecnostni slozky? Jendodusse, vytvori se tlak na vyhozeni examinatora…
Takze za tohoto stavu věci podobny vysledek není prekvapenim – naopak, je spis potvrzenim situace jaka zde panuje
DS
0 # Anonymní 2018-01-21 20:02
MPI je velmi pravděpodobně jeden velký hoax.

je to tak 30 rokov co som bol svedkom zaujimaveho vyjavu. cez luku utekal srnec a cestu mu skrizil zajac za ktorym upalovala liska. na zemi boli teda pachove stopy srnca a na ne skoro kolmo stopy zajaca a lisky. po kolajniciach sa blizil polovnik z vedlajsej dediny so psom, zrejme jazvecikom. dalekohladom pozoroval situaciu a ked sa priblizil k miestu odkial vybehol zajac a za nim liska zavelil "stopa!". pes sa rozbehol po stope, polovnik krokom za nim s puskou uz v rukach. v momente ked pes dosiel do miesta krizenia stopy so srncom pes zahol na srnciu stopu. povedal by som, ze pes dokaze sledovat stopu ale bud moze mat problem s rozoznavanim podobnych pachov alebo ma vlastnu preferenciu pachov ktore uprednostnuje.
0 # Libor Petříček 2018-01-20 11:10
Velmi zajímavé. Až doposud jsem byl taky víceméně indoktrinován a měl jsem za to, že na výsledky samé se lze víceméně spolehnout, ale problémy jsou s přenosy pachové stopy, Znám případ, kdy došlo k odsouzení na 8 let v podstatně na základě idenfifikace provedené posudkem z tzv. biomechniky a pachových stop. Po zrušení rozsudku vynesen de facto stejný, v obou prvoinstančních procesech slyšený policista odmítl tzv. přenos pachové stopy jako "advokátní výmysl" a někdo z týmu, který vytvářel posudek z oboru biomechanika, všem nadřazeně vysvětlil, že se jedná o jasnou a čistou aplikaci ověřených matematicko-fyzikálních postupů, kterým nemáme šanci porozumět. I druhý odsuzující rozsudek byl zrušen a ve třetím prvoinstančním kole v odlišném složení senátu došlo ke zproštění. V mezidobí se totiž zjistilo, že tzv. biomechanické posudky byly čistým šarlatánstvím (nejen v tomto jediném případě, nýbrž šlo o "šarlatánství skupinové a hromadně sdílené") a k pachové stopě jakožto "druhému nepřímému důkazu" byl vyslechnut kromě kriminalisty staršího, který nyní již méně důsledně tvrdil cosi o přenosu pachové stopy jako konstruktu obhajoby, ještě kriminalista mladší, který k velkému překvapení přítomných sdělil, že nejen že přenos pachové stopy existuje, ale že k němu dochází "v jednom kuse". Nejčastěji, když policie převáží společně, nebo krátce po sobě různé osoby stejným autem, "prachové" částečky, které jsou nositeli pachu se pak přenesou na všechny osoby v autě. Jelikož něco takového v podstatně nelze moc registrovat a takové možnosti kontaminace vyloučit, jevila se mi metoda pachové identifikace krajně nespolehlivou. A když jsem se nyní dočetl, jak dopadlo její odborné testování, tak už jen znechuceně kývu hlavou. Měl jsem také klienty s velmi pestrou trestní minulostí, kteří mi vždy řekli hned "Ano, udělal jsem to". Neměli důvod lhát. Ale uváděli někdy a u některých za vinu jim kladených skutků, že tenhle skutek prostě neudělali. V ukládaném trestu to nehrálo roli, ale prostě je to štvalo a tvrdili, že tohle prostě ne, a to i v soukromých hovorech s obhájcem (".... helejte, doktore, znáte mě, já vám vždycky všechno řek po pravdě, tka i teď, ten skutek 26. jsem fakt neudělal, nechápu, jak jim ta pachovka mohla vyjít...") A usvědčováni byli právě pachovou stopou. Tehdy poprvé (již je tomu drahně let) jsem zapochyboval o věrohodnosti metody pachové identifikace a nyní se mi jeví jako už zcela nevhodná... LP
0 # Tomáš Pecina 2018-01-20 11:15
Rozhodně je to nová šance pro Gilberta McCrae.
0 # Báša 2018-01-20 11:13
Na vojně jsem ve volnejch chvílích dělal psovodům figuranta a na rukávu jsem měl snad každý služební plemeno. Jak já jsem ty psovody pochopil, je to asi takhle:
Každej pes dokáže sledovat jakoukoliv stopu, kterou ucítí, není-li to dlouho potom, tak i přes vodu. Jenže co se vyhledávání konkrétních pachů týká, tak každý pes se dá vycvičit / je citlivý na něco jiného. Máte-li tedy psa cvičeného na výbušniny, je nepoužitelný , nebo jen velmi omezeně, na drogy. Prostě hledá něco jiného. Navíc je každé plemeno, ba i pes, na některé pachy vyloženě "slepý" a některé pachy "nemá rád" a pomíjí je. Ještě horší je to u smíšených stop. Tam stačí na zblbnutí psa výrazná kolínská. Pokud se duchama Moskvy polejou dva, pes se nedokáže rozhodnout.
Shrnuto: psi jsou dobří ve sledování osamocené stopy a vyhledávání konkrétního pachu. Zbytek je magie.
0 # Anonymní 2018-01-20 17:03
Nmeylsim to zle, ale mylite se - mozna ale jen diky tomu, ze od doby vasi cinnosti na utvaru psovodu proste jen cas trhnul oponou. Vyuzivani psu pro bezpec. sbory (a tedy i vyzkum vhodnych metodik) v poslednich dvou desetiletich doslova akceleroval. Jenze to se tak zcela netyka CR.
0 # Anonymní 2018-01-20 12:22
Tak to je velke. K tomu tomu me napadaji dve veci.
1. Jak pouzivaji methodu v zahranici, na pr. v Nemecku.
2. Jak methoda vubec vznikla. Tj. kdyz si policie smysli novou methodu XY, muze ji jen tak pouzit, nebo by mela byt vedecky (a na jake urovni?) podlozena a jak muze byt zpochybnovana?

FB
0 # Tomáš Pecina 2018-01-20 13:04
O tom, jak se tato methoda používá v Německu, píšu v prvním článku, na který z tohoto vede odkaz.
0 # Anonymní 2018-01-20 13:52
vznikla v ndr. povodny odkaz pod odkazovanym clankom nefunguje, tu je novy: web.archive.org/.../...
0 # Anonymní 2018-01-20 15:50
Dekuji obema.

TP: ale tedy jestli rozumim spravne, nyni jste ohledne methody mpi jeste skeptictejsi.

FB
0 # Anonymní 2018-01-20 13:19
Nestane se absolutně nic, praxe našich soudů se ustálila na tom, že k usvědčení postačuje pouze pachová stopa v kombinaci s nějakým pofiderním "důkazem" např. výpovědí spoluvězně z vazby, kterému se obviněný "přiznal"- výsledkem je tzv. řetězec nepřímých důkazů. Z metody pachové identifikace se stal všeobecně akceptovaný prakticky přímý důkaz, kterým je možné poslat do basy prakticky kohokoliv za cokoliv. Tohle si oni vzít nenechají a použijí všech prostředků, základem bude taktické mlčení a totální ignorace této zprávy, v krajním případě objednání posudku, který vše uvede na "pravou míru" tak aby dobře bylo.
0 # Anonymní 2018-01-20 14:00
Situace je ještě horší v tom, že existuje rozkaz policejního prezidenta o zřízení pracovního týmu ke zdokonalení MPI a výstup tohoto týmu, který je shodny ba dokonce s horším závěrem než uváděný výzkum a to vše z roku 2013. Tedy od roku 2013 P ČR o problematičnosti MPI ví a nic se nezměnilo. Bohužel o naprosté problematičnosti stávající MPI ví a to opět zcela nepochybně 2 soudci současného Ústavního soudu České republiky a nikdo z nich nic neučinil k nápravě.
0 # Unknown 2018-01-22 18:44
Z logiky věci by tedy primární mělo být zveřejnění tohoto výstupu a jeho porovnání s používanou nebo připravovanou metodiku MPI v policii.
Zveřejnění výsledků výzkumu odborníků z ČZU nemá v tuto chvíli zásadní význam. I v případě, že výsledek kontrolovaných experimentů by byl sebelepší, pro hodnotu důkazního prostředku získaného pomocí MPI je rozhodující, zda v praxi jsou používány postupy respektující současný stav vědeckého poznání v dané oblasti. Z předchozího příspěvku vyplývá, že odpověď na tuto otázku měla přinést právě činnost zmíněné pracovní skupiny.
0 # Anonymní 2018-01-20 15:00
MPI nestojí ani za zlámaný pfennig.
0 # Anonymní 2018-01-20 17:04
Opravil bych: MPI v CR nestoji ani za pfennig :-)
0 # Anonymní 2018-01-21 02:10
To ze fizl lze pokazde kdyz otevre usta se tak nejak vi ... od te doby co ma k dispozici i kompjutr se dokonce pod tu lez i podepise ... No hlavne verme tomu ze chrabra ceska policie opravdu resi objektivne pripady a zcela cti presumpci nevinny a hlavne dodrzuje zakony ... treba takove DNA jen tak jak je napadne odebrat kazdemu koho predtim ta sama hovada krive obvini i bez platneho zakona ... deje se tak roky .. naplnuje to dokonce zcela trestni cin neopravnene odebrani dna ktery nas pravni rad ocenuje klidne 15 roky ... a copak se za ty roky krome rozsireni databaze vozrku ktere lze stejne jako pachy zneuzit pro odsouzeni deje .... policejni stat jak z ucebnice
0 # Anonymní 2018-01-21 10:25
Na strane 6 jsem se dozvedel, ze Bn(40,25) = 3.6%, coz je min nez 5%, tedy to plati. To ani jeden nezna zaklady statistiky (a ze pravdepodobnost Bn(40,25) neznamena nic, protoze cdf Bn(40,25) je 92%)?
0 # Tomáš Pecina 2018-01-21 10:43
Jak píšu, jejich představy o mathematické statistice jsou naivní. To si ze zprávy zcela odmysleme, to tam potřebovali dát kvůli grantu.
0 # Anonymní 2018-01-22 15:30
Tak jestli je to metodicky špatně provedený experiment, tak ani nemá cenu se výsledky zabývat, to se učí v prvním semestru statistiky a metodologie výzkumu :) Nicméně pochybnosti o pachové stopě mám od procesu s vrahem taxikářů. Ne, že by byl chlapec vzorem ctností, ale nějak mám pocit, že jeho bratr byl zavražděným řidičům jaksi blíž.
0 # Anonymní 2018-01-22 16:24
To je prave ten paradox. Psal jsem, ze na strane 6 delaji velkou statistickou chybu, ale jinak ten experiment vypada metodicky velmi dobre (mohl by se asi zlepsit pomoci teorie navrhu experimentu, ale vzhledem k statistickym znalostem autoru bych to nedoporucoval).
0 # Anonymní 2018-01-22 18:03
Pokud je vědecký experiment metodologicky správně proveden - pak jeho výsledkem jsou validní a správná data.

Statistika je jen o zpracování dat získaných výzkumem. Pokud je chyba ve statistickém zpracování, pak stačí opravit jen statistiku.

Nicméně i bez statistiky je jasné, že metoda je nevěrohodná. Tedy na nějaké normální hladině chyb.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-25 18:09
Máte pravdu, moje chyba. Pokud je použitá metoda správná a experiment ověřitelý, je statistická chyba opravitelná a experiment validní.
0 # Tomáš Pecina 2018-01-25 19:55
V případě tak velkých chyb stejně nemá smysl cokoli statisticky analysovat, tedy tuto část zprávy berte toliko jako dekoraci.
0 # Anonymní 2018-01-25 21:21
Prominte p. Pecina, mimo tema-dneska ta debate je jine kafe, neni?

Neocon
0 # Tomáš Pecina 2018-01-25 21:31
Ano, sice to občas působilo jako chráněná dílna a byla to docela nuda, ale Drahoš byl mnohem lépe připraven. Otázka je, zda to bude stačit; stále tipuji vítězství Zemana rozdílem 10–15 % hlasů.
0 # Gogo 2018-01-25 21:35
Dnes Drahose pripravili a Zeman to trochu vypustil.
0 # Tomáš Pecina 2018-01-25 21:40
Celkem správně se diskutující na FB a TW shodli, že nejlepší z těch dvou kandidátů byla Witowská.
0 # Gogo 2018-01-25 21:53
Jedine dve Drahosovy chyby : Krivacky vyraz a ta posledni minuta. Jinak obrovsky pokrok, kdo by se rozhodoval jen podle dneska, nejspis by mu to hodil.
0 # Anonymní 2018-01-25 21:56
Ano, Witowská bývá objektivní, o tom není pochyb.

Nicméně Drahošovi rétorické schopnosti byly stejně chabé, jako na Primě. Prostředí bylo ovšem méně stresující.

"tipuji vítězství Zemana rozdílem 10–15 % hlasů": Doufám, že se nebudete mýlit.
0 # Anonymní 2018-01-25 21:57
Opravuji: "Drahošovy schopnosti"
0 # Tomáš Pecina 2018-01-25 22:05
Drahoš byl mimořádně slabý v partii, kde měl vysvětlit, proč je proti referendu, a pak v útocích na Zemana; bylo evidentní, že se do agresivity musí nutit, že mu není vlastní.
0 # Anonymní 2018-01-25 23:47
Tipujete spatne, kde by jste chtel tech 10-15% vzit?
Drahos vyhraje o 3-5%.

Neocon
0 # Anonymní 2018-01-26 00:02
Spise jen nechtel na plnou pusu rici, den pred Volbami,
(pochopitelne), ze znacna cast populace jsou ignoranti, ktery nemaji tuseni a mohli by znicit zemi.

Neocon
0 # Anonymní 2018-01-26 00:11
Ta debata byla k ničemu. Byla šita na míru Jiřímu Drahošovi, a jejím jediným cílem bylo, aby se neztrapnil ještě více.

Debata, ze které si nejvíce pamatuji moderátora - a jinak ostatní dojmy jsou velmi slabé - beru jako drsné selhání moderátora a jeho neprofesionalitu.

Ten dojem "chráněná dílna" je přesný. Připadalo mi to, jako když vrchní sestra peskuje dva pacienty při arteterapii. Přičemž je v zásadě slyšet jen vrchní sestru.

Dokonce i hlasitost moderátora byla zvukařem výrazně zesílena proti hlasitosti osob, které mělo být hlavně slyšet. Velice neprofesionální.

Jiří Drahoš vsadil na útoky na Miloše Zemana, a bohužel toho nenechal ani v závěrečné řeči. Závěrečnou minutou Jiří Drahoš hodně smazal z přijatelného dojmu.

Pokud chtěla ČT Jiřímu Drahošovi pomoci, tak mu moc nepomohla detailními záběry na obličeje kandidátů - strašný škleb Jiřího Drahoše mu zrovna nepomohl.

Miloš Zeman se nudil, a dostal fakticky stejné otázky jako minule. Ani Jiří Drahoš ani Witovská mu nedali žádnou zajímavou otázku. Takže nuda.

Debata splnila účel. Kníkání Jiřího Drahoše zaniklo v rachotu zvukařem zesíleného hlasu moderátorky Witovské, a tím jakoby do podvědomí diváka přidávala razanci debatě, tedy i Jiřímu Drahošovi. Jiří Drahoš kromě útoků na Miloše Zemana jiné téma neměl, tím si jakoby zvyšoval dravost.

Zároveň byla síla, jak občané z nějaké obce četli reportéry ČT předpřipravené otázky - a bylo to vydáváno za otázky občanů.

Závěr: Tato debata nezmění vůbec nic. Jejím cílem bylo zabránit většímu ztrapnění se Jiřího Drahoše, a zároveň vyvolat zdání (bohužel jen zdání) objektivity. Kdyby tato debata vůbec nebyla, byl by volební výsledek stejný. Cílem bylo prostě aby Jiří Drahoš nebyl v hledáčku a nic neřekl. To se povedlo - a i tak ho Miloš Zeman drobně pohonil na referendu a euru.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-26 00:14
Pane Ponkrac, budte jednou chlap a uznejte, (stejne jako p. pecina a Gogo), po tech Vasich komentarich po prvni debate, ze Drahos byl o tridu lepsi.

Ani nevite, jak se tesim na sobotu podvecer, az Drahos vyhraje.

Neocon
0 # Anonymní 2018-01-26 00:30
Neocon: Nikdo z nich nebyl lepší - ani Jiří Drahoš ani Miloš Zeman. Oba zanikli v burácivém rachotu Witovské. Otázky byly nudné, odpovědi kandidátů rovněž.

Dojem, že Jiří Drahoš byl lepší je spíše jen dojem a psychologická iluze v porovnání s katastrofálním výkonem Jiřího Drahoše na Primě. Nicméně Jiří Drahoš nebyl ani v této debatě lepší než Miloš Zeman. And vice versa.

Cílem debaty prostě bylo, a celá Česká televize pro to udělal velice mnoho, aby Jiří Drahoš zanikl a nebyl slyšet. A Miloš Zeman rovněž. Tedy nastolit situaci, jako kdyby Jiří Drahoš vůbec nebyl v debatě, a neuškodil si tak v preferencích. To se vcelku povedlo.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-26 00:30
Pobavilo mě, jak Witowská říkala, že by si na Hrad netroufla. A přitom měla lepší přehled, než dosazená guma Drahoš. Snad mají Češi (v Čechách) oči a uši.
0 # Anonymní 2018-01-26 01:09
"Oba zanikli v burácivém rachotu Witovské. "

Tak si poridte lepsi computer, popr. rychlejsi net, ja slysel vsechny velmi dobre.

Neocon
0 # Anonymní 2018-01-26 01:17
Neocon: Jsem rád, že s mým textem plně souhlasíte. Pokud se chytáte jen nepodstatných ptákovin - tak jsem rád, že jsme se shodli ve všem, co jsem napsal.

A jinak dovolte, abych na vás dále nereagoval do té doby, než napíšete něco podstatného. Váš styl unudit a peskovat autory příspěvků stylem byrokrata: "Tady jste napsal menší háček nad písmeno Č, než je podle normy pro formuláře." a pod. - k tomu se nemusím angažovat, že ne?

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-26 01:49
Vubec ne, jako obvykle, nic ve zlem, jak jsem psal-uz se to blizi a brzy se dozvime, kdo mel spatny a kdo dobry odhad-jen diksuze p. Ponkrac.

Neocon
0 # Anonymní 2018-01-27 16:25
Tak co, Neocone, zase vedle jako obvykle? Jako analytik už asi pětistý názor vedle. Doufám, že vám jednou vyjde aspoň jediná analýza. Zatím jen sebevědomě všem píšete: "Špatně, pane Ponkrác", "Špatně, pane Gogo". Zatím vám nevyšlo vůbec nic. Je vidět, že přání otcem myšlenky.

Jiří Drahoš to projel na namyšlenost, na to, že to mají v kapse. Prostě na stejný typ analýz, jako děláte vy.

Vítězství Miloše Zemana je velké štěstí pro Českou republiku, rozhodně tisíckrát lepší varianta, než Jiří Drahoš. Média právcě ukázala, jak "objektivní" jsou. Znevěrohodnily se i různé servery jako demagog.cz, kteří lži Jiřího Drahoše braly za nadsázky, zatímco mnohem menší přešlapy Miloše Zemana za lži.

Nezbývá mi než vám popřát, abyste se alespoň jednou v životě trefil v odhadu trendů, když vám to dosud bylo naprosto odepřeno.

Miloslav Ponkrác
0 # Tomáš Pecina 2018-01-27 16:30
Není vhodné vysmívat se Neoconovi za chybný odhad, ale je na místě kritisovat ho, že tímto chybným odhadem ovládl prostor debat tak, že přehlušil daleko zajímavější názory, na volbu i na jiná themata.
0 # Anonymní 2018-01-27 16:55
Já se mu nevysmívám za chybný odhad, ale už to přeháněl s peskováním všech, že mají chybné názory a odhady.

Jinak vám moc děkuji, že jste debatu o politice smazal pod Bartošem.

Miloslav Ponkrác
0 # Anonymní 2018-01-23 10:10
Dobrý den všem, upřesňuji, že odpor spolku Šalamoun v získání informací podle zákona č. 106/1999 Sb. kladlo Ministerstvo vnitra, konkrétně ředitel odboru bezpečnostního výzkumu a vzdělávání JUDr. Petr Novák, Ph.D., který dne 23.11.2017 vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, které ovšem nemělo ani zákonné náležitosti, natož srozumitelné odůvodnění. Jeho důvody by se daly shrnout asi jako "protože proto".

Proto také ministr vnitra jeho rozhodnutí na základě rozkladu spolku Šalamoun zrušil jako nepřezkoumatelné.

Ani potom se ale Ministerstvo vnitra nevzdalo a jakoby "omylem" zaslalo spolku Šalamoun pouze část požadovaných informací, ale jaksi "zapomnělo" poslat zprávu České zemědělské univerzity, podepsanou konkrétními zpracovateli, podle které policejní kynologové nechtěli na testování metody spolupracovat a někteří dokonce její testování mařili (!!!), a ze které cituji její výňatek:

"....Výsledky testu ukazují, že psi jsou schopni v zásadě pachovou komparaci provádět. Chybovost je ovšem natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje. Zvláště alarmující je poměrně vysoký počet ztotožnění těch párů pachových vzorků, které ve skutečnosti shodný pach neobsahovaly. (...) Psovod tak může nevědomky výkon psa ovlivnit a to by také mohlo vysvětlovat poměrně vysoký počet falešných ztotožnění. (...) Na základě výše uvedených poznatků nezbývá než dojít k závěru, že spolehlivost výše uvedené metody je za stávajících podmínek nedostatečná a její využívání v průběhu trestního řízení nelze doporučit." (sic!!!)

Takže vůbec nešlo nějakou "náhodu" nebo "omyl" ze strany Ministerstva vnitra, ale o zoufalou snahu ututlat skandální odhalení (když už muselo požadované informace poskytnout, pokusilo se jejich nejdůležitější část zatajit), a to proto, aby se veřejnost nedozvěděla, že "Král je nahý!". Takové jednání orgánů státní moci a úředníků Ministerstva vnitra je zločinecké a odsouzeníhodné.

Miroslav Špadrna
místopředseda spolku Šalamoun
0 # Soňa Adamová 2018-01-23 10:38
Velice zajímavé - myslím, že u diskutujících ještě nezaznělo, že když už obhájce "usvědčí" policisty z chyby, zaštiťují se náhle tím, že přeci jde jen o "Pokyn", nikoliv zákonnou úpravu...
Jinak trochu kritický k MPI je nález ÚS sp. zn. II.ÚS 4266/16, ze dne 27. 3. 2017: Pachové stopy představují nepřímý nebo také podpůrný důkaz, na jehož základě je však možno dospět pouze k závěru, že se určitá osoba v blíže neurčené době s největší pravděpodobností nacházela na určitém místě. Nelze tedy pouze z něj jednoznačně a bez důvodných pochybností dovodit, že se taková osoba též dopustila trestného činu, který se na daném místě stal; musí naopak existovat další skutečnosti, které vytvoří uzavřený řetězec důkazů, resp. nesmí existovat žádná jiná reálná možnost, že by se činu mohl dopustit někdo jiný, než osoba obviněná či později obžalovaná. Aby proto důkaz pachovou identifikací byl dostačující, je třeba, aby nebyl pro uznání viny důkazem jediným.
0 # Libor Petříček 2018-01-23 16:40
Vážená paní kolegyně spoludiskutující, tohle samozřejmě všichni víme. Problémem je, že onen "druhý důkaz" se obvykle již snadno najde. Ať již to byl v minulosti podvodný důkaz pros. Strausse, či jak se ta osoba jmenovala, či nějaký jiný.
0 # Anonymní 2018-01-23 11:18
Chybné policejní testy na drogy dělají z nevinných řidičů narkomany
moravskoslezsky.denik.cz/.../...

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se