Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Senát Ústavního soudu ve složení David Uhlíř, Tomáš Lichovník a soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková neposkytl ochranu porušeným politickým právům soudce Kamila Kydalky a jeho ústavní stížnost zamítl (o případu jsme referovali zde).

Nález pokládáme za zcela nedostatečně odůvodněný. Je naším dlouhodobým názorem, že každé soudní řízení, jehož dopad do práv stran je zásadní, musí být (nejméně) dvouinstanční, protože jen opravný prostředek umožňuje vést plnohodnotný procesní diskurs: do doby prvostupňového rozsudku se toliko přou strany mezi sebou, a soud může mít na věc úplně jiný názor, který vyjeví až ve svém rozhodnutí, což právě, schází-li možnost opravného prostředku, je pro neúspěšného litiganta pozdě.

Podobně mínění Ústavního soudu, že soudce nesmí vůbec vstupovat do politiky (§ 108), ani tím, že vysloví některému kandidujícímu subjektu podporu nebo ho pochválí, je nadměrně restriktivní. Že se soud nevypořádal s naší argumentací, je logickým důsledkem – jistě politováníhodného – faktu, že jsme nebyli účastníkem řízení, přesto se domníváme, že tak přirozený argument, jako že bylo-li by úmyslem ústavodárce omezit právo soudce na politický projev, byl by tak v Listině učinil výslovně, měl traktovat proprio motu.

Komentáře   
0 # Jan Vučka 2016-09-14 07:58
Též s nálezem nesouhlasím a z podobných důvodů.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář