Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

O petici proti našemu Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme s potěšením informovali, a máme tu odpověď na ni, z pera samotné Ivany Odarčenkové (mezi občanskými aktivisty známé též jako U3). Můžeme-li věřit bojovníkům za národní čistotu občanské společnosti, stojí v ní:

Ministerstvo vnitra
České republiky

Odbor všeobecné správy
oddělení sdružování

náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4

Č. j. MV-148956-3NS-2013


Praha 3. prosince 2013
Počet listů: 3

Vážený pan
Ing. Pavel Rejf


Petice na obranu republiky a jejího právního řádu

Z pověření ministra vnitra, pana Ing. Martina Peciny, MBA, se zdejší útvar zabýval posouzením obsahu petice podané petičním výborem ve shora uvedené věci. Z hlediska zákonné kompetence Ministerstva vnitra (dále jen ministerstvo) na úseku sdružovacího práva sdělujeme k uplatněným požadavkům souvisejícím s návrhem na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanské sdružení (dále jen Sudetoněmecké krajanské sdružení) následující stanovisko:

Jak je Vám známo, obdrželo ministerstvo dne 12. 8. 2009 návrh přípravného výboru na registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V rámci řízení o registraci zamýšleného občanského sdružení dospělo ministerstvo na základě posouzení předložených stanov k závěru, že v daném případě jsou dány důvody pro odmítnutí registrace. Rozhodnutím ministerstva ze dne 24. 8. 2009 byla proto registrace jmenovaného občanského sdružení odmítnuta podle § 8 odst. 1 písmo c) zákona č. 83/1990 Sb. (dále jen zákon č. 83/1990 Sb.) a následně rozhodnutími ministerstva ze dne 28. 6. 2011 a ze dne 18. 2. 2013.

V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že v souladu s ústavním principem ochrany základních práv a svobod je sdružovací právo jako jedno ze základních politických práv pod ochranou soudní moci. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb. mohou členové přípravného výboru podat ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace občanského sdružení žalobu k příslušnému soudu. Soud rozhodnutí ministerstva zruší podle § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., jestliže nebyly dány důvody k odmítnutí registrace. Den právní moci takového rozhodnutí soudu je dnem registrace občanského sdružení.

V daném případě podali členové přípravného výboru žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen Městský soud) proti každému z výše uvedených rozhodnutí ministerstva s tím, že o žalobě proti poslednímu rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení ze dne 18.2.2013 jmenovaný soud dosud nerozhodl.

Dle názoru ministerstva nelze podání návrhu na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení hodnotit jinak, než jako zneužití práva, které plně odůvodňuje nezbytnost zásahu do výkonu sdružovacího práva. Ministerstvo má nadále za to, že v daném případě jde o zásah legitimní, mající oporou v zákoně, opodstatněný a nezbytný. V kontextu s výše uvedeným pak nelze než konstatovat, že otázka provedení nebo odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení je odvislá od rozhodnutí soudu. Podotýkáme, že proti rozhodnutí Městského soudu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, jakož i stížnost pro porušení čI. 11 Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod k Evropskému soudu pro lidská práva.

Za stavu, kdy registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení nebyla ministerstvem provedena, mohou sdružené osoby působit pouze jako neformální uskupení mimo právní režim. Pokud se domníváte, že v souvislosti s aktivitami vyvíjenými členy přípravného výboru, jsou naplňovány znaky trestného činu či jiného protiprávního jednání, je třeba se obrátit na orgány činné v trestním řízení. V této souvislosti lze zmínit, že projevy dvou členů přípravného výboru, zmocněnce Tomáše Peciny a Jana Šinágla, související s problematikou prezentovanou v čI. 3 stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení se dotkly cítění některých osob do té míry, že v případě Jana Šinágla podaly trestní oznámení a proti jmenovanému bylo zahájeno trestní stíhání jako obviněného ze spáchání přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku. Dle dostupných informací bylo trestní stíhaní v této věci zastaveno (srov. www.sinagl.cz).

Závěrem pro informaci uvádíme, že dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nová zákonná úprava sdružovacího práva obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který zrušuje zákon č. 83/1990 Sb. K témuž datu se zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zřizuje spolkový rejstřík. Na základě výše citovaných zákonů přechází v plném rozsahu agenda občanských sdružení, dosud zabezpečovaná ministerstvem, na příslušné soudy.

S ohledem na výše uvedenou podstatu věci tudíž nevyplývá z petice potřeba přijetí jakýchkoli opatření.

PhDr. Ivana Odarčenková
vedoucí oddělení sdružování


Ivana Odarčenková se petentům opomněla pochlubit, že dvě předchozí rozhodnutí už ministerstvu soud zrušil, a za mimořádnou drzost pokládám, jestliže stále trvá na tom, že trestní oznámení, které vedlo k pravomocně zastavenému trestnímu stíhání, má jakoukoli relevanci a lze je přičítat komukoli jinému než oznamovateli.

Ale mohu ji potěšit: ani z ustanovení ObčZ/2012, ani ze zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fysických osob, nikterak neplyne, že by o návrhu na registraci našeho občanského sdružení po 1. lednu místo jejího ministerstva rozhodoval rejstříkový soud, ale řízení dokončí ten, kdo je zahájil.

Aktualisováno.
Na Ivanu Odarčenkovou si samozřejmě stěžujeme.
Komentáře   
0 # Anonymní 2013-12-18 10:11
...bude se stěžovatel po ministerstvu vnitra omluvy a případné další satisfakce domáhat jinými dostupnými právními prostředky, konkrétně cestou zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci....

Pokud se chcete domáhat omluvy tak postup podle 82/1998 asi neklapne, když tento zákon neřeší zadostiučinění za zásah do osobnostních práv. nebo snad ano?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-18 13:09
V posledních cca dvou letech se judikuje, že OdpŠk je použitelný i pro přiznání této formy zadostiučinění. To je celkem racionální výklad, protože jinak by vznikala konkurence mezi osobnostní žalobou a nárokem podle OdpŠk, s risikem jejich rozštěpení do dvou řízení.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 18:05
Nemohl byste dat odkazy? Diky
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-18 18:16
Na co myslíte, odkazy?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-19 00:33
...se judikuje, že OdpŠk je použitelný i pro přiznání této formy zadostiučinění...

Nemáte prosím odkaz na některý z těch judikátů? Děkuji
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-19 02:00
Např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1684/2010: "Pokud konstatování porušení práva stěžovatele nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je na zvážení soudu, zda nemajetkovou újmu není možné nahradit jinak, např. formou omluvy, zmírněním uloženého trestu, a podobně."
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 11:37
Lhůta na zodpovězení stížnosti je 60 dnů a MV pokud vím nemá žádné oddělení stížností. Šaškárna...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 18:02
Ministerstva normalne stiznosti hazi do kose a proste vubec neodpovi ani do 60 dnu (mam par takovych).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-18 19:11
Na stížnosti normálně odpovídají, i když jsou výjimky: jedna moje stížnost na průtahy (žádost podle § 80 SprŘ) jim tam leží od poloviny září a neděje se nic.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 19:37
Mam jinou zkusenost, proste hazi do kose (od kvetna, ale ted to teprve chci resit). Co se da delat, kdyz neodpovi? Da se podat stiznost na prutahy nebo se musi pozadat nadrizeny organ o prestreni? dik
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # krystlik 2013-12-18 22:39
Co takhle je popostrčit pomocí předběžného opatření správního soudu, vážený pane Pecino, které by jim uložilo do týdne - cituji německé relace - vyřídit věc do 14 dnů pod pokutou až 100 000 EUR?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 22:45
které by jim uložilo do týdne - cituji německé relace - vyřídit věc do 14 dnů pod pokutou až 100 000 EUR?

Herr Krystlik, obávám se, že realizaci tohoto nápadu brání to, že válka skončila bohužel jiným výsledkem. No a teď mne omluvte, jdu si sbalit pyžamo a zubní kartáček, za chvíli určitě někdo zazvoní... :-P
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-18 23:18
Vážený pane Krystlíku, žalobu na průtahy dát jistě mohu, a za pouhý rok-půldruhého budu získám rozsudek. Vynikající idea!
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-19 09:41
MV na stížnosti normálně reaguje, zejména když jde o prudiče. Vědí, že tomu neuniknou. Řeší se kdejaká ptákovina, toto je navíc věc i forma stížnosti, která nejde jen tak přehlédnout či ignorovat.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # tkrystlik@yahoo.de 2013-12-19 13:15
Ad Anonymní18. prosince 2013 22:45, Tomáš Pecina18. prosince 2013 23:18:

Z vlastní zkušenosti: Požádal jsem správní soud v Mnichově o vydání předběžného opatření (einstweilige Verfügung) proti jednomu bavorskému Landratsamtu. Do týdne mi soud vyhověl a nařídil dotyčnému okresnímu úřadu věc napravit pod pokutou 100 000 DM (tehdy platily ještě marky a nižší výše pokuty). Lhůty pro vydání předběžného opatření jsou v Německu neúprosné: do týdne.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-19 14:03
V České republice nic takového možné není, předběžným opatřením nelze provedení úkonu nařídit. Musela by se podat normální žaloba, s poplatkem dva tisíce korun, a nejméně rok čekat na výsledek.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-20 06:46
Jestlize neco hodili do kose a ani na stiznost na prutahy nereagovali, pak nezbyva nez podat tu zalobu na prutahy. Ta by mela byt projednana prednostne (=pouze jeden rok), jinak poplatek je 3000 jestli se nemylim.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-20 12:16
Ne, za tento žalobní typ je poplatek nižší, tři tisíce jsou za žalobu proti rozhodnutí.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-18 19:22
Odarčenko je zároveň na ministerstvu vnitra a zároveň a magistrátu prahy?
www.hutka.cz/new/html/vosman6.htm
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-19 09:43
Odarčenková již dlouho není na MHMP. Upíchli ji na MV a zřídili pro ni nové oddělení, aby mohla být vedoucí a moc se nenadřela.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Báša 2013-12-19 13:10
Omlouvám se, pane Pecino za zvláštní dotaz. Chtěl bych vědět, když říkáte o SDL NAŠE občanské sdružení, kdo je to ten MY. Děkuji.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2013-12-19 13:13 Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Báša 2013-12-21 19:00
Ahh. Děkuji. Uklidnil jste mne. Já jen že jako návštěvník toho webu bych nerad byl počítán k jakémukoliv MY, což Vaše výroky zde nepřímo implikují. Mnohem raději jsem počítán k ONI, tam nehrozí, že by se pak tím MY kdokoliv oháněl i za mne.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2013-12-19 19:58
Pane Pecino, dovolil jsem si opsat Vaši stížnost, doufám, že nebudete nic proti tomu mít.


Wolfgang Habermann

Lubník 59

56301 Lubník

Městský úřad Lanškroun

oddělení stížností

Nám.J.M.Marků 12

56316 Lanškroun

Stěžovatel: Wolfgang Habermann, nar. 07.04.1944

Lubník 59

56301 Lubník

Stížnost

na postup úřední osoby Richarda Kohouta v „Žádost o stanovisko“

spisová značka:OŽP/24969/2013/RKo Č.j.: MULA 37004/2013

V předmětné žádosti OŽP Lanškroun ze dne 11.prosince 2013 podepsané referentem

odboru životního prostředí Richardem Kohoutem se uvádí na straně 2. v

odstavci 4. a na straně 3. v odstavci 1. a v odstavci 2. hodnocení časového

plánování stěžovatele a jeho kádrování, které je z podstatné části lživé. V

demokratickém právním státě je nepřípustné a neospravedlnitelné, aby se

podobná, právně i ethicky vadná úvaha objevila v úředním dokumentu, v

žádosti o stanovisko na adresu jiných osob. Nemůže-li se referent

životního prostředí Lanškroun Richard Kohout smířit z faktem, že v dané

věci upozornili účastníci správního řízení na prokazatelnou nečinnost

OŽP Lanškroun v dané věci, neznamená to, že by tyto svoje osobní náhledy

a pocity mohl promítat do oficiálních výstupů OŽP v Lanškrouně. Takové

jednání v neprospěch stěžovatele je neakceptovatelné, neethické, svědčí o

nedostatěné orientaci v platném právu a je na místě, aby se za ně Městský

úřad Lanškroun, případně osobně referent životního prostředí Lanškroun

Richard Kohout stěžovateli písemně omluvil.

Za těchto okolností stěžovateli nezbývá než podat na postup referenta životního

prostředí Lanškroun Richarda Kohouta

s t í ž n o s t

ve smyslu ustanovení § 175 et.seq. SprŘ a požádat, aby byl v souladu s ustanovením §

175 odst. 6 Spr.Ř písemně vyrozuměn o výsledku šetření a opatřeních

přijatých k nápravě.

Pokud jde o požadavek písemné omluvy, tu stěžovatel očekává ve lhůtě 15 dnů od data

doručení této stížnosti. Nebude-li tomuto požadavku učiněno zadost, bude

se stěžovatel po správním orgánu Městského úřadu Lanškroun omluvy a

případné další satisfakce domáhat jinými dostupnými právními

prostředky, konkrétně cestou zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za

škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním

postupem, ve znění pozdějších předpisů.

V Lubníku dne 19.prosince 2013

Wolfgang Habermann
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2014-01-02 10:22
"Neexisuje žádné ustanovení ani přestupkového zákona, ani správního řádu, které by mi ukládalo povinnost prokázat totožnost. ... povinnosti lze ukládat pouze zákonem. V tomto případě toto ustanovení neexistuje, a budeme-li postupovat per analogiam, v zákoně o policii, č. 283/1991 Sb., kde se rovněž orgánu státní správy podává vysvětlení, je tato povinnost určena - je určena § 13, odst. 2, písm. b). Čili domnívám se, že zákonodárce neměl v úmyslu dát správnímu orgánu ve správním řízení oprávnění vyžadovat prokázání totožnosti."

Zastáváte stále názor, který jste zastával v roce 2001, totiž že správní orgán není oprávněn vyžadovat prokázání totožnosti? Pokud se váš náhled na tuto problematiku změnil, proč? Děkuji. K. Š.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2014-01-02 11:56
Vzhledem k § 36 odst. 4 "nového" správního řádu (500/2004 Sb.) dost zbytečný dotaz, ne?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2014-01-02 12:27
Děkuji, § 36 odst. 5 jsem přehlédl. K. Š.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář