DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 30. srpna 2017

Úřední deska

V dávných dobách, kdy bylo obyvatelstvo požehnaně negramotné, existoval institut člověka s bubnem nebo trubkou, který, kdykoli veřejná moc (dobově zvaná vrchnost) pocítila potřebu cokoli právně relevantního poddanému lidu intimovat, vyšel na prominentní místo v obci, tam svým nástrojem vzbudil pozornost davu a přečetl, co mělo být sděleno. Pro ty, kteří sdělení nemohli být přítomni, se písemná podoba zvěsti vyvěsila na vhodné místo, a tak vznikla úřední deska, právní zařízení, jež v prakticky nezměněné formě existuje dodnes.

Existuje, a funguje čím dál hůř. Jednak je nemyslitelné, aby si každý přečetl, co je tam umístěno, už jen kvůli mnohosti těchto desek, jednak se vrchnost prakticky přestala starat o to, aby se zpráva dostala k adresátům, a v mnoha případech, např. u vyhlašovaných dražeb, je to přímo nežádoucí: mezi kamarády se draží laciněji a hladčeji. Z úřední desky, zařízení kdysi užitečného, se stalo alibi.

To se mohlo změnit v době elektronické, jenže elektronické úřední desky jsou stejně nepřehledné jako ty dřevěné a nikdo je nečte a ani číst nemůže.

Sledování úředních desek soudů a státních zastupitelství jsme zařadili do našeho systému legal.pecina.cz: oficiální aplikace ministerstva spravedlnosti infoDeska je k ničemu, protože se v ní nedá vyhledávat ani podle jména osoby, ani podle jiných kriterií. My všechny dokumenty ukládáme na server a zároveň předvádíme do textové podoby, v cca 3 % případů, kdy jsou vystavovány skeny, pomocí OCR, takže se dá vyhledávat fulltextově a bez potíží.

Problémem je, že zatím zřejmě nebudeme schopni uložit celou historii, kterou infoDeska nabízí, neboť server, na němž náš systém běží, nám poskytuje sponsorsky společnost NETHOST, a jeho kapacita je pro daný účel nedostatečná. Protože je legal.pecina.cz bez reklam, nemáme ani žádné příjmy, ze kterých bychom případný nákup nebo pronájem hardwaru/prostředků v cloudu hradili.

sobota 26. srpna 2017

Osel měsíce srpna s. Jaroslavu Fenykovi

Když Ústavní soud rozhodl, že soudruzi soudci Jaroslav Fenyk a Jan Filip, oba za minulého režimu zastávající v establishmentu funkce tak významné, že, jak se druhdy říkávalo, to nemohly být žádné malé svině, nejsou vyloučeni z projednávání ústavní stížnosti neúspěšného kandidáta na místo ředitele ÚSTRu Adriana Portmanna, byl zbytek, šachovou terminologií, věcí techniky.

Výsledek nezaujatého posouzení ústavní stížnosti si můžete přečíst sami. Aby mohl vojenský prokurátor Fenyk dospět k závěru o zjevné nedůvodnosti (zjevně důvodné) Portmannovy ústavní stížnosti, musel zkonstruovat thesi, že ÚSTR není veřejnou institucí a místo jeho ředitele tak není veřejnou funkcí a vztahy mezi ním a Radou ústavu jsou ryze soukromoprávní – pracovněprávní – povahy. Kandidovat na ředitele ÚSTRu je něco podobného jako ucházet se o místo nočního hlídače v cementárně. Neúspěšný kandidát o místo má právo bránit se toliko diskriminaci, nikoli tomu, že konkurs proběhl frapantně nezákonným způsobem, příkladmo že, jako v daném případě, členy Rady ÚSTRu, která nového ředitele vybrala, byly osoby, které jejími členy podle zákona být nesměly.

Opakujeme: ředitel Ústavu nezastává veřejnou funkci a účastník zmanipulovaného výběrového řízení proto nemá právo na soudní ochranu. Že je to nesmysl a svědčí-li podle čl. 21 odst. 4 Listiny občanům za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (A. Portmann měl už v dané době české občanství, tedy není nutné zabývat se otázkou extensivního výkladu tohoto ustanovení), musí být situace, kdy je někomu mu přístup k veřejné funkci protiprávně odepřen, přezkoumatelná soudem, vyplývá z ústavního řádu bez nutnosti hlubšího studia a výkladu.

Výsledkem soudního přezkumu cinknutého konkursu by musel být závěr, že A. Portmann byl nejlepším z kandidátů a Ústav by řídil efektivněji a nestranněji než konformní a vláčný, sociální demokracií a novou levicí (radní Michal Uhl a Lukáš Jelínek) do funkce protlačený Zdeněk Hazdra. Tedy představa každému bývalému komunistovi odporná: jistě si umíme představit, co by se stalo, kdyby se ÚSTR začal vážně zabývat působením vojenských prokuratur a podílem vojenských prokurátorů na chodu totalitní mašinerie, anebo kdyby se vůbec začal zabývat porušováním lidských práv v době normalisace.

K ceně Osel měsíce srpna, kterou svěží judikatorní dílko oceňujeme, a k právu nosit oslí uši ve tvaru paragrafů soudruhu prokurátorovi do Brna blahopřejeme, konstatujíce, že dokud se nepodaří justici vyčistit a jemu podobné, minulým režimem tam zanechané morální zrůdy z ní odstranit, nepohne se tato země směrem k právnímu státu ani o píď.

pátek 25. srpna 2017

Změny na legal.pecina.cz

Kdo mne zná, ví, jaký mám odpor ke každé změně; mým velkým, doposud žel nerealisovaným, projektem je založení Strany českých zpátečníků, s mottem Kupředu ni krok!, jež by v Parlamentu důstojně representovala konservativně-retrográdní směr politického myšlení, momentálně tam zastoupený toliko KSČM, a dala tak nový impuls tradičnímu českému regresivismu a zpátečnické politice. Prozatím se nepodařilo, leč naděje trvá.

Přes zmíněný odpor jsem se rozhodl přepracovat svou webovou aplikaci právnických výpočtů, budovanou již sedmým rokem, https://legal.pecina.cz/, přičemž jsem přistoupil k přepracování její grafické podoby, čehož nejviditelnějším znakem je, že jsem ikonu vzhůru namířeného trojúhelníku, po jejíž aktivaci se zobrazí hlavní stránka aplikace, změnil na méně matoucím dojmem působící čtverec. Novou grafickou podobu můžete vyzkoušet sami.

úterý 22. srpna 2017

Imunita

A je to znovu tady: debata o poslanecké a senátorské imunitě. Nebožtík domněle pohřbený v r. 2013, kdy byl na n-tý pokus prosazen návrh na její omezení (wikipedie tvrdí, že n = 20), se vykopal z hrobu, a jako strašidlo obchází za tichých nocí Sněmovnou i redakcemi moci přátelsky nakloněných, státotvorných medií.

Poznamenejme, že převod nemovitosti/podniku na blízkou osobu za účelem získat dotaci, na kterou bych jinak neměl nárok, je bez ohledu na předvolebnost doby trestným činem, a že by se takové jednání normálně nestíhalo, je toliko odrazem zavedené praxe, kdy se mocným obdobná trestná činnost toleruje z jednoduchého důvodu, že jsou mocní (vzpomeňme, pars pro toto, případu expolitika Jaroslava Palase, jenž do svého horského pensionu investoval o 10 milionů víc, než oficiálně vydělal; policie trestní oznámení odložila, Palas měl v té době ještě příliš velký vliv).

V případě Andreje Babiše je tu ovšem zájem opačný a konstatujme lakonicky, že právě projednávaná žádost o vydání je úspěšným završením operace Šlachta zpět k traktoru.

Co nás zajímá, jsou ústavněprávní konotace a důsledky stávajícího, v r. 2013, jak řečeno, novelisovaného znění druhé věty čl. 27 odst. 4 Ústavy, jímž se trestní stíhání zákonodárce vylučuje pouze po dobu trvání mandátu, a nikoli, jako dotud, navždy.

Touto novelou se především zcela mění význam imunity zákonodárce, která měla předtím fakticky hmotněprávní dopad – nelze stíhat nyní a nikdy v budoucnu – v procesní opatření, jež policii nutí kausu nevydaných zákonodárců odložit na určitou dobu do šuplíku a počkat, až překážka mandátu pomine. Ovšem, a to je důležité, po tuto šuplíkovou dobu zákonodárci neběží promlčecí doba [§ 34 odst. 3 písm. a) TrZ], a v případě opakovaného zvolení může být konfrontován s obviněním, jemuž se nedokáže ubránit působením prostého faktu, že svědci zapomínají, případně umírají, listiny a celé spisy se skartovávají, záznamy v databasích se po letech mažou a zálohy na páskách nebo jiných dlouhodobých mediích ztrácejí čitelnost, atd. atp.

Ačkoli nevydaný zákonodárce o budoucím obvinění ví a může si opatřovat důkazy ve svůj prospěch, ty často nemohou mít patřičnou formu. To si vysvětlíme na hypothetickém příkladu poslance, který se zúčastnil opilecké rvačky v hospodě. Přestože událost má desítky svědků, ti byli vyslechnuti procesně nepoužitelným způsobem formou podání vysvětlení (jinak to před zahájením trestního stíhání ani nejde), a uložit si jejich výpověď do archivu není možné, neboť české právo nezná obdobu anglosaské deposition. Poslanec tedy ztrácí možnost se za dvanáct, případně šestnáct let, až odejde do pense, obhájit, protože v té době si už nikdo nic nebude pamatovat; ovšemže s výjimkou těch, pro něž je náhlé rozpomenutí si výhodné.

Imunita, jež má chránit sněmovnu před zvůlí suverena, tu tak působí proti právu poslance na spravedlivý proces.

Druhým kontroversním aspektem je otázka opakovaného přezkoumávání důvodů nevydání. K tomu může dojít ve dvojím modu: nové zákonodárné těleso může vydat tím minulým nevydaného člena, anebo může naopak suspendovat stíhání zákodárce dříve vydaného (to se stalo v r. 1997 u poslance Jana Vika a to samé lze očekávat i po říjnových volbách, po nichž nelze pochybovat, že zaměstnanci zákonodárné divise koncernu svého premiera nevydají, tak jako budou hlasovat proti jeho vydání nyní). Ústava implicite předpokládá možnost, aby se vůle sboru změnila i během volebního období, i když pro to neexistuje postup v jednacím řádu a dosud se nic takového nestalo (a ani, pokud je nám známo, to nebylo navrženo).

Ačkoli předchozí úprava, zakládající doživotní nestíhatelnost, byla pro svou amorálnost oprávněně kritisována, je nutno uznat, že měla svou logiku: zákonodárce nemusel žít v nejistotě, a jediným důsledkem nevydání, pokud bylo veřejností vnímáno jako nedůvodné, byla ostuda, s níž tento z kausy vyšel, a která byla, stejně jako jeho imunita, doživotní.

Z těchto důvodů se domníváme, že novela z r. 2013 by měla být předstupněm definitivního zrušení poslanecké a senátorské imunity, a kdyby to mělo vyjít dřív než na dvacátý legislativní pokus, budeme jen potěšeni.

pátek 18. srpna 2017

Podej soudci prst

Ve veřejném prostoru platí princip spontánní erose práv občana a spontánní inflace pravomocí veřejné moci: nehlídána, tato moc možnosti, jak zasahovat do právní sfery lidí, stále rozšiřuje, a šanci svých obětí, jež chápe nikoli jako své sponsory a nadřízené, ale má je za poddané, proti těmto zásahům se bránit a výkon veřejné správy kontrolovat, neustále oklešťuje, případně zcela eliminuje.

Tak je tomu i s právem na informace: to je stále užší – nejnověji z informační povinnosti vyňal Ústavní soud státem a obcemi ovládané obchodní korporace.

Pěkně ilustrováno, jak dokáže český soudce, v daném případě předseda Okesního soudu ve Frýdku Místku Petr Prašivka, desinterpretovat v neprospěch občana zákon i judikaturu, si můžeme ukázat na případě žádosti o nepravomocný rozsudek. Ty se podle zákona sice vždy poskytují, avšak proč žádost neodmítnout, když prostě můžeme. Naše odvolání; kdo je tajemný J. V., lze zjistit z našeho informačního systému https://legal.pecina.cz/; první úspěšný obdrží žvýkačku, kterou jsem, ač od dětství zásadový nežvýkač, obdržel před několika dny v nejmenované čínské restauraci v Praze, patrně jako kompensaci za vady pokrmu i obsluhy.

pátek 4. srpna 2017

Dělba práce

Na dobrou noc tu máme ještě jedno roztomilé video z prvomájové policejní provokace v Brně, tentokrát pořízené ve vysoké kvalitě samotnou policií. Povšimněme si, jak naše policie pracuje: zatímco muž s culíkem napadá demonstranty a rozdává údery kolem sebe hlava-nehlava, jeho kolegové čekají, a jakmile se některý z napadených nechá vyprovokovat, odhalí svou identitu, vytáhnou modré pásky s nápisem POLICIE a začnou zatýkat. V tu chvíli je ovšem provokater v pozadí, svou vlastní pásku si cudně nasadí až později. U soudu pak tajní vypovědí, jak to všechno bylo, a soudce, zvyklý věřit jejich slovu jako svatému evangeliu, se obvykle nedá zviklat žádnými důkazy ve prospěch obžalovaného: orgány činné v trestním řízení jsou prostě jeden velký sehraný team!


Originál je ku stažení zde.