DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 30. března 2017

Společnost nemocná Rathem

Chronická rathitida, v pokročilém stadiu, dlouhodobě neléčená; právě tak lze charakterisovat to, co o stavu české justice odhaluje případ Davida Ratha, hejtmana, který, ač přistižen s úplatkem takříkajíc přímo v podpaždí, spravedlnosti stále uniká a čím dál víc se zdá pravděpodobným, že i unikne.

Rath není problémem, nýbrž zrcadlem, které nám ukazuje, jak na tom jsme s vykonatelností práva a spravedlností vůbec: tedy že celý systém trestní represe v této zemi dokáže fungovat jen za předpokladu, že je znemožněna efektivní obhajoba.

Ačkoli nemáme rozumných pochybností o tom, že obžaloba byla podána právem, co se kolem D. Ratha od počátku jeho trestního stíhání dělo a dodnes děje, nemá s fungováním materiálního právního státu nic společného: systém, ve kterém si státní zástupce z desítek možných soudů volí ten, který bude obviněnému nejméně nakloněn, přičemž tento soud, jak od něj očekáváno, jen okopíruje státním zástupcem dodané odůvodnění, včetně do očí bijících věcných chyb, samotná volba dozorujícího KSZ odvíjející se nikoli od místa páchání trestné činnosti, nýbrž od ambicí jedné karieristky, která se chce na odstíhaném politikovi udělat, stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného za situace, kdy by výrok nebyl jen akademickým, ale do řízení by mohl zasáhnout a obžalovanému uškodit, vyjádření hlavy státu, tedy úředníka, který mimo jiné jmenuje všechny soudce, k neskončenému trestnímu řízení, nyní zcela oprávněně napadené Rathem u Ústavního soudu, to jsou, jak předesláno, kulisy grotesky a nikoli právního státu, ve kterém bychom rádi žili.

Buďme proto vděčni za Ratha, protože bez něj by to, jak kvalitní je místní justice a její lidé, věděli toliko zasvěcení; takto jde o informaci dostupnou každému.

15 komentářů:

  1. Mám obavy, že ta reflexe bude notně zkreslená. Jediné, s čím se setkávám, je jakýsi obecný požadavek tvrdší ruky. Vůbec nikoho nezajímá celá ta prohnilá mašinerie, většinu zajímá jen výsledek, a je jedno jak se k němu dojde. Selhání řádných struktur vede nutně k poptávce po diktatuře, pokud tato aspoň zpočátku naplňuje představy spravedlnosti a řádu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Společnost požaduje jeho odsouzení, bez ohledu na takové jemnosti jako procesní práva obviněného. Místo aby požadovala odsouzení Bradáčové a spol., kteří za současný stav trestního řízení odpovídají. To už spíš postaví před kárný senát Zelenku.

      Vymazat
    2. Leon Kreutzfeld30. března 2017 14:59

      Cesky pravni rad je napsany jako kod Windows, kde kdyz zmacknete klavesu “Enter”, spoustite tim fukci “Delete”. Zastanci pravniho statu na tom trvaji, protoze to tak funguje pokazde a kazdemu (i kdyz ne kazdy o tom vi).

      Bradacova prisla na to, ze kdy zmackne klavesu “Escape”, spusti tim funkci “Enter”. Priznivci pravniho statu se zlobi a uzivatele Windows se raduji, ze maji workaround a mohou ten zatroleny system pouzivat. To jeste nevedi, ze kdyz zmacknou klavesu “Space”, spusti tim funkci “CTRL+Alt+DEL”.

      Kdo za to ale muze? Bradacova, nebo autori kodu Windows? Dava smysl mackat porad Enter, kdyz vite ze jde ve skutecnosti o Delete?

      Jak rika jedno stare, dobre zidovske prislovi, „definition of insanity is...“

      Vymazat
    3. To je obecnější jev - např. nevymahatelnost práva standardní cestou vedla ke vzniku exekutorské mafie. Tj. na jednu stranu uspokojení požadavku tvrdého vynucení práva, na straně druhé zrození nestvůry, která nadaná nadstandardními právy a ochranu, je s to nevratně a beztrestně ničit životy lidí z čistě zištných důvodů na základě banálních formálních důvodů. Dopady se promítají do řady dalších odvětví. Např. si netroufnete nechat podnájemníka zapsat trvalé... ech... místo trvalého pobytu ve své nemovitosti, protože případná exekuce na jeho majetek vás připraví o ten váš.

      Vymazat
  2. David jako nečekaný příslušník zdivočelé pražské kavárny. A já trouba myslel, že nemá smysl pro humor...

    OdpovědětVymazat
  3. Ano, bude líp. Brzy si budou benga moci přečíst i co komu píšete na What's App.
    http://mobil.idnes.cz/sifrovana-komunikace-skype-whatsapp-zpristupneni-policii-po4-/mob_tech.aspx?c=A170330_123544_mob_tech_LHR

    OdpovědětVymazat
  4. Já bych spíš řekl, že společnost je nemocná formalismem. Myslím tím, že jen proto, že soudce nekvalitně odůvodnil povolení odposlechů, jejichž použití ale bylo zcela důvodné a zákonné, nemohou být tyto odposlechy použity. Není důležité, že lump si domlouvá lumpárny, důležité je že PČR nemohla poslouchat a budeme se tedy tvářit, že neposlouchala. To přece nemá logiku. Jiný případ např. v situaci soudce shora, kdy odposlechy vůbec nemohly být povoleny, tam to ještě, byť s odřenýma ušima, se dá pochopit. Navíc, ad absurdum - příště policajt bude chtít odposlech, soudce to nedbale odůvodní, policajt, resp.SZ to bude vědět, ale kvalitního odůvodnění se nemůže po soudu nijak domáhat. Obdobná situace např. v domovních prohlídkách.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "jejichž použití ale bylo zcela důvodné a zákonné"

      A na to jste přišel jak?

      Vymazat
    2. Děkuji, napsal jste totéž, k čemu jsem se chystal sám.

      Moje subjektivní přesvědčení, že Rath je vinen, nemusí kolidovat s jiným přesvědčením, totiž že nikdo, ani vinný Rath, nesmí být odsouzen svévolně, jinak než po fairovém procesu. Toto fairový proces není ani náhodou.

      Vymazat
    3. Je to bod 86. usnesení VS Praha. Soud shledal nezákonnost odposlechů s ohledem na nedostatečnost odůvodnění,

      Vymazat
    4. Tomu se říká nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů skutkových.

      Důvodem konstatované nepřezkoumatelnosti není, že odůvodňující málo žvanil, špatně žvanil, nebo něco podobného. Důvodem je, že skutkové důvody, tj. rozhodné skutečnosti, které prokazují tu nebo onu právní skutečnost, nebyly v odůvodnění vypořádány vůbec, nebo nedostatečně; nejde o dílčí nedostatky, ale o to, že nelze přezkoumat, proč bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto.

      Jednou ze základních zásad trestního práva processního je zásada in dubio pro libertate (in dubio pro reo), to jest, že na obviněného se hledí jako na nevinného. V případě, že vyvstanou jakékoli důvodné pochybnosti, nelze-li jich vypořádat, musí se vždy přiklonit k tomu, co je pro obviněného nejpříznivější.

      Zjevně někdo nedokázal odůvodnit, že by odposlechy byly "zcela důvodné". A když to někdo nedokáže, nemohou být "zákonné". To je celé.

      A není to formalism. Je to základní ochrana proti libovůli.

      Vymazat
  5. Mne na tom zaráží (no, vlastně ani moc nezaráží), že - pokud je mi známo - doposud rozhodoval VS opačně. Nedávno mi bylo doručeno písemné vyhotovení Rozsudku VS Praha 1 To 19/2016, kde obdobné námitky byly "smeteny" senátem ve složení JUDr. Vladimíra Vočky, JUDr. Blanky Kozelkové a JUDr. Karla Šemíka takto:

    "...Pokud je namítána absence odůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti úkonů v rozhodnutích o povolení odposlechů telefonního provozu (v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) před zahájením trestního stíhání, je třeba přisvědčit, že na tuto absenci je poukazováno oprávněně, na druhé straně je však třeba odmítnout tvrzení, že by tato skutečnost, představující formální vadu, činila na základě takto vystaveného povolení opatřené důkazy nepoužitelnými. V daném případě byla inkriminovaná rozhodnutí vydána k tomu příslušnými orgány v rámci jejich pravomoci a příslušnosti a obsahují bezchybný, určitý a srozumitelný projev jejich vůle, vydaný patřičnou formou. Proto nelze hovořit o absolutní neúčinnosti těchto právních úkonů a o z ní vyplývající nepoužitelnosti na jejich základě opatřených důkazů. ..."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V případu Fénix senát Městského soudu Praha jako první nebo jeden z prvních kroků, které po přidělení učinil, bylo propuštění vazebně stíhaného M. Ignačáka. Po stížnosti státního zastupitelství Bylo toto rozhodnutí pražským Vrchním soudem zrušeno. Na svobodu ho pak dostal až Ústavní soud.

      Vrchní soud Praha potrestal I. Ševcova způsobem, kvůli kterému musel být přibrán soudní znalec, aby se příslušný úřad dovedl v jeho smyslu vyznat. Výrok byl však pro odsouzeného příznivější vzhledem k tomu, že tím ušel hrozbě vyhoštění, ke které ho předtím odsoudil Městský soud.

      Kvalita jednotlivých senátů je tedy velmi individuální.

      V souvislosti s tím by vedle Bradáčové bylo záhodno také opakovat jméno soudce, který nezákonně povolil Rathovy odposlechy.

      Vymazat
  6. K této problematice doporučuji
    http://www.ceska-justice.cz/2017/03/jiri-herczeg-ke-kauze-rath-a-spol-soud-nemuze-byt-copy-centrem-statniho-zastupce/

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>