Autorem blogu je 
Erle Stanley Gardner používal v názvech svých perry-masonovek s oblibou aliterace: příkladmo The Case of the Caretaker's Cat, The Case of the Dangerous Dowager, The Case of the Shoplifter's Shoe, The Case Of The Perjured Parrot, The Case of the Haunted Husband, The Case of the Drowning Duck, The Case of the Crooked Candle, The Case of the Borrowed Brunette, The Case of the Lazy Lover, The Case of the Vagabond Virgin, The Case of the Negligent Nymph a mnoho dalších – jistě je, jste-li podobně zaměřeni jako já, všechny znáte.
Učinili jsme dnes podobně, chtějíce vhodně přiblížit nález, jímž Ústavní soud (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl stížnosti Zuzany Candiglioty (vkusně a nespoře oblečené, aby snad v tomto směru nevznikaly žádné pochybnosti!) a zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu, jímž tento umožnil ministerstvu zdravotnictví utajit právní analysu s odůvodněním, že jde o autorské dílo externího dodavatele. Onen rozsudek, byl-li by uspěl, byl by vodou na mlýn úředních utajovačů; dokážeme si živě představit úvahu, že podobným autorským dílem je vlastně cokoli, co kdy lidská ruka sepsala.
Ústavní soud nicméně vyslovil názor, že se soud měl s analysou, ve spisu v zapečetěné podobě založenou, seznámit, aniž by totéž umožnil žalobkyni. Takový postup je ovšem v rozporu s výslovnou dikcí § 45 odst. 4 SŘS: chci-li listinou dokazovat, musím ji zpřístupnit stranám řízení, přičemž výjimku musí zakotvovat zvláštní norma, jakou je kupř. § 133 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Zákon o svobodném přístupu k informacím podobnou výjimku neobsahuje a provádění důkazů listinami, s nimiž se žalobce nesmí seznámit, je hrubým zásahem do podmínek fairového procesu.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Případ posvátné pečetě
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Zuzana Candigliota
- Počet zobrazení: 2824
Komentáře
Glosátor
"Lidé si představují, Pardone, že jsme tady proto, abychom odhalovali zločince a získávali jejich přiznání. To je další z těch omylů, kterých je mezi lidmi celá spousta a jež se tak vžily, že nikoho ani nenapadne si to ověřit. Ve skutečnosti naše hlavní role spočívá v ochraně státu, to především, vlády, ať je jakákoli, úřadů, potom peněz a veřejného majetku, pak jmění důležitých osob a teprve nakonec, docela v poslední řadě, života lidí.
Napadlo vás někdy prolistovat si trestní zákoník? Musíte dojít až na stranu 177, abyste našel text týkající se zločinů na lidech. Jednou, později, až budu v důchodu, to přesně spočítám. Řekněme, že tři čtvrtiny, ne-li čtyři pětiny zákoníku se zabývají movitým a nemovitým majetkem, padělanými bankovkami, podvody ve veřejných i soukromých obchodních knihách, otázkami vymáhání dědictví atd. atd., zkrátka vším, co vynáší peníze. Až do té míry, že článek 274 o žebrotě na veřejném prostranství je zařazen před článek 295, který je věnován úmyslnému zabití."
Z toho deziluze vysloveně čiší, že?
RSS kanál komentářů k tomuto článku