DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 30. dubna 2016

Lež naprosto vymyšlená aneb Muž v hnědé bundě neexistuje

Ministerstvo vnitra dokáže pobavit, ne že ne. Posuďte sami na následující formulaci ze čtvrletní situační zprávy o extremismu týkající se velkých únorových demonstrací proti imigraci v Praze:
Došlo k opakovaným střetům a konfliktům mezi stoupenci obou názorových proudů. Mediálně byl nejvíce zmiňován incident v Thunovské ulici. V souvislosti s tímto konfliktem se objevila dezinformace o tom, že střet znepřátelených skupin měl být ve skutečnosti řízenou policejní provokací. Této naprosto vymyšlené lži se ujala řada tzv. alternativních médií. Fáma o muži v hnědé bundě dobře ilustruje způsob, jakým se tyto sdělovací prostředky snaží znevěrohodnit fungování veřejných institucí, a tím i principy fungování demokratického státu. Alarmující byla rychlost a dosah šíření této lži.
Budiž tedy, domněnka o policejní provokaci je naprosto vymyšlenou lží a muž v hnědém byl buď optickou ilusí, anebo, jak zní později traktovaná verse, šlo o vynikajícího kriminalistu, který pouhou silou své osobnosti dokázal zabránit potenciálně krvavému střetu mezi znepřátelenými tábory. A spojení slávistických chuligánů s budovou spravovanou ministerstvem vnitra je rovněž toliko chimérou a mediálním šumem.

Kde jsou ale zprávy o tom, že násilníci z Thunovské byli vypátráni a obviněni z přestupku proti shromažďovacímu právu, kterého se prokazatelně dopustili? A hlavně, kde jsou zprávy o odhalení pachatelů večerního útoku na Kliniku? Jaksi se jich nedostává, přestože by obé bylo ráznou odpovědí zhoubné a zrádné šeptané propagandě nepřátel režimu.

čtvrtek 28. dubna 2016

ABB realisován

Úspěšný včerejší den u Městského soudu v Praze se rozhodl Šlachtův ÚOOZ kompensovat na druhé straně politického spektra: dnes dopoledne byl zadržen předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš a v jeho bytě, stejně jako v kancelářích v sídle strany, proběhly prohlídky. Pokud policie nalezne dostatečnou metráž konopného lana, viděli bychom to na rozvracení republiky, v opačném případě zůstane u pouhého podněcování a hanobení anebo oblíbeného držení dětské pornografie.

Soudíme, že ABB trestněprávní aspekty své politické činnosti poněkud podcenil: v této zemi je protisystémový oposiční politik ne jednou, ale oběma nohama v kriminále, a začít studovat trestní řád ve vazbě nám silně připomíná jednání parašutisty, který se shání po návodu na správné balení padáku pět sekund po výskoku.

Aktualisováno.
A veselé video ze zatýkání:


Záběr na přepravky plné knih vydá za tisíc slov. Ano, přátelé, takto zacházel s vnitřním nepřítelem naposledy Husákův režim, i pro ten bylo psané slovo větší hrozbou než kulomet…

Aktualisováno.
V pátek dopoledne by měl být ABB vyslechnut, s tím, že policie poté rozhodne, zda podá podnět ke vzetí do vazby nebo ho propustí. Osobně se domnívám, že hlavním účelem razie bylo dostat se k dokumentům strany, včetně seznamu členů a elektronické komunikace vedení a aparátu (sice jen blbec dnes své disky a e-maily nešifruje, ale vyprávějte to humanitně vzdělaným aktivistům…), arci načasování by mohlo být signálem, že policie se o vazbu pokusí: o ní by se totiž rozhodovalo o week-endu a to je na soudu pro tyto účely k disposici jediný, předem známý soudce.

Aktualisováno.
Bartoš byl propuštěn, jeho trestná činnost je rozsáhlá a závažná: samostatně přemýšlel a mluvil. Přislíbil, že se to nebude opakovat, a proto nebyl vzat do vazby. Děkujeme straně a vládě, tolik velkorysosti si ten veřejný nepřítel snad ani nezasloužil!

Aktualisováno.
Na svém facebookovém profilu zveřejnil zločinec toto prohlášení:
Přátelé, od pátečních poledních hodin jsem venku, děkuji za podporu. Jsem obviněn z několika trestných činů (jen text obvinění má 23 stran), takže velký boj je teprve přede mnou a mými právníky. Ale hlavně - před námi všemi, proti tomuto prohnilému režimu. Ve večerních hodinách chystám prohlášení. A v neděli na naši demonstraci samozřejmě budu přítomen, i když skoro nemohu "mluvit", jinak jdu z demonstrace automaticky do vazby. Stáhnout se ale nehodlám, náš společný boj vybojujeme a ZVÍTĚZÍME! (PS: kromě mnoha jiných věcí mi zabavili i telefon, proto budu - dokud si nezajistím novou simkartu - na mém čísle nedostupný. Děkuji za pochopení)
Tak na ten projev se těším: Vážení přítomní, vy dobře víte, co bych řekl, kdybych směl. Jistě si to myslíte také. Děkuji vám za pozornost!

Násilnice Krejčová nevinná

K případu Kateřiny Krejčové, kterou dnes odvolací soud zprostil obžaloby, přebíráme video obsahující část ústního odůvodnění rozsudku. Přesně tak: intensita útoku byla naprosto bagatelní, tento případ nikdy neměl dospět k soudu.

V. Pechanec podává ústavní stížnost

Dnes bylo doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci návrhu Vlastimila Pechance na obnovu jeho trestního řízení. Proti usnesení podává odsouzený ústavní stížnost. Nemám za potřebné text zvlášť komentovat, chcete-li, přečtěte si jeho argumentaci sami.

Jediné, co snad stojí za zaznamenání, je snaha vrchního soudu tvrdit, že nůž nemusí být vražednou zbraní. To mám za signál, že soudy už vědí, že jim procesně teče do bot a svou thesi o tom, že absence pachové stopy a DNA odsouzeného na vražedné zbrani není dostatečným důvodem k obnově řízení, neobhájí.

středa 27. dubna 2016

Nad zprošťujícím rozsudkem v kause suchdolského žhářství

Existují záhady, které se možná nikdy lidstvu nepodaří rozluštit: příkladmo, jakým mechanismem byly zbudovány megalithické stavby v Baalbeku. Anebo proč státní zastupitelství podalo na Igora Ševcova, viněného ze žhářského útoku na dům ministra obrany Stropnického, obžalobu, aniž by k tomu mělo jediný přesvědčivý důkaz (o případu jsme prvně referovali zde). Možná doufalo, že se stane zázrak, anarchista sezná nesprávnost svého politického přesvědčení a k činu se před soudem plačky dozná.

Což se nestalo, zato se před Městským soudem v Praze odehrála nebývalá fraška, jejímž výsledkem je nepravomocný trest za účastenství na přečinu sprayerství formou přihlížení, filmování a souhlasného pokřikování, patrně v domnění, že stát nebude v takovém případě muset obviněnému hradit újmu způsobenou vazbou. Bude, protože za samotné sprayerství by vazba nepřicházela v úvahu (§ 68 odst. 2 TrŘ).

O pachové identifikaci jsme tu psali nedávno a případ suchdolského žhářství potvrdil správnost našeho stanoviska: jestliže psovod ví, která pachová konserva pochází od toho drbana (v policejním žargonu pachatele, který byl policií dopaden a řádně usvědčen a v jehož odsouzení může zabránit jen liknavost zbytečné a nekvalitní instituce zvané soud) a které jsou srovnávací, nelze vyloučit, že psa minimálně neúmyslně ovlivnil – a to nehovoříme o možnosti zcela záměrného falšování tohoto důkazu, z čehož je prakticky nemožné kohokoli usvědčit, an pes není trestně odpovědný a policisté vědí, jak realitě, je-li to potřeba, vhodně pomoci.

Důkaz pachovou zkouškou je tedy pouze nepřímý a podpůrný: v daném případě, kdyby se příkladmo u Ševcova našly fotografie ministrova domu a paragon z drogerie o nákupu příslušných chemikálií, bylo by možné o použití tohoto důkazu uvažovat. Nic podobného se arci nestalo, důkaz pachovou zkouškou byl tím jediným, čím policie disponovala.

Za směšné pokládáme náhradní odsouzení Ševcova za účast na sprayerském útoku. Účastníkem trestného činu je podle § 24 odst. 1 TrZ ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organisátor), vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Nikoli tedy ten, kdo trestnému činu přihlížel, pachatele filmoval a dokonce ani ten, kdo k tomu provolával jakákoli hesla.

Ergo, hlavní líčení nakonec festivalem bylo, ovšem festivalem trapnosti a neschopnosti českých trestních orgánů.

pondělí 25. dubna 2016

Under a false flag

Dnes tu máme další, nikoli nepravděpodobnou, konspirační theorii. Provedení nenávistných nápisů vyvedených na různých místech v Praze, mj. na několika vyhlášených lumpenkavárnách, dalo vzniknout domněnce, že se jedná o false flag operation: akci provedenou v úmyslu uškodit protistraně.

Těžko soudit. Použití termínu uprchlík pro imigranta (eventuálně mloka nebo vetřelce), spolu se zjevně zjednodušenou, rádoby neonacistickou symbolikou a zřetelně humanistickými tahy spraye, to jsou faktory, které nelze zcela pominout, na druhé straně si dokážu představit i nekonspirační, takříkajíc kanonické vysvětlení, ba i některé jedince, kteří by dílo klidně mohli autorsky pojmout. Vidím to tak 50:50.

Aktualisováno.
Na sociálních sítích se objevily zmínky o určité míře podobnosti s jiným, několik let starým sprayerským dílem. Je fakt, že provedení některých prvků je až podezřele shodné (kurvatura levého tahu u A, sklon stopky u T, snížené I po T, tečka nad I v ostatních případech…), přičemž se zdá, že sprayerova technika se v mezidobí zdokonalila. Cosi mi napovídá, že tohoto pachatele bude mít policie přísně zakázáno dopadnout.

Aktualisováno.
K tomu jedno video z akce:

neděle 24. dubna 2016

Kausa Ševcov

V úterý začíná u Městského soudu v Praze hlavní líčení s ruským anarchistou Igorem Ševcovem, jehož obžaloba viní z hození několika zápalných lahví na dům ministra obrany Martina Stropnického. Již od dob Bakuninových víme, že anarchista-militant hodný toho jména musí být Rus, jaksi z povinnosti, tedy potud bez námitek.

Určitý neklid vzbuzuje, že podle tvrzení obhajoby se policie zpěčuje poskytnout jí důkaz záznamem z kamerového systému suchdolských kolejí, které by měly svědčit ve prospěch obžalovaného. To není nic nového, důkazy ve prospěch obviněného policie běžně zatajuje (viz případ Pechanec a vražedná zbraň, s níž údajně nikdo nesejmul daktyloskopické otisky – patrně proto, aby se jasný případ zbytečně nekomplikoval nějakými pochybnostmi). Vážnější je, že v řetězci nepřímých důkazů má prý hrát stěžejní roli důkaz pachovou zkouškou, a to za situace, kdy analysa DNA ze zápalných lahví vyšla ve prospěch obviněného.

Je-li to skutečně tak, k dokonalosti už chybí jen spoluvězeň z vazby, jemuž se Ševcov ke svému skutku doznal; ale třeba se mýlím a nadcházející hlavní líčení bude úplným festivalem nepřímých důkazů.

Aktualisováno.
Video z prvního dne hlavního líčení:


Soudkyně Blanka Bedřichová je nám dobře známa z nálepkového procesu, kde rozhodovala o vazbě. Svůj pronikavý intelekt a smysl pro spravedlnost jistě uplatní i u Městského soudu v Praze, kam byla mezitím povýšena.

pátek 22. dubna 2016

Na obranu Zdeňky Galkové

Deník Referendum spustil masivní nátlakovou kampaň proti státní zástupkyni OSZ pro Prahu 1 Zdeňce Galkové, zřejmě spoléhaje na to, že ministr Pelikán je P&L positivní a vyslyší jeho podnět ke kárnému stíhání. Připadá mi to jednak nesprávné, jednak nevkusné.

Nesprávné proto, že Z. Galková, se kterou mám tu čest se znát již 15 let, jednala mnohokrát v rozporu se zákonem, ba lhala a podváděla, avšak v případech, které jí DR vytýká, se nijak enormních excesů nedopustila. Příkladmo v kause dlažebních sprayerů vykročilo sice její státní zastupitelství mírně mimo meze přípustné margin of appreciation a podobně u Kateřiny Krejčové nezhodnotilo správně minimální intensitu násilí i okolnosti útoku, avšak jak u průvodu se šibenicemi, tak u vystoupení Mariána Magáta bylo právní posouzení věci správné: v obou případech šlo o legitimní výkon svobody projevu v mezích jejích ústavních garancí.

Nevkusným se mi jeví, že na Galkovou útočí server, jenž se snaží profilovat jako internetové noviny (to má dokonce v liště na každé stránce) a jehož aktivisté vystupují jako novináři. Novinář může být angažovaný, ale neměl by být aktivistou, nebo skončí jako šéfredaktor dalšího nezávislého media Pavel Šafr, který se během parlamentního projednávání Babišova dotačního podvodu převlékl do čapího kostýmu a byl každému nejvýš pro smích. Novinář píše články a reportáže, ne udání, petice nebo podněty ke kárnému stíhání státního úředníka.

Arci za vůbec nejhorší na celé věci pokládám to, jak si v DR představují správné fungování justice: totiž jako justici třídní, která bude levicovým aktivistům tolerovat sprayerství nebo napadání policistů, a zároveň bude aktivisty nelevicové stíhat za jejich politické projevy. A kdo to dělat nebude, toho postavíme na pranýř a poženeme před kárný senát, případně akční výbor národní fronty, tak jako v 50. letech.

Protekce

Curiouser and curiouser! cried Alice. Jak správně upozorňuje advokát Zdeňka Altnera, Obvodní soud pro Prahu 1 porušil zákon, když spis předložil Nejvyššímu soudu v expresní lhůtě deseti dnů po právní moci rozsudku. Zde to máme černé na bílém.

Proč je to nezákonné? Protože podle ustanovení § 241b odst. 1 OSŘ ve spojení s ustanovením § 210 odst. 3 OSŘ, jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání dovolání a jakmile jsou provedena předběžná šetření, předloží předseda senátu věc dovolacímu soudu. Tedy nikoli dříve než cca v polovině června.

Rozhodování o odkladném účinku dovolání je domenou Nejvyššího soudu a i ze zařazení tohoto ustanovení pod marginální rubriku Řízení před dovolacím soudem vyplývá, že zákon nedovoluje, aby toto rozhodnutí bylo učiněno ještě před skončením dovolací lhůty (jakkoli by se to případně mohlo jevit prima facie účelným), už proto, že dovolání může být v této lhůtě ještě měněno a doplňováno (§ 242 odst. 4 OSŘ).

Správným postupem je domáhat se v těchto případech odkladu výkonu rozhodnutí nebo exekuce do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odkladném účinku dovolání, nikoli předložit věc Nejvyššímu soudu předčasně a nutit ho v rozporu se zákonem k instantnímu rozhodnutí o odkladu.

Tolik tedy k rovnosti před zákonem v českých zemích – jiné právo platí pro Frantu Joudu a jiné pro vládní stranu.

Aktualisováno.
Zaujalo mne, co dnes napsaly Lidové noviny:
Dobře informovaný zdroj z justice k tomu LN řekl, že ČSSD se nechá ohleduplně zexekuovat, exekutor pozdrží výplatu oprávněnému (nějakou dobu bude trvat rozvrh, budou se hledat právní vady, budou se odvolávat atd.). Mezitím rozhodne Nejvyšší soud a pohorší se, že soud nižšího stupně nepřistoupil k tzv. moderaci a cirkus začne nanovo.
Pokud je to pravda, znamenalo by to, že někdo umí na podatelně zajistit nenáhodné přidělení věci vhodnému spřátelenému senátu Nejvyššího soudu, protože je těžko věřit, že by měla ČSSD pod kontrolou všechny dovolací senáty.

čtvrtek 21. dubna 2016

Kandidatura

Vědomi si dlouhodobě nízké kvality a pochybné odborné úrovně tohoto bulvárního blogu (zdroj: Pavel Molek), rozhodli jsme se přihlásit ho na seznam stránek se sporným obsahem. Bude-li naší přihlášce vyhověno, octneme se ve společnosti takových Pravdou a Láskou pohrdajících webů jako www.bezpolitickekorektnosti.cz, svobodnenoviny.eu, www.vlasteneckenoviny.cz nebo www.parlamentnelisty.sk.

Držte nám tedy palce, abychom při příštím zasedání hodnoticí komise uspěli, anebo ještě lépe, podpořte naši přihlášku vyplněním formuláře. Přispějete tak aktivně k boji proti nekvalitním, k širší konsumaci nevhodným informacím.

Vopred ďakujeme!

středa 20. dubna 2016

Nelíbí se nám rozsudek? Prostě se na něj…

Jakkoli by titulek k takové domněnce sváděl, nebude řeč o případu Altner v. ČSSD. Tedy napůl: o sociální demokracii a jejím vztahu k právu psát budeme.

Jak čtenáři mého blogu vědí, Nejvyšší správní soud stanovil již před půldruhým rokem pravidla, jimiž se řídí zveřejňování informací o platu a odměnách úřednictva, a to tak, že se neposkytnou informace o osobách, u nichž jsou cumulative splněny dvě podmínky: 1) osoba, o jejíchž platových poměrech má být poskytnuta informace, se na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a při zohlednění všech okolností nevýznamným způsobem; a 2) nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.

Nyní, prosím, zbystřete, následuje kvíz. Tedy quizz. Myslíte si, že pod onu definici lze subsumovat a výluku tudíž uplatnit na náměstka ministra nebo ředitele ministerského odboru?

Nebudu vás napínat: Ano je správně. Vysvětlil nám to ve svém rozhodnutí jedinec nad jiné povolaný, sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Ano, ten, který se proslavil mj. názorem, že živnostníci jsou parasiti. Kdo snad odpověděl na shora položenou otázku Ne, by měl více studovat, protože s takovými zpozdilými názory karieru ve státní správě nikdy neudělá.

Aktualisováno.
Z toho, co žadatel obdržel, vzniká důvodné podezření, že zejména náměstek č. 5 dře jako kůň. Nebo že by to byla náměstkyně?

Aktualisováno.
Proti rozhodnutí brojí žadatel správní žalobou; pokud vše půjde dobře, někdy v r. 2018–9 se výši odměn dozví.

pondělí 18. dubna 2016

Stížnost II

Tak prý moje stížnost nebyla zjevně a hluboce nedůvodná až šikanosní, píší mi z Úřadu městské části Praha 3. Jsem zdrcen: takto za chvíli nebudu mít o čem psát!

Pozor kachny!

Foto: idnes.cz
Případ legendární dodatkové tabulky ke značce č. A 13 dokázali přivést na vyšší level úředníci v okolí Kyjských rybníků v Praze. Dovoluji si presumovat, že kdyby skutečně vyvedli onu značku s dodatkovou tabulkou ve znění KACHNY, mohli bychom být svědky reprisy slavné sceny z filmu Perličky na dně, v němž způsobilo vystavení sochy Krista na kříží v netradičním provedení naivního umělce hromadnou srážku.

sobota 16. dubna 2016

Bis in idem

Jak jsme naznačili, tak se stalo: průmyslovka Na Třebešíně se rozhodla přehodnotit trest za šikanu učitelky a dva ze tří potrestaných studentů vyloučila, podle všeho v režimu obnovy řízení, na základě nových videozáznamů. Má to ale jeden háček, a tím je návětí § 100 odst. 1 SprŘ, podle něhož musí obnovu řízení navrhnout účastník řízení. Tím může být v přestupkovém řízení i poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, avšak v disciplinárním řízení vedeném podle § 31 školského zákona nikdo jiný než student účastníkem není.

A další problém: prekluse. Podle § 31 odst. 4 školského zákona o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu.

Pokud nové video zachycuje něco, o čem se původně nevědělo, vzniká otázka identity skutku: nebyl-li ten vymezen dostatečně úzce a specificky, byli studenti za své jednání již postiženi a jak zákaz obnovy řízení ex officio, tak prekluse brání jejich novému potrestání.

Z čehož vyplývá, že pravdu bude mít nejspíš ten ze dvou vyloučených studentů, který prostřednictvím svého právního zástupce rozhodnutí označil za nezákonné a bude se proti němu bránit. Šance uspět má rozhodně slušné.

pátek 15. dubna 2016

Schůze

Bez dramatičtějších momentů proběhla včerejší členská schůze našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaného spolku.

Zveřejňujeme zápis z jednání a můj projev, kterým jsem uvedl výroční zprávu.

čtvrtek 14. dubna 2016

Odklad

Odhadnout, že sociální demokracie se nebude mít k zaplacení, nebylo tak obtížné, proto svou prognosu týkající se altneriády hodnotím jako jednoduchou. Složitější je odhadnout, zda Nejvyšší soud návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci vyhoví.

Z hlediska práva není situace příliš komplikovaná. Podle ustanovení § 243 OSŘ před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Závažnou újmou hrozící dovolateli v případě neprodleného výkonu rozhodnutí nebo exekuce, případně závažnou hrozbou jeho právům, může být jen stěží risiko, že jednou zaplacenou částku nevymůže ČSSD zpět. To by musel Nejvyšší soud odkládat právní moc nebo vykonatelnost téměř všech napadených rozhodnutí týkajících se peněžitého plnění od určité výše, protože učinit vyplacenou částku protistraně nedostupnou může kdokoli, a není k tomu ani potřeba zakládat si offshorovou společnost: úplně postačí darovat ji příteli nebo příbuznému, a úspěšnému dovolateli zbude odpůrčí žaloba (podnik na dvě instance a několik let) a oči pro pláč.

Ani argument výší částky nemůže uspět, protože s ohledem na celkový, několikamiliardový majetek ČSSD není dluh vůči Altnerovi relativně vyšší než jiné částky, u nichž Nejvyšší soud odklad nepřiznává.

Proto, pokud bude návrhu vyhověno, stane se tak z protekce, a bude to signálem, že stav justice je ještě horší, než jsme si mysleli.

Je tu ovšem ještě jeden aspekt, a to odpovědnost státu za škodu. Nejvyšší nebo Ústavní soud by mohl rozsudek městského soudu zrušit, a kdyby skutečně Altner do té doby poslal peníze na Panenské ostrovy nebo na Kajmany, takže by se exekuce ukázala bezúspěšnou, mohla by se ČSSD s úspěchem domáhat po státu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. I když soudcům regres nehrozí, to by se museli dopustit trestného činu nebo kárného provinění, není vyloučeno, že se zachovají jako loyalní úředníci státu, jimiž se cítí být rozhodně víc než nezávislými arbitry, a odklad bez ohledu na zákonné podmínky i na dosavadní praxi povolí.

Která z těchto alternativ nastala, arci nikdy nezjistíme.

A úplně na závěr, je tu ještě třetí varianta, kterou jsem prognosoval: odklad exekuce. Pro ten sice také není zákonný podklad (postupovalo by se podle § 266 odst. 1 OSŘ), ale exekutor je na ministerstvu závislejší ještě víc než soudce, který může být nejvýš nepovýšen, a dá se předpokládat, že povinné půjde na ruku, zejména pokud ta mu před navržením odkladu zaplatí výpalné v podobě nákladů exekuce. Na straně druhé, Altner není hlupák a svého exekutora si jistě dobře vybere.

středa 13. dubna 2016

Kdo to byl?

Píšeme to tady snad potisící: utajovat ethnicitu pachatelů trestné činnosti je nikoli protidiskriminačním, ale prodiskriminačním opatřením, protože jakmile se rozšíří dojem (aniž by musel odpovídat skutečnosti), že sdělovací prostředky nesmějí původ – nejčastěji romský – pachatele uvádět, veřejnost začne automaticky připisovat veškerou trestnou činnost určitého druhu dané skupině, a výsledkem bude přesný opak toho, čeho mělo být opatřením docíleno.

Pěkný aktuální příklad máme v iDnes: tam byl novinář dokonce tak mazaný, že romský původ útočníků sdělil formou citace lékařské zprávy. Čtenáři tedy dostanou – bohužel pravdivou – informaci, že na novináře je shora vyvíjen tlak, aby o romské kriminalitě psali bez uvedení ethnicity, ale oni se tomu brání a kdykoli mohou, svým čtenářům ethnický původ pachatele alespoň naznačí. Vzniká tu tedy jakási falešná komplicita mezi novinářem a jeho čtenáři, a objevila se dokonce konspirační theorie, že novinář, chce-li nežádoucí citlivý fakt sdělit, použije pro označení Romů kodového slova mladík, případně mladíci.

V USA, pravlasti politické korektnosti a positivní diskriminace, se ethnický původ pachatele – tam jsou hlavní problémovou skupinou černoši, v kodu politické korektnosti momentálně nazývaní Afro-Americans – nikdy neutajuje, protože shora popsaný efekt si tam všichni uvědomují.

A dodáno budiž, že nepříjemným průvodním znakem popsaného problému je jeho, abych tak řekl, jednosměrnost nebo západkovitost: jakmile se jednou dojem utajování vytvoří, nelze ho jednoduše potlačit, protože není dost dobře možné diskriminačně psát, že kabelku vzal Nerom nebo že drogy vyráběl Nevietnamec a prodával je Nearab. Tahle bitva byla již prohrána.

úterý 12. dubna 2016

Náhoda

Nedávno rekonstruovaná aplikace ministerstva spravedlnosti infoSoud má novinku, přímý link na řízení o opravném prostředku. Z ní lze např. zjistit, že dovolání ve věci Hitlerových projevů dostal na stůl senát Nejvyššího soudu ve složení Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková. Co mají všichni tito soudci společného? Hádáte správně: všichni tři byli kdysi členy Komunistické strany Československa.

Marně namáhám paměť, zda guidemedia nevydala také něco od Marxe, Engelse, Lenina nebo aspoň Grebeníčka, abychom tím mohli soudruhy obměkčit, ale vidím to beznadějně. Tak aspoň podáváme notně jízlivou námitku podjatosti, resignovaně poznamenávajíce, že z české justice je člověku skutečně chvílemi na zvracení.

Ve čtvrtek na Navaru

Foto: Brněnský deník
Netřeba arci čekat do května, zábavno bude u Obvodního soudu pro Prahu 2 už tento čtvrtek, kdy tam bude projednána žaloba Davida Navary na mne, jíž se onen dožaduje zastavení zveřejňování své podoby, anonymisace všech zmínek o své osobě na mém blogu a navrch relutární satisfakce ve výši 50 tisíc korun.

Osobně se k jednání patrně nedostavím, D. Navaru jsem dlouho neviděl – naposledy na fotografii, již reprodukuji a na níž byl jeho aktivismus konfrontován s brněnskou dlažbou poté, co se pokusil zablokovat řádně ohlášený pochod – a mám logicky obavy, že by mne v tomto stavu mohl třeba i pokousat.

Kdo má zájem, ovšem přijít může, nejlépe ve vhodném kostýmu a s mávátkem, což bude k povaze projednávané věci velice příhodné. Soudí Lucie Vítková, jedna z lepších soudkyň tohoto soudu – tedy snad.

Aktualisováno.
Jednání bylo pro nemoc soudkyně zrušeno, nový termín nebyl zatím stanoven.

Proces RWU pokračuje

Inu, jaro: vše se probouzí, raší, rozkvétá a dere se vzhůru na světlo, lhostejno, zda na záhonu růží nebo v kanále. Nejinak je tomu ve smrduté stoce české společnosti, chci říci v její ctihodné a spravedlivé justici, kde bude po téměř dvouleté odstávce restartován Velký Čarodějnický Proces, v nemž se původně patnáct, nyní už pouze jedenáct mladých žen zpovídá z hrozných zločinů spočívajících v pořádání mikulášských besídek pro závadové děti, jakož i související, neméně závažné trestné činnosti.

Ony události se odehrály, pravda, mezi roky 2007 a 2009, ale vinice trestu za své ukrutné činy přece neuniknou: Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a nařídil soudit obžalované dál. Proces má pokračovat 26. května u Obvodního soudu pro Prahu 2 dalším hlavním líčením, s novou soudkyní Máriou Petrovkovou, tedy zcela od počátku: prvním číslem revue bude opětovné čtení obžaloby, kterou obžalované opět v písemné podobě nedostanou. Poté budou následovat jejich marné protesty, a nastoupí, stejně jako posledně, protiextremistická četa složená z plzeňských rychloznalců Jana Ptáčníka a Petra Krčála, a možná přijde i Ivo Svoboda, jehož momentální znalecká indisposice nebude jistě překážkou, aby se odborně vyslovil k trestné činnosti, již znalecky pojednal ještě v době, kdy sám odsouzeným zločincem nebyl. Bude to, jak se praví v Trháku, velká, výpravná, velkolepá show.

Ve hře je ještě ústavní stížnost, jejíž podání obžalované zvažují, protože usnesení Nejvyššího soudu nerespektuje precedenčně závaznou judikaturu, ale u vědomí kvalit Ústavního soudu bych si příliš nesliboval, proto si, myslím, datum 26. května můžeme klidně v kalendáři poznačit.

neděle 10. dubna 2016

Výroční zpráva

Připomínáme, že již za čtyři dny, ve čtvrtek 14. dubna, se v Praze uskuteční výroční členská schůze našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaného spolku (pozvánka).

Jednání bude veřejné a jeho hlavním bodem bude projednání výroční zprávy, kterou, abychom usnadnili BIS a MV práci, v plném znění zveřejňujeme. Není to právě povznášející četba, ale co se dá dělat, jestliže se sudetští Němci svých práv již podruhé ve stanovách vzdali, nemůže to nereflektovat ani náš spolek.

Na schůzi jste všichni srdečně zváni!

pátek 8. dubna 2016

Konvička k soudu

Státní zástupkyně OSZ v Jablonci nad Nisou Věra Nováková dosáhla svého a bojovník proti islámu Martin Konvička byl za své psaní na Facebook obžalován. Budějovický kolega Novákové Josef Richtr k tomu prý velmi moudře pravil: Byly tam výroky, které vysloveně směřovaly k dehonestaci, někdy až vyzývající k určitému násilí, nebo demonstrující určitou možnost násilí.

Pamatujte, občané, i naznačovat je v naší vyspělé demokracii trestné!

Soud má právo na libovolně dlouhou nečinnost

Čekal kdokoli z mých laskavých čtenářů snad něco jiného? Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa a jeho dva souputníci přesně podle očekávání rozhodli, že soud nemusí projednávat věci bez průtahů (resp. že těmi nyní již devět měsíců trvající nečinnost soudu není), a odmítli mou ústavní stížnost.

Usnesení čteme takto: Milí občané, kašleme na vás. Je nám úplně jedno, jak dlouho budete na naše rozsudky čekat, stejně jako je nám jedno, zda rozhodneme spravedlivě. S nějakými svými právy na nás nechoďte, nás zajímá jediné: naše vlastní platy a výsady.

A my odpovídáme: Milí soudci, chápeme vaše priority. Ale nesmíte se na nás zlobit, jestliže nám bude jedno, až vás za pár let, po dalším státním převratu, budou extremisté věšet po lucernách. Budeme se raději dívat jinam. Neudělali jste nic pro to, abychom si vás vážili a abychom vás bránili. Nerepresentujete spravedlnost, ale lhostejnost, morální úpadek a korupci, a těch není škoda, tak jako nebude škoda vás. Nechápejte nás, prosím, špatně: my si chceme vážit svých soudců, ale těch dobrých, a těmi vy nejste.

čtvrtek 7. dubna 2016

Ústavní soud potvrdil legitimitu pachové identifikace

Čtvrtý senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem (dříve soudruhem vojenským prokurátorem) Jaroslavem Fenykem zamítl ústavní stížnost, jíž stěžovatel brojil proti tomu, že byl usvědčen z vraždy na základě methody pachové identifikace.

středa 6. dubna 2016

A znovu ten demonický Rath

K otázce, zda Rathovi příslušejí náhrady za pobyt ve vazbě, jsme se jasně vyjádřili již několikrát; posledně jsme napsali:
O kause náhrad vazebně stíhaného poslance Davida Ratha jsme krátce psali zde, a soud, jak se zdá, zaujal stejný názor jako my. Kde se stala chyba a proč je výsledkem aplikace práva stav takto frapantně absurdní? Důvodem je obecná úroveň české legislativy, která se vyžívá v minuciosních detailech a třístých osmdesátých novelách měnících jedno písmeno ve znění po novele třísté sedmdesáté deváté, avšak důležité věci v zákonech chybějí: v daném případě tedy např. ustanovení, že náhrada nepřísluší tomu, kdo ji v určitém období zjevně nemůže využívat; není-li takového ustanovení, bude poslanci ve vězení příslušet nejen náhrada za representaci, ale např. i za používání osobního automobilu k cestám do zaměstnání.
Jde zde o jednoduchý princip, že korektiv dobrých mravů má ve veřejném právu místo jen zcela omezeně, a tak dostává pensi i bohatý důchodce, který ji zjevně nepotřebuje, volební právo přísluší i osobě intelektu tak mdlého, že ho evidentně nedokáže účelně využít (a bude volit určitě někoho nevhodného, ne-li přímo závadového), a poslanecké náhrady se prostě vyplácejí všem poslancům bez rozdílu, i těm momentálně inkarcerovaným. Je-li to špatně, s reklamací se obraťte na zákonodárce, nikoli na soudce.

Jak uplatit soudce aneb Korupci si rozvracet nedáme!

S návrhem přidělovat agendu soudcům a senátům centrálně a náhodně přišel jako první ministr Jiří Pospíšil. Bylo to těsně před jeho odvoláním, takže z projektu nebylo nic. Nyní to samé zkouší Robert Pelikán, a v justici se zvedla vlna nevole. Argumenty jsou zdánlivě logické: centrální systém by nedokázal zohledňovat zatížení jednotlivých oddělení velkými kausami a obecně by neumožnil rovnoměrné rozdělování nápadu, a u malých soudů je stejně v řadě případů neexistuje konkurence, takže velká část věcí by stejně byla přidělena předvídatelně.

Nalijme si čistého vína, přátelé: předsedům soudu je srdečně jedno, budou-li kausy u jejich soudů projednávány rok nebo patnáct let, co jim jedno není, je přijít o možnost v onom nepatrném, zájmovém zlomku případů věc přidělit podle své představy. A stejný je i zájem soudců, kteří se, jak víme z chomutovské affairy, naučili obcházet tzv. kolečko, ale systém centrálního přidělování se jim zatím jeví nerozlousknutelným oříškem.

Podobný scenář je arci znám i z prosazování jiných protikorupčních opatření, kupř. registru smluv: logických a neprůstřelných argumentů proti tam bylo snad tolik jako u jiných těžce podlobbovaných předloh, např. u omezení poslanecké imunity nebo zákazu kouření v restauracích. U těch byla České republika v Evropě poslední zemí, která lobbying překonala, a jak tomu bude u automatického přidělování nápadů na soudech, ukáží následující měsíce.

K čemuž jen doušku, že úplnou přítrž uplácení soudců ani toto opatření neučiní, ale je to zřetelný krok vpřed, protože uplatit nahodile vybraného soudce nebo senát je vždy riskantnější, než když korupční výsledek zajistí prověřený, dlouholetou spoluprací zkompromitovaný předseda soudu.

úterý 5. dubna 2016

Panamský únik

Všichni kolem mne, obzvláště na levici, se radují, že prý mělo uniknout několik terabytů dat společnosti, jež se specialisuje na offshorové služby těm, kteří neradi platí ve svých vlastních zemích daně.

K tomu si dovoluji poznamenati dvojí:
  1. Pokud provozuji podobnou službu a nečiním tak s dostatečným stupněm zabezpečení, buď zcela neelektronicky (methodou vytisknu–založím–smažu), nebo minimálně na počítačích dokonale, nejlépe žáruvzdornou zdí oddělených od Internetu, mohu se nadít, že se vbrzku stanu položkou v Guinessově knize rekordů pod záhlavím Muž, na jehož hlavu byla vypsána nejvyšší odměna v historii.

  2. Uniklá data mají sice velkou faktickou hodnotu, ale jako důkaz v daňovém nebo soudním řízení jsou nepoužitelná, takže vyjma případů, kdy se v panamských svazcích najde takový ňoumesní politik, který offshoroval bez prostředníka, výsledkem bude velké, velmi kulaté nic.

neděle 3. dubna 2016

Rozhodnutí v kause Pechanec bylo potvrzeno

Poměrně rychle rozhodl Vrchní soud v Praze o stížnosti Vlastimila Pechance proti usnesení Krajského soud v Hradci Králové nepovolit obnovu jeho procesu. Samozřejmě, že v neprospěch odsouzeného.

Není arci důvodu nad rozhodnutím se rozhořčovat: krajský soud v lednu vydal znalci obhajoby ke zkoumání nůž a na něm je s největší pravděpodobností DNA skutečného vraha Otto Absolona, a vyjma možných nepatrných stop na vnějších plochách, které se tam dostaly během nahlížení do spisu, se tam nevyskytuje DNA odsouzeného. Jestliže sbírka a benefiční koncerty ve prospěch V. Pechance vynesou dostatečné prostředky, aby se znalecké zkoumání dalo provést, nepochybuji o tom, že soudy budou nuceny ve světle nových zjištění kapitulovat, obnovu povolí a Pechance zprostí obžaloby, přičemž jako premii by mohly – arci to spíš ke své nelibosti – odhalit skutečného vraha.

sobota 2. dubna 2016

Nečesaný

O co jde v kause špatně odsouzeného vraha ve stadiu pokusu Lukáše Nečesaného, nám vysvětlil senátor Miroslav Antl. Totiž o kampaň organisovaného zločinu a další trestnou činnost. Souhlasíme, vřele: jen se s panem senátorem možná rozejdeme v posouzení, kdo takovou kampaň vede a novou trestnou činnost páchá.

Pěkným počtením jest rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tz 15/2015, jímž tento zhodnotil práci nižších soudů, servítků si přitom rozhodně nebera. Také to od své nadřízené, státní zástupkyně hradeckého KSZ Lenky Faltusové, pořádně schytal: prý jen papouškoval, co mu ve stížnosti pro porušení zákona naservírovala další její podřízená, ministryně spravedlnosti Helena Válková (a ta také papouškovala, pro změnu od obhájců: ti snad arci Faltusové nepodléhají, takže jim hrozí postih nejvýše od ČAKu).

Jako ilustraci si ke čtení rozsudku můžeme pustit video z fotorekognice, prováděné policistou způsobem vzorně nenávodným a objektivním: podobným, jaký kdysi praktikovali cvičitelé tzv. počítajících psů, oslů a dalších fenomenů. A koho by případ zaujal, může si dopřát dalších dokumentů na stránkách sprostého vraha.

Když je řeč o oslech, máme problém, komu za včerejší výkon udělit dubnového Osla měsíce. Zasloužil by si ho primárně hradecký senát, který návrh na nové odsouzení zkonsumoval takříkajíc i s navijákem, ale pokud bychom se rozhodli takto, mohli by se urazit další akteři: kriminalista na videu, státní zástupkyně Faltusová a také senátor Antl.

A propos, Lenka Faltusová: není to náhodou ta samá státní zástupkyně, která přesvědčovala soud, že znalecky zkoumaný nůž v kause Vlastimila Pechance nemusí být vůbec vraženou zbraní (a otevřený a potřísněný lidskou krví stejné skupiny, jakou měla oběť, se na zamčený dvorek dostal možná s nějakým meteorickým rojem)? Dáma nám zjevně zraje ve velkou personu české justice!

Ale abychom byli spravedliví, nenadchla nás ani práce obhajoby. Např. argument, že policie nenašla všechny gelové nehty poškozené, nýbrž pouze osm. Člověk nemusí být detektiv Štika, aby ty dva zbývající objevil přímo na videu z nemocnice.

pátek 1. dubna 2016

Stížnost

No ano, jistě. Vím to. Jsem nesnesitelný, arogantní, agresivní, disociální kverulant, který kudy chodí, tam vyvolává konflikty.

Příkladmo dnes. Já si prostě nemůžu pomoct: stížnost, zvukový záznam k oné přiložený.

Asi by to chtělo nějaký kurs, třeba Jednání s úředníkem pro samouky; první lekce by mohla být Výcvik poníženosti.

Altner

Tak prý Zdeněk Altner vyhrál ve druhém stupni spor o palmáre za vysouzení Lidového (nesprávně též: Lihového) domu pro sociální demokracii, což by spolu s příslušenstvím mělo obnášet nějakých 350 milionů korun (nesprávně též: mega).

Případ neznám detailně, jen mám představu, jak to v této zemi reálně chodí, a tak nabízím realistický scenář věcí příštích:

Červen 2016: Rozsudek byl doručen oběma stranám a je pravomocný. Z. Altner vyzývá žalovanou ČSSD k zaplacení.

Srpen–listopad 2016: Žalovaná podává dovolání, Z. Altner svolává další tiskovou konferenci, na které informuje o navržené exekuci na majetek žalované. Když už hrozí, že exekutor začne z Lidového domu vynášet objevený majetek žalované, tedy, inter alia, nevylepené billboardy s upřímným Grossem, popelníčky, zásoby becherovky a vstupenek do Leninova musea, exekuce je s odvoláním na podané dovolání za poněkud záhadných okolností odložena.

Prosinec 2016: Nejvyšší soud dovolání odmítá, Z. Altner svolává další tiskovou konferenci.

Únor 2017: Žalovaná podává ústavní stížnost. Zastupuje ji Pavel Uhl. K projednání stížnost zcela náhodou dostává soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Březen 2017: Jiný senát Ústavního soudu rozhoduje, že P. Rychetský není podjatý, protože se žalovanou nemá a nikdy neměl nic společného a v jeho vlastní advokátní kanceláři působícího Uhla vůbec nezná. Exekuce je znovu odložena. Z. Altner svolává další tiskovou konferenci.

Únor 2019: Ústavní soud zrušuje rozhodnutí obecných soudů a judikuje, že odměna byla přiznána v rozporu s dobrými mravy. Z. Altner svolává tiskovou konferenci.

Duben 2019: Obvodní soud žalobu zamítá. Z. Altner podává odvolání a svolává tiskovou konferenci.

Prosinec 2019: Odvolání je městským soudem zamítnuto, Z. Altner raději už tiskovou konferenci ani nesvolává.

Únor 2020: Žalovaná vyzývá Z. Altnera k zaplacení nákladů řízení. Z. Altner si nechává narůst falešný plnovous a odjíždí do Švýcarska.

Aktualisováno.
Žalovaná ústy Milana Chovance avisovala, že chce dovolání opřít o údajné Altnerovy obstrukce, např. že nezaplatil včas soudní poplatek. Prodlení věřitele a institut soudní (dříve notářské) úschovy patrně v plzeňském vzdělávacím rychlíku nestihli probrat, přičemž je otázkou, zda je takto erudovaný ministr vůbec schopen pochopit, že existuje-li povinnost k plnění, nemůže ji věřitel obstruovat tím, že dlužníka žaluje a jak si v řízení o žalobě počíná.

Aktualisováno.
Zvukové záznamy: jednání [1], [2], rozsudek.
Mandátní smlouva.