DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 28. prosince 2016

Lex Babiš

Ten název je trochu nešťastný, an onen zákon nepraví, že má být na průčelí budovy ministerstva financí vytesáno do mramoru sdělení o zásluhách Andreje Babiše o stát, nicméně vžil se a přijměme ho s tím, že námi zmíněný zákon se bude muset jmenovat např. lex Babiš II; ostatně ani lex Schwarzenberg není zákonem shora zmíněného druhu.

Krátce před Vánocemi president Zeman lex Babiš vetoval, což političtí komentátoři vesměs glosovali jako projev stmelování nadcházející předvolební koalice Hrad-Agrofert.

Domníváme se, že nepřiléhavě.

Lex Babiš (ve finální, vetované podobě zde) je totiž formulován velice nešťastným způsobem a některé jeho části stěží mohou obstát v testu ústavnosti. A ačkoli úkolem presidenta republiky není přezkum zákonů z tohoto hlediska, nelze mít presidentovi za zlé, jestliže tímto způsobem na zákon podobné úrovně reaguje; což arci nemění nic na našem setrvalém názoru, že president by právo legislativního veta mít neměl, resp. měl by mít nejvýše právo vybrat si barvu stuhy na věnci, který na pokyn a se souhlasem vlády v určitém místě položí.

Zpět k novele zákona o střetu zájmů. Deficit ústavnosti oné horkou jehlou ušité předlohy vidíme ve dvou aspektech. Za prvé v tom, že členu vlády je zakazováno nikoli pouze provozovat televisní a rozhlasové vysílání, což by se snad dalo – napínajíc přitom ovšem ústavu jako dědečkovy sváteční šle – odůvodnit tím, že kmitočtová pásma jsou z technické podstaty věci omezeným aktivem, jehož rozdělování podléhá regulaci, avšak rovněž vydávat periodický tisk (§ 4a). Proč jen periodický a proč ne i internetové zpravodajské zdroje, jež jsou dnes již přinejmenším stejně důležité jako tištěné noviny, je nejasné, a rozhodně takovou restrikci nelze uvést do souladu s ústavně garantovaným právem každého, i ministra, rozšiřovat informace. Domníváme se proto, že novela je v této části protiústavní, vlastnictví vydavatelství periodického tisku je základním právem, jež nelze upírat nikomu, ani členu vlády, případně jinému veřejnému funkcionáři, na něhož ustanovení § 4a zákona rovněž dopadá.

Druhým problémem jsou omezení vyplývající z § 4b a § 4c novelisovaného zákona, tedy zákaz, aby obchodní společnosti, ve kterých má člen vlády podíl nejméně 25 %, mohly soutěžit ve veřejných soutěžích a pobírat dotace a investiční pobídky. Zákon je konstruován tak, že postihována je samotná obchodní společnost, čímž se znehodnocuje její majetek a má-li společnost více společníků, vzniká jim vůči ministru v důsledku znehodnocení nárok na náhradu škody. To je značně nešťastné řešení, neboť střet zájmu musí být řešen k újmě toho, kdo střet způsobil, nikoli k újmě jiných, jimž vůči tomuto delikventu vzniká, fakticky ovšem často nevymahatelný, civilní odškodňovací nárok.

Nemyslíme si, že ministrem vlastněný nebo spoluvlastněný podnik by měl mít právo pobírat dotace nebo soutěžit o veřejnou zakázku, ale tento zákaz musí být formulován v podobě jasného zákazu majetek podobného druhu vlastnit nebo ovládat; nebyli bychom proti taxativnímu vymezení majetku, který člen vlády může vlastnit, např. jen nemovitý majetek, hotovost a produkty finančního trhu.

Problematické je arci i ustanovení § 3 odst. 1: Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

Samotné ustanovení je v pořádku, avšak není dostatečně určité; opět, daleko lepší by byl generální zákaz vlastnit průmyslový majetek, protože při extensivním výkladu je takovým zakázaným jednáním třeba i podpis rozhodnutí o rozkladu, jímž je konkurentu ministrovy právnické osoby ukládána sankce.

Zda bude naše výhrady sdílet i Ústavní soud, ke kterému tento zákon, bude-li veto podle předpokladů přehlasováno, dorazí, ukáží příští měsíce.

2 komentáře:

  1. Jak je to vlastně s dodržováním zákonů, které jsou protiústavní? Musí se dodržovat dokud se nevyjádří ÚS? Platit pokuty (např.), a až potom se domáhat jejich vrácení? Nebo se dodržovat nemusí, a stačí se odvolávat bez placení pokuty až tehdy, když se najde žalobce? Zajímá mě to hlavně v případech, kdy nově vznikne nějaká povinnost nebo zákaz, protože o nutnosti vyčerpání všech opr.prostředků před podáním úst.stížnosti vím..
    Třeba Mimozemšťan si vesele ignoruje zákon o otevírací době, s tím, že je (nejen) protiústavní, a že zákon má i nějaké jiné vady..
    Děkuji, Honza

    OdpovědětVymazat
  2. Tradiční způsob v českých zemích doposavad byl, že ho člověk nedodržoval a využíval opravných prostředků až to jednou za pár (desítek) let došlo k ÚS, který to možná zrušil a možná taky ne. :D

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>