DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 27. července 2016

Stopa peněz

Tento příběh je poučný, ostatně jako mnohé, o nichž na tomto blogu píšeme. Odvíjet se začal v r. 2008, kdy parta zločinců fingovala útok na auto bezpečnostní služby převážející peníze. Čistý zisk: 74 milionů korun. Přestože kausu vyšetřovala elitní jednotka Milana Jušty, známého hradeckého kriminalisty, specialisty na nenávodné rekognice, pachatele se podařilo odhalit; možná proto, že jeden z kompliců promluvil a své kumpány udal. Vypátrat se arci nepodařilo, kam zmizel lup, z něhož byly zajištěny jen cca čtyři miliony. Zbývajících sedmdesát mega figuruje v případu dál, a to způsobem, který je pro podobné příběhy typický.

Dva hlavní pachatelé, Josef Blažek a Rudolf Tesárek, se ocitli, jak řečeno, ve vazbě a poté ve vězení, kam byli soudem po zásluze na dvanáct let posláni. Avšak jejich peníze pracovaly dál, a tak neuplynula dlouhá doba a tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podala v jejich prospěch stížnost pro porušení zákona. A co bylo nejdůležitější, oběma mužům přerušila trest (to byla pravomoc, která podle tehdejšího znění trestního řádu ministru spravedlnosti svědčila – dnes už to může učinit na návrh ministra pouze Nejvyšší soud).

Blažek s Tesárkem se ukázali nezodpovědnými obviněnými a nevyčkavše, jak řízení o SPZ u Nejvyššího soudu dopadne, milovanou vlast opustili (a dopadeni byli až po několika letech v Thajsku: což je, uznejme, po tolika štrapácích a výdajích pech).

Že rozhodnutí o přerušení trestu nebylo zadarmo – a nebylo levné – je nasnadě. Ostuda byla velká, a proto bylo rozhodnuto, že je třeba najít někoho, kdo měl s věcí pokud možno co nejméně společného, a toho pro výstrahu odsoudit.

Volba padla na ministerského úředníka Vladimíra Chrásteckého a stážistu-soudce kladenského soudu Vlastimila Matulu. Zda a kolik za příkladnou iniciativu některý z nich dostal, se zřejmě nikdy nedozvíme; 70 milionů je hodně peněz a spíše by se dalo předpokládat, že úplatky byly rozděleny mezi širší okruh adresátů. Faktem však je, že vybráni za pachatele byli tito dva, a oba také dostali podmínku.

Pro V. Matulu měl rozsudek okamžitý důsledek ve formě ztráty taláru, a tak není divu, že se proti chatrně odůvodněnému verdiktu bránil – a právě včera ubránil u Ústavního soudu.

Jeho případ v mnohém připomíná nedávné odsouzení Marka Dalíka: protože OČTŘ nedokázaly zjistit dostatečně přesně skutkový stav, vytvořily umělou konstrukci, a nyní nastává převeliké divení, že Ústavní soud tento postup neakceptoval. Nejzávažnější se jeví účelovost, s níž byli před soud postaveni právě Matula a Chrástecký, jestliže se na přípravě návrhu pro ministryni Kovářovou na ministerstvu prokazatelně podílelo mnohem více osob: minimálně též Jiří Balzer, jehož podpis se pod návrhem rovněž stkvěl. Kdo všechno měl ze sedmdesátimilionové kořisti provisi, těžko zjistíme, a i když se Matula jeví být jedním z pravděpodobných příjemců úplatku, není rozhodně jisté, že jím skutečně byl.

Ministerstvo se nyní snaží zabránit aspoň tomu, aby se V. Matula vrátil k soudu, ale ani v tom zřejmě nebude úspěšné: zanikla-li jeho funkce přímo ze zákona, působením právní skutečnosti pravomocného rozsudku, po zrušení tohoto rozsudku se opět obnovuje; není nezbytné, jak tvrdí ministr, znovu jej do funkce jmenovat. Je to stejné, jako kdybyste přišli o řidičské oprávnění, a po zrušení příslušného rozhodnutí policie chtěla, abyste znovu absolvovali autoškolu.

5 komentářů:

  1. Klientům obvykle říkám: "... a kdo se pod to podepíše, toho zavřou."
    Zde se toto pravidlo zcela neprojevilo, inu "quod licet iovi non licet bovi".
    Kdo je zde Jupiterem a kdo Bohyní je nasnadě.

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud si správně vzpomínám, tak oba obvinění uprchli až poté, co nový ministr Pospíšil vzal zpět SPZTku podanou Kovářovou. Snad tak učinil přímo osobně v rámci návštěvy NS. Za takové situace bych se pak postupu obviněných nedivil: utekl bych taky.

    PV

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem k tomu, že již byl nařízen termín veřejného zasedání, jeví se zpětvzetí dosti podivným: byl-li návrh nedůvodný, mohl Pospíšil v klidu vyčkat, až ho NS za takový označí.

      Vymazat
  3. ... a kdo je Volem, tím spíše, nějak se mi to základní rozlišení popletlo.

    OdpovědětVymazat
  4. Ač je (hodně) teoretický příjemce úplatku, nemyslím si, že ho dostal. Proč by mu ho dávali? Jestli byl na ministerstvu čtyři měsíce a určitě se tam chtěl osvědčit, tak jen udělal, co mu řekli.
    Na druhé straně, za čtyři měsíce neměli ještě takový vztah, aby mu klidně dali úplatky, protože by je mohl ještě prásknout. Bylo by to mnohem rizikovější mu je dát, než nedat.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>