DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 23. července 2016

Soudcovská malá domu, tentokrát v Děčíně

Pohled do pramenité studánky – chci říct žumpy – jíž je již dlouhou dobu české soudnictví, poskytlo kárné rozhodnutí nad expředsedkyní Okresního soudu v Děčíně Květoslavou Urbánkovou.

Rozhodnutí si, prosím, přečtěte sami; je stručné. Nad tím, co je pro smíšený kárný senát soudruha Petra Průchy proviněním tak mírným, že pro jeho řešení postačuje důtka, zůstává věru rozum stát: soudkyně takřka v přímém přenosu ovlivnila rozhodování svého podřízeného týkající se přítele její dcery, což nebylo formálně prokázáno toliko z důvodu, že kdyby to soudce Radomil Bajer, který se nechal ovlivnit, připustil, přiznal by se k trestnému činu.

Přesto, souzené jednání je právě tím, za co musí automaticky přijít zbavení taláru, protože máloco znevažuje pověst justice tolik jako situace, kdy soudce zneužije svého postavení ve svůj osobní prospěch; pouhá důtka je výsměchem všem občanům a signálem, že soudci nemíní pro zlepšení strašidelné pověsti, kterou si za posledních 25 let vybudovali, ani do budoucna nic dělat.

14 komentářů:

  1. Zajimave je, ze to spustil okr. statni zastupce, protoze soudce Bajer rozhodoval nestandardne. Nebylo by od veci dostat to usneseni a zasmat se, jak ten soudce nebyl vubec ovlivnen.

    OdpovědětVymazat
  2. "Byla zde se svou dcerou, která jí šla pomoci při práci na počítači". To je tam běžná praxe, že mají k technice volný přístup neopravnění uživatelé? Asi fungují jako internetová kavárna...

    OdpovědětVymazat
  3. Neuvěřitelné. Ale krásně stručné. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Vždycky jsem říkal, že existují taková provinění, že by předseda soudu, event. min. spr. měl dotyčného popadnout za ucho a osobně jej vyhodit z budovy soudu. Nakonec, jak jsme viděli v Turecku, celkem se nic nestane. Pochopitelně dotyčný nesmí být zbaven možnosti podat opravný prostředek k nově jmenovanému, nezávislému a spravedlivému soudci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To snad nemyslíte vážně, to že se v Turecku vlastně nic nestane. Je vidět, že úroveň některých čtenářů je nízká a hnědá ( nebo rudá ? )Přesně takhle v 50. letech mluvili komanči, tedy že staré vyhodíme a dosadíme nové, lepší.

      Vymazat
    2. Za A jde o ironii a za B svým příspěvkem neříkám, že se v Turecku nic nestane, ale že se Turecku nic nestane. Čímž chci říci tolik, že nad vyhozenými soudci se sice zapláč, ale zpátky do funkcí je nikdo nedosadí.
      Ovšem když vás vezmu vážně, tak oproti současnému českému stavu jakýkoliv jiný soudce opravdu bude nově jmenovaný, nezávislý a spravedlivý soudci... Když tomu dnešnímu nelze vytknout, že byl jmenován zločineckou organizací, proč by eventuelně mělo vadit, že ten budoucí by byl čistě theoreticky jmenován díktátorem?

      Vymazat
  5. Soudruh Petr Průcha? Žvanil, který sepisuje učebnice správního práva, v nichž sděluje banality tak šroubovaně, že je třeba si každou větu přečíst třikrát, než člověk v úžasu pochopí, jak komplikovaně se dají sdělovat zcela triviální myšlenky.

    OdpovědětVymazat
  6. Rozsudek má 8 stran v situaci, kdy skutek sám nikdo nezpochybňoval. Z mé strany je zbytečně dlouhý a nikoliv krátký, jak se uvádí.
    Navíc je rozsudek pro mě i čtivý - což přičítám tomu, že dr. Průcha, kterého jsem znal z přednášek správního práva (kde odpovídal popisu z předchozího komentáře) se podle mého pozitivně vyvinul, protože jsem byl příjemně překvapen z formy a obsahu jeho připomínek k novému správnímu řádu na konferenci pořádané k danému tématu v Kroměříži někdy v roce 2006.
    Konečně, ačkoliv to není explicitně napsáno, nepochybně hrálo roli, že obviněná sama rezignovala na funkci předsedkyně soudu, což beru jako formu dobrovolného přijetí následku pochybení, které bylo doznáno. Celkově se tak podle mě jedná o podobný průběh a výsledek, jako když se doposud netrestaný obžalovaný octne kvůli přečinu před okresním soudem.
    Konec konců onen okresní státní zástupce nabonzoval neobvyklý průběh vazebního řízení a nikoliv jeho neobvyklý výsledek. Takže soudím, že dotyčný obviněný skončil ve vazbě, tak jak si veřejná žaloba přála. Vývody postu ve směru k vazebnímu soudci jsou nejspíš zbytečné. Největším problémem tak z pohledu veřejné žaloby určitě bylo to, že přítomní policisté kárně obviněné umožnili něco, o čem by se jinému zadrženému mohlo jen zdát - rozhovor s jemu milou osobou. A to je skutečně trestuhodné!

    Ste Sta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud byste četl pozorně, nebylo by vám ušlo, že do vazby milý obviněný vzat nebyl – jistěže nikoli proto, že za něj maminka orodovala.

      Vymazat
    2. To, že skutek nikdo nezpochybňoval, není tak úplně pravda. Pomíjíte totiž evidentní skutečnost, že kárně obviněná v rámci své výpovědi lhala, jako když tiskne.

      Její vyjádření v tom smyslu, proč do budovy soudu přišla v sobotu, se svou dcerou a zrovna v době toho vazebka (o kterém soudě z její výpovědi věděla) je zjevná smyšlenka. Mj. svědčí o tom, že do budovy soudu už šla s úmyslem nějak intervenovat a že úvahy o "srdci matky" jsou trochu mimo mísu.

      Stejně tak její pohádka o tom, že do jednací síně vstoupila pouze proto, aby zjistila "jak to s ním vypadá". Jednak se už mělo vyhlašovat rozhodnutí a nepochybně by se to za chvilku dozvěděla a druhak se mohla zeptat kupř. obhájce. Nadto později písemně uvedla, že do jednací síně vstoupila proto, aby soudce informovala o tom, že je to druh její dcery. Pominu-li fakt, že je to v rozporu s jednacím řádem, pak to udělala ve zjevném úmyslu ovlivnit rozhodnutí, protože z pohledu trestního řádu to může těžko mít nějakou relevanci.

      Konečně výpověď obou dojemně se kryjících soudců je v zajímavém rozporu s tím, co vypověděl SZ. Soudce řekl, že spolu prohodili pár vět a on ji pak vykázal z jednačky. Naopak podle SZ tam byla asi 10 minut. Což je hádám zhruba tak doba, která svou délkou odpovídala zbytku vazebního zasedání.

      Čili tu máme soudkyni (předsedkyni soudu), která se úmyslně a vědomě pokusila ovlivnit vazební zasedání a v následném kárném řízení na svou obhajobu pouze lhala. Skutečně nevím, co horšího by ještě musela udělat, aby ji zprostili funkce (ponechám samozřejmě stranou, že se zřejmě jedná o trestný čin).

      Že tak jednala ve prospěch své dcery (resp. kriminálníka, se kterým se tato "tahá") paní doktorku sice šlechtí, ale neomlouvá. Jako láska k dětem je jistě hezká věc, nicméně tady je naprosto evidentní, že se v daném okamžiku nerozpakovala okamžitě a naprosto bezskrupulózně zneužít svého postavení předsedkyně soudu.

      A ještě jeden detail: pokud je paní doktorka natolik mdlého rozumu, že něco takového provede za přítomnosti cca čtyř dalších lidí vč. státního zástupce, tak zcela zjevně na výkon funkce soudce nemá ani intelektuálně.

      PV

      Vymazat
  7. To, že byl zadržený propuštěn jsem skutečně přehlédl. Nicméně z praxe vím, že vazebně stíhaných je oproti minulosti (chvála Bohu) mizivé procento. Takže když je někdo propuštěn ze zadržení, tak v tom nic překvapivého nevidím. Z čeho se vyvozuje, že je zadržená osoba kriminálníkem mi zřejmé není - z rozhodnutí jsem to nevyčetl a troufám si považovat jakoukoliv neodsouzenou osobu za nevinnou s tím, že jsme si v tom všichni rovni.
    Asi se neshodneme v tom, co je popis skutku. Podle mne to, co je uvedeno ve skutkové větě výroku. A to nepopírala. Proč to udělala právě tehdy a právě tak není obsahem skutkové věty.
    Podobně to, že něco nějak vidí různí lidé pro mě osobně nic neznamená - tuším, že Einstein parafrázoval co do času svoji teorii relativity srovnáním posezení v kavárně s příjemnou osobou versus sezením na rozpálených kamnech. Přiměřeně totéž je, když někdo před jednací síní čeká, a když je někdo jiný v ní.
    Výpovědi "obou dojemně se kryjících soudců" evidentně nebyly v kárném řízení jediné. Tuším, že kromě těch co byli před jednací síní, se k věci vyjadřovala i zapisovatelka, která byla uvnitř. A pokud chce někdo vidět v čemkoliv špatném spiknutí, tak je to jeho volba. Já ve většině špatného vidím docela přirozenou hloupost, jako třeba tady, nebo v jiných případech než je tento lenost či hrabivost.
    Aby bylo jasné - i já si myslím, že to co ta soudkyně udělala bylo špatně, a že za to právem byla kárně popotahována. Na rozdíl od postu ale ve výsledku kárného řízení nevidím nic, kvůli čemu by byl důvod lát NSS, dehonestovat členy jeho senátu a vazebního soudce, který k tomu s největší pravděpodobností přišel jako slepý k houslím - jak by bez tohoto incidentu rozhodl se totiž může každý dohadovat podle svého naturelu.

    Ste Sta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě proto, že nikdo nemůže prokázat, jak by soudce rozhodl bez ovlivnění, je důležité trestat i případy, kdy se jednání soudce jako nepřípustné ovlivnění jeví. Průchovým senátem uložená sankce důtky je směšná, toto bylo jednoznačně na zbavení taláru. Porovnejte si to se soudcem Zbránkem, který dostal vyšší trest za pár článků na webu.

      Vymazat
    2. Informaci o osobě zadrženého nemám z rozsudku, ale z tisku (http://www.ceska-justice.cz/2016/06/decinska-soudkyne-urbankova-dostala-u-nss-dutku-za-pochybeni-mela-zvyhodnit-dceru/). Pan zeť z toho celkem jednoznačně vychází jako klasický delikvent typu "feťák co krade". Předpokládám, že dřívější "problémy se zákonem" jsou eufemismus pro předchozí potrestání za drobnou majetkovou TČ.

      Pokud jde o samotný skutek, naše pojetí se neliší. Proto jsem ostatně psal, že to není pravda "tak úplně". Narážel jsem na okolnosti věci, které ve skutkové větě vyjádřeny nebyly. Konkrétně např. úmysl a pohnutka kárného provinění. Z rozsudku je přitom evidentní, že kárně obviněná si tyto detaily významně upravila ve svůj prospěch, resp. ohledně nich až komicky lhala. To, že jí kárný senát uvěřil mu pak umožnilo celou věc takovým způsobem bagatelizovat.

      Přitom výpověď kárně obviněné (alespoň tak, jak je rekapitulována v odůvodnění) je plná děr a vůbec nedává smysl.

      Soudkyně např. uvádí, že o konaném vazebním zasedání sice věděla, nicméně do budovy nešla (i s dcerou) kvůli němu, ale kvůli nějaké práci s počítačem. Asi ani jedna z nich neměla v ten okamžik nic lepšího na práci. V budově se tedy ocitla "náhodou", přičemž v té době zrovna probíhalo ono vazebko, což byla také "náhoda" a ona se o jeho konání dozvěděla při vstupu do budovy také "náhodou". Takové řetězení náhod vede k úvaze, zda se taková bytost nestala soudkyní také pouze náhodou...

      Následně považovala za nutné vejít do jednací síně a sdělit soudci, že je to druh její dcery. Resp. sama uvádí, že do jednací síně vešla pouze proto, aby mu tuto informaci sdělila. Důvod, proč mu to potřebovala tak urgentně sdělit nedokáže uvést. Ale samozřejmě to vůbec nebylo proto, aby někoho ovlivňovala... Svatá prostoto!

      Z obsahu odůvodnění nedokážu dovodit jiný závěr, než do jednací síně (a vůbec do budovy soudu) vstoupila s úmyslem věc ovlivnit, resp. právě proto. Srovnejte si to s tresty, které padají za průtahy. Tam přitom daný soudce nedělá nikomu nic zlého - je trestán jenom za to, že je líný. Naopak tady se jedná o úmyslný a přímý atak na samotnou podstatu justice, tj. zákonné a nestranné rozhodování.

      PV

      Vymazat
  8. Podstatná je věta: „Kárně obviněná JUDr. U. vzápětí sama vstoupila do jednací síně a vyšla zhruba po deseti minutách.“ 10 minut je docela dlouho. Co tam dělala? „Po několika obecných větách sdělila, že zatčený obviněný J. V. je přítelem její dcery, na což soudce Mgr. R. B. reagoval jejím vykázáním z jednací síně.“ Odhaduji, že tohle trvá asi tak minutu. Co se ve skutečnosti dělo dalších 9 minut, s tím se kárný senát vypořádal takto: „Žádné další z navrhovaných důkazů ... neprováděl, neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti a posuzované aspekty věci dospěl k názoru, že by provedení těchto důkazů nic nového, resp. podstatného, pro posouzení věci nepřineslo.“ Jednání je přitom soud povinen nahrávat, kamery má i na chodbách, a policisté nahrávací zařízení mívají u sebe zapnuté také, mohly je mít i další osoby. Důkazů, kolik chcete. Co soudce R. B., ten se nedopustil ničeho? Zavřel se v jednačce před vydáním rozhodnutí na 10 minut s osobou, která se jej zjevně pokoušela ovlivnit, do protokolu to nezapsal a možná nechal vypnout i nahrávání. Policie a státní zástupce přitom stáli za dveřmi. Kdo ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, je především kárný senát, takto vedeným řízením. Moji rozhodně.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>