Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Kateřina Krejčová je mladá dáma zcela positivní, progresivní, ekologická, biologická, zelená, sluníčková, tedy, chtělo by se říct staromodním a politicky nekorektním slovníkem, tak trochu blbá.

Na jedné z loňských demonstrací se řečená dostala do střetu s policisty, kteří řešili prostorovou kolisi dvou shromáždění svým specifickým, k právům občana mimořádně citlivým a ohleduplným způsobem, jenž zachycen na videu (KK je osoba v karmínovém tank-topu):


Za svůj brutální útok na zasahující policisty byla odbojná Kateřina obviněna a postavena před soud, a nyní padl prvoinstanční rozsudek: měsíční podmínka s odkladem na rok.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Edita Beranová prý během hlavního líčení projevila pro neposlušnou občanku jistou míru pochopení, ale na závěrečnou řeč jejího obhájce Pavla Uhla nebrala zřetel, ježto pořádek prý musí být, kam bychom došli, kdyby si kdejaká výtržnice mohla dovolovat na muže zákona, když jejímu příteli při svém přiměřeném zákroku nezlomili dokonce ani žádný z údů, pouze zub.

Nevím, ale tuším to: k právnímu státu.

Komentáře   

0 # Anonymní 2016-02-18 14:05
A panu Uhlovi ještě nikdo neřekl, že používat ústavněprávní argumentaci před okresním soudem je buďto házení perel sviním nebo červený hadr na býka?
0 # Anonymní 2016-02-18 14:26
No spíš než ústavně právní argumentace to bylo dost nepovedené pseudofilosofické cvičení na téma, co všechno vlastně není násilí. V rukou bojujícího lid zjevně cokoli.

Yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 14:41
Forma byla příliš barokní, ale věcně neměl mnoho jiných možností: mohl napadnout intensitu útoku a z ní vyvěrající minimální společenskou škodlivost činu a/nebo zákonnost policejního zákroku.
0 # Anonymní 2016-02-18 15:01
To jo, ale ta úvaha, že násilí na tyranovi, není násilím, je zcestná. I když přesně odpovídá argumentaci blokovačů pochodů.

yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 15:10
Ano, efektivita tohoto směru obhajoby je značně sporná.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 22:43
Tady ale nevím. o čem je řeč. Uhl přece rozvinul jinou linii:

Za násilí není zpravidla považováno to, pokud se někdo sám stane pasivní překážkou nějakého postupu, popřípadě pokud někdo svou existencí brání něčemu, co nepovažuje za správné. Je pak sporné, zda lze za násilí považovat to, pokud se někdo snaží dostat silou do situace, kdy by něčemu bránil, ačkoliv tato činnost nevyvine významné ohrožení tělesné integrity těchto osob. Jakkoliv násilí nezná spodní hranici své intenzity, tak lze stěží považovat za násilí to, co formálně vzato vykazuje znaky toho, čemu se ve fyzice říká síla, ale nesměřuje to k ohrožení fyzické integrity nebo k jakémukoliv zásahu do ni.

V hlavním líčení proběhlo dokazování a z něj je patrné, že obžalovaná nechtěla policistovi jakkoliv ublížit. Jejím cílem bylo pouze zabránit tomu, aby se on dopouštěl násilí na Tomášovi Schejbalovi. Neútočila jakkoliv na policistu a snažila se spíše vklínit mezi policisty a oběť jejich zákroku. Učinila tak zkratkovitě, ale nikoliv s úmyslem na kohokoliv zaútočit.


A ano, tvrdí také, že:

„Pokud má jednání úřední osoby zjevné znaky svévole (např. tím, že výrazně vybočuje z mezí její pravomoci), nedopadá na ni ustanovení § 127 odst. 2 tr. zákoníku.

Proto skutek osoby, která reaguje na nesprávný postup této úřední osoby verbálním nebo fyzickým útokem, nemůže být považován za přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku. Z hlediska právního posouzení takového skutku přichází v úvahu použití těch ustanovení trestního zákoníku, kterými je obecně chráněna osobní integrita kohokoli bez vazby na to, že má zvláštní postavení úřední osoby, případně podle obdobných ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.


To je ale pouze citace z usnesení Nejvyššího soudu.

Potom také píše:

Pokud by obviněná nezasáhla svým vlastním tělem, mohl by dopad agresivního jednání být o poznání horší. Platné právo na tyto situace pamatuje pojmem nutná obrana, který vyjadřuje princip, že nikdo není povinen ustupovat protiprávnímu jednání.
(...)
V případě zjevného excesu v podobě policejního násilí má každý právo mu bránit.


To už jsou sice jen jeho vlastní slova, ale těžko v nich hledat cokoli zcestného nebo jen sporného.

S otázkou násilí ze strany obžalované se obhajoba vyrovnala přesvědčivě. Jednak ho v dané situaci vyhodnotila jako teoreticky oprávněné, jednak konstatovala, že k němu v podstatě ani nedošlo. Každého, kdo shlédl výše vystavené video, aniž by byl fízlem nebo náckem, musí napadnout totéž.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 22:51
Za násilí není zpravidla považováno to, pokud se někdo sám stane pasivní překážkou nějakého postupu, popřípadě pokud někdo svou existencí brání něčemu, co nepovažuje za správné.

To skutkově videu neodpovídá.
0 # Anonymní 2016-02-18 22:59
TP:

"To skutkově videu neodpovídá."

Pasáž, kde se obhájce snaží dovodit, že obžalovaná jen pasivně padala mezi policajta a Schejbala, je vskutku komická. :D Připomnělo mi to ten vtip o Romovi, kterému se agresivní důchodce opakovaně nabodl na nůž a ještě mu i vnutil svou peněženku.

Yossi
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:01
Video zachycuje to, co obhajoba přiléhavě popisuje jako pokus o vklínění mezi policisty a zadržovaného. Přitom došlo ke ztrátě její rovnováhy, na kterou nejspíš pudově reagovala uchopením nejbližšího policisty kolem ramen. Její jednání je celkově nepromyšlené, jak přesně Uhl píše, zkratkovité. Nikoli však násilné.
0 # Anonymní 2016-02-19 09:11
RM:

Promiňte, ale pokud nedokážete uznat tak zjevný fakt, že její jednání bylo násilím na úřední osobě, tak se nemáme o čem bavit.

Můžeme polemizovat o tom, zda to byl TČ, ale nikoli o tom, zda to bylo násilí. To je ale jinak obliba LEX, popírat, že se chovají násilně. Přitom i blokace je násilím, ale o tom zas někdy jindy.

Yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 09:52
Bylo to násilí o zcela minimální intensitě, ledaže by se prokázalo, že policistovi způsobila zranění (což, jak jsem vyrozuměl, dosavadní znalecké posudky neosvětlily, any jsou rozporné).
0 # Anonymní 2016-02-19 10:30
TP:

To nepopírám, ale násilí to bylo. A u toho TČ se řeší právě to. Já chápu, že se Uhl snaží vyvrátit jednu se složek skutkové podstaty, jen mi to holt přijde humorné. Takové vaření z vody.

Btw., i když nezpůsobila žádnou újmu, tak to může být minimálně pokus, než ji zpacifikovali, ne?

Yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 10:43
Přístupem mnoha advokátů je použít všechny myslitelné argumenty, vyjma úplně nesmyslných (resp. ty úplně nesmyslné pouze někdy :-) ). Já tento přístup považuji za kontraproduktivní, protože minimálně umožňuje soudu nezabývat se jádrem argumentace a "vyřádit" se na těch nejméně validních bodech. Na druhou stranu uznávám, co tvrdí např. R. Cholenský, tedy že soudci jsou tak pitomí a v právu neorientovaní, že se mohou chytnout libovolného nesmyslu, a měli by k tomu dostat příležitost ve formě "kobercového bombardování" argumenty. Proto akceptuji Uhlův přístup, přestože v I. stupni nefungoval.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 20:26
Takže ona nakonec opravdu "skočila zezadu policistovi na záda"?

Sled kulových blesků, duhové termitiště a přistání stíhačky šesté generace jsou na tom videu také zachyceny?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 22:21
Skokem na záda bych ten pohyb nenazval, víceméně ho pravou rukou krátce uchopila za rameno a poté se vklínila mezi oba policisty ve snaze zabránit jim v jejich jednání. O násilí se jedná, ale jeho intensita je zcela zanedbatelná, z čehož resultuje i minimální společenská škodlivost jejího skutku.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 22:28
Není snad pojmovým znakem násilí úmyslná snaha zasáhnout do něčí tělesné integrity?

Nemá pak zásadní význam pro posouzení její viny soudem fakt, že jako skok na záda je její skutek označen v obžalobě?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 23:40
Není snad pojmovým znakem násilí úmyslná snaha zasáhnout do něčí tělesné integrity?

Nikoli.

Nemá pak zásadní význam pro posouzení její viny soudem fakt, že jako skok na záda je její skutek označen v obžalobě?

Nemám obžalobu, a je otázkou, zda je takto volná interpretace jejího jednání ještě v mezích identity skutku.
0 # Radek Mikula 2016-02-20 02:00
Násilí je „záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu“ (definice Světové zdravotnické organizace WHO).
0 # Anonymní 2016-02-20 08:09
RM:

Ach jo, tuhle debatu jsem s LEX vedl už hodně dávno. Ani v té Vaší definici (která není jediná existující) nikde není nutnost úmyslně zasáhnout do tělesné integrity, máte tam i jen to strádání a újmu.

Když Vám vlastním tělem bráním v přístupu do Vaše domu, je to násilí?

Yossi
0 # Radek Mikula 2016-02-20 20:01
Yossi: Já nejsem právníkem Světové zdravotnické organizace, takže opravdu nejde o mou definici. Pokud Vám z nějakého důvodu nevyhovuje, můžete samozřejmě předložit přesnější.

O tom, jak sebou obžalovaná zmítala, křičela a přitom se na několik vteřin opřela o policistovo rameno, chcete vážně hovořit jako o snaze působit někomu strádání či újmu, nemluvě o zranění? Ona se zjevně snažila bránit policejnímu násilí, aniž by sama kohokoli poškozovala, pokud tedy nepovažujete za poškozovaní to, když Vám někdo brání v tom, abyste týral někoho třetího, ačkoli Vám jinak žádnou jinou újmu nepůsobí.

Když se mi svalí opilec před dveře, nebudu ho považovat za násilníka. V situaci, kdy bude dům hořet, budou v něm mí blízcí, a někdo bude blokovat vstup do domu, aniž by se mě dotýkal, tak si nejsem jistý.
0 # Anonymní 2016-02-21 13:02
Tož v té definici je jako násilí označena i jen "hrozba použití fyzické síly", takže si s ní pisatel asi moc nepomohl. A jako kdyby na mě skočil "pytel cementu", tak bych to jako újmu a bezprostřední hrozbu možného poškození zdraví rozhodně považoval. Že k němu nedošlo, pokud tedy nedošlo, je spíš výsledkem rychlého profesionálního zpacifikování útočnice, než čím jiným.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 14:06
Definice WHO je pro účely trestního řízení prima facie irelevantní, nevím, proč se jí někdo zabývá. V trestním právu je navíc zvykem definovat téměř všechny pojmy autonomně – občas, nutno podotknout, ke škodě věci.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 19:21
Hrozbu násilí na rozdíl od sprostých nadávek "útočnice" nepoužila. Z videa není patrné, že by na někoho skákala nebo zamýšlela někomu ublížit. Její jednání je chaotické a impulzivní, protože sice věděla, že chce pomoci svému příteli, ale vůbec nepromýšlela, jak toho dosáhnout, takže se na něj svalila a zmítala sebou, přičemž se na několik vteřin opřela o rameno bližšího ze dvou policistů, aniž by bylo patrné, jestli to vůbec činí vědomě. Z toho vyplývá, že je sporné její jednání označovat za i ten zcela minimální stupeň násilí,

Jestliže nemáme k dispozici lepší definici, nic nám nebrání vycházet z té od WHO. Já na ní ovšem nijak nelpím a jsem přístupný diskuzi o lepším popisu sémantiky slova násilí.
0 # Anonymní 2016-02-21 23:45
RM:

"Jestliže nemáme k dispozici lepší definici, nic nám nebrání vycházet z té od WHO. Já na ní ovšem nijak nelpím a jsem přístupný diskuzi o lepším popisu sémantiky slova násilí."

Tak lepší je ta od merriam-webster, protože uznává i násilí na majetku, což to WHO neřeší, protože tu definici používá v úzkém a neprávním oboru.

- the use of physical force to harm someone, to damage property, etc.

www.merriam-webster.com/dictionary/violence

Zásadní je to použití fyzické síly k útoku na něčí tělesnou integritu nebo majetek.

Yossi
0 # Anonymní 2016-02-18 14:41
Policie je k tomuto typu zákroku cvičena, nejednají dle vlastního uvážení.

Co měli dělat? Domluva očividně nepomáhala, tak použili druhý, standardizovaný prostředek. Tentokrát souhlasím s Yossim (jakkoli moc mi to připadá neuvěřitelné.)

AH.
0 # Guy Peters 2016-02-20 14:36
Taky jsem se zcela překvapivě ocitl na straně J. Backy.
0 # Anonymní 2016-02-18 14:43
Tohle byl intenzitou přestupek. Kdyby mu na záda skočila Šléglová, tak byste se tu plamenně pohoršoval nad absencí subsidiarity trestní represe.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 14:46
No vždyť se pohoršuji. Můj post je ostře ironický, pokud jste si neráčil povšimnout.
0 # Anonymní 2016-02-18 23:10
A take byste dodal, ze je Slegrova ponekud blba, kdyz uz se to tak nabizi? :-)
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:13
Ne, o své klientce bych nic takového nenapsal, ani kdybych si to myslel.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:19
Takže, ne že by nebyla, ovšem...?_
0 # Anonymní 2016-02-19 01:03
Pokrytectvi :-) Ale i hloupy clovek ma pravo na co nejlepsi obhajobu a spravedlivy proces. BTW, prijal byste prosim pekne obhajobu, nebo spise u Vas nepravnika pravni poradenstvi pro cloveka z opacneho taboru nez tvori vetsina Vasich klientu?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 01:07
Ale samozřejmě, mám i radikálně levicové klienty.
0 # Báša 2016-02-19 14:26
Pane Pecino, Vy už jste jako ti redaktoři zpráv v ČT. Nacionální socialismus je LEVICOVÝ směr. Ne pravice. Jenom není internacionální a liší se v názoru na vlastnictví výrobních prostředků - preferuje korporace. Poměřuje se to prostřednictvím státních zásahů. Naopak, anarchie je pravicová úchylka. Ti nechtějí žádný stát.
Koneckonců Main Kampf jste asi četl, ne? ...co se ptám, já blbec! Kontrolní otázka: S kým se NSDAP rvala o voliče?
Hint: Byli to ti samí, kvůli kterým bylo založeno SA a kteří poškozovali vlaky, aby se sympatizanti NSDAP nedostali na shromáždění.
Takže Šléglová by se asi dost divila, jak blízko má ke komoušům. Ostatně, přečtěte si program DSS nebo jak se teď jmenují. To je jako by ho psal nebožtík Ransdorf.
0 # Anonymní 2016-02-19 19:32
No, to je z pozice nacionalniho socialisty si tezko priznat :-) Ano, souhlas, jsou to extremni levicaci.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 19:49
Politologie, kromě té marxistické, nacionální socialismus neřadí ani mezi levicové, ani mezi pravicové ideologie, takže tvrzení, že jde o levicový extremismus, je stejně pomýlené, jako českými politology a "znalci" oblíbená klasifikace neonacismu jako krajní pravice.

Pokud si někdo myslí, že anarchismus je pravicová ideologie, já mu to vyvracet nebudu, ale možná by si o tom měl napřed něco přečíst, aby ostatní svou hloupostí tolik nebavil.
0 # Báša 2016-02-19 21:12
Když říkám v této souvislosti, že anarchisti, mám na mysli ANCAP. Ale myslím, že to víte. Stejně, jako víte, že když někdo používá pojem socialismus, ať už s jakýmkoliv přívlastkem, daleko od komoušů nebude. Ostatně, opravdu se podívejte na program Dělnické strany sociální spravedlnosti. Podle Vás (a Novinek) echt pravičáci. Něco snad museli opsat rovnou z Haló novin.
0 # Anonymní 2016-02-19 22:53
Socializmus je nacionalny, alebo internacionály. Bratia Strasserovci boli viac doľava, strýko Dolfi sa spojil s oligarchami a tí mu dopomohli k raketovému štartu. Že komunisti označili NS smer za pravicu, neznamená že to pravica bola.
Pravdou ale je, že aj keď teoreticky všetky politické smery majú pekné idey, prax dokazuje, že všetko je iba o tom ako na úkor iných naplniť svoje vrecká.
F. G.
0 # Anonymní 2016-02-18 15:38
Myslím, že označení "svině jedny zasraný" je naprosto přesné. Takto zachází myslící policista proti pokojnému demonstrantovi? Při takovýchto záběrech si vždycky říkám, co budou chlapci dělat, až to jednou přihlížející veřejnost přestane bavit a hromadně se do nich pustí...
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:34
Tento komentář byl odstraněn autorem.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:47
Tento komentář byl odstraněn autorem.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:57
Tohle byl dosti řídký příklad, kdy k něčemu podobnému došlo, nebo to k tomu alespoň nemělo daleko. Vedle sociálně politické dimenze, v níž si můžeme klást otázku, kolik policejní či justiční zvůle si u nás ještě lidé nechají jen tak líbit, je tu ještě ústavněprávní rovina, v níž je nejzajímavější otázka nakolik bylo jednání Kateřiny Krejčové, případně dalších demonstrantů - blokádníků uplatněním práva na odpor, které představuje snad nejzajímavější součást ústavního pořádku. Tahle pasáž ze závěrečné řeči tu však zatím nebyla pojednána.
0 # Leon Kreutzfeld 2016-02-18 19:26
Ja jako pravni bezvedomec nedokazu posoudit pravni rozmer zakroku ani soudni rozhodnuti. Jako obycejnemu cloveku mi to cele pripada jako projev arrogantni zvule statu vuci jeho poddanym obcanum.

Chtel jsem zde vsak rici neco jineho. Neni imho kosher nazyvat tu obet arrogantni zvule "positivní, progresivní, ekologickou, biologickou, zelenou, sluníčkovou, tak trochu blbou." To se da pri obmene slovniku preci rici i o rade Vasich klientu vp. Pecina.

Chapu, kdyz publikujete podobne dloubance do zeber o znalcich, soudcich ci jinych agentech nespravedlive represse. Pro Vas druh pravniho aktivismu je ale imho dulezite, abyste zustal pri stretu poddaneho obcana s arrogantnim statem vuci politickym nazorum obeti neutralni. Zde jste imho v outu.

Muj nazor pochopitelne neni pro Vas zavazny, pouze Vam timto poskytuji zpetnou vazbu.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 19:34
Ano, asi máte pravdu: dal jsem průchod své, řekněme, přecitlivělosti na osoby jejího politického zaměření.
0 # Báša 2016-02-18 22:37
To není politické zaměření. To je prostě kráva.
0 # Anonymní 2016-02-18 22:40
"Kateřina Krejčová je mladá dáma zcela positivní, progresivní, ekologická, biologická, zelená, sluníčková, ..."
Jinými slovy též agresivní, netolerantní a vnucující ostatním své vize.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 22:53
Kateřina myslím není "zcela positivní, progresivní, ekologická, biologická, zelená, sluníčková". To už spíš platí třeba o mně.

A přitom o mé osobě jistě nelze říct, že je "agresivní, netolerantní a vnucující ostatním své vize." Tedy snad až na to poslední ve spojitosti s tím mým nešťastným veganstvím, nekuřáctvím, alkoholovou abstinencí, cikánofilií a vůbec ultralevičáctvím.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:06
Osobně ji neznám, soudím toliko z jejího facebookového profilu.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:09
Je nám líto, ale tento obsah teď není dostupný
Odkaz, který jste použili, už možná neplatí, nebo je tato stránka dostupná jen pro určitý okruh uživatelů, do kterého nepatříte.


Také je mi líto.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:14
Zřejmě má omezení, kdo může její profil zobrazit. S tím se nedá nic dělat, já ho vidím.
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:18
Takže nezbývá než se solidárně podělit o konkrétní dojmy z její facebookové prezentace.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:18
Takže nezbývá než založit si účet na Facebooku.
0 # Wolfgang Habermann 2016-02-18 23:19
Proboha co provedla ta paní a její manžel, že policie takto brutálně zasáhla? Pro mě absolutně nepřípustný a provokující zásah ze strany policie!
0 # Radek Mikula 2016-02-18 23:56
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale kdoví, třeba se schyluje k době, kdy se vzdor vůči úřední brutalitě stane součástí občanského sebevědomí. Kromě sociálně politického hlediska, s jehož pomocí můžeme zkoumat, kolik policejní a justiční zvůle si tu ještě lidé nechají líbit, je tu ještě ústavněprávní rovina, které se závěrečná řeč dotýká v odkazu na právo na odpor. To považuji za jednu z nejzajímavějších pasáží celého textu.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-18 23:59
Já ji naopak hodnotím jako ryze okrasnou.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 00:10
Myslím, že přinejmenším pro autora byla velmi podstatnou. Čl. 23 je zásadní součástí Listiny základních práv a svobod. Pavel Uhl konstatoval, že došlo k naplnění podmínek jeho použití. Myslím, že ho ještě nikdo od zavedení LZPS nepoužil tak přesvědčivě jako on.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 00:22
Jenže se mýlí. Čl. 23 předpokládá, že činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. To se skutečně v případě kolise dvou demonstrací nestalo.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 00:44
Protiargumentace zní takto:

(...)všechny zjevné trestné skutky, které byly podněcováním či hanobením, popřípadě návodem k politickému puči, ponechala (policie - pozn. RM) bez povšimnutí a dodnes ponechává. Za této situace je zjevné, že v této události platí, opět slovy čl. 23 Listiny: že „činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 00:50
To je nelegitimní omezení svobody projevu. Pokud vím, nenastal ani putsch, ani nikoho nepověsili nebo nezastřelili. Tedy čl. 23 nepřichází v úvahu.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 00:53
Protiargumentace zní takto:

Průvod se vydal převzít vládu, zatím jen symbolicky, aby tyto myšlenky naplnil. Slovo zatím bylo ovšem myšleno zcela vážně. Dlužno dodat, že mnohé diktatury měly podobně kabaretní začátky a slovo zatím hrálo v prvotních pokusech o jejich nastolení významnou funkci. Stejně tak je třeba dodat, že mnohé demokracie si svůj standard udržely právě proto, že se našlo dost lidí, kteří byli ochotni vyjádřit jiný názor a riskovat ránu obuškem od těch, kteří byli placeni za to, že slouží státu, ale ve skutečnosti sloužili myšlenkám jiným.

Úpadek demokracie a ochrany lidských práv nebývá náhlý, ale postupný a vede k němu mnoho drobných kroků. Dne 1. července 2015 se takový krok stal a na Václavské náměstí přišel s oprátkou a šibenicí skutečně ten, kdo slovy čl. 23 Listiny „by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.“
0 # Tomáš Pecina 2016-02-19 01:01
To je vyznání bojujícího demokrata. Absolutně nesouhlasím.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 01:08
Jenže... zdá se, že průvod se opravdu projevoval protiprávně.
0 # Radek Mikula 2016-02-19 01:09
Nevím nakolik je zřetelné, že "Jenže" skrývá odkaz.
0 # Daniela 2016-02-19 03:34
Ano, poradek musi byt, podlozeny zakony zeme.
Pravo na odpor je ale v tomto pripade irelevantni, pac jiste i cesky zakon ma paragrafy na napadeni uredni osoby, navic v probihajicim policejnim zakroku.. Napadeni je uz v tom, ze se osoba vrhne mezi policisty behem uredniho procesu..
Nadto, Kata s jejim pritelem narusovali povolenou demonstraci rasistu a bartosovych sibenicniku, tim se dopustili protipravnosti a museli do akce prichazet s vedomim, ze jednaji protizakonne..Kdyby jejich pro-emigrantskou demonstraci bojkotovali sedici pravicovi extremiste, ocekavala bych, ze soud by meril stejne. Advokat Uhl se snazil brnkat na strunu moralniho opodstatneni, uplne ignoroval skutkovou podstatu cinu, coz je napadnuti a aktivni znemoznovani policejni osoby v jejim vykonu.

P.S.:Makety sibenic a volani po puci je hnus, ovsem nenaplnuje mi skutkovou podstatu, a sice to, ze by se zrovna na teto demonstraci jednalo o podnecovani k nenavisti. Bartos podnecuje k nenavisti jinde, s jeho zidobijskymi pamflety tapetuje co se da, a proto celi trestnimu oznameni, dle meho mineni, zcela opravnene.
V politice neplati diskriminace nebo ochrana obcanskych prav, politik je dobrovolny prislusnik vladni garnitury. Neni to prislusnik nejake rasove ci ethnicke skupiny, do ktere se clenove narodi.. Politici, osoby verejne si sve postaveni ve spolecnosti sami vybrali a musi byt pripraveni na to, ze budou, (slovne) napadani.

0 # Radek Mikula 2016-02-19 04:11
Napadání úředních osob není v rozporu s právem na odpor. Smysl příslušného ustanovení je právě v tom, že takové - a další v běžné situaci trestné jednání - za určitých podmínek legalizuje. Diskuzi vedeme o tom, zda tyto podmínky 1. července 2015 v Praze 1 skutečně nastaly. Myslím, že pokud si pečlivě přečtete příslušnou část závěrečné řeči, můžete do ní hodnotně přispět svými argumenty místo obecných dojmů.
0 # Daniela 2016-02-19 07:01
A smysl prislusneho ustanoveni je vyhmatatelny zakonem, kterym ?
Toto je oxymoron: trestne jednani, za urcitych podminek, je legalni.. Kdo toto urcuje ? Pan Mikula? No, to potes koste.
Precetla jsem si znovu rec obhajce slecny Kateriny, pripomina mi to obhajobu aktivisty, co se domniva, ze je nad zakonem, protoze pravda je na jeho strane. Je to ale jen jeho pravda. Zaverecna rec pana Uhla je jen emotivni bubnovani bez faktickych dukazu, exces v podobe policejniho nasili si predstavuji jinak.
Dle meho nazoru, v zadnem pripade se nemuze obcan branit policii nasilim, jednoduse musi uposlechnout a teprve po akci si muze stezovat soudni cestou.. Vubec, v Cesku jeste nepouzivate pacifikujici "tasers", jen se s policii kockujete, takze u mne s nejakou policejni brutalitou, kterou ostatne na videu nevidim, neuspejete.
0 # Anonymní 2016-02-19 09:14
RM:

Ne, podmínky na právo na odpor fakt v Praze nenastaly. :D :D :D A pokud si to myslí nějaký právník, měl by vrátit svůj diplom. To, že si to myslí internetoví diskutéři, je vcelku obvyklé, to je právo na odpor za jakékoli pochybení státního orgánu.

Yossi
0 # Radek Mikula 2016-02-19 20:16
Daniela: Bavíme se se o čl. 23 Základní listiny práv a svobod. která je jako součást ústavy nad ostatními zákony, takže není třeba řešit, kterým zákonem je který její článek vymahatelný. Možná, že žádným - stačí, že je v Listině.

Za jakých podmínek je legální jednání, které jinak zákony zakazují, najdete ve znění uvedeného článku.

Pokud jde o protiprávní policejní násilí, lze mu legálně čelit buď přiměřeně, jak to vyžaduje rámec nutné obrany, nebo i nepřiměřeně, jak to umožňuje právo na odpor, za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro jeho užití.

Yossi: Pavel Uhl tvrdí, že tyto podmínky tehdy nastaly, a argumentuje proč nastaly. Vím, že mnoho lidí jako jste Vy, Daniela nebo soudkyně Beranová s ním nesouhlasí. Jestliže ale on má svá tvrzení vyargumetovaná, nepřipadá Vám poněkud slabé prostě spolu s Danielou opakovat, že nemá pravdu, aniž byste se byť jen pokusili některý z jeho argumentů vyvrátit?
0 # Daniela 2016-02-20 03:56
Pane Mikulo,
kdyz to ma pan Uhl vyargumentovane a presto prohral, co ja s tim? Muj laicky nazor uz jsem vyjadrila, projev se mi zda aktivisticky ,rozvlacny, tezce samoucelovy.
Ja reaguji primarne na video, ktere mi dokazuje, ze Katerina se nasili proti policistovi dopustila a mirna mesicni podminka je k jejimu cinu naprosto primerena.
Zminim drivejsi, podobne incidenty, kdy policie zasahovala proti fysickemu blokovani te ci one demonstrace, beru je za precedenty.
Nekolik roku zpatky, v Krupce se take snazili romsti aktiviste blokovat demonstraci Delniku, tusim. Blokovali cestu modlenim a zpevem, policie humanitarni aktivisty rozehnala, coz rozvirilo a rozdelilo ceskou verejnost.
Predloni v lete zas blokoval Bartos s jeho druzinou pochod Prague Pride, zde take, slovy Bartose, "Byli jsme nasilim odvleceni z vozovky tezkoodenci.." ...Naprosto spravny postup policie, dodavam.
Posledni incident s Katerinou je tudiz jen pokracovanim policejni methody, zde navic se jedna osoba pokusila policejni zakrok marit srazkou s policistou. .. Merit se musi vsem stejne, od toho ma pani Justice, mimo jine, v ruce vahy, prave pro tu rovnomernost. Kdyz by bylo chovani Kateriny a jejich proti-bartosuvcum zbaveno zodpovednosti, ba bylo propagovano, pak bychom nemohli odsuzovat ani silne pravicove orientovane, vubec neprijemne agresivni demonstranty. Hned mne napada lev Matejny a jeho obcanska neposlusnost v Duchcove. . Jeho odpor policii byl navic mirnejsi, nez odpor slecny Kateriny, potazmo jejiho partnera. Navic, na jednom videu je zaber, kde se cesky Lev brani zdvizenou pazi proti ranam pendreku. Podle vaseho presvedceni by mel asi pan Matejny zalovat policii za brutalitu, anebo, co smi jeden, nesmi druhy ? To byste zili v totalite.
0 # Anonymní 2016-02-20 08:04
Proč tyto podmínky nenastaly, je dost zjevné, protože činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků nebyly znemožněny. Easy as that.

Yossi
0 # Anonymní 2016-02-20 08:06
P.S.

A zároveň policajti nebyly osoby, které by odstraňovali odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.

Yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-20 15:26
Celá argumentace článkem 23 Listiny je pomýlená. Pokud bych měl koncipoval obhajobu já, soustředil bych se pouze na dva aspekty:

1. Minimální intensita násilí, nezpůsobilá fakticky ovlivnit jednání policistů, tedy nicotná společenská škodlivost skutku neodůvodňující potřebu trestního postihu.

2. Intensivní exces při zákroku policistů proti pachatelčině příteli, proti němuž se pachatelka svým jednáním právem ohradila.

Vše ostatní je nadbytečné a méně účinné: policie mohla řešit kolisi dvou shromáždění i tak, že zajistila průvodu průchod (ne pouze jeho odkloněním, jak Uhl tvrdí: to ani nemuselo být možné, s ohledem na poměry v místě kolise), ostatní zákonné znaky byly naplněny, čl. 23 je nesmysl.
0 # Radek Mikula 2016-02-20 19:37
Daniela: Uvádíte příklady téhož jednání, které posuzujete totožně a mne podezříváte, že je hodnotím na základě ideologické zaujatosti. To je ale dané tím, že neznáte podrobněji všechny právní okolnosti poslední kauzy. Tam nešlo o blokování ohlášeného shromáždění demonstranty, kteří se sešli neohlášeně, nýbrž o střet dvou ohlášených shromáždění, z nichž ani jedno nebylo formálně zakázáno či rozpuštěno. Pouze z tohoto důvodu posuzuji odlišně situace, které Vám mylně připadají stejné.

Mimochodem, nad vazbou mezi kvalitou Uhlovy závěrečné řeči a jeho prohrou se zamýšlíte marně. Soudkyně se v odůvodnění rozsudku jejím obsahem vůbec nezabývala, zjevně ho měla připravený dopředu.

Yossi: Policisté nepochybně jednali v zájmu lidí, kteří odstraňovali demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, čímž alespoň podle obhajoby činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků byly znemožněny.


Tomáš Pecina: Hovoříme o pěti odstavcích závěrečné řeči uvozených větou:

Kromě uvedeného nelze ani odhlédnout od toho, že pokud zohledníme všechny pronesené argumenty, tak účastnící sedícího shromáždění požívali ochrany podle čl. 23 Listiny (...)

Ty se domníváš, že od toho odhlédnout lze, přesněji, že ochrany uvedeného článku nepožívali. Tady diskuze může košatit do dalších větví, v nichž byste třeba s Danielou jistě důkladně probrali otázku, zda chilští občané mohli na základě obdobného ustanovení v září 1973 legálně útočit na příslušníky ozbrojených sil.

Když se zatím přidržím našeho případu, musím uvést, že argumentace právem na odpor je velmi výjimečná - sám jsem se s ní v soudní síni dosud setkal jen jednou. Proto si myslím, že má smysl se podrobněji zabývat Uhlovou argumentací a ne jen napsat, ž nemá pravdu. On přece nenapsal jen, že prostě měli právo na odpor, ale rozebírá tohle tvrzení v oněch pěti odstavcích.

Pokud jde o oba směry obhajoby, které uvádíš jako produktivní, myslím, že se s nimi Uhl nevyrovnal špatně. Jen bych ještě přidal legalitu toho, co nazývá excesivní rozpuštění a co sice formálně nenastalo (policie neoznámila, že shromáždění rozpouští, k tomu v dané chvíli ani nebyla oprávněna), avšak ve skutečnosti to fakticky provedla. I v tomto bodě ale považuji závěrečnou řeč za dostatečnou.

Nerozumím střední části poslední věty v Tvém příspěvku:

policie mohla řešit kolisi dvou shromáždění i tak, že zajistila průvodu průchod

To přece proběhlo - policie zajistila průchod účastníkům jednoho ze shromáždění. -
0 # Tomáš Pecina 2016-02-20 20:01
To přece proběhlo - policie zajistila průchod účastníkům jednoho ze shromáždění.

Ano, ale Uhl říká: "Pokud si shromáždění prostorově konkurují, tak jediné možné řešení je to, že to shromáždění, které se hýbe (tedy průvod), obejde to, které se nehýbe, pokud je možné takto dodržet rozsah nahlášené trasy jednoho i místa druhého." To není pravda. Stejně tak není zřejmě pravda, že by blokující shromáždění rozpustila.

Argumentace čl. 23 je hysterická a nepřesvědčivá. Bartošův průvod rozhodně neodstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, což se projevilo i tím, že jeho demonstrace proběhla pokojně. Uhl to víceméně připouští, a aby si nepřipadal úplně trapně, tvrdí cosi o tom, že je třeba zasáhnout už při prvním náznaku.
0 # Radek Mikula 2016-02-20 20:26
Nevím, co bránilo tomu, aby zároveň proběhl průvod i jeho blokáda, vzhledem k její symboličnosti dané nízkým počtem účastníků a tudíž i rozsahem prostoru, který byl blokován. Podle obhajoby se průvod z důvodu urbanistického charakteru osídlení, jímž na své trase procházel, musel vyrovnat i s užším profilem, než byl ten, který mu zbýval Va Václavském náměstí z levé i pravé strany blokády. Viz mapka ,kde černá čárka označuje blokovaný prostor, zelené čárky prostor, kterým šlo blokádu obejít a modrá čára rozsah prostoru, do kterého směřoval.

Otázka je, jestli pokojný průběh stačí, aby shromáždění neodstraňovalo demokracii. Lidové milice také před šedesáti osmi lety pochodovaly spořádaně.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-20 21:10
Nevím, co bránilo tomu, aby zároveň proběhl průvod i jeho blokáda

To nelze kvalifikovaně posoudit, pokud ze závěrečné řeči není zřejmé, ani jaká výzva byla dána, ani čím byla odůvodněna.

Lidové milice také před šedesáti osmi lety pochodovaly spořádaně.

K destrukci demokracie nedošlo ani 7 měsíců poté, co Bartošovci pochodovali, tedy analogie neplatí.
0 # Radek Mikula 2016-02-20 23:54
Výzva zněla "Odejděte!". Jejím (ne)odůvodněním se Uhl
zabývá poměrně široce:

Policie v následném vyhodnocení, které bylo provedeno jako důkaz, uvedla, že důvody byly především bezpečnostní. Tento důvod se jeví jako nevěrohodný a jako zcela nezákonný. V situaci, kdy policie zasahovala, nesdělila nikomu, že by proti němu zasahovala pro jeho vlastní bezpečnost. Nesdělila to ani Tomášovi Křemenovi a ani účastníkům shromáždění.

Vyhodnocení, které zde bylo provedeno jako důkaz, uvádí, že účastníci shromáždění, které mělo projít průvodem, počali jevit známky agresivity. Z tohoto důvodu policie proti účastníkům shromáždění méně početného, které žádnou známku agresivity nejeví, zasáhne násilím, a to tak, že jednomu z účastníků, jenž se nijak nebrání, zlomí při zásahu úderem hlavy o zem zub.

Ve Vyhodnocení bezpečnostního opatření ze dne 3. července 2015 se uvádí, že nebylo v silách policie zajistit plnou ochranu života a zdraví účastníků shromáždění Tomáše Křemena.


Ohledně odstraňování demokracie přece Čl. 23 LZPS používá vid nedokonavý, takže nevyžaduje, aby závadové jednání vedlo nežádoucímu důsledku do sedmi měsíců.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 00:15
To mi nestačí, působí to dojmem účelové desinterpretace obhakobou. Potřeboval bych authentické dokumenty.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 00:41
Já slyšel výpověď svědka, který zákrok nařídil. Sdělil, že demonstranti byli v zájmu své vlastní bezpečnosti vyzváni, aby místo opustili. Kromě toho se snažil soud přesvědčit, že na místě nebylo dost prostoru pro obejití blokády, což mapka vyvrací a také z videa je patrné, že se vše odehrávalo na Václaváku, a ne v ul. Na Můstku.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 12:47
To jsou zprávy z druhé ruky. Postup policie byl podivný, ale ne nutně protiprávní, a protože nebyl napaden u správního soudu, pouze administrativní stížností, jeví se mi argumentace obhajoby ne zcela přesvědčivou.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 19:37
Aha,... a odkdy čeští aktivisté efektivně napadají nezákonné policejní zákroky? Od ledna t.r., kdy jsem se svým známým podal správní žalobu na postup policie ze 17. listopadu. Zde ale mluvíme o červenci loňského roku.

Tam je situace taková, že "zprávy z druhé ruky" jsou bezrozporné - obžaloba ani soud v této věci argumentaci obhajoby nepopírají. Snaží se jí obejít tvrzením, že demonstrace nebyla rozpuštěna, nýbrž jaksi posunuta či odsunuta, aby nepřekážela průvodu, ale jinak mohla pokračovat.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 20:21
Posice policie je složitá; v etremním případě, např. kdyby průvod měl samopaly a policie nebyla schopna proti němu zasáhnout, by mělo opodstatnění možné oběti z cesty odklidit, ale takto drastická alternativa zřejmě nenastala. Opakuji ovšem, že bez znalosti podkladů svůj názor na tuto otázku nevyslovím.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 21:30
Obhájce se vyrovnával s tvrzením obžaloby a policie, že blokující část demonstrantů bylo nutné odklidit. Vycházet přitom musel z podkladů od policie, tedy z jejího vyhodnocení zákroku a z výpovědí svědků z řad policistů. Nedává žádný smysl, aby tyto podklady překrucoval a vymýšlel si, že policie tvrdí něco, co ve skutečnosti netvrdí. To by mu Galková hodně rychle omlátila o hlavu. On policejní tvrzení věrohodně reprodukoval a pak se snažil popřít jejich logiku, resp. zákonnost, jiný postup by nedával smysl.

Tím se dostáváme ke struktuře obhajoby, kde ve výše zmíněném nacházíme podstatu první z šesti otázek, kterými se zřejmě bude muset zabývat odvolací soud.

Byl dán zákonný důvod k odvlečení demonstrantů z místa, kde seděli?

Byl policejní zákrok prováděn přiměřeným způsobem?

Použila obžalovaná proti policistům násilí?

V případě, že použila násilí, učinila tak vědomě?

Pokud vědomě použila proti policistům násilí, spadá její jednání do rámce nutné obrany?

Měli účastníci shromáždění možnost užít právo na odpor?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 21:39
Ctě zásadu audiatur et altera pars, musel bych se seznámit i s argumenty obžaloby. Obhájce mohl některé informace záměrně potlačit, resp. neuvést.

Z tvých otázek jsou trestněprávně relevantní první tři a pátá. Nevědomé násilí je oxymoron, násilí je projevem vůle (násilně) jednající osoby. Právo na odpor demonstrantům nesvědčilo zcela evidentně.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 22:57
Pavel Uhl se snažil co nejpečlivěji pojednat všechny okolnosti případu. Myslím, že mi dáš zapravdu i po přečtení rozsudku. Pouze nereagoval na teorii, že shromáždění nemuselo být formálně rozpuštěno, protože zásah rozpuštění nepředstavoval.

Ve třetí otázce můžeme slovo násilí nahradit třeba pojmem zásah do tělesné integrity. Případně se ptát, zda obžalovaná projevila úmysl působit násilím na výkon pravomoci úřední osoby, jak to zhruba formuluje Uhl. To už by se pak vztahovalo i k prvním dvěma otázkám, tedy k legalitě policejního postupu.

Šestá otázka se možná ani neobjeví v odvolání, alespoň já si nejsem jistý, jestli bych jí uplatnil. Samozřejmě je možné, že nakonec bude odsouzen nosič šibenice, s tím, že nesplněnou povinností policie bylo proti němu zakročit. Možná, že budoucnost ukáže Bartošovu červencovou demonstraci jako předehru pokusu o státní převrat, přesto je asi právo na odpor v závěrečné řeči pojednáno s jistou dávkou extenzivního přístupu.

Článek 23 LZPS se v daném případě dá vztáhnout jednak na odmítnutí demonstrantů opustit místo blokády, jednak na jednání obžalované, za které stojí před soudem. V prvním případě, však obhajoba tvrdí, že neuposlechnutá výzva byla beztak nezákonná, z čehož vyplývá, že k jejímu odmítnutí není třeba uplatňovat právo na odpor. Pokud jde o žalovaný střet s policistou, tak tam obhajoba přesvědčivě dovozuje, že šlo o přiměřené uplatnění nutné obrany vzhledem k nezákonnost způsobu, jakým byl přítel obránkyně poután. Ani zde pak nejde o jednání, které by bylo mimo rámec práva na odpor trestným.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 22:59
Ve třetí otázce můžeme slovo násilí nahradit třeba pojmem zásah do tělesné integrity.

To tedy nemůžeme, protože trestní zákoník o něčem takovém nehovoří.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 23:12
Oprava: Když ve druhém odstavci píši o třetí otázce, mám na mysli čtvrtou.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 23:16
Nevím, jak dál znění té otázky precizovat. Myslím, že chápeš, co mám na mysli. Prostě zda bylo jejím úmyslem policistu dotekem svého těla nějak poškodit.
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 23:22
Zákonným znakem té skutkové podstaty je arci něco jiného. Nemůžeš trestní zákoník vykládat kreativně in favorem obžalované.
0 # Radek Mikula 2016-02-21 23:25
Takže otázka nakolik jednala vědomě zde nemá žádný význam?
0 # Tomáš Pecina 2016-02-21 23:37
Úmyslný trestný čin vůbec nelze spáchat "nevědomě" (ať už si pod tímto pojmem představuješ cokoli).
0 # Anonymní 2016-02-21 23:40
RM:

"Takže otázka nakolik jednala vědomě zde nemá žádný význam?"

Vy mi chcete tvrdit, že se mezi toho policajta a svého milého, hodila nevědomě? :D Připomínáte mi právní zástupce, kteří nemají na obranu klienta nic relevantního, a tak rozporují vše, co je napadne. Působí to dost komicky, když popíráte násilnost jejího jednání a také zjevný úmysl. Zatímco chápu, že k pochopení pojmů nutná obrana nebo právo na odpor, nemusíte mít dostatečné právní znalosti, k vyhodnocení toho, zda jednala vědomě a násilně, vám stačí oči.

Yossi
0 # Anonymní 2016-02-21 23:41
RM:

P.S. Jejím cílem bylo zjevně fyzickou silou zabránit policajtovi v tom, co do té doby činil (pacifikaci jejího druha) = vědomé násilí.

Yossi
0 # Tomáš Pecina 2016-02-22 01:43
Ještě vy začínejte s nevědomým násilím! :-)
0 # Anonymní 2016-02-22 09:04
TP:

Nj, jiné než vědomé násilí není, to uznávám.

Ale líbí se mi ta představa práva na odpor vždy, když policajti konají nezákonně. Zastaví mě a chtějí mi dát dle mého názoru nezákonně pokutu, tak využiji právo na odpor a ujedu jim!

Yossi
0 # Anonymní 2016-02-19 03:55
Ono je to v pod state humorné a tráví komické: kdyz policie a stát zasahuje proti tzv " neonacistů" za údajně skutky jako vylepeni samolepky, tak slečna Krejčová a její ideoví vůdci jako rodina úhlu sílí blahem, kdyz pak dostane u soudu za očividně napadeni policisty zcela nepřiměřeně maly trest 1 měsíce podmíněně , tak se najednou rozčiluje ... Jo vážení, vase destrukce právního státu a jeho idea jako vykonavatele revoluce nekdy Holt dopadne i na vas a dobre vam tak!!!
0 # Anonymní 2016-02-19 11:34
Policista jistě po tak brutálním útoku na veřejného činitele plakal.Škoda že kolegové uvedli jen bolestivou grimasu,to že si policisté pamatují jen co se jim hodí do krámu je folklor dosti trapný.
0 # Anonymní 2016-02-20 10:49
Mně na tom přijde nejzábavnější, jak lidé, mající pravděpodobně nulovou zkušenost s fyzickými konflikty, zasvěceně diskutují o tom, co je ještě násilí a co ne, ev. co měli nebo mohli policajti udělat.

Připomíná mi to debatu paniců o tom, kolik cm penisu musí být v pochvě, aby to byl pohlavní styk.

Bylo by velmi vhodné, aby podobní debatéři absolvovali několik měsíců tréninku v nějakém kontaktním sportu, aby získali zkušenost, co je reálné a co ne; a jak takové strkanice vypadají 'zevnitř' a nejen v televizi nebo na videu na internetu.
0 # Guy Peters 2016-02-20 14:58
Zkuste se smířit s tím, že k tomu, abychom věděli, co je vražda, nemusíme nikoho zavraždit.
0 # Anonymní 2016-02-22 12:40
Jediná polehčující okolnost pro ty zasahující policisty spočívala v tom, že té slečně neklekli na krk. Jinak sloužili a chránili do roztrhání těla. :-)

Richard
0 # Anonymní 2016-04-17 15:46
Ústavní právo na odpor je v tomhle kontextu i podle mého skromného soudu irelevantní - takhle prostě odstranění podstatných náležitostí demokratického právního řádu nevypadá.
Na druhou stranu mám ovšem jednání paní Krejčové za nejen legitimní, ale i legální, a to v režimu krajní nouze.
Orr
Zásah policie proti jejímu příteli byl veden jednak z protiprávního důvodu (sama účast na protidemonstraci, byť neohlášené, či symbolické, obejitelné "blokády" v rozporu se zákonem není), jednak nepřiměřenou silou (vyrazit zub člověku kladoucímu pasivní odpor je nepřiměřené vždy).
Chápu, že pan Backa jistě obratem vytáhne judikaturu Ústavního soudu věci shora diskutujícího pana Mikuly (pasáž Světozor), že nejdřív se máte nechat bez odporu zastřelit a pak si teprve stěžovat. Pokud někdo takový právní názor sdílí, jakáž pomoc... :(
0 # Radek Mikula 2016-04-18 00:45
S jistým zármutkem přiznávám, že ani já sám nepovažuji argumentační linii založenou na čl. 23 Listiny za nejsilnější prvek obhajoby. Bylo to ovšem teprve podruhé, kdy jsem se s ní u soudního jednání setkal. Zatímco v prvém případě šlo o jednu z kauz Jiřího Fialy, kde nebyla příliš podrobně rozvedena, zde se P. Uhl poctivě snažil o přesvědčivé podložení své teze, že v případě Kateřiny Krejčové podmínky pro uplatnění práva na odpor skutečně vznikly. Mrzelo mě proto, že se ostatní diskutující odmítali jeho myšlenkami konkrétněji a podrobněji zabývat.

Nerozumím odkazu na rozhodnutí ÚS, o kterém píšete. V pasáži Světozor, kde jsem musel jednoho strážníka udeřit pěstí do zubů, se odehrála potyčka, která skončila pravomocným odsouzením několika aktivistů. Já byl potrestán pouze nepravomocně, ve druhém stupni se soud uvolil vzít zřetel na to, kdo byl útočníkem, a kdo se bránil. S pomocí Tomáše Peciny jsem tedy byl obžaloby zproštěn a na další instance se obracet nemusel. Zda tak učinili méně šťastní kolegové, by si možná vzpomněl zmíněný T. Pecina, který i jim pomáhal s obhajobou.
0 # Anonymní 2016-04-18 11:39
ad orr

Krajní nouze to taky nebyla. Schejbal zcela zjevně páchal přestupek dle zák. shromažďovacího a jednal tedy protiprávně. Zák. shromažďovací nezná nic takového, že přestupek nepácháte, když ohlášené shromáždění omezujete jen trochu a nikoli zcela. Plus nerespektoval výzvu orgánu (argument se zastřelením je fakt hodně slabý slaměný panák).

Rovněž nevím, odkud berete jistotu, že ulomení zubu bylo vzhledem k "pasivnímu" odporu nepřiměřené. Navíc ani není lékařsky nikde doloženo, co přesně se mu stalo.

Yossi
0 # Radek Mikula 2016-04-18 22:41
Vy mi chcete tvrdit, že se mezi toho policajta a svého milého, hodila nevědomě? (...) Působí to dost komicky, když popíráte násilnost jejího jednání a také zjevný úmysl.

Rovněž nevím, odkud berete jistotu, že ulomení zubu bylo vzhledem k "pasivnímu" odporu nepřiměřené.

Takže někdo (křehká dívka) se "hodí" mezi svého přítele a dvě prasata (Filipa Dleska a Martina Kloubka), kteří na něm bez důvodu klečí a týrají ho. Děvče přitom ztratí rovnováhu a pravačkou se na několik vteřin dotkne ramene a zad prvně zmíněného dobytka. Z videozáznamu je zřejmé, že tam chybí jakýkoli náznak snahy mu tím ublížit. Vám to však připadá evidentně násilné.

Vedle toho aktivista, kterého ani sami policisté neměli tu drzost obvinit z aktivního odporu (po jehož uplatnění by, mimochodem, sám jistě skončil před soudem) je povalen na zem, spoután, zakleknut s obličejem přiraženým k dlažbě kolenem Kloubka, až přijde o kus zubu. Zde se podivujete, jak takový profesionální zákrok může někomu připadat nepřiměřený.

Pak nepřekvapí, když přehlédnete, že Schejbal a další projevovali svůj názor na místě a v době, kdy to měli ohlášené a v počtu, který uprostřed Václavského náměstí mohl odpůrce omezovat pouze symbolicky, takže policejní opatření mělo spočívat jen v oddělení obou skupin. V logice věci potom je i to, že nedokážete nahlédnout fakt, že Schejbal by i v případě, kdy by skutečně zákon porušil měl právo na způsob zákroku odpovídající tomu, že se nijak nebránil. Pokud ovšem byl tak brutálně nepřiměřený, pak se otevíral prostor pro nutnou obranu nezávisle na tom, zda a jak se postižený předtím prohřešil.

Láska zaslepuje. Smutné je, když se projevuje odpudivou deviací jako je fízlofilie. Tak doufejme, že jste jen profesně zatížen.
0 # Anonymní 2016-04-19 11:50
RM:

Myslím si, že je zjevné, kdo je tu zaslepen emocemi a osobní záští, místo toho, aby argumentoval věcně.

Yossi
0 # Anonymní 2016-04-27 15:53
Nu, bude to zítra, případně později na NS resp.ÚS, zajímavé.To bude muset bejt hodně silnej hadr, co si Spravedlnost nasadí, aby neviděla zjevně zálibné pohupování policisty na krku zcela pasivního a spoutaného Schejbala. A fungl nový špunty do uší, aby neslyšela jeho označení za sanitární keramiku, což svědčí o osobní, nejméně od předchozího dne trvající antipatii...Skoro bych tipnul na upuštění od potrestání. Nu a pak, jak už to chodí, ti samí nadřízený pokrejvači milýho vachmajstra naopak v klidu spláchnou do kanálu. Přesně tak to bylo v roce 1989. Chacha, jeden tejden sem eště dostal vodněkaď z okrsku VB obvinění, další předvolání jako svědek proti nim...Srab Bečvář se tehdy dokonce zastřelil, když mu to došlo.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)