DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 24. prosince 2015

Bartoš a Zemánek stíháni za Polnou

O Vánocích si lidé nadělují dárky, a jeden takový dostali i politici Adam B. Bartoš a Ladislav Zemánek, které jihlavská policie začala iniciativně stíhat za akci v Polné, davájíc jim tak vynikající tribunu k dalšímu zviditelnění (kvalitu usnesení omluvte, lepší k disposici nemáme). I policista by prý sám věděl, ale raději dal sprostým podezřelým znalce – jímž byl, podle v usnesení citované formulace, pravděpodobně Josef Zouhar – a ten text umístěný v lese seznal závadovým a schopným naši křehkou demokracii úplně vyvrátit z kořenů.

Výslech znalce bude zajisté právnickou lahůdkou:

– A pane znalče, co vy si představujete pod řešením židovské otázky?

– V tom textu se mluví o konečném řešení? Kde, prosím? Můžete tam to slůvko soudu zatrhnout? Děkuji!

– Aha, takže Hitler a Heydrich chtěli židovskou otázku vyřešit nikoli konečně, ale uspokojivě. Tedy Endlösung znamená vlastně uspokojivé řešení, mám pravdu?

Neméně rozkošné bude pak dokazování, která fysická osoba text a fotografii na stranický web umístila.

Na tuhle frašku se do Jihlavy určitě zajedu podívat, jen je škoda, že se akce nekoná jako řádné divadelní představení večer: doprovodné exkurse na jihlavský hřbitov a do Polné tak organisátoři zájezdů budou muset zařadit po hlavní atrakci, což bude poněkud antiklimaktické.

neděle 20. prosince 2015

I ve vazbě musí poslanec representovat

O kause náhrad vazebně stíhaného poslance Davida Ratha jsme krátce psali zde, a soud, jak se zdá, zaujal stejný názor jako my. Kde se stala chyba a proč je výsledkem aplikace práva stav takto frapantně absurdní? Důvodem je obecná úroveň české legislativy, která se vyžívá v minuciosních detailech a třístých osmdesátých novelách měnících jedno písmeno ve znění po novele třísté sedmdesáté deváté, avšak důležité věci v zákonech chybějí: v daném případě tedy např. ustanovení, že náhrada nepřísluší tomu, kdo ji v určitém období zjevně nemůže využívat; není-li takového ustanovení, bude poslanci ve vězení příslušet nejen náhrada za representaci, ale např. i za používání osobního automobilu k cestám do zaměstnání.

úterý 15. prosince 2015

Z kroniky Popleteného Újezdu

Vzpomíná si ještě někdo z mých čtenářů na kausu přestupku, jehož se měl dopustit příliš iniciativní občan Martin K. tím, že v Pleteném Újezdu na vlastní náklady instaloval plechové schránky na psí exkrementy?

Já tedy už dávno ne, avšak Krajský úřad Středočeského kraje nelenil a po pouhém půlpátém roce o podaném odvolání rozhodl. Blahopřejeme a udělujeme příslušnému úředníkovi mimořádné ocenění tohoto blogu Slimák měsíce, spojené s právem nosit hlemýždí tykadla ve tvaru paragrafů (ne, pouze žertuji, žádnou cenu jsem mu neudělil – je třeba dbát, aby si ocenění mého blogu uchovala svou výjimečnost).

pondělí 14. prosince 2015

Power do druhého kola

Budete-li mít zítra ráno čas a chuť, nenechte si ujít justiční frašku, která se odehraje u Krajského soudu v Brně ve věci závadového zpěvu, policejní operace Power. Jak je běžně v politických případech, senát nebyl vybrán náhodně: je jím dvěma exkomunisty obsazený devátý trestní senát vedený soudružkou soudkyní Danou Kancírovou. Ta je jistě myšlenkou, že by si každý mohl zpívat, co ho napadne, hluboce pobouřena.

Čest práci! Výsledek odvolání je určen, pokračování u Nejvyššího soudu.

středa 9. prosince 2015

V pátek na další díl justiční ságy Pechanec

V pátek pokračuje u Krajského soudu v Hradci Králové veřejné zasedání ve věci návrhu na obnovu řízení Vlastimila Pechance (jednací síň č. 50, začátek od 8.30 hod.). Kriminalistický ústav Praha (KÚP) měl doplnit podklady, na jejichž základě ke svým zjištěním dospěl, což však neučinil a v arogantním přípisu soudu sdělil, že on se nikdy nemýlí a nemusí své postupy nikomu vysvětlovat.

V pátek bude vyslechnut obhajobou přibraný znalec Daniel Vaněk, jenž je arci jiného názoru a na rozdíl od KÚPu dokáže zajistit takové laboratorní zkoumání nože, jímž byl Otto Absolon zavražděn, které by mělo vést k definitivní identifikaci osoby, jíž nůž patřil a která se tedy s velkou pravděpodobností vraždy dopustila. Že touto osobou nebyl Pechanec, jemuž ostatně svědčí i negativní výsledek pachové zkoušky, již víme, ale soud by se měl snažit skutečného vraha najít – tedy pokud to není tak, jak některé indicie naznačují, že soud tuto osobu od počátku znal a Pechance poslal do vězení čistě z utilitárních důvodů, resp. na politickou objednávku.

Aktualisováno.
Návrh na obnovu řízení byl zamítnut: soud se přece nikdy nemýlí a fakt absence DNA odsouzeného na vražedné zbrani nic neznamená. Řízení bude tedy pokračovat u Vrchního soudu v Praze, který bude nyní projednávat stížnost odsouzeného.

Aktualisováno.
Zvukový záznam ústního odůvodnění.

Argumentace předsedy senátu je věcně neudržitelná. Nový důkaz především značně posiluje pochybnosti o vině odsouzeného: na noži, který se s vysokou mírou pravděpodobnosti jeví být vražednou zbraní (a to se v původním řízení nevědělo), nebyla ani pachová stopa odsouzeného, ani se tam nenašel jeho biologický materiál, a to samo o sobě dostačuje pro nové posouzení důkazní situace.

Obhajoba přitom závěry Kriminalistického ústavu Praha nezpochybňuje, jen prokázala, prostřednictvím vlastního znalce, jemuž soud nůž k analyse neposkytl – a je arci komické, když teď tvrdí, že znalec k noži kdykoli mohl –, že provedená analysa neodpovídala současným možnostem a z nože by se dalo zjistit daleko víc. Optimálně např. i barvu očí a vlasů toho, jemuž nůž patřil.

A konečně, úspěch návrhu na obnovu řízení nevyžaduje, aby nový důkaz sám o sobě svědčil pro jiné rozhodnutí o vině nebo trestu, ale postačuje, aby takový závěr bylo možno učinit z celého komplexu doplněných důkazů, tedy i ve spojení s důkazy stávajícími, v původním řízení provedenými. Závěr, že Pechanec je vrah, protože ho svědci poznali, přestože jeho vzhled i oblečení popsali zcela odlišně od reality, a na vražedné zbrani nebyla jeho pachová stopa ani biologický materiál, to vyžaduje kognitivní poruchu v dosti pokročilém stupni.

Branky, body, úplatky aneb Dobří holubi se vracejí

V naší nepravidelné rubrice Branky, body, úplatky se dnes podíváme do Jablonce nad Nisou, města, kde mají prvoligový fotbalový klub s téměř nejnižšími domácími návštěvami (po Dukle Praha, jež sklízí trpké ovoce někdejšího lampasáckého klubu) a majitelem, jenž je zároveň předsedou fotbalové asociace.

Miroslava Peltu, alias Cinklý jaro, známe z předchozího dílu naší rubriky, a víme i to, že jeho obliba mezi fanoušky se projevuje na každém zápase ligy skandováním Pelta ven!, v němž se dojemně spojí hlasy fandů domácích i hostí. Nepřekvapí, že cinklý podzim měli letos i v Jablonci. Serie podivných pokutových kopů ve prospěch Peltova klubu, v jednom případě dokonce v počtu dvou kusů na zápas, to je danost, s níž musí každý soupeř počítat.

Ale ani to letos nepomohlo, klub před zimní přestávkou skončil v hloubi tabulky. Pelta tedy sáhl po nejsilnější zbrani a angažoval Ivana Horníka; ano, právě toho Ivánka, na jehož  účet se bavili návštěvníci Čtvrtníčkova a Lábusova představení Ivánku, kamaráde, a který od soudu odešel s podmínkou a desetiletým zákazem činnosti.

Podotýkám, že v každé slušné zemi by byl druhý trest nadbytečný, žádný klub by člověka s takovou minulostí nezaměstnal, protože by věděl, že rázem přijde o všechny sponsory: nikdo příčetný nebude chtít být spojován s osobou, kterou soud, byť podmíněně, poslal do vězení za korupci. Ne tak v některých afrických zemích a v České republice: tam je korupce cosi jako gentlemanský delikt a odsouzení za ni drobná provozní nehoda. Trest byl vykonán, zapomeňte.

Tedy se těšme, co spolu ti dva předvedou a jakému novému kulturnímu počinu dají vzniknout.

Sportu zdar a korupci zvlášť, vážení přátelé televisní kopané!

pondělí 7. prosince 2015

Ransdorf

Vida, další, kdo naletěl nigerijskému scamu, říkal jsem si nad zprávou, že europoslance Miloslava Ransdorfa ve Švýcarsku zadrželi při pokusu vybrat na falešné dokumenty 350 milionů euro. Jakkoli jedni mají incident za splnění svých vlhkých snů ohledně zákazu KSČM (konečně se prokáže, že je její činnost financována z Ruska – tůdle nudle, přátelé!), druzí se poslanci toliko hlasitě smějí a třetí zase naléhají, aby onen spěšně opustil svou lukrativní sesel, jisto je v této věci jediné, totiž neexistence zmíněné částky, již od pohledu se vymykající čemukoliv, s čím by řadový europoslanec mohl přijít takříkajíc fysicky do styku: poslanec, i ten evropský, je pouhý dělník moci, nikoli její držitel.

Lze očekávat, že Švýcaři vyšetřování uzavřou s tím, že se Ransdorf stal obětí podvodu a sám nic nelegálního neplánoval, tedy nebude nutné řešit otázku jeho vydání k trestnímu stíhání. Což je arci škoda, protože efektivita švýcarských orgánů činných v trestním řízení ve srovnání s českými břídily Ištvanem, Šlachtou a jejich maškarním doprovodem se má přibližně jako concorde ku vlaštovce z papíru. Tak snad příště.

Aktualisováno.
Z rozhovoru, který dnes Ransdorf poskytl Právu:
Takže vy pořád věříte tomu, že pan Huněk [několikanásobně trestaný recidivista-podvodník–pozn. T.P.] účet s 350 milióny eur ve Švýcarsku má?

Ano, samozřejmě, to vím. Nejenže si to myslím, ale já to vím.
Co dodat… O některých lidech říkám, že jsou klinicky blbí, což se jeví býti i zde plně pertinentním hodnocením podvedencových mentálních disposic.

Provokatéři aneb Fénix na dietě

Foto: Asociace Alerta
Že o policejní operaci Fénix máme od počátku značné pochybnosti a policejní versi přijímáme se skepsí hlubší než Macocha (pro pragocentristy: než Modřanská rokle), je pravidelným čtenářům tohoto blogu známo. Nepřekvapil nás proto rozhovor s jedním z propuštěných ohňostrůjců ve stadiu přípravy v Deníku Referendum.

Ano, právě tak to mohlo být: že, nemoha splnit náročné požadavky nadřízených, uchyluje se nejeden policejní operativec k aktivní provokaci trestné činnosti, víme už z Haška, a stejně dobře je známo, že tímto způsobem pracovala po komunistickém putschi Státní bezpečnost – odlišit skutečného odbojáře od falešného bylo nesnadné, a jestliže jste se v odhadu zmýlili, mohli jste způsobit sobě i druhým neštěstí, tak jako ho způsobil Milan Kundera.

Avšak neméně je nám známo, že již od konce padesátých let se případy vyprovokované trestné činnosti revidovaly a lidé, kteří byli na základě provokace odsouzeni k dlouholetým trestům, byli nejprve propouštěni a poté, v šedesátých letech, nejvyšším soudem rehabilitováni (na ukázku jeden takový spis).

Jak to dopadne dnes, je arci otázka, právní řád učinil od 50. let velký krok kupředu a je docela možné, že provokace bude shledána přípustnou methodou boje proti extremismu.