DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 27. února 2015

Náhrada za Hitlera

Obvinění dnes požádali ministerstvo spravedlnosti o náhradu nákladů obhajoby – bratru 430 tisíc – a o cca sedmimilionovou náhradu nemajetkové újmy, která jim byla nedůvodným stíháním způsobena.

Tisková zpráva.

čtvrtek 26. února 2015

Mikina

Nový vývoj zaznamenal i případ závadového trička se slovanským symbolem. Teplický státní zástupce Pavel Norek podal obžalobu, v níž víceméně jen převyprávěl Zouharův diletantský posudek. Z toho důvodu ji vystavovat nebudeme, nestojí to za tu práci s anonymisací. Avšak jednu pasáž přesto ocitujeme, protože připravit své čtenáře o tento plod ducha teplického jurisprudenta by bylo kruté:
K subjektivní stránce je třeba uvést, že z hlediska působení obviněného je zjevné, že si byl vědom významu symboliky na svém tričku. Jeho úmysl je dále projeven tím, že obviněný byl oděn do mikiny, kterou měl rozepnutou takovým způsobem, aby uvedený symbol na tričku byl jasně viditelný, a na druhou stranu mikina sloužila zároveň ke snadnému zakrytí této symboliky v případě potřeby.
Alternativní vysvětlení, totiž že obviněný si mikinu oblékl, neboť mu byla zima, proti této brilantní konstrukci přirozeně nemůže obstát.

Únorového Osla jsme si vyplýtvali, proto se P. Norek za tuto hluboce logickou a zločincovy temné rejdy nelítostně rozkrývající inferenci bude muset spokojit s náhradním oceněním ad hoc, s rudou stužkou prokurátora Vyšinského. Blahopřejeme!

středa 25. února 2015

Úklid Ústí

Ústí nad Labem je zvláštní město: představitelé samosprávy se tam rutinně fackují s herci a když druze jmenovaný zveřejní na Facebooku (IMHO celkem nevkusný) vtip, hned je z toho trestní stíhání. Víra, že stíhání verbálních deliktů učiní z této země šťastnější místo k životu, jeví se být tristně nevykořenitelnou.

Občane, trhni si nohou (a ty, Ústavní soude, taky)

Není to náš případ a nevíme proto, které trojoslí u Městského soudu v Praze se toho dopustilo, avšak potvrdit rozsudek soudu I. stupně ohledně poškozeného, jemuž byl rok neoprávněně zadržován řidičský průkaz, že soud neshledal důvod pro přiznání peněžité náhrady žalobci, samotné konstatování, že právo žalobce bylo porušeno, je dostačující. Žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí nemohl používat k cestě do zaměstnání osobní automobil, tato skutečnost nepředstavuje zásah do práv žalobce, neboť jde toliko o výsadu, kterou žalobci umožňuje jeho majetková situace, jak o tom píše David Záhumenský, máme za v krajní míře pobuřující.

Možnost užívat osobní automobil se tak opět stává nenárokovou buržoasní výsadou, za niž musí být každý státu vděčen a pokud je o ni nezákonně připraven, postačí, že to stát milostivě připustí. Logice, zdravému rozumu i Ústavnímu soudu, který nedávno judikoval přesně opačně, navzdory.

Aktualisováno.
Přispěním právního zástupce nepoškozeného můžeme zveřejnit rozsudky obvodního i městského soudu. Z posledně jmenovaného, vydaného senátem vedeným soudružkou soudkyní Jiřinou Jislovou, ocitujme: Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě bagatelizovat, když dle ust. § 31a odst. 2 OdpŠk v případě jednotlivých forem odškodnění přichází do úvahy na prvním místě. Tesat! Anebo aspoň vkusnou formou vpravit do hlavičkového papíru používaného orgány veřejné moci, jež jsou zpravidla téhož názoru: pokud pochybí občan, je třeba přísně jej potrestat, pokud stát, postačí konstatování.

pondělí 23. února 2015

Štrougal

Na další vynikající úspěch má zaděláno česká policie: po uvěznění nedávno zemřelé rudé prokurátorky Ludmily se jí po ani ne 26 letech podařilo vypátrat, kdo byl ministrem vnitra v době, kdy na hranicích se Západním Německem a Rakouskem zabíjely narušitele dráty, do nichž bylo přivedeno vysoké napětí, a dokonce se nyní zjistilo, kde se tato osoba po celou dobu před spravedlností skrývá: totiž na své chatě v Jizerských horách. Blahopřejeme; Mossad i se svým únosem Adolfa Eichmanna musí před takovou rychlostí a efektivitou zblednout závistí.

Ovšem pozor, ještě není vyhráno: jak píše Blesk, klíčovým důkazem má být posudek z oboru elektrotechniky, který má doložit, že dráty, kterými komunisté obehnali zemi na začátku padesátých let, porušovaly i tehdejší předpisy. Takže pokud si komunisté k provozování svého vraždícího zařízení vydali právní předpis, řekněme vyhlášku ministerstva vnitra, vše je v nejlepším pořádku a Lubomír Štrougal vyjde z procesu nevinen.

Chybička se vloudila

Vzpomínáte si na věčné litanie poslance Daniela Korteho, že orgány činné v trestním řízení neposkytují postiženým osobám informace o ukončených odposleších, vymlouvajíce se tu na to, tu na ono? Věru, neposkytují. Příkladmo o odposlechu svého serveru nařízeném v létě 2011 jsem nebyl dodnes notifikován, pravděpodobně proto, že jsem jej provozoval jako součást organisované zločinecké skupiny a/nebo že moje trestná činnost na něm páchaná pokračuje.

Občas se arci vloudí chybka a Lukáši Beerovi bylo sděleno, že jeho server byl od dubna 2013 odposloucháván. Což otevírá prostor pro zajímavé právní možnosti. Jako první krok nyní sprostý nevinný požádá o nahlédnutí do odposlechového spisu a pokud mu soud nevyhoví, bude mít nabito na zajímavou ústavní stížnost.

Aktualisováno.
Vedlejším produktem je zatím zjištění, že KSZ si vyžádalo od soudu spis a zvažuje dovolání. Nejvyšší soud je ta nejkomunističtější instituce v celé české justici a pro soudruha prokurátora Vagaie může theoreticky nalézt pochopení, ale spíše bych to neočekával: rozhodnutí městského soudu respektuje judikaturu Nejvyššího soudu a ten by musel svou rozhodovací praxi obrátit o 180 stupňů, což je těžko myslitelné i s úvahou nových okolnosti zostřeného boje proti pravicovým extremistům (v širším slova smyslu, tedy proti každému, kdo není z výdobytků této postkomunistické hry na demokracii a imitace právního státu dostatečně nadšen).

sobota 21. února 2015

Laura a její policajti

Tak učebnicový příklad zneužití pravomocí, jímž se navíc policie ještě pochlubí v mediích, se tedy nevidí.

Pornoherečka vystupující pod uměleckým jménem Laura Crystal řídila pod vlivem drog a bez platného řidičského oprávnění, resp. se zákazem řízení. Přesto, milí policisté, nejste oprávněni ani poskytovat mediím video z jejího zadržení, ani jí poutat ruce za zády. Zákon o policií praví jednoznačně, že pouta lze přiložit, pouze je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Nikoli z důvodů jiných, notabilně k ukojení ega nějakého zakomplexovaného blba v uniformě.

pátek 20. února 2015

Šikanosní zajištění peněz na účtu vydavatelů Hitlerových projevů skončilo

Dnes uvolnila banka osmimilionovou blokaci na účtu společnosti guidemedia, nařízenou policií v souvislosti s vydáním knihy projevů Adolfa Hitlera. Nezákonný zásah tak trval 1 rok, 5 měsíců a 11 dnů.

Připomeňme si při této příležitosti, kdo je pod příslušným usnesením podepsán: policejní komisař Michal Spáčil a státní zástupce Jan Petrásek. Oba mohli a měli vědět, že trestní stíhání je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, avšak za jejich chybu zaplatí někdo jiný, daňový poplatník.

Společnost guidemedia se bude po státu domáhat, vedle zhruba sedmdesátitisícových nákladů obhajoby, náhrady újmy ve výši pět milionů korun, což je částka zcela přiměřená s ohledem na to, že odnětím finančních prostředků byla po dobu půldruhého roku efektivně zbavena možnosti podnikat a její samotné finanční přežití lze za těchto okolností hodnotit jako malý zázrak.

Povolání snů: policejní programátor aneb Když pracuje skutečný profesionál

Turingův stroj z Lega
(zdroj: Wikipedie)
V kause Prozradím za devět tisíc bylo doručeno rozhodnutí o mé stížnosti, v kterémžto mi ministerstvo vnitra vysvětlilo, že zjistit mnou požadované informace si skutečně vyžádalo nebývalé úsilí, žádné dva dotazy SQL, nýbrž vzhledem k tomu, že v systému prý existují duplicity, celých 771 řádků zdrojového kodu.

Kdybych za ty peníze dostal i příslušný program, neváhám s úhradou ani minutu, byl by to musejní exponát ve fondu Humor v programování, na němž by se celé generace programátorů mohly učit, jak udělat jednoduchou věc složitě. Za pouhou informaci o velikosti Národní database DNA se mi arci tento výdaj jeví příliš vysokým, a proto zřejmě nezbude než podat další správní žalobu.

Další možností je uspořádat mezi čtenáři finanční sbírku: kdyby dal každý pět set korun, stačilo by devatenáct dobrovolníků a informaci bychom se dozvěděli.

středa 18. února 2015

Usnesení odvolacího soudu v kause Hitlerovy projevy

Dnes bylo doručeno usnesení Krajského soudu v Brně ve věci vydání knihy Hitlerových projevů. Odvolací soud přisvědčil názoru obhajoby, že pokud by chtěl hodnotit důkazy jinak než soud I. stupně, jak po něm požadoval odvolatel, musel by je sám provést, a to zjevně neměl s ohledem na rozsah čtení z Hitlera, uskutečněného městským soudem, v úmyslu. Taktika obhajoby nechat co nejvíc textu soudem přečíst se tedy ukázala účinnou.

Denunciačními psaníčky Šlachta boys se krajský soud vůbec nezabýval.

úterý 17. února 2015

Trestní stíhání pěti členek RWU pravomocně zastaveno

Jak již avisováno, Městský soud v Praze zamítl stížnost státního zástupce Richarda Houdka proti usnesení o zastavení trestního stíhání pěti z jedenácti zbývajících pravicových extremistek, členek někdejšího dortovo-stavebnicového spikleneckého centra Resistance Women Unity.

Ze solidarity s pěti zbývajícími militantkami však šampaňské ještě nerozlíváme a vyčkáme, až bude ukončen i jejich proces, spokojivše se se zlomyslnou poznámkou, že pokud bude tento rok pokračovat tak dobře, jako začal, nezbude na jeho konci z představ Pravdy a Lásky o tom, jak její nepřátelé a nevyznavači skončí za své názory ve vězení, nic než žalostné trosky, a zároveň se již velmi těšíce na zlobné výlevy protagonistů jediného správného světonázoru níže v komentářích.

Konexe opět blokuje

Někteří lidé jsou nepoučitelní: po fiasku, které Miroslav Brož a Ivana Čonková sklidili u Nejvyššího správního soudu, by jeden očekával určitou sebereflexi. Nikoli, když to nevyšlo v Duchcově, zkoušejí to v Praze, kde si reservovali místo před muslimskou modlitebnou po dobu šesti měsíců, den co den od osmi ráno do deseti večer. Komu není rady, tomu není pomoci…

Aktualisováno.
Magistrát, u vědomí judikátu NSS, ovšem Českým lvům akci nezakázal. K dokonalosti už tedy chybí jen pokuta Brožovi za každý den neoprávněného blokování.

pondělí 16. února 2015

Soudkyně Veberová kreativní aneb Proč by bývalí komunisté neměli soudit, důvod tří stý šedesátý sedmý

Kausa únorového Osla má pokračování. Soudkyně Hana Veberová, plně si vědoma, že poplatek zaplacený v den, kdy bylo usnesení o zastavení řízení žalobci oznámeno, je zaplacen včas, zastříhala oslíma ušima a vymyslela ad hoc konstrukci (lex Pecina), že v tomto případě k zaplacení nedošlo podáním kolků na poště, nýbrž až dnem, kdy zásilka dorazila na podatelnu soudu. Logika 0 %, opora v platném právu 0 %, míra nenávisti k žalobci 100 %.

Otázkou je, co dál: podat kasační stížnost proti usnesení o vrácení soudního poplatku, proti usnesení o zastavení řízení, proti oběma, anebo snad raději přímo ústavní stížnost?

Akutalisováno.
Prozatím ústavní stížnost.

neděle 15. února 2015

Poděkování aneb Koutek slávy

Ještě jedna milá povinnost nás čeká v souvislosti s pravomocným skončením trestního stíhání ve věci Hitlerových projevů: poděkovat oznamovatelům. A protože náš moudrý, v Plzni vystudovaný zákonodárce, jmenovitě poslanec JUDr. Marek Benda, při formulaci náhubkového zákona na oznamovatele jaksi zapomněl, zakázav zveřejňovat identitu toliko obviněného, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka (§ 8a odst. 1 a § 8b odst. 1 TrŘ), můžeme jim poděkovat jmenovitě.

Jsou jimi:
  1. Mgr. Klára Kalibová ze společnosti In IUSTITIA, o. p. s.
  2. Mgr. Jan Kravčík z odboru veřejné správy a e-governmentu ministerstva vnitra, jan.kravcik@mvcr.cz
  3. Anonymní oznamovatel, který udal toliko e-mail: fanae@seznam.cz
Díky vám, stateční, bdělí občané! Na takových jako vy stojí každý totalitní režim.

Aby oznamovatelé nepřišli zkrátka ani po stránce hmotného ocenění, udělujeme jim tímto příležitostné vyznamenání tohoto blogu za projevy mimořádné občanské statečnosti, nazvané podle jejich slavného předchůdce: Cenu Rudolfa Mrvy. Gratulujeme; odměnu ve formě intarsiemi zdobené dřevěné kasety obsahující 25 gramů hnoje si šťastní laureáti mohou vyzvednout v redakci.

pátek 13. února 2015

Ministerstvo vnitra vyhovělo mému odvolání

Napětí téměř erotické dostává spor o obsah interního pokynu policejního presidenta k zacházení s osobními údaji sprostých podezřelých. Jsme napjati zhruba stejně, jako když před sto lety dáma na filmovém plátně poodhalila nožku či vystavila kameře dalších pět milimetrů pokožky v oblasti ramene, pročež pánové v publiku propadali davovému šílenství.

Šílenství prozatím nepropadáme, ale na nová odhalení, jichž se nám dostane poté, co ministerstvo zrušilo rozhodnutí policejního presidia o částečném odmítnutí naší žádosti, se rozhodně těšíme.

středa 11. února 2015

Rozhodnutí o spálené vlajce EU

Dorazilo usnesení ve věci spálení vlajky Evropské unie: stručné, neambiciosní, nicméně funkční. Uvidíme, co na to, v případě, že státní zástupkyně Zdenka Galková podá stížnost, Městský soud v Praze, a zda se bude pouštět do větších akcí přestupkový orgán. Měl-li by takový úmysl, dostane se věc k soudu s argumentem prekluse. Vtip je totiž v tom, že podle současného znění přestupkového zákona se preklusivní lhůta staví po dobu trestního řízení (§ 20 odst. 2), avšak příslušná novela trpí vadou legislativní procedury: do Senátu bylo předloženo jiné znění zákona, než které schválila poslanecká sněmovna.

úterý 10. února 2015

Kdo se bojí Vlastimila Pechance II

Když jsem vloni v září psal první takto pojmenovaný článek, mohl jsem hned tušit, že otevírám nový seriál…

Jak víme, Krajský soud v Hradci Králové se ihned poté, co byla do spisu založena nová plná moc, pokusil nůž, který může být rozhodujícím důkazem o nevině Vlastimila Pechance, zničit. To mu Vrchní soud v Praze zatrhl, ale předseda senátu Luboš Sovák (který nejspíš velmi dobře ví, že jeho senát odsoudil nevinného) se nevzdal a vymyslel trestněprávní Hlavu XXII: zpracovat znalecký posudek, který by byl novým důkazem pro účely obnovy řízení, je možné až poté, co bude tento návrh podán. Návod k otevření najdete uvnitř.

Co tedy dělat, návrh na obnovu Pechancova procesu podáváme.

neděle 8. února 2015

Ze společenské rubriky

Včera  v odpoledních hodinách se v luxusní restauraci v Praze uskutečnila oslava vítězství v kause Hitlerových projevů. Jak to při podobných příležitostech bývá, stoly se pod jídlem a pitím prohýbaly a šampaňské teklo proudem.

Minutou ticha jsme uctili památku Jana Petráska, který v této kause zaznamenal povážlivé jubileum: z deseti mých klientů, které obžaloval, padl desetkrát zprošťující rozsudek, takže na ukazateli skore svítí průběžný stav Petrásek–Pecina 0:10.

pátek 6. února 2015

Cena Osel měsíce února udělena

Bohyně spravedlnosti Iustitia jest mi svědkyní, že si o českých soudcích nemyslím nic dobrého, ba byl jsem mnohými slyšen, an se o těchto vyjadřuji v krajní míře pohrdlivě ve formulacích jako Ten je tak blbej, že by moh' od minuty dělat soudce, případně O takovém nesmyslu přesvědčíte leda tak českého soudce. Arciž, ač pozoruji výjimky, ani sami řečení mi to neulehčují.

Stalo se u Městského soudu v Praze. Nemoha se domoci informací ani podáním stížnosti podle § 16a InfZ, podal jsem správní žalobu proti nečinnosti, kterou jsem po několika dnech vzal zpět, protože stížnostní orgán se zpožděním (zaviněným tím, že mu povinný subjekt předložil spis pozdě) zareagoval a ingerence soudu se tak stala zbytečnou.

Další dva týdny se nedělo nic, poté mne Městský soud v Praze, soudkyní soudružkou Hanou Veberovou, vyzval k zaplacení dvoutisícového soudního poplatku. Odpověděl jsem, zdvořile, že žaloba byla vzata zpět, což soudu zřejmě ušlo (mohlo se to klidně stát, v podatelně mohli zpětvzetí zařadit k nesprávnému spisu), a proto je na místě řízení zastavit, nikoli vybírat poplatek (soudy v těchto případech většinou o poplatkové povinnosti rozhodují v usnesení o zastavení, jímž ho uloží, ve výši snížené o jeho vracenou část, žalovanému, ale cesty mohou býti rozličné). K čemuž budiž podotknuto, že o morálním profilu soudkyně pod usnesením podepsané jsem se nerozepisoval vůbec, jakkoli bych jistě mohl.

Na což reagoval soud usnesením o zastavení řízení, avšak protože jsem nezaplatil soudní poplatek, nepřiznal mi právo na náhradu nákladů řízení. Že za takovou úvahu obdržela Hana Veberová cenu Osel měsíce, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů (již, jak víte, vybavujeme v případě bývalých komunistů drobnou pěticípou rudou hvězdou na koncích boltců), je nasnadě, avšak co dál?

Jednou možností by bylo podat ústavní stížnost, ovšem představa, že by ji obdržel k vyřízení třeba Jan Musil (asinus laureatus multiplex), jeví se mi nanejvýše odpornou. Proto jsme se po poradě rozhodli pro kompromis a využivše toho, že poplatek lze zaplatit ještě ten samý den, kdy bylo usnesení o zastavení doručeno, technicky tedy ještě před jeho právní mocí, učinili jsme tak. Nyní soud usnesení o zastavení řízení zruší a zároveň řízení znovu zastaví, ovšem již s tím, že mi přizná náklady řízení a polovinu poplatku mi z účtu soudu vrátí. No není k zulíbání, ta česká justice?

A mimochodem, o vhodnosti novely zavádějící omezené vracení poplatků jsme vyjádřili své pochybnosti již v srpnu 2011. A měli jsme pravdu.

Abychom nezapomněli, laureátce samozřejmě blahopřejeme. Ať sluší!

Rozsudek ve sporu Baťa v. Česká republika

Jablko nepadá daleko od stromu: zlotřilí potomci zlínského vykořisťovatele Jana Antonína Bati však ani tentokrát neprošli. Proletariát má u českých soudů dodnes hlavní slovo, protože právo, jak víme, soudruzi, je do zákona vtělená vůle vládnoucí třídy. Autor videa: Jan Šinágl (jan@sinagl.cz)


Aktualisováno.
Rozhovor s Robertem Cholenským.

úterý 3. února 2015

Posudek z Plzně

Právě dorazil ústavní posudek, ve kterém se protiextremističtí znalci z plzeňské university vyjádřili k otázce, zda v České republice působí nějaká na KSČ navazující hnutí a zda jsou ona hnutí extremistická, a zda tato hnutí nějakým způsobem thematisují to, co před rokem řekla Marta Semelová v televisi. Odpověď byla záporná, tudíž soudružka poslankyně je nevinná.

Formulace otázek zdá se být motivována nebo přinejmenším ovlivněna rozsudkem v případu Hitlerových projevů, a nad výsledkem se nelze než hořce pousmát. Jak jsme se – evidentně marně – pokoušeli vysvětlit již v kause RWU, extremismus je politologický, nikoli právní pojem, a orgány činné v trestním řízení by se znalců na takové posouzení vůbec neměly dotazovat, protože platné právo s pojmem extremismus prostě neoperuje; trestněprávně relevantní je toliko otázka, zda určité hnutí směřuje nebo nesměřuje, případně vybízí nebo nevybízí, k potlačování práv a svobod člověka (že to není jedno a to samé, dokazují kupř. pastafariáni, což jsou extremisté non plus ultra, ale jejich ideologie k ničemu nedovolenému nevybízí).

Proživ 23 let v komunismu, nemám výraznějších pochybností o tom, že právě komunistické hnutí předpoklad ustanovení § 403 TrZ naplňuje, a to měrou věru vrchovatou. Přesto by komunistická strana i Komsomol měly dostat možnost svobodně působit, protože dokud nezačnou své politické cíle realisovat, tedy pokud od slov nepřejdou k činům, je jejich agitace ústavně chráněným výkonem svobody politického přesvědčení a svobody projevu.

pondělí 2. února 2015

V úterý opět k soudu

Na výběr máme ze dvou možností, obě žel v Brně. Od 8.30 hod. se u Okresního soudu Brno-venkov, v jednací síni č. 3, koná další jednací den hlavního líčení v procesu organisátorů koncertů závadové hudby Power. Měly by konečně zaznít závěrečné řeči. Když se podíváme na výpis událostí v řízení, nemůže nám uniknout monstrosní rozměr celé akce, a neméně monstrosní je to, na jakých důkazech – znaleckých posudcích – obžaloba stojí. Jeden posudek zpracoval bývalý soudní znalec Michal Mazel (a téměř umřel vyčerpáním, protože podle faktury na něm pracoval, vedle normální advokátní praxe, každý pracovní den 16 hodin), několik dalších bývalý soudní znalec a postrach nezadaných poddůstojnic naší armády Ivo Svoboda. Žádný z nich by za těchto okolností neměl být použit, soud však nic jiného k disposici nemá a tak se tváří, že znalcem může být třeba Belzebub, jen když napíše, co se od něj chce číst.

A od 14.00 hod. můžeme zajít k Ústavnímu soudu, kde bude vyhlášen nález ve věci stěžovatele Michaela Vaška (napsali bychom M.V., ale Ústavní soud, jak víme, přestal svou judikaturu anonymisovat). Thematem je princip právní jistoty a rozhraničení samostatné a přenesené působnosti obce (více viz odůvodnění ústavní stížnosti). Soudcem zpravodajem byl Jiří Zemánek, tedy ten, o kterém si absolutně nemohu vzpomenout, proč byl mezi ústavní soudce jmenován a co dělal předtím: moje představa, že by Ústavní soud neměl tvořit všemocný předseda a množina šedých myší, nemá, bohužel, na patřičných místech odezvu.

Aktualisováno.
U Ústavního soudu jsme uspěli, arci v tom, co mají obecné soudy udělat dál, aby se teď vyznal s prominutím vepř domácí. Rekapitulace na webu ÚS je značně nepřesná: v době nařízení daňové exekuce byla vykonatelnost rozhodnutí o přestupku nejen odložena, ale toto rozhodnutí bylo soudem zrušeno (takže kuřimští úředníci exekuovali na základě neexistujícího exekučního titulu), a omluva, která byla na úřední desce vystavena, se skutečné omluvě za těchto okolností ani neblížila, naopak z pana V. udělala nesolidní osobu, dlužníka-delikventa, nikoli někoho, vůči komu byla neoprávněně nařízena exekuce.

neděle 1. února 2015

Česko-romská vlajka znovu na sceně

Zasvěcený a hojnými praktickými příklady doprovozený výklad o tom, že se leccos nesmí, ale může, najdeme v Dobrém vojáku Švejkovi. V České republice to ale bývá i naopak: evangelický farář Mikuláš Vymětal a i nám dobře známá Ivana Blokáda Čonková byli policií zadrženi za závadové mávání, v tomto případě česko-romskou vlajkou. Přestože ani ne před týdnem bylo pravomocně rozhodnuto, že veřejné vystavování této vlajky není ani přestupek.

Ale proč by si policisté dělali s nějakým právem hlavu, když mají Generální inspekci, která jejich trestnou činnost za všech okolností pokryje…

První část čarodějnického procesu skončila

V rekordní lhůtě devíti dnů po obdržení spisu vydaným usnesením Městského soudu v Praze byla zamítnuta stížnost státního zástupce proti zastavení trestního stíhání v kause Resistance Women Unity, na tomto blogu tradičně nazývaného Velký čarodějnický proces. Obviněným, jež se za několik dnů, po doručení rozhodnutí, stanou neobviněnými, blahopřejeme a posíláme virtuální polibek na čelo, státní pokladně vyjadřujeme soustrast; účet za náklady obhajoby a poškození dobré pověsti obviněných bude následovat.

Míra naší euforie je přesto spíše tlumena, protože už s ohledem na enormní náklady celé monstrakce očekáváme, že bude podáno dovolání, a u Nejvyššího soudu není nikdy nic jisté.