DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 29. ledna 2015

V pochybnostech odebrat

Česká společnost žije již drahnou dobu problematikou sociálně-právní ochrany dítěte a juvenilní justice.

Ke kause norského Barnevernu a jím odebraných dětí Evy Michalákové jsem měl zprvu ambivalentní postoj, ale postupem času jsem se přiklonil k názoru, že norské orgány jsou zřejmě v právu: emoční, hysterická kampaň v českých mediích, připomínající podobné organisované Jiřím Fialou a jeho suitou, již, čím méně jsou v právu, tím víc křičí (arciže v právu někdy bývají), spolu s rovněž typicky fialovskou neochotou zveřejnit jakékoli relevantní dokumenty, a naposledy odstranění Pavla Hasenkopfa, o jehož morální integritě nemám důvod pochybovat, z případu, vedou mne k závěru, že jde spíš než o skutečnou nespravedlnost o manipulaci veřejností i státními orgány. Naštěstí je význam těchto kampaní v zemi, jejíž armáda, včetně bojové techniky, by se patrně rozložila dříve, než by dospěla k první státní hranici, celkem snadno pominutelný.

Závažnější je pro mne případ z Nýrska, kde byly rodině odebrány dvě malé děti pro podezření z pohlavního zneužívání otcem. Ačkoli informací je málo, vše se jeví nasvědčovat tomu, že ono podezření bylo založeno na údajích jisté psycholožky, která, ač k tomu neměla ani pověření, ani kvalifikaci, pokusila se od dítěte vyzvědět citlivé informace a na jejich základě začala konat. Otec poté spáchal sebevraždu, načež děti byly vdově vráceny, neboť nebezpečí, že by snad došly úhony, tím pominulo.

Zásadou státních orgánů v těchto případech je, že děti z rodiny raději nechají odebrat preventivně, už při pouhém náznaku podezření, a to učinily i tentokrát. Není to ojedinělá aplikace této zásady, podobně se postupuje v trestním řízení: obvinění se berou do vazby, jejich majetek se preventivně zajistí, veškeré doklady potřebné k fungování podniku, včetně počítačů a datových nosičů, se standardně na mnoho měsíců zabavují, takže i když se podezření nepotvrdí, v podnikání stejně pokračovat nelze (o případu pana K. z Pardubic ostatně píšeme pravidelně: do dnešního dne nedostal od státu ani korunu, a dva soudní spory s ním trvají už přes šest let, aniž byly dospěly dál než k první instanci).

Zdá se, že něco je špatně, protože místo aby stát a jeho orgány respektovaly individuální práva osob, do jejichž života zasahují, chrání především svou vlastní bezpečnost: raději deset nevinných ve vazbě než jeden uprchlý pachatel, raději deset zkrachovaných podniků než jeden, jehož majitel by mohl ukrývat důkazy, raději deset neprávem odebraných dětí než jedno, které by bylo i po dobu vyšetřování zneužíváno.

Nebagatelisuji závažnost problematiky pohlavního zneužívání dětí, uvědomuji si, o jak hroznou věc se jedná a jak strašná újma se tím na dítěti nevratně páchá, avšak nemohu nevidět ani újmu jinou, způsobovanou alibistickou, hypertrofovanou prevencí.

Aktualisováno.
Chcete-li si přečíst policejní versi událostí a dozvědět se, jak ani psycholožka Dominika Bezděková, ani policie nepochybily, naopak jednaly příkladně v zájmu dítěte, máte možnost. Ale pozor, zvlášť kardiaci by vzhledem rekordně nízkému atmosferickému tlaku měli četbu předem konsultovat se svým lékařem.

středa 28. ledna 2015

Pavel Matějný dostal za výtržnictví roční podmínku

Stručně: Vypouštěč vodních děl a vrhač nezjištěnými předměty Pavel Matějný dostal dnes u Okresního soudu v Teplicích za výtržnictví roční podmínku se zkušební dobou dva roky.

úterý 27. ledna 2015

Prozradím za pět korun

…říká Aladár/Ládínek ve známém maďarském animovaném serialu. Policejní presidium se inspirovalo a rozhodlo se nám sdělit, kolik osob eviduje v Národní databasi DNA a jak dlouho si je tam hodlá ponechat, za devět tisíc (plus nějaké drobné). Pobavili, pochopitelně nezaplatíme, nýbrž podali jsme stížnost.

Veřejné spálení vlajky EU není trestným činem

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes rozhodl o postoupení věci Jakuba Svobody, který na shromáždění DSSS demonstrativně spálil vlajku Evropské unie, přestupkovému orgánu. Vynikající úspěch, minimálně co do umělecké hodnoty, mělo vystoupení dvou svědků z řad příznivců Antify: jeden událost neviděl vůbec, druhý si na ni nevzpomíná.

Uvidíme, zda státní zástupce podá stížnost, pokud ne, přijde daňového poplatníka tato kratochvíle na nákladech obhajoby cca jen na 30–40 tisíc korun.

Vsuvka pro kompars

Dlouho jsme na tomto blogu nepsali o dvou významných postavách veřejného života: ratlíkovi Coco a aktivistovi Davidu Navarovi. Napravujeme společně.

Ohledně Cocova zaštěkání bylo vydáno další rozhodnutí, usnesení o delegaci věci Úřadu městské části Brno-Jundrov. V Jundrově jsem byl nejdál – či spíše nejhlouběji – kdysi v Parkhotelu na Veslařské (což, pokud vím, Jundrov technicky ještě ani není), a je to místo, jehož se upřímně děsím. Posuďte sami, Ottův slovník naučný o něm praví: Jundrov, ves na Moravě, hejtm., okr. a pš. Brno, fara Komín; 116 d., 684 ob. č., 23 n. (1890), 2 tř. šk., myslivna.

No uznejte, přátelé, může být něco takového hodno projednat kausu právně tak komplikovanou a vleklou, jako je Cocův spor se státním zástupcem Petráskem!?

Raději jsme se odvolali.

Druhý herec menších rolí, David Navara, se zúčastnil veřejného zasedání v případu Hitlerových projevů; jak víme, je znám produkcí hanopisných přípisů, jimiž oblažuje své širší okolí. Neuspěl u mne (žalobu na zastavení nezákonného rozšiřování své podoby, pokud vím, nepodal), a nyní se proto zaměřil na Roberta Cholenského, stvořiv a na četné e-mailové adresy rozšířiv následující svěží publicistické dílko:

Předmět: Souznění nacismu a lidských práv?
Datum: Sun, 25 Jan 2015 16:15:02 +0100
Od: nuabi – David Navara
Komu: brno@llp.cz, kutilek@probonoaliance.cz, probono@probonoaliance.cz, finance@probonoaliance.cz, kcervena@llp.cz, zdurajova@llp.cz, dpetrucha@llp.cz, zcandigliota@llp.cz, sduskova@llp.cz, mdutkiewic@llp.cz, mkucharicova@llp.cz
Kopie: robert@cholensky.cz
Ano, je to možné!
Stvořili jste nový fenomém : lidskoprávní obhájce neonacistů – gratuluji!
2011 : Robert Cholenský, spolupracující právník Ligy, získal ocenění PRO BONO advokát roku 2011
http://llp.cz/2012/01/robert-cholensky-spolupracujici-pravnik-ligy-ziskal-oceneni-pro-bono-advokat-roku-2011/
http://www.probonoaliance.cz/cz/aktuality/mgr-robert-cholensky-pro-bono-advokatem-roku-2011-29
2013 : Ženy pořádaly krajně pravicové akce. U soudu se hájí, že byly pro děti
http://www.novinky.cz/krimi/310004-zeny-poradaly-krajne-pravicove-akce-u-soudu-se-haji-ze-byly-pro-deti.html
2014 : Obhajoba obžalovaného: Projev byl kritika, ne hanobení
http://brnensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/obhajoba-obzalovaneho-projev-byl-kritika-ne-hanobeni-20140603.html
2014 : Soud zprostil obžaloby trojici, která vydala knihu Hitlerových projevů
http://brno.idnes.cz/rozsudek-nakladatelstvi-guidemedia-db7-/brno-zpravy.aspx?c=A140910_160107_brno-zpravy_daj
A perlička na konec
http://youtu.be/_TUYQfXH3Xk?t=10m53s
Hodně úspěchů ve Vašem dalším počínání a neuvěřitelné tvorbě!
David Navara

Škoda, že řečený své myšlenky nerozvedl o něco víc. Třeba bychom se dozvěděli, zda neonacisté nemají právo na obhajobu vůbec, anebo jen takovou naoko, jakou propaguje ústy svých zasloužilců Česká advokátní komora.

pondělí 26. ledna 2015

Projekt česko-romských vlajek není přestupkem

Pochopitelně ne. Psali jsme to už před rokem, mezitím se k témuž závěru dopracovali i pražští úředlníci.

Samá voda, přihořívá, hoří!

Tuto hru mají, patrně z přebytku volného času, v oblibě na Úřadu vlády, kde ji hrají s žadateli o informace. Oním státním orgánem zaměstnaný (a, žel, patrně rovněž placený) úředník jménem Martin Ayrer takto vyřizuje žádosti o informace. Jaké vady podaná žádost vykazuje, se žadatel sice nedozvěděl, ale je naděje, že pokud ji vhodně doplní, přijde sdělení ve smyslu Už je to lepší, ale stále nejsme spokojeni. Musíš ještě přidat, občane!

Nevím, ale co říkáte, nebylo by nejlépe pana Ayrera z odboru komunikace propustit, aby své dovednosti nějakou dobu cvičil na zákaznících v call-centru některé soukromé společnosti?

neděle 25. ledna 2015

Recept z Ostravy

Kdy je policista nejšťastnější? Přirozeně tehdy, když může sám trestat. Moderní právní stát, v němž je ve většině případů tato role svěřena jinému orgánu než policii, ať přestupkovému nebo soudnímu, vnímá každý policista nanejvýš úkorně, dobře věda, že kdyby mohl pachatele potrestat sám, nikdy by žádný gauner díky trikům obhajoby – dle mínění onoho zbytečné až škodlivé – neunikl.

A legislativa tomuto přání vychází vstříc. Trest musí předcházet projednání deliktu, tato zásada se v českém právním řádu uplatňuje stále častěji: vydavatelé Hitlerových projevů tak byli příkladmo potrestáni odnětím osmi milionů korun z účtu, a když se po půldruhém roce ukázalo, že se ničeho protiprávního nedopustili, peníze se jim prostě vrátí a stát se bude tvářit, jako že se jim nic špatného nestalo; tedy minimálně nic tak špatného, že by snad sprostí osvobození měli nárok na náhradu této újmy. No, nebudu předbíhat, ale na ty přednesy u soudu se opravdu těším!

Ovšem nejde jen o excesivní zajišťování majetku, analogicky funguje i vazba: v optice policejního, resp. prokurátorského myšlení není důležité pachatele usvědčit a odsoudit, ale dostat drbana (nebo drbanku) na vazbu. Princip je ten samý: nejdřív trest, pak proces. Dostatečně dlouhá vazba v zásadě stačí, spravedlnosti je tím učiněno zadost, i kdyby snad soud ve své neschopnosti obviněného neodsoudil (a nebudeme si nalhávat, že by vazba nebyla jedním z faktorů, které ovlivňují, zda soud vynese odsuzující nebo zprošťující verdikt, bez ohledu na přesvědčení o vině).

Na pěkný příklad, jak tento princip prorůstá do přestupkového práva, upozornil D-FENS. Moravskoslezští krajští zastupitelé chtějí, aby policie mohla trestat řidiče odebráním řidičského průkazu i v případech, kdy je podezírá z překročení nejvyšší povolené rychlosti o 40, resp. 50 km.h–1 (nebo, v případě recidivistů, ještě o méně).

Důvodová zpráva je báječně upřímná:
Praxe však ukazuje, že bylo chybou, když zákonodárce mezi důvody zadržení řidičského průkazu nezařadil i podezření ze spáchání přestupků kvalifikovaného překročení nejvyšší dovolené rychlosti se sankcí zákazu řízení motorových vozidel (skutkové podstaty podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu a podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu při opakovaném naplnění v průběhu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců). Jednak zjištění přestupku nezávisí na subjektivním posouzení policistou, ale vyplývá z objektivního empirického změření rychlosti vozidla, a jednak při projednání těchto přestupků dochází pravidelně k neúměrným průtahům řízení ze strany obviněných, zpravidla zastupovaných k tomu specializovanými firmami, které zakládají obranu obviněných téměř výhradně na promyšleném systému procesních obstrukcí. Situace se v tomto směru již stala neúnosnou a vyžaduje účinnější zákonné řešení.
Rozšíření téhož principu by jistě pomohlo i trestnímu právu, kde se také obhajoba rozrůstá do neúnosných mezí a trestní proces vyžaduje účinnější zákonné řešení. Příkladmo, aby podezřelý nemohl řízení obstruovat, byl by obligatorně umístěn do vazby, a aby prostřednictvím obhájce nemařil své odsouzení nejrůznějšími kličkami, hájil by ho k tomu určený specialisovaný soudní úředník. A pokud by snad byl stíhán na svobodě, rozhodně by se mu měl zajistit všechen majetek – tak jako společnosti guidemedia – aby pokud možno na obhájce ani neměl.

sobota 24. ledna 2015

Pozvánky

Lid proti Hitlerovi bylo jen zahřívací kolo, příští týden se politické procesy rozjíždějí na ostro.

V úterý od 13.00 hod. nás u Obvodního soudu pro Prahu 1 čeká odročené hlavní líčení s Jakubem Svobodou, zhanobitelem symbolu demokratických hodnot a vůbec všeho dobra, co se této zemi dostává, vlajky Evropské unie. Soudí Helená Králová (dříve KSČ), obhajuje Robert Cholenský.

Ve středu, rovněž ve 13 hodin, má v Teplicích hlavní líčení Pavel Matějný, obžalovaný pro zvlášť závažný zločin úkladného vypuštění vodního děla ve stadiu pokusu. Rozhodl se pro obhájce ex offo, a výsledky se již dostavují: když svého obhájce požádal, aby vznesl vůči soudci Miroslavu Čapkovi (dříve KSČ, nyní KSČM) námitku podjatosti, obhájce to odmítl udělat: tedy přesně tak, jak to mají v ČAKu rádi. Kam to dotáhne zmiňovaný advokát, nevíme, P. Matějnému jsme však doporučili, ať si na příští 3–4 roky raději nic neodkladného neplánuje.

pátek 23. ledna 2015

Krajský soud v Brně zamítl odvolání ve věci Projevů

Osmý senát Krajského soudu v Brně dnes příjemně překvapil a zamítl odvolání státního zástupce proti rozsudku Městského soudu v Brně, kterým byli vydavatelé knihy projevů Adolfa Hitlera zproštěni obžaloby.

Jako svobodný občan demokratické země jsem potěšen, jako daňový poplatník arci spíše rozzloben, protože tato kratochvíle státního zástupce Jana Petráska mne, poplatníka, přijde na nákladech obhajoby a satisfakci za újmu způsobenou nedůvodným trestným stíháním na několik set tisíc korun.

Nyní mne omluvte, vyhledám na Internetu vhodný začátečnický text a půjdu se opít.

Aktualisováno.
Celkové náklady na obhajobu činí cca 380 tisíc korun. Kolik budou (bývalí) obvinění požadovat za újmu spočívající v zajištění finančních prostředků a dalších důsledcích nedůvodného trestního stíhání, dosud stanoveno nebylo. Bravo, Jene Petrásku, tomu říkám pořádný zářez do státní kasy!

Aktualisováno.
Pavel Kamas ve vysílání ČT24:

čtvrtek 22. ledna 2015

Nejvyšší správní soud v barvě

V dávných dobách, když se na soudech svítilo loučemi (a soudci byli slušní lidé a respektovaní právníci a nikoli výkvět těch nejodpornějších charakterových zrůd, jako je tomu v této zemi dnes), psávala se podání i soudní rozhodnutí ručně. Při tom se používalo, pro odlišení a zvýraznění, více barev; proto se např. dodnes hovoří o první straně podání jako o rubru nebo rubrice.

Nejvyšší správní soud se rozhodl tuto pěknou tradici obnovit a vyvedl své usnesení ve věci referenda o odsunu brněnského hlavního nádraží graficky a tříbarevně. Leč, chybka se vloudila, a na úřední desce je vystavena verse černobílá. Snad to napraví aspoň dodatečně, ve sbírce. Také by bylo dobré osvěžit suchopár právního textu a použít sem-a-tam drobnou grafickou ozdobu, buď fleuron anebo vhodný obrázek, třeba v rozhodnutí týkajícím se nádraží mašinku, ve volebním soudnictví urničku se lvíčkem, případně jde-li o zákaz demonstrace odštěpenecké frakce Dělnické strany, malý hákový křížek.

Tečka za případem prostořeké poslankyně

Nastal čas položit Policii České republiky další zvídavý dotaz.

středa 21. ledna 2015

Televisní ředitel součástí soudní moci i na Slovensku

Problém, na který upozorňujeme takřka před každými volbami, začíná být horkou kausou na Slovensku. Tamní televise odmítly zařadit do vysílání tento spot Aliancie za rodinu k referendu o homosexuálních adopcích nazvaný Kde je mama?:


Máme za neudržitelné, aby pravomoc rozhodovat o vhodnosti nebo nevhodnosti politicky relevantního, zákonem předvídaného audiovisuálního materiálu rozhodoval televisní – nebo v případě Slovenska, kombinovaný radiotelevisní – ředitel. Toto rozhodnutí musí být učiněno soudním orgánem, nikoli exekutivě poplatným managerem. Možnost následného přezkumu nestačí, to by dopadlo tak, jako otázka ústavnosti pětiprocentní klausule ve volbách do Evropského parlamentu, kde u Ústavního soudu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček problém zkoumá, zkoumá a zkoumá – a se zkoumáním nebude hotov nejspíš do příštích eurovoleb.

Paterčata

V utěšený skandál jeví se rozrůstat kontroverse kolem rodiny romských paterčat. Můj názor na věc je tento:

Okřídlené rčení praví, že Řím nebyl vybudován za den. Totéž platí v lidské společnosti: Šlechticem se můžete narodit, ale jako šlechtic se naučíte chovat až v dospělosti, vlivem výchovy. Podobně je dokumentováno, že vyhraje-li velkou částku peněz v loterii člověk z nižší vrstvy, nedokáže s ní hospodařit a po několika měsících je sociálně zpět tam, odkud vyšel. Tedy v lepším případě.

Nejinak je tomu v rodině Kiňových. Rodiče, výchovou náležející do spodních vrstev romské populace, se ze dne na den stali celebritou, aniž by se jako celebrita dokázali chovat. Výsledek byl předvídatelný. Naturam expellas furca, tamen usque recurret, jak říkají latiníci.

Není to záviděníhodná posice, v níž se rodina nachází: česká neromská majorita ji upřímně nenávidí, protože pro ni jsou Kiňovi kvintesencí všeho špatného, co Čechům na Romech vadí, a dobrodějové z neziskovek ve své naivitě tlačí rodiče paterčat tam, kde být nechtěli, kde jim to nevyhovuje a kde si sami musejí připadat trapně.

A když navíc dáma z ministerstva zveřejní intimní detaily o poměrech v rodině, které si arci měla nechat pro sebe (advokáti by mohli dlouze vyprávět, co všechno o svých klientech vědí a nikdy neřeknou), vede to k další eskalaci konfliktu.

Moje sympathie jsou v tomto případě na straně romské rodiny. Kdyby ji aktivisté v mediích, i ti volně žijící, nechali na pokoji, mohla prožít celkem klidný, spokojený život. Takhle si přes ni a jejím prostřednictvím vyřizují své komplexy a předsudky miliony lidí. To nikdy nemůže vyústit v nic dobrého.

úterý 20. ledna 2015

A v pátek, jak jinak, opět na Hitlera

Politické procesy začínají další velkolepý ročník: v pátek se můžete, jste-li z Brna nebo okolí, vypravit na veřejné zasedání o odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku. Šance, že by rozsudek obstál, jsou dosti malé, senát Vlastimíra Čecha nebudí důvěru; přesto jsme otevřeni příjemným překvapením.

Nevím, zda se do Brna vypravím, přemítám, že za situace, kdy byl ve Francii obviněn z verbální podpory terorismu člověk, který se nepřipojil k povinnému odsuzování teroristického útoku na redakci Charlie Hebdo, jsou moje názory na cokoli, co se týká lidských práv, zřejmě fundamentálně chybné. Nebo, jak tak pěkně říká Michal Dlouhý Ivaně Chýlkové v Přítelkyních z domu smutku, mám posunuté právní vědomí.

Výměna

V čele Nejvyššího soudu překvapivě končí Iva Brožová; jejím nástupcem by se měl stát Pavel Šámal, bývalý komunista a živá epitomisace komunistického pojetí trestního práva. Šámal jistě není tím nejhorším, co v České republice v tomto oboru působí, tím jsou bezesporu Jan Musil a Jiří Pácal (a po nich dlouho, dlouho nikdo), avšak jeho trestní zákoník byl minimálně pro mne zklamáním a jen malým pokrokem oproti předpisu z r. 1961. Bezesporu lepší a modernější obecná část pouze uvádí prakticky nezměněnou část zvláštní, se všemi jejími postkomunistickými specifiky: preferencí ochrany majetku a veřejného pořádku před ochranou života a zdraví, drakonickými tresty za banality, gumovými paragrafy typu výtržnictví, a celou pleïadou verbálek.

Přitom – možná překvapivě – Šámal není špatným trestním soudcem, jeho rozhodnutí vždy dávala smysl a měla občas i ústavněprávní přesah.

Vcelku tedy nemám za moudré, že Iva Brožová odchází, aniž by ji mohl nahradit lepší kandidát. Nemusela to být osobnost magnituda Pavla Majáčka Rychetského, stačil by někdo jako Josef Baxa. Pavel Šámal, bohužel, Nejvyšší soud k demokratickému pojetí výkladu práva neposune.

Aktualisováno.
Ivě Brožové přejeme příjemný důchod. Přes spor o minulost soudců, který jsme s ní měli (a který nechal Nejvyšší správní soud dopadnout v její prospěch jen díky hodně velké špinavosti Elišky Cihlářové – stížnost na svůj postup si podle ní měla I. Brožová sama projednat, vzpomínáte?), jsme jí vděčni za tento rozsudek v kause pana K.

Aktualisováno.
Podle ministryně Válkové je prý Šámal morálně integrovaným odborníkem. Věru: když bylo potřeba, vstoupil do Strany, a když to přestalo vynášet, rychle legitimaci zahodil a stal se přesvědčeným demokratem. Do této společnosti se tudíž integroval opravdu výborně. A pokud snad paní ministryně měla na mysli nikoli morální integraci, nýbrž morální integritu, můžeme jen zopakovat, co pravil nynější president kdysi na čísi adresu: i na Pavla Šámala se vaří voda.

Ve čtvrtek má být rozhodnuto o náhradě za Baťovu vilu ve Zlíně

Ve čtvrtek 22. ledna od 14.15 hod. se u Obvodního soudu pro Prahu 2 koná další jednání v již pět let se vlekoucím sporu mezi dvěma větvemi potomků Jana Antonína Bati a Českou republikou. Předmětem sporu je náhrada za Baťův dům a přilehlé pozemky ve Zlíně, o něž podnikatel jako domnělý kolaborant a nepřítel lidu v r. 1945 přišel. Poté, co v r. 2007 rozhodl soud o obnově retribučního řízení a Baťa byl rehabilitován, se konfiskace stává nezákonnou a Baťovým dědicům tak náleží náhrada škody.

Ve čtvrtek by měl být vyhlášen mezitímní rozsudek, jímž bude rozhodnuto o základu nároku.

Zdroj: Wikipedie
Zde je podaná žaloba z r. 2010; požadovaná částka byla později, podle předběžných závěrů znaleckého ocenění, upřesněna s tím, že současná cena nemovitostí je cca 60 milionů korun a vzhledem k tomu, že s nemovitostí J. A. Baťa nemohl téměř 65 let nakládat, žalobci navrhli zvýšit náhradu na čtyřnásobek této částky, protože skutečnou ztrátu způsobenou ušlými příjmy již není možné s ohledem na časový odstup od konfiskace přesně vyčíslit.

Soudkyně Otílie Hrehová má z rozhodnutí zjevné obavy a snaží se ho pokud možno co nejvíc oddálit: není snadné být soudcem v postkomunistické zemi, kde je nezávislost soudce na jeho vládě stále spíš na papíře – jak jsme ostatně mohli nedávno sledovat, širokoúhle a v živých barvách, na Slovensku.

Aktualisováno.
Opravil jsem logo, protože to původní, s odděleným a typograficky nepřiměřeně titěrným háčkem nad ť, jaké je k vidění např. na pražské prodejně společnosti Bata na Václavském náměstí, se užívá až od r. 1989. S Janem Antonínem se pojí spíše modifikované logo z r. 1938, kde je místo háčku bambule. Mimochodem, je zajímavé, že společnost Baťa upravovala tento logotyp do místního písma země, kde působila, takže existují mutace ruská, arabská, thajská apod.

pondělí 19. ledna 2015

Policie: Proti odpůrcům demonstrace smíme zasáhnout preventivně

Konečně jsme obdrželi odpověď na opakovanou stížnost ve věci loňského pochodu sexuálních menšin, minimálně ke dvěma ze tří poškozených ([1], [2]). Především se nedomníváme, že nadřízeným orgánem příslušným k projednání našeho podání může být policejní president, nýbrž je jím podle § 178 SprŘ ministerstvo vnitra, a k obsahu obou dokumentů budiž poznamenáno pouze tolik, že rozhodnutí ESLP ve věci Ärtzte für das Leben v. Rakousko bylo právě rozhodnutím Öllinger překonáno a učiněno obsoletním.

pátek 16. ledna 2015

Studentky na rozpálené plechové střeše

Mohly obohatit genofond lidstva, naštěstí obohatily pouze tuto rubriku. Dvě studentky přerovského gymnasia, které bez povolení vylezly na střechu onoho a tam po jistou dobu, ničeho, vyjma snad pověsti své i řečeného vzdělávacího ústavu, nepoškodivše, setrvaly a poté střechu opět spořádaně opustily.

Ředitel školy jim vyhrožuje přísným potrestáním, nás arci zajímá, které ustanovení školního řádu dívky svým činem porušily. Vyjdeme-li z toho, že povinnost podle čl. 2 odst. 2 platí stricto sensu pouze ve škole a nikoli na ní, pak zbývá čl. 2 odst. 21, podle kterého v době volna i školních prázdnin se žák chová v souladu se zásadami morálky a dbá o dobrou pověst školy. Jak jsme arci řešili už kdysi v souvislosti s gymnasiem hořovickým, zde vykračuje podzákonná normotvorba zřetelně ultra vires, nad rámec toho, co umožňuje ustanovení § 30 odst. 1 školského zákona, a školní řád je tedy v této své části neplatný.

Nemáte někdo na obě blbky (opravuji: odvážné studentky) kontakt? Několik let jsem v Přerově nebyl a nebylo by špatné opět zajet…

Stížnost proti zastavení trestního stíhání v čarodějnickém procesu

Konečně dorazilo odůvodnění stížnosti státního zástupce Richarda Houdka v kause RWU, a můžeme obratem reagovat.

čtvrtek 15. ledna 2015

Zmýlená (stále ještě) neplatí

Původcem všeho zla jest nový občanský zákoník. To je žurnalistické dogma, které dobře znají i v redakci iDnes. Tam zveřejnili článek o podezřele levných telefonech nabízených ve výprodeji společností Alza.cz. Věc není arci tak jasná, tak ji v iDnesu vidí, a nový ObčZ poskytuje rozhodně spravedlivější vodítko, jak tyto případy řešit, než úprava předchozí.

Oni mlamojové zdají se spatřovat klíč v ustanovení § 579 odst. 1 ObčZ, podle něhož, způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Toto ustanovení operuje s termínem způsobit, kterýžto je v civilním právu jinak užíván především v souvislosti s objektivní odpovědností za škodu, u níž postačí, aby byla škůdcem způsobena, nemusí jím být nutně zaviněna. Protože Alza zveřejnění chybných cen nezavinila, ale způsobila – stalo se tak jednáním jejích zaměstnanců nebo dodavatelů IT služeb – nemůže se nyní dovolávat neplatnosti na dálku uzavřených kupních smluv.

Takový výklad mám arci za nepřiměřeně formalistický (literalistický). Ustanovení o způsobení neplatnosti promítá do českého právního řádu starobylou zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest, a tak je nutné je i vykládat: protože Alza jednala možná nedbale, nikoli však nepoctivě, může se nyní neplatnosti kontraktu dovolat, protože smlouva byla uzavřena na základě neexistující, resp. vinou technické chyby změněné oferty. Analogicky tu lze aplikovat i ustanovení § 571 ObčZ. A kupující se mohou soudit, až se třeba úplně usoudí. Tak je to jednoduché, milé děti.

středa 14. ledna 2015

Policie uvolnila další informace k odběrům DNA

Původ rčení o lezení jak z chlupaté deky jsme už druhy probrali, tedy ho můžeme opět směle použít. Tentokráte ve vztahu ku policejnímu presidiu, kteréžto jsem v rámci nového kola sporu o odběry DNA požádal o interní pokyn, který se této problematiky týká a který nepokryla má první, do úspěšné soudní koncovky dovedená žádost.

Ač tu samou směrnici poskytla policie jinému žadateli, spolku Iuridicum Remedium (IuRe), v silně očesané versi, vůči mně byla vstřícnější a začernila jen pár procent textu. Zábavným, byť minuciosním detailem je poznámka na konci pokynu, že se nesmí poskytovat žadatelům podle InfZ. IuRe poznámku začernili, mně ji, patrně u vědomí mého obsedantního pedantismu, raději poskytli. Pro úplnost rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.

Samozřejmě se – malounko jízlivě (§ 10) – odvoláváme.

úterý 13. ledna 2015

Bratrstvo justiční pracky opět koná

Kdo je původcem tohoto hanlivého, leč velice přiléhavého označení pro systém české polistopadové spravedlnosti, nevím: možná jsem ho prvně užil já, možná někdo jiný; na tom nezáleží, jde-li o termín, který tak přesně a zároveň lapidárně vystihuje bídu veřejných věcí. Řečené bratrstvo mi poslalo přípis, v němž mi ústy své nejvyšší představitelky sděluje, že kabaretní vystoupení brněnského státního zástupce Jana Petráska před místními pažemi zákona není hodno pozornosti kárného senátu. Jsem arci názoru nestejného. domnívaje se, že právě takové kousky jsou tím, co by před kárným senátem končit mělo, neboť veřejné vystupování představitelů justice je její primární visitkou.

Ale buďme rádi: taky mohli Petráska vyznamenat, za vzornou péči o dodržování zákonnosti v oblasti Brna-Bystrce.

Aktualisováno.
Reagujeme než stručně.

pondělí 12. ledna 2015

Statistika nuda je

…má však cenné údaje. Zejména jedná-li se policejní databasi DNA a údaje o počtu a účelu záznamů v ní vedených, a o tom, kdy z ní budou odstraněny. A když něco nevíme, proč bychom se nezeptali?

neděle 11. ledna 2015

Za srpnový zásah policie budou poškození žádat relutární satisfakci

Tak trochu slalom mezi paragrafy začíná připomínat spor s policií ohledně jejího loňského preventivního zásahu proti potenciálním odpůrcům pochodu sexuálních menšin Gay Pride. Původní záměr podat správní žalobu proti faktickému zásahu a domáhat se toho, že není opožděná, neboť jsme předtím museli vyčerpat stížnost a opakovanou stížnost, narušily praktické úvahy: žalobců je (prozatím) devět deset a riskovat ztrátu soudního poplatku by v takovém počtu bylo nerozumné a vůči klientům neodpovědné.

Z pleïady žalobních typů je k disposici ještě žaloba na ochranu osobnosti, nicméně ta je po novele OdpŠk z r. 2006 a s ohledem na, mírně řečeno, meandrující judikaturu neuplatnitelná, a žádost o náhradu za nemajetkovou újmu v penězích. Pro tu jsme se nakonec rozhodli, a tak požadujeme 20 tisíc korun u každého odpůrce pochodu, kterému policie protest znemožnila, a 50 tisíc u osob, které byly nadto neoprávněně umístěny v policejní cele.

Nepředpokládáme, že by něco zaplatilo dobrovolně ministerstvo, a tak spor půjde, jakmile obdržíme jeho závazné stanovisko, k soudu. Můžeme si vybrat mezi soudem místa, kde k nesprávnému úřednímu postupu došlo, a obecným soudem ministerstva, tzn. mezi Obvodním soudem pro Prahu 1, 7 a (u dvou osob zajištěných v cele) 8; to je, střízlivě posuzováno, výběr asi jako mezi oběšením, utopením a zastřelením.

Mimochodem, začátkem prosince podaná opakovaná stížnost zůstala dodnes symptomaticky bez odpovědi.

středa 7. ledna 2015

Praha konečně transparentní

Jak by také ne, když má primátorku s minulostí mluvící hlavy v Transparency International. Jaksi to však drhne. Z dokumentu, který mi dnes dorazil, lze vyčíst, jak se na pražském magistrátu postupuje, pokud si někdo stěžuje na nevyřízenou žádost o informace. Nejprve se velmi kroutí hlavou nad tou opovážlivostí, a potom se stížnost postoupí ministerstvu, aniž by se kdo pokusil žádost z datové schránky vylovit a vyřídit ji. Přestože autoremedura by podle InfZ měla být v těchto případech základním způsobem, jak na stížnost reagovat.

Znalecké non sequitur neboli Josef Zouhar usvědčuje pachatele

Na tenhle znalecký posudek jsem se velmi těšil, protože prokázat závadovost symbolu slunečního kruhu mezi dvěma lvy, na to nestačí nějaký pouliční znalec kvality Jana Uhlíře, taková věc vyžaduje skutečného umělce. Nebyl jsem zklamán. Znalecký posudek Josefa Zouhara je po stránce logické argumentace děravý jako cedník vystavený dlouhodobé kulometné palbě a samozřejmě nic z toho, co by měl prokázat, neprokazuje; dokonce bych řekl, že tak slabou práci jsem od J. Zouhara ještě nečetl.

Obviněný břitce reaguje a tak vše nasvědčuje tomu, že se v Teplicích schyluje k hodnotnému politickému monstrprocesu.

Aktualisováno.

úterý 6. ledna 2015

Dvé drobností v TeXu

Minulé dva týdny, nemaje nic lepšího na práci, věnoval jsem se snaze zvládnout TeX (o bolestném přechodu na kterýž jsme psali zde) na vyšší úrovni, resp. doučit se v něm vše, co jsem dosud neovládal a ovládnout toužil. Po roce a čtvrt užívání jsem se stal z uživatele spokojeného uživatelem nadšeným, přesvědčeným o tom, že v TeXu se dá pracovat daleko lépe než v jakémkoli textovém procesoru (promiň, LibreOffice Writere!), ale co víc, že mnohé věci, které v něm standardně provádím, by nezvládly ani sázecí systémy, včetně těch nejdokonalejších. Dokument v TeXu není pouhým textem doplněným formátovacím markupem, ale je to plnohodnotný počítačový program.

Dva příklady (k nimž přiberme pro demonstraci tento, po stránce obsahu čtenářům již arci dobře známý dokument):

1. Lidem aspoň minimálně orientovaným v programování nemusím vysvětlovat, že mnohé z toho, co se jeví být obsahem podání, je generováno z databasí nebo z maker uvedených na začátku dokumentu: název a adresa soudu a účastníků, judikáty, včetně citací v originále i v překladu, latinské frase, ustálené obraty typu ve znění pozdějších předpisů atd.

Automatisovaně se generuje i tabulka příloh na konci dokumentu. Stačí, když do příslušného místa v textu napíšu příkladmo \evide{nesmyslný dopis úředníka \zd06012015, \čj MS-6/Blb/2015}, a TeX vygeneruje jak tabulku důkazů (kam doplní – v příloze), tak vloží dokument do závěrečného číslovaného seznamu příloh.

Ale co se situací, když je v tabulce kursiva, např. originál obrazu Alfonse Muchy Princesna Hyacintha, bez rámu? Kdysi ve Writeru to bylo neřešitelné, v TeXu jsem si naprogramoval, že značka kursivy v takové situaci přepne na normální písmo, jak to má podle typografických zásad být. A celé to je naprogramováno jako stavový automat, takže mohu kursivu zapínat a vypínat, v kolika chci úrovních, a mohu kombinovat různé stupně vyznačování: třeba aby první \bf zapnul polotučné písmo, druhý ho změnil na tučné: obsahuje-li judikát kursivou vyznačenou citaci, mohu ji bez problémů použít i v kursivou provedené části, bude z ní obyčejná antikva, a pokud chci zdůraznit část judikátu polotučně, vytvořím si na to zvláštní značku, kterou si podle momentálně potřeby buď zapnu nebo vypnu.

2. Jiným problémem je správné umisťování odkazů na poznámky pod čarou. Pokud po odkazu následuje interpunkční znaménko (přesněji čárka, tečka, dvojtečka nebo středník), mělo by se podle typografického usu a bontonu číslu poznámky předsazovat. To není problém, pokud se značka zapisuje ručně, ale většina poznámek pod čarou v mých dokumentech je generována jako součást odkazu na judikát, jedinou dvojicí maker. Např. napíšu rozhodnutí \judAF\judrl, a TeX vyhledá judikát a vypíše mi rozhodnutí ze dne 24. dubna 2013, sp. zn. 30 Cdo 3279/2012, ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3279.2012.1 (včetně toho, že dvojtečky a tečky v kodu ECLI budou umožnovat dělení na konci řádku, s tím, že se – na rozdíl od běžného spojovníku – na novém řádku zopakují) a připojí odkaz na poznámku pod čarou s příslušným hyperlinkem.

A teď to podstatné: pokud za tímto textem bude následovat jeden z oněch čtyř znaků, TeX ho automaticky číslu předřadí a jde-li o čárku nebo tečku, ještě navíc posune odkaz na poznámku vlevo, takže bude fakticky nad ní.

Ač jsem původně pochyboval, že by něco takového šlo, zjistil jsem, že pro TeXovské makro není ani takové zadání neřešitelnou úlohou:


Výsledkem je správně vysázený odkaz: a ani to nebolelo, jen to chtělo chvíli přemýšlení. A teď, moji milí, sem s textovými procesory nebo sázecími programy, které to také umějí!

Nejvyšší soud k digitálnímu pirátství

Nějak mne přestává bavit na blog psát, protože mám pocit, že o všem zajímavém, co se v právu děje, jsem už nejenže napsal, ale bylo to tak dávno, že už se na to zapomnělo a po vzoru kolegy Wu bych mohl zbytek produktivního života prorecyklovat.

Nejvyšší soud pátým trestním senátem rozhodl, že výše náhrady přiznatelná v kause porušování autorských práv v adhesním řízení není automaticky škodou, na jejímž základě se posuzuje závažnost trestného činu. Což jsme pojednali před pěti lety hned ve dvou textech ([1], [2]).

Myšlenka rozštěpení škody na vyšší fiktivní, civilní, a nižší trestní, je jistě podnětná, usnesení NS však otevírá prostor zpochybnit – přinejmenším co do ústavní konformity a eurokonformity – celé ustanovení § 40 odst. 4 autorského zákona o paušální náhradě ušlého zisku. Formulace tohoto ustanovení patrně vylučuje v případě, že se poškozený rozhodne uplatnit opci dvojnásobku, moderační právo soudu, a tak zbývá jedině § 2 odst. 3 ObčZ: Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Snad s tím někdo u soudu uspěje.