DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 3. září 2015

Jsou staré počítačové programy autorsky chráněny?

Tento problém se objevil v souvislosti s emulátory starých osmibitových počítačů, jimž se věnuji na svém třetím blogu. Povšiml jsem si, že někteří autoři emulátorů se snaží získat k emulaci souhlas tehdejších vývojářů, původců firmwaru a operačních systémů, a pokud ho nedostanou, publikují své dílo bez obsahu pamětí ROM s tím, že tyto soubory si musí opatřit a do příslušného adresáře nakopírovat uživatel sám, na své risiko.

Takový přístup pokládám za důsledek neznalosti práva. Ochrana počítačových programů byla totiž do českého práva zavedena až novelou autorského zákona, provedenou zákonem č. 89/1990 Sb. s účinností od 1. června 1990. Starší software žádné ochrany nepožíval. Stejně pošetilé je chodit za vývojáři, protože ti by stejně nemohli licenci k užití díla udělit, neboť svá díla vytvořili v rámci pracovního poměru pro své tehdejší zaměstnavatele, Teslu, ZPA Haida (chci říct Nový Bor) apod.

Práva jednou v dobré víře nabytá, iura quæsita, nemohou být v právním státě odňata, aniž by k tomu byl legitimní a ústavně aprobovatelný důvod, a musí se tak stát zákonem: příslušná novela AutZ však žádné takové přechodné ustanovení neobsahuje.

Ten samý problém jsme ostatně řešili v případě autorských práv k Hitlerovým projevům. Protože jeho smrtí tato práva zanikla, nemohl si je následně bavorský stát zákonem se zpětnou účinností osobovat.

31 komentářů:

  1. Nebyly nektere ROMky nahodou prachsprostym plagiatem "zapadnich" verzi klonovanych pocitacu? V takovem pripade predpokladam v souladu s mezinarodnimi smlouvami ochrany dnes pozivaji. Nebo ne?

    Vlastnim neco co vypada na chlup jako Apple II, ale zrejme se jednalo o nejaky vychodonemecky klon, ROMka je tam strcena dvojnasobne velika, prepinacem se da menit "horni" adresovy bit a jediny rozdil v obsahu obou pulek je jiny font :-).

    MH

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máte pravdu, ale tyto stroje nikdo emulovat asi nebude, protože existují emulátory originálu (např. Didaktik Gama=obšlehnuté ZX Spectrum). Původní československé počítače jako např. IQ 151 a PMD 85 jsou západními vzory pouze inspirovány – bohužel. Mezi čs. počítači jsem zatím našel jediný technicky zajímavý kus, a to "dětský" počítač Ondra. Ten je navržen v mezích svých konstrukčních limitů dokonale. U ostatních, které mám nebo budu mít v emulátoru, narážím na samé konstrukční chyby, některé tak závažné, že je musím v emulátoru opravovat, aby se vůbec dal používat. Viz můj článek o magnetofonu PMD 85-1 na třetím blogu.

      Vymazat
    2. Bohuzel i u toho Ondry kazi dojem to, ze byl zalozen na kopii zapadniho procesoru.

      MH

      Vymazat
    3. Na klonech západních procesorů byly založeny všechny tehdejší mikropočítače, nebo si snad myslíte, že Teslu MHB8080A vymysleli v Piešťanoch?

      Vymazat
    4. Nemyslim, obkreslili vzdy zapadni obvod. Pouze jsem konstatoval ...

      Silne mi to pripomina dnesni plagiatory z CN, kdy vezmou treba plosny spoj a okopiruji to vc. vsech i vyvojovych drah/propojek a chyb (coz se stalo presne s mym designem). Prijde mi to zoufale, kdyz vidim jak male znalosti jsou potrebne na to to udelat spravne.

      MH

      Vymazat
    5. V Piešťanech neokreslili MHB8080. Oni prostě odbrousili jednotlivé vrstvy čipu a pak je zkopírovali jak fotografii. Tedy v zásadě zkopírovali obrázek čipu. S dnešními 20 nm už by to šlo těžko.

      Oni jsou i plagiátoři v USA. Mnoha vědcům se v posledních desetiletích stalo, že poté, co své objevy přednesli na vědecké konferenci, tak je našli krátce poté patentované pod americkou firmou.

      My v Česku jsme nejdříve kopírovali, pak jsme vytvořili špičkové české školství, následně vznikla generace lidí se znalostmi – a dále pokračovalo v know-how. Současná fáze je zničení kvality českých škol, bude následovat o generaci až dvou později vymření všech lidí se znalostmi a pak budeme pouze kopírovat. A v Číně jsou na začátku vytváření špičkového čínského školství. USA je už v poslední fáze, totiž s velmi mizerným školstvím, kdy v zásadě většina lidí je bez znalostí.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
  2. Ono hlavně dříve byla kopírovací doba i na Západě. Většinou nové procesory vznikaly způsobem, že se skupinka inženýrů sebrala z firmy A a založila firmu B s veškerým know-how.

    V mikropočítačích nebývala později MHB8080A, ale častěji Z80 od firmy Zilog. Ten vznikl tak, že v Intelu kdosi pracoval na procesoru 8080, pak odešel a založil Zilog. A Intel zase vznikl tak, že z firmy Fairchild Semiconductor, která vynalezla integrované obvody se sebralo 8 zrádců a založili Intel.

    A počátek mikroprocesorů iniciovali ve skutečnosti Japonci, jakási firma Busicom …

    A tak bychom mohli pokračovat. Kdo od koho kradl tu know how, tu přímo kopíroval.

    USA zase profitovala z českých inženýrů z Ústavu matematických strojů v čele s prof. Svobodou, který později, spolu s asi 80 rodinami emigroval do USA.

    Miloslav Ponkrác

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dle meho nazoru je rozdil mezi tim ziskat nekde know how a navrhnout neco evolucne lepsiho (Z80 vs i8081) vs. okopirovat to 1:1 bez znalosti co vlastne delam.

      MH

      Vymazat
    2. Stejně jako je rozdíl mezi sekáním trávy a pečením chleba třeba. A právě proto se dnes špionážní služby celého světa snaží získat cizí know-how. Ono to knoíw-how je poměrně cennější, než schopnost kopírovat.

      Je veřejným tajemstvím, že jedna z velkých služeb německého národa Evropě, a to jak západní, tak tehdy socialistické je, že donutili nejlepší a najtalentovanější muže Evropy a všech států emigrovat před nacismem do USA. Pokud to nestihli, němečtí nacisté je nemilosrdně vybili. Čímž bylo dosti předurčeno, kde se know-how bude koncentrovat. Myslím, že tuto službu Německa Evropě bychom neměli nikdy zapomenout a patřičně za to Německu poděkovat. (Nehledě na to, že socialistický blok je opět důsledkem světové války a tedy Hitlera a tedy Němců.)

      Nicméně know-how je to, o co jde, a co se špionáží. A v poslední době i hlídá. Je čím dál těžší získat odborné poznatky posledních pokroků vědy v exaktních a technologických oborech. Mám s tím čím dál větší problémy je shánět, nebo se vůbec o nich dozvědět.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    3. Občas jde vývoj kuriosními cestami: příkladmo, cituji asi nejznámější příklad tohoto druhu, instrukční sada Z80 mohla být dokonalou nadmnožinou instrukční sady 8080, ale Zilog nesměl použít mnemokody, protože ty měl Intel právně chráněné. A tak např. místo MOV A, B nebo STAX D musel použít ld a, b a ld (de), a. Jenže se ukázalo, že je to pro programátora pohodlnější, protože si nemusí pamatovat, co přesně který mnemokod znamená, ale pozná to z parametrů. A tak Intel nechtěně pomohl svému konkurentu k lepší instrukční sadě, resp. k lepšímu assembleru.

      Vymazat
    4. Tomáš Pecina: Ano, tak to bylo, a to podepisuji. Bohužel v době, kdy se mikropočítače rozvíjely, byla v asm většinou stará, horší syntaxe. Ta nová se rozvinula víceméně až po boomu. Takže třeba v památné knize Ladislava Zajíčka Bity do bytu je stará horší syntaxe.

      Ale podobně to bylo třeba v PC. Firma Intel chtěla využít svůj vliv, a rozšířit 64bitový procesor Itanium s tím, že x86 bude navěky pouze 32bitový. Měla by tak absolutní monopol na 64bitové procesory. Nakonec AMD pochopila, že jí jde o existenci, a tak vyrobila a komerčně začala prodávat první 64bitový x86 procesor – a Microsoft pro něj napsal Windows pro výkonnější stroje a účely. Když Intel začal chápat, že prohrál, chtěl tedy alespoň udělat 64bitový x86 nekompatibilní s AMD. Tehdy mu ale Bill Gates a Microsoft vzkázal oficiálně, že sice může, ale oni nikdy nevytvoří WIndows pro jinou instrukční sadu, než má AMD 64.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    5. Domnívám se, že to byl poněkud jiný případ: architektura IA-64 byla navržena tak špatně, že nepomohla ani tržní posice Intelu. U soutěže Intel/Zilog to bylo podobné. Dokud Zilog vyráběl lepší produkty, prosazoval se, ale nástup 16-bitových procesorů jaksi zaspal. Že v té době zřejmě byla lepší Motorola než Intel 8088, je jiná věc, IBM se rozhodlo pro Intel.

      Vymazat
  3. Tomáš Pecina: Jsou firmy, které neumí navrhovat dobré a praktické věci, ale umí zkopírovat koncept a vylepšit ho. A jsou firmy, které umí navrhnout koncept dobře.

    Intel patří do té první skupiny. Cokoli od nich vzešlo od nuly je hrozná prasečina. Ať se to jmenuje IA-64 nebo Thenderbolt nebo USB 3.0 nebo … Intel se navíc u IA-64 strašně soustředil na získání monopolu a zničení konkurence, než na kvalitu procesoru. Mně dodnes není jasné, jak by dodržovali zpětnou kompatibilitu u budoucích IA-64, když ten procesr je navržený tak, že potřebuje, aby kompilátor označoval procesoru závilosti a je tak šitý velmi těsně na konkrétní model IA-64 procesoru.

    V historii je vidět, že konkurence neměla vůbec žádný problém dělat lepší procesory než Intel, ať je to Zilog, nebo různí výrobci 386 a 486, nebo třeba dříve AMD. Nakonec si to Intel musel pojistit patenty (patentovaná instrukční sada, patentovaný název Pentium, patentovaný …) a ilegálními praktikami boje proti konkurenci.

    Jenže Intel uměl prostě vydělávat peníze. Historie říká, že spíše přežili kopírovači.

    Zilog prostě udělal řemeslně lepší 8080, a tím to končilo. Intel umí udělat řemeslně lepší x86. Ostatně x86 je vlastně odvozenina od 8080. Traduje se, že první verze MS-DOSu měla kompilátor, který byl schopen CP/M programy v asm zkompilovat do .com programu do MS-DOS. Microsoft tedy MS-DOS částečně zkopíroval, Windows zase částečně vytvořila IBM a částečně zkopírovali VMS systém.

    Těch firem, co uměly vytvořit dobrý návrh něčeho od nuly mnoho nebylo. A většinou krachly. Digital Alpha, Xerox, IBM, Motorola, …

    Svět se nám pomalu zužuje na x86 a ARM na straně procesorů, a na Windows a unix na straně operačních systémů. Mám dojem, že to je dnes největší problém dalšího rozvoje – monokultura.

    Miloslav Ponkrác

    OdpovědětVymazat
  4. Pane Pankrác,
    Vy jste jasně expert. Ale je Vaše relativace vývoje na Východě a na Západě správná? Všechny firmy používají, pokud se jim to hodí, výsledky konkurentů. Konkurence a kopírování na Západě mají a měly právní mantinely, které Východ ignoroval.
    Karel H

    OdpovědětVymazat
  5. Karel H.: Děkuji, za experta se nepova6uji, sp93e za pam2tn9ka.

    Konkurence a kopírování mají všude na světě právní mantinely. Například firma Apple si v USA patentovala obdélníkový tvar tabletu se zakulacenými rohy u tabletů. Máte pocit, že to je správné?

    Nedělal bych si iluze, že kdekoli ve světě, na západě, východě, severu i jihu, je to ok.

    Co takhle podrážení Intelu firmou AMD, které skončilo mimosoudní dohodou, při které Intel vyplatil AMD 1,2 miliardy dolarů – pár roků stará záležitost. A obojí se dělo v rámci USA. Přičemž reálně je to malá částka, Intel poškodil AMD ilegálně daleko více.

    My v Česku máme pouze tendenci plivat na náš stát a národ a na nezápad. Přičemž všude je chleba o dvou kůrkách. Všude to funguje plus mínus stejně.

    Západ kopíruje od Východu, Východ od Západu – tam tomu bylo, je a bude, a je to v zásadě správné. Jen tak se rozšiřují možnosti a pokrok lidstva.

    Ostatně vědecké výsledky indických matematiků, které jsou nemalé používá celý svět – a nikdo za to Indii nic neplatí. Stejně tak třeba výsledky výzkumu CERNu.

    Nebo je vidět, jak Západ prodlužuje dobu autorské i patentové ochrany tak, aby nevypršela lhůta třeba na písně Beatles – a jakmile to začne hrozit, opět se prodlouží zákonem. Bude-li to pokračovat dále, autorská díla budou chráněna třeba 800 let po smrti autora.

    Západ má mnoho másla na hlavě, velmi mnoho. Neříkám to proto, že bych měl něco proti Západu, ale proto, že ho máme snahu si idealizovat. Což po historické zkušenosti s komunismem a bolševismem není divu. Vidíme pak Západ zelenější, než je.

    Miloslav Ponkrác

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oba extremy v technických oborech škodí, jak ochrana nedostatečná, tak nadměrná, to se v historii opakovaně ukázalo.

      Proč jsou tak úspěšní "kopírovači" a "vynálezci" tak často obchodně selžou, souvisí s odlišnou mentalitou vývojáře a obchodníka. Obchodníka baví prodávat jednu a tu samou věc znovu a znovu, vývojář by umřel, kdyby měl ten samý problém řešit víc než jednou, a technologická příprava výroby a podpora životního cyklu produktu je práce většinou netvůrčí. Vynálezci, nebo říkejme spíš "originátoři", jsou i organisačně postaveni na tvůrčí mentalitě, proto se jim nedaří prodávat. Je o tom teď pěkný článek na PC Tuningu: Wozniak s Jobsem se zpočátku vhodně doplňovali, ale potom se ukázalo, že Jobs Woze nepotřebuje, protože pro obchodní úspěch je kvalita produktu jen jedním, a často nedůležitým, faktorem. Důležitější je vyvolat dojem, jak je produkt výjimečný, a obecně pracovat s psychologií spotřebitele.

      Vymazat
    2. Tomáš Pecina: Nenapsal bych to lépe.

      Nicméně pak je tak trochu i karmicky podle vyššího principu spravedlnosti spravedlivé, když další „originátoři“ prostě odkopírují či se inspirují od obchodníků či úspěšných firem, protože i tito obchodníci mají svůj úspěch založený na neúspěšných jiných „originátorech“.

      Firma Apple a Steve Jobs se dříve kasali, jak nejlepší je od druhých kopírovat. Viz JObsova legendární věta: „Dobří umělci kradou, ti nejlepší kopírují.“ Nyní už to nehlásají, protože dosáhli veilkosti, kdy je kopírovači ohrožují.

      To je jednoduše základní koloběh. Firma/jednotlivec na zcela čestným způsobem se založí, vybuduje, a když je silná, velmi se snaží, aby stejné způsoby, na kterých vyrostla – aby druhým zatrhla a křičí o nemorálnosti takových způsobů.

      Dnes je krásně vidět, jak nadměrná autorská práva prosazená právě velkými korporacemi degradují vývoj. Kapitalismus má spousty peněz, ale nedostatek idejí, do kterých investovat. Všude je vidět sposuta křeče, jak se investoři chytají i posledních stébel. Před pár desetiletími zde existovalo mnoho počítačových architektur (zdaleka nejen PC) a bouřlivý vývoj. Byla zde celá řada nekompatibilních procesorových architektur. Byla zde velká řada operačních systémů, namátkou jen pro PC: DOS, Windows, IBM OS/2, Novell, nějaké ty unixy a další. Dnes obchodníci a svázaná autorská práva dosáýhla stavu, kdy je fakticky monokultura či bikultura, vývoj se zastavil, žádné idey. Obchodníci zvítězili nad „originátory“ zcela dokonale. A také se tak staly dinosaury.

      V monokulturách jsou originátoři prakticky zbyteční. Antimonopolní úřady nepracují tak, jak by měly. Korporace drží originátory pod krkem pod záminkou autiorských práv. A Západ stagnuje a je v krizi – zcela logicky jako důsledek. Dnešní kapitalismus má mnoho peněz a nedostatek myšlenek/idejí. Proto je v krizi.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
  6. Pane Ponkrác, nejde mi o správnost možnosti patentovat tvar tabletu a ani o plivání na nezápad. Vidím ale rozdíl mezi podloudným kopírováním, které je organizováno státem a tím, kterého se dopouštějí (v rozporu se zákonem a tedy stíhatelně) samostatné firmy. Prodlužovaní doby autorské ochrany je podle mne něco dost jiného než neuznávání autorského práva, jak se po nějaký čas dělo v SSSR.
    Karel H

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co je správné – uznávat nebo neuznávat autorské právo? Kdo to rozsoudí? Váš subjektivní pocit? Nebo můj? Není to trochu málo na hodnocení?

      Například celá věda vznikla a rozvinula se do dnešní vyspělé podoby díky faktickému neuznávání autorství jednotlivých vědeckých poznatků. Budete-li vědecky zkoumat, můžete navázat na výzkumy či teorie libovlného vědce, aniž byste se pídil po nějakých právech. Pouze je etické uvést zdroje, na které navazujete.

      SSSR neuznávalo autorská práva, a také nechtělo recipročně nic za použití autorských děl ruských lidí. Zvolili si tuto cestu.

      Dnes je daleko větší problém všudypřítomná špionáž NSA, a všudypřítomné využívání informací z Microsoft Windows 10, z Facebooku, Google, Gmailu, Hotmailu, a jiných. Už používáním Windows souhlasíte v licenci, že řadu vašich dat v podstatě darujete pro mnohá použití firmě.

      Nebo jako programátor jsem na USA dokonale nasýřený, protože americké firmy neustále vytahují žaloby na co všechno údajně mají patent. Například Linux takové žaloby řeší neustále, a nebýt silnou organizací, asi to neustojí.

      Nezlobte se, ale co se týká autorských práv, vidím daleko větší máslo na hlavě teď na straně především USA. A celý svět by měl USA trošičku nakopat do zadnice, bylo by jedině ozdravné. Nebude dlouho trvat a pan Tomáš Pecina nebude mít jak hájit své klienty, protože obžaloby už nebudou hájit nesvobodu slova. Osoba X bude obžalovaná za porušení autorských práv, protože použila autorsky chráněný hákový kříž. Osoba Y bude obžalovaná za rasistická slova, ale nikoli za rasismus, ale protože na tato slova má někdo jiný autorská práva (podobně jako Svěrákovy žaloby).

      Autorská práva kradl a krade celý svět – často v protikladu se zákony,. Například italský Guglielmo Marconi, který dostal Nobelovu cenu za radiové vysílání vše ukradl od Nicoly Tesly, jak se posléze ukázalo. Nobelova cena mu zůstala, protože nesmí být podle regulí nikdy nikomu odňata.

      Můj názor je ten, že současný západní svět má přebujelou a přehnanou ochranu autorských práv. Tedy že se dnes mohou rozumně rozvíjet jen země, kde na autorská práva kašlou, nebo jsou v podstatně umírněnější podobě. Jako Čína či Rusko. Současná autorská práva a právní systém v západních zemích jakýkoli rozvoj zcela udusí. Odezdikezdismus ani v autorských právech není zrovna věcí rozvoje.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    2. "A co je správné – uznávat nebo neuznávat autorské právo?" Podle mne uznávat, a případně se snažit o jeho změnu, pokud se Vám nelíbí.
      To, že se autorská práva kradou neznamená, že jsou bez funkce (peníze se také kradou-;)). Autorská práva v mnohém správně chrání zájmy autorů. Bez nich by byl třeba vývoj léků daleko pomalejší. Vývoj léků probíhal i v plánovaném hospodářství bez ochrany autorských práv, ale ideální to nebylo.
      Pokud vidíte zrušení autorských práv v SSSR jako neutrální legitimní rozhodnutí, tak nemohu než nesouhlasit. Stát tím jedním šmahem okradl jak vlastní tak i cizí autory.
      Co by podle Vás měl "Západ" (kterému přisuzujete vinu) udělat, aby nedocházelo ke zneužívání autorského práva a autoři dostali zaslouženou odměnu?

      Karel H

      Vymazat
    3. Karel H.:

      Poněkud jste pomotal autorská práva a patenty. Léky se obvykle patentují, samotná autorská práva by vám zde nepomohla. Takže nulová autorská práva by nijak nezpomalila vývoj léků, protože ta tu nemají sebemenší vliv ani úlohu.

      Právě proto, že léky nejsou chráněny autorskými právy, ale patenty, může konkurence vyrábět identický lék poměrně brzy, rozhodně dříve než 70 let po smrti autorů jak tomu je v případě autorského práva. A také se tak děje.

      Autorská práva nechrání zájmy autorů, protože je mimo jiné chrání i v případě, kdy jsou již rozloženi na humus a žádné zájmy již nemají. Nedávno mi jeden archivář říkal, že naopak nechávají méně známá díla autorů zcela shnít, protože překopírování starých filmů z rozpadajícího se celuloidu či záchrana starých textů něco stojí. A když je zachrání, najde se někdo, kdo se hlásí o autorská práva. Takže nakonec se dílo rozpadne a nikdo už ho nikdy neuvidí v mnohém případě – kvůli extenzivním autorským právům.

      Naše autorské svazy podle zákona, jako je OSA, Dilia, Integram a další okrádají v souladu se zákonem jako autorské svazy všehcny občany. Já jim solím za každý hard disk, tiskárnu, zkopírovaný papír, SD kartu, foťák a mnoho dalšího – stejně jako každý občan této země, a nedostávám žádnou protihodnotu. To je jeden z příkladů, kdy autorský zákon se tak přehnal, že mě autoři okrádají občany, nikoli že autoři jsou okrádáni.

      A to nemluvím o tom, že české autorské svazy okrádají i zahraniční autory a umělce, neboť za jejich produkci si berou obolus, ale nejspíše jim to neplatí. Jak to přesně je se nedozvíme, protože jejich činnost i účetnictví jsou tajná.

      Nevím, co má dělat Západ. V první řadě zkrátit dobu autorské ochrany. Ale vím, co by se mělo dělat v Česku. Zrušit povinné poplatky autorským svazům ze zákona. Zde autoři dostávají nezaslouženou odměnu zcela zjevně.

      Zkrátka někde jsou autoři okrádáni, jinde autoři okrádají – to druhé je případ České republiky.

      Miloslav Ponkárc




      Ono je něco za něco. SSSR okradl autory a zároveň odstranil všem občanům překážky k informacím z celého světa. A je to legitimní rozhodnutí, protože každý stát si tvoří jakékoli zákony uzná za vhodné a je schopen je uhájit.

      Nehoruji za svět bez autorských práv.

      Vymazat
    4. Pane Ponkrác, Vaše náhledy nesdílím. Tvrzení, že všichni občané SSSR měli bezpřekážkový přístup k informacím z celého světa je velmi originální, ale mimo realitu. Ne vše, co si nějaký stát uzákoní (např. pošlapávání lidských práv) je legitimní. - Máte pravdu, že u léků jde o patenty a ne o autorská práva, ale problematika je do značné míry podobná.
      Karel H

      Vymazat
  7. ..Nezlobte se, ale co se týká autorských práv, vidím daleko větší máslo na hlavě teď na straně především USA. A celý svět by měl USA trošičku nakopat do zadnice, bylo by jedině ozdravné..

    Mno, pane inzenyre Ponkraci, na to mam jednoduchou odpoved. . Opuste system.
    Neprebirejte a nepouzivejte programy, ktere jste si nevykoumal sam a neprizivujte se na lidech, kteri tyto programy vybudovali..
    Prebujela ochrana a soudni excesy nemaji nic spolecneho s vasim chapanim vychodni a zapadni mentality, navic je to Cina, ktera kopiruje a emuluje nejvic. To, ze jeste zijete v rozdeleni zapad-vychod Studene valky svedci o tom, ze jste zcela zamrzl v case.
    Svetove znarodnovani a prerozdelovani vedeckych poznatku , to urcite.. Aby jini lemplove bez namahy a nakladu sklizeli praci a namahu druhych.

    Jinak, v sedesatych letech ostentivne kradli Cechoslovaci veskerou hudbu z Ameriky a zapadni Evropy, bez ohledu na authorska prava. . Sprosta zlodejna, ceskym obyvatelstvem nezaregistrovana. Teprve pozdeji v emigraci jsem zjistila, ze vetsina mych oblibenych pisni od Gotta, Staidla, blue grass, country, - vsech tech "umelcu" byla ukradena, originalni anglicke pisne se zpivaly s ceskou lyrikou.
    Holt mate smulu, ze pocitacovy system nevynalezli sovetsti vedci na Lumumbove universite. :-)


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale no tak, paní Danielo. Není třeba se hned rozohňovat a obviňovat pana Ponkráce z krádeže nebo hledat za vším spiknutí komunistů. Nota bene za situace, kdy Vám osobně v oblasti duševního vlastnictví zjevně žádná újma nehrozí, neb - jak dobře známo - Ubi nihil est, Caesar iure suo excidit.

      Vymazat
    2. Daniela: Pozor, ať vám nepraskne cévka! Po minulých debatách, kdy jste měla velkou starost, zda se píši s Ing. nebo bez Ing. před jménem a podobné debaty – byste si mohla něco uhnat! Nerad bych vás měl na svědomí!

      To, že jste naprosto nepochopila text debaty zde jsem z vašeho příspěvku pochopil, a proto si dovolím vás dále ignorovati. Nejsme už zvědav na „kvalitní debaty“ stylu „měl byste se pane Ponkráci stydět, že používáte titul Ing. před jménem“ apod. Od takto zakomplexovaných lidí nepotřebuji žádné rady,. paní Danielo, a nehodlám s nimi ani diskutovat, dokud alespoň nepochopí smysl textu, na který reagují, což se opět va vašem případě nestalo.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    3. Vazeny pane inzynyre,
      vzdyt ja uz prisla na to, ze jste ing. Ponkrac,
      coz jsem predtim nevedela a kdyz to "ing." na webu nasla, smichu jsem se neudrzela - od te doby pisi pan ynzynyr..

      Hlasat, ze mi neco vadi, aniz bych se snazila o posici alespon neco zmenit, je cista hloupost.

      Remcat nad necim, co pouzivam dobrovolne, protoze na lepsi nemam, neumim, neznam, je znakem neschopnosti.

      Prat si, aby nejaky monopol ci instituce dostala nakopano do zadnice je zavistive prani neuspesnych bridilu, pac se na nic jineho nezmuzou. .

      Nevim, pane inzynyre, proc t nepouzivate Unbuktu, nebo jak se jmenuje to free ware - zadna authorska prava - , pouzivaji jej v Indii, anebo zasmradly rusky procesor, myslim , ze Elbrus... Na nej se tesili mnozi anti-ami v naivni nadeji, ze prekona Microsofft...

      S vami, pane Inzenyre nediskutuji, pouze konstatuji ...

      Vymazat
    4. ...Nota bene za situace, kdy Vám osobně v oblasti duševního vlastnictví zjevně žádná újma nehrozí, neb - jak dobře známo - Ubi nihil est, Caesar iure suo excidit..
      Dekuji za starostlivost, pane anonyme,
      napadlo mne, ze nejaky Filipek zase pocitil silne a nekontrolovatelne nutkani upotrebit a blysknout se nasprtanou latinskou frasi, ale to snad ne.... :-))

      Vymazat
    5. Zdvořile upozorňuji, Danielo, že tento způsob diskuse k ničemu dobrému nevede. Buďte polemisujte věcně, nebo se odeberte tam, kde váš ostrovtip ocení (iDnes, Novinky, Blesk…).

      Vymazat
  8. Literatura k problematice... ;-) Od právníka ...

    http://www.mises.cz/database/literatura/30a_obzalobaip.pdf

    Petr V

    OdpovědětVymazat
  9. Dovolil bych si poněkud nesouhlasit. Zákon č. 89/1990 Sb. jen příkladmý výčet konkrétních druhů děl rozšířil o explicitní uvedení počítačových programů. Do té doby platná nulová koncepce ale nijak ochraně počítačových programů autorským právem nebránila, pokud by plnily obecná kritéria ochrany. Ostatně, i tento zákon po počítačových programech vyžadoval splnění těchto kritérií (zejména toho, že software musí být výsledkem tvůrčí činnosti autora), jen pro odstranění pochybností uvedl, že i počítačové programy lze chápat jako „díla literární, vědecká a umělecká“. Až nový autorský zákon v roce 2000 pro software snížil laťku na dnešní úroveň. A když už jsme u tohoto zákona, v jeho přechodných ustanoveních se dočtete, že „Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny“.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedomnívám se, že byste měl pravdu. Podle § 2 odst. 1 AutZ/1965 byla předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, splňující určitá kriteria. Počítačový program by mohl být tedy chráněn, pouze pokud by šlo o literární, vědecké nebo umělecké dílo.

      Zcela mimo je arci argumentace ustanovením § 106 AutZ/2000. Předně je zde § 106 odst. 1, jenž praví: "Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy." Tedy moje právo užívat volně firmware PMD nebo Ondry, které vzniklo dříve, není novým zákonem dotčeno. Za druhé počítačové programy byly již chráněny, tedy dané ustanovení na ně dopadá pouze v rozsahu, že je jim nově přiznávána širší ochrana (odkaz na § 2 odst. 2 je tam explicite uveden).

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>