
Soud se vyhovět zdráhá, podáváme proto návrh na určení lhůty a pokud ani ten nebude úspěšný, obrátíme se na Ústavní soud.
extremistu, jsme přibližně tam, kde jsme byli v letech 1988–9.
do počtuJaroslavu Hubáčkovi raději ani nemluvě, ale osobně je pro mne zklamáním Tomáš Foltas. Od něj jsem přece jen očekával víc respektu k ústavním principům. Zdá se, že v nedemokratickém prostředí se i relativně mladý soudce rychle přizpůsobí.
nezávislýsoud!
ctihodní,
spravedlivía
nezávislísoudci demokratického státu. Je-li řeč o Havlovi, tak příkladmo Eva Burianová, která jej v onom roce poslala do vazby.
počítačem, docela bych si přál, aby některý z těchto výtečníků musel obléknout talár s fialovým lemem a rozhodovat o odvolání ve shora zmíněné trestní věci, a aby mu obvinění vmetli pravdu do tváře: to by teprve byly ty správné havlovské paradoxy!
neřešitelný stav, který by novým rozhodnutím vznikl, se dostavil stejně, takže není patrné, v čem vlastně ministerstvu půlroční odklad pomohl (a ani, v čem
neřešitelnostsoučasného stavu spočívá).
nespolupráceJiřiny Bohdalové, Jana Kanyzy a zejména Andreje Babiše, druhé prožíváme právě teď v kause disidenta Pavla Wonky.
své jisté, a drobná úplata od vděčného exagenta může být pěkným přilepšením k pensi. A naopak, ukáže-li se to vhodným a účelným, proč nenanést trochu špíny na obraz disidenta.
pracovali. Myslím, že jeden proces s bachařem Vondruškou by měl stačit, aby i ti méně důvtipní antikomunisté pochopili, jak takové spory musejí před postkomunistckou justicí, která z minulého režimu zdědila nejen prakticky všechny soudce, ale i kompletní kolektivní mindset, dopadnout.
MajáčkemRychetským odmítl ústavní stížnost dvou odsouzených v kause tzv. vítkovských žhářů, Davida Vaculíka a Jaromíra Lukeše. To nás nepřekvapilo, poté, co se Rychetský odmítl z případu vyloučit, přestože má blízké rodinné vazby na zmocněnce poškozených Pavla Uhla a případ v mediích sám obsáhle komentoval, se ani nedalo nic jiného čekat.
nápaditýchtechnik, jimiž Onderkovi lidé stlačili počet petentů pod požadované minimum: petent zapsal své jméno jako ALEXANDR, avšak skutečně se jmenuje ALEXANDER, magistrát přečetl CEHNALOVÁ a petentka SEHNALOVÁ měla smůlu, petent MARČÁK zapsal K ve svém jméně dvěma neprotínajícími se tahy a hned byl z něj v očích úředníka neexistující občan MARČÁIL, petent změnil trvalé bydliště a v době kontroly petičních archů již byl evidován jinde než v den podpisu atd. atp. – přečtěte si to v usnesení podrobně sami.
1) osoba, o jejíchž platových poměrech má být poskytnuta informace, se na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a při zohlednění všech okolností nevýznamným způsobem; a 2) nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.
prvomájový řečníkz Německa Robin S. v plném rozsahu zproštěn obžaloby, rozsudek nabyl právní moci a nastává čas účtování. Náklady obhajoby, včetně úhrady za tlumočení, činí cca 155 tisíc korun, výdaje spojené s cestami obžalovaného ke třem hlavním líčením, plus jeho ušlá mzda, dosud nejsou přesně stanoveny, ale budou se pohybovat kolem 30 tisíc, a na náhradě nemajetkové újmy za nedůvodné trestní stíhání bude Robin S. po českém státu předběžně požadovat 250 000 Kč.
přimět někoho k dialogu(rozuměj: zbuserovat) nebo insitní žalná pasáž, kde státní zástupce běduje nad osudem přestupkových udavačů, již se nemají možnost na úřadě dozvědět, nakolik bylo jejich udání úspěšné a jak přísně byl jimi odhalený pachatel postižen. Mít v tu chvíli namísto cigarety v ruce Yorickovu lebku, mohl by se řečený výtečník směle vydat na prkna, jež znamenají svět. A mimochodem, že Petrásek není jen tak někdo, ale státní zástupce, se strážníci od něj jaksi mimoděk dozvídají hned v první minutě nahrávky, v rámci zjištění totožnosti.
vysmátý, protože podvod se škodou dva tisíce korun není trestným činem a co policie v rámci vyšetřování předtím, než věc postoupí přestupkovému orgánu, zjistí, nelze na tomto vytříbenými mravy se pyšnícím blogu ani napsat.
Koblihu v ceně čtyři korun a devadesáti haléřů snědl v prostorách mezi regály, a když poté u pokladny platil další zboží, nenahlásil ji ani neuhradil,pravila poučeně policejní mluvčí. A jelikož byl za obdobnou trestnou činnost v posledních třech letech už trestán, zahájila policie jeho trestní stíhání. Krádež vody z městské kašny i úkladnou krádež knedlíku jsme tu už řešili, krádež koblihy, minimálně z hlediska trestního práva, dosud nikoli; přemýšlím, zda studentům na policejních rychlokursech nezapomínají cosi důležitého sdělit.
ombudsmániŠabatové, jež mne svou povrchností a účelovostí notně rozzlobilo, ale to počká, protože tu mám jiný zajímavý dokument. Onen se týká Vlastimila Pechance, jinak též usvědčeného, odsouzeného a momentálně podmíněně propuštěného rasistického vraha.
pachatele máme, tak to nekomplikujme nějakými důkazy.
bijou cikáni; podle oficiální
odsouzenéverse, jak víme, se tam nic takového nestalo, rasistický Pechancův útok přišel jako blesk z čistého nebe. A Jan L. to dobře viděl, vždyť to při hlavním líčení sám barvitě popsal. Proč tedy tento svědek, přiběhnuv na polici, volal to, co volal, a ne třeba
pobodali tam cikána, jak by odpovídalo logice toho okamžiku?
Pokud ze strany obviněného došlo prokazatelně k bránění ve vstupu do domu, což při fyzické konstituci obviněného nevyžadovalo ani užití větší fyzické snahy, komise ze zjištěných důkazů dospěla k názoru, že toto bylo vedeno pouze snahou zadržet na místě Marcelu Šteflovou za účelem toho, aby nebylo zmařeno projednání deliktu ze strany Městské policie Brno, kdy Marcela Šteflová prokazatelně odmítla setrvat na místě, hodlala z místa odejít, přesto, že věděla, že Mgr. Petrásek volal na místo Městskou policií Brno.Pobavilo? Mne rozhodně!
dostali. Pro úplnost i soubor osmi příloh – od originální sady se liší toliko v tom, že rozsudek Městského soudu v Brně je anonymisován.
předjednal.
nakvalifikujeskutek účelově výš, než odpovídá jeho povaze. Nejznámějším případem je vítkovské žhářství, což bylo obecné ohrožení ve druhém odstavci se sazbou osm až patnáct let, žalované a odsouzené však jako pokus vraždy, což umožnilo uložit pachatelům výjimečné tresty. Flagrantní abusus a politicky motivovaný rozsudek.
zpětnězneplatnit ani po rozsudku.
pravicovými extremistynevede k očekávanému výsledku a bojující demokracie, v níž, zdá se, osobně stále pevně věří, stojí tváří v tvář potupné porážce.
88a poté se v ostudném nálezu sp. zn. IV. ÚS 2011/10 přihlásil ke konceptu bránící se demokracie. Poté však přišla pomoc z míst, odkud ji málokdo čekal, od obecných soudů, které odmítly novou judikaturu aplikovat a postavily se na obranu demokratických hodnot.
extremistickousymbolikou, v níž bývalý znalec Ivo Svoboda objevil závadový diskurs. Okresní soud v Berouně a soudce Michal Pařez, který odmítl projednat obžalobu na Jana Šinágla týkající se alternativního hodnocení Protektorátu. Okresní soud v Mostě, soudce Pavel Plch a známá kausa závadového mávání. Překvapivě však i komunistická soudkyně téhož soudu Bohumila Huňáčková, která navzdory dvěma znaleckým posudkům neodsoudila Lucii Šlégrovou za její projev. Podobně Obvodní soud pro Prahu 1 a první zprošťující rozsudek v kause samolepek (soudkyně Dana Šindelářová) a také Městský soud v Praze, který se zastal aktivistek Resistance Women Unity (soudce Václav Kašík). Nejnověji pak brněnští soudci Martin Hrabal a Dagmar Bordovská v kausách Hitlerovy projevy, resp. prvomájový řečník. Přitom stačilo málo, okopírovat judikaturu Ústavního soudu a prohlásit, že demokracie se musí proti svým nepřátelům bránit.
pravicovými extremistyto nekončí a za vyjádření politického názoru putoval do vězení
tykadlový zločinecRoman Smetana, a to po procesu, který byl veřejností oprávněně vnímán jako travestie a výsměch spravedlnosti, když nezávislou soudkyní mu byla manželka jednoho z pomalovaných. Jde tu o klasický efekt slippery slope, a navzdory setrvalé propagandě aktivistických masmedií, zejména veřejnoprávních, to lidem postupně došlo.
Neonacistényní vědí co, vědí jak a mají k tomu potřebné zázemí, a dokáží-li se konečně zbavit neschopného vedení své
vlajkovéDělnické strany sociální spravedlnosti, stanou se v příštím období relevantní politickou silou, která nebude mít problém sbírat hlasy v širokém spektru od fundamentalistů z Národního odporu přes nespokojené příznivce Úsvitu po zklamané dnešní voliče Babišovy – přesně tak, jako je tomu v jiných srovnatelných zemích, ve Francii, v Maďarsku nebo na Slovensku. Čeká je cesta nejprve přes procento, pak přes pět procent a v konečné fasi možná i do vlády.
prvomájový řečníkz Německa Robin S. Sedmistránkové dílo soudkyně Dagmar Bordovské vykazuje četné formální nedostatky a je z něj patrné, že prvotním cílem bylo co nejrychleji se kausy zbavit, avšak pro případné odvolací řízení jsem optimistou. I když Krajský soud v Brně nemá na justiční kreace svých podřízených soudů věru vysoké nároky, velmi bych se divil, kdyby mu nevadilo, že znalecký posudek byl zpracován na základě nepředneseného, od finální verse podstatně odlišného konceptu řeči nebo že tlumočnicí při úkonech trestního řízení byla policistka, německého jazyka víceméně neznalá, jež obviněnému toliko neustále opakovala, že musí ve vlastním zájmu s policií spolupracovat (jinak ze služebny živý neodejde – to arci žertuji, tak daleko její němčina nesahala). Věty, jež v německém projevu nikdy nezazněly, figurují i v samotné skutkové větě obžaloby, proto mám za to, že státní zástupce Jan Petrásek do odvolacího dobrodružství v tomto případě nepůjde; a pokud snad ano, vyjádření obžalovaného k odvolání si za rámeček rozhodně nedá.
okno příležitostise tedy velmi rychle uzavírá. V únoru to bude šest let od koncertu závadové hudby, z jehož organisace je obžalovaná Michaela Rodová viněna, a začátkem června příštího roku uplyne šest let i od neuskutečněného jihlavského pochodu.
S láskou!by nebylo upřímné,
Heil Hitler!se také asi nehodí a cliché o dalším vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí jeví se mi být poněkud otřepaným a nedosti původním. Snad poradí laskaví čtenáři.
Vážená paní magistro K.,
milá Kláro,
jménem společnosti guidemedia etc, s. r. o., Vám srdečně děkuji za vše, co jste svým trestním oznámením pro propagaci jak této společnosti, tak jejího edičního programu vykonala. Na znamení vděčnosti si dovoluji v příloze zaslat několik dalších titulů, u nichž prodejnost v posledních měsících stagnuje, v prvé řadě pak Hitlerovy Čechy autora Lukáše Beera a Program NSDAP; jistě už budete vědět, jak s nimi správně naložit.
Ještě jednou: děkujeme za vše!
S úctou
Váš
T.P.
znalecUhlíř určitě už brousí klávesnici a chystá se sepsat odborný traktát, kdo všechno tím byl závadově potěšen – otázkou je, zda si ho od něj po minulém fiasku kdo koupí):