Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jsou výjimečné situace, kdy prestižní cenu tohoto blogu Osel měsíce neudělím z úcty k oslům: to jsou skromná a užitečná zvířata, na rozdíl od mnohých velikánů místní justice, kteří sice spotřebovávají z veřejných rozpočtů nemalé prostředky, ale výsledky jejich práce nestojí za nic.

Soudkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Lobotková (bývalá členka KSČ, přirozeně!) se takto vyznamenala rozsudkem, jímž zamítla tři roky starou žalobu Davida Kundli a Lucie Šlégrové týkající se toho, že jim policie v souvislosti s obviněním z držení praporu se symbolem Dělnické strany odebrala DNA a sejmula otisky prstů.

Žaloba byla poměrně obsáhlá, rozsudek se tradičně omezil na hypertrofovanou rekapitulaci a poté na závěr, který nenechává nikoho na pochybách, jak vážně bere soudružka soudkyně ochranu porušených ústavních práv sprostých žalobců:

Pokud se žalobci cítí poškozeni, je to pouze jejich subjektivní pocit. V zájmu celospolečenské ochrany proti trestné činnosti je nutno, aby subjektivní zájmy či názory jedince byly korigovány obecně závaznými předpisy. Pokud se jedinec pohybuje v rámci vymezeném obecně závaznými předpisy, nedostane se do střetu s nimi, pokud se v nich nepohybuje, vědomě je porušuje, musí si být vědom následků.

Psát proti takové perle právního myšlení odvolání je nevděčné a demotivující, a člověk si říká, že české soudy jsou institucionální demonstrací druhého thermodynamického zákona: ať jim dodáte cokoli, díky personálnímu substrátu, na němž jsou vypěstovány, vyprodukují stejně jen odpad, karikaturu na spravedlnost.

Potvrzuje se závěr, k němuž jsem dospěl již před mnoha lety: má-li se kvalita soudnictví zvýšit, musí být soudci podobných kvalit jako J. Lobotková zbaveni taláru, i za cenu, že tím bude krátkodobě ohrožena nezávislost justice.

Komentáře   

0 # Anonymní 2014-08-12 21:57
Mám zato, že kdyby podezřelí /obvinění/ odmítli bukální stěr, policie to nemůže provést bez souhlasu státního zástupce. Bukální stěry za nošení praporu je samozřejmě nesmysl, ale pokud stěr neodmítli, udělali chybu.
0 # Tomáš Pecina 2014-08-12 22:01
Mýlíte se; nešlo o úkon trestního řízení, takže souhlas SZ by byl irelevantní.

Kdyby byli odmítli, samozřejmě bychom byli v jiném postavení, ale na důvodnosti žaloby ničeho nemění.
0 # Anonymní 2014-08-12 22:13
Důvodnost žaloby samozřejmě nezpochybňuji. Ale stěry byly prováděny již v rámci trestního řízení /tak jsem to alespoň pochopil, když to bylo v souvislosti s obviněním, jak se píše v hlavním článku/. Pak mohli stěr odmítnout.
0 # Tomáš Pecina 2014-08-12 22:27
Nikoli, právní konstrukce je v tomto případě jiná: zahájení trestního stíhání podmiňuje zákonnost těchto úkonů, ale nešlo o procesní úkony trestního řízení, nýbrž o výkon pravomoci založené ustanovením § 65 PolZ.

Pro úplnost dodávám, že identické úkony lze provést i jako úkony trestního řízení, ale v tom případě např. není bez dalšího přípustné zařadit záznamy do databasí, protože se mohou týkat i třetích osob, jejichž biologický materiál je nutné identifikovat z jiných důvodů.
0 # Anonymní 2014-08-13 00:43
Berte to tak, ze jste o jeden stupen bliz k ESLP.

A, rekl bych, ze byste mel byt rad, ze soudkyne skoro nic nenapsala. Podle toho, co napsala, by Vas z toho trefil slak (a polovinu ctenaru taky).
0 # Anonymní 2014-08-13 02:47
Jeste se zeptam, nenapadlo Vas, ze by pani soudkyne nemusela umet anglicky? Potom chapu, ze Vasi argumentaci neporozumela, protoze ji hold nerozumela.
0 # Tomáš Pecina 2014-08-13 13:52
A, rekl bych, ze byste mel byt rad, ze soudkyne skoro nic nenapsala. Podle toho, co napsala, by Vas z toho trefil slak (a polovinu ctenaru taky).

To je pravda, první hodinu po přečtení jsem byl opravdu hodně konsternován (ač výsledek samotný jsem znal už cca měsíc). Uznávám, že kdyby Lobotková svou hutnou argumentaci dále rozvedla, mohlo by to se mnou seknout.
0 # Anonymní 2014-08-13 07:33
V rozsudku je zmínka o "oddělené a zapečetěné části spisu ( obsahuje interní materiály
z prověřování a vyšetřování skutku a není běžně přístupná obviněným ani obhájcům)". Není možné žádat její zpřístupnění na základě zákona o svobodném přístupu k informacím?
0 # Anonymní 2014-08-13 08:39
§ 7:
Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.

§ 11 odst. 4
Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
0 # Philip Sudak 2014-08-14 01:52
Samozřejmě, že lze - podle informačního zákona lze žádat prakticky o cokoli.

O utajovanou informaci se nejedná, utajovanou informací je informace utajovaná na základě zvláštního právního předpisu, což toto není; stejně tak se nejedná o "informace o rozhodovací činnosti soudů", protože již z citované pasáže na čl.3 rozsudku jednoznačně vyplývá, že se jedná o informace ze spisu Policie České republiky (policejního orgánu), nikoli ze soudního spisu, prima facie.

Žádat je jedna věc, dostat druhá věc. S ohledem na kassační princip zásahu soudů ve správním soudnictví do správního rozhodnutí stricto sensu, není v tomto světě moci, která by donutila správní orgán (povinný subjekt) vydat přezkoumatelné rozhodnutí.

Potencionální žadatel se tak dostane do ping-pongu rozhodnutí - odvolání - zrušení - rozhodnutí - odvolání - zrušení, či rozhodnutí - odvolání - zamítnutí - žaloba - zrušení - zrušení - rozhodnutí - odvolání - zamítnutí - žaloba - odmítnutí - kassační stížnost - zrušení - zamítnutí - kassační stížnost - zrušení - zrušení - zrušení - rozhodnutí - odvolání - zamítnutí ..., či jejich kombinace.

Otázka, zda-li žadatel pak obdrží informace ještě ve svém životě, je předem zbytečná, protože bude záležet na tom, kdo bude mít pevnější nervy - zda povinný subjekt, či žadatel.

V každém případě, u takového druhu informace lze, s ohledem na skutečnosti, důvodně předpokládat, že se policie jejich vydání bude bránit zuby nehty a dostat informaci třeba po pěti letech boje většinou k ničemu není.

Ale ano, podle informačního zákona lze žádat (téměř) cokoli. Není snad druhého zákona, který by byl všemi (povinnými) tak ostentativně obcházen a ignorován, jako zákon informační.
0 # Philip Sudak 2014-08-14 02:03
Vážený pane Pecina, já nevím, co ještě chcete.

Soudružka soudkyně Vám jasně napsala, že Strana a Lid ví, na čí straně je zákon a právo (právo je přece vůle lidu povýšená na zákon). Lidově demokratické orgány bezpečnosti jsou tu pro to, aby chránily lid (a zejména pak jeho zástupce) proti takovým individuím, jako jsou Vaši klienti, per fas et nefas.

Orgány bezpečnosti jsou, v zásadě, neomylné, vysoce spravedlivé, a znají zákon i právo a nepotřebují o tom nikoho přesvědčovat. Kdyby se, čistě náhodou, která snad ani není možná, dopustily chyby, je zde všemocná Prokuratura, která, jako nejmocnější orgán v zemi, zjedná právo a soud už je jenom potřebným "kladívkem".

Ač nebyli zprostí obžalovaní dosud odsouzeni, platí, že když o nich jednou orgány bezpečnosti ví, dokonce je obvinily a dostali prokurátora, jsou zprostí obžalovaní na věky věků, i kdyby nějaký nepříčetný soudce třeba tvrdil opak (však si na něj Prokuratura došlápne...), a s takovými se lidově demokratický soud bavit nehodlá.

Ono je vyložit podstatu žalobních bodů této soudružce soudkyni stejně snadné, jako to vyložit průměrnému divákovi, který píše rozhořčený komentář nad tím, že obviněným (třeba z vraždy) orgány bezpečnosti málo naložili... Prostě to nelze.
0 # Anonymní 2014-08-20 13:26
Ad zbavení taláru: Naprostý souhlas. "Nezávilost" musí skončit. Mimochodem, dalším kandidátem na svlékání by mohl být neznámý blbec z OS P8, který Ústavnímu soudu pod zn. Pl. ÚS 15/14 navrhuje zrušení kasační závaznosti rozhodnutí nadřízeného soudu v trestních věcech, neb tento institut prý ohrožuje nezávislost a nestrannost soudů.
0 # Anonymní 2014-10-07 10:31
0 # Tomáš Pecina 2014-10-07 10:37
To jsou úkony podle TrŘ pro účely trestního řízení a po jeho skončení, resp. když přestanou být pro jeho účely potřebné, by všechny vzorky a profily měly být zničeny. Rád bych věřil, že se to skutečně stane.
0 # Anonymní 2014-10-07 10:51
Tak já tomu samozřejmě věřím. Vždyť jak pravil jeden diskutující pod článkem: "Slušný člověk, jenž má čisté svědomí vzorek DNA klidně poskytne, není důvod se čeho obávat. Navíc získá dojem, že sám nějakým způsobem přispěl k řešení případu." :-)

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)