DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 17. července 2014

Korunovace

Stranou pozornosti českých i světových medií proběhla dnes na Pražském hradě korunovace: dosavadní president republiky Miloš Zeman se stal králem Milošem I. Jako první státnický akt na trůně Jeho Veličenstvo odmítlo jmenovat řádně vybraného a ministryní spravedlnosti navrženého kandidáta Jana Veselého předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Aktualisováno.
Podle dalších zpráv ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí uvítalo a hodlá vyhlásit nové výběrové řízení. Otázkou je, zda by za těchto okolností neměl být výběr zcela ponechán na zeměpánu, neboť zasahovat do jeho prerogativy byť i jen formou doporučení jeví mi se jako manifestní pohrdání Korunou. Vůbec největší legrace pak bude, jestliže Veselý podá správní žalobu na průtahy a nový konkurs zároveň napadne jako neplatný, pro větší efekt obojí s předběžkem. Řekl bych, že zbylá omítka právního státu se poté z façady této země rychle oddrolí, a vyvrcholením by mohlo být soudcovo stětí na druhém hradním nádvoří: protivit se trůnu je v monarchii vždy riskantní podnik.

31 komentářů:

  1. Tak to máte radost, ne? Jste přece monarchista. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Obdobně odmítal jmenovat profesorem M. C. Putnu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tam to pouze odkládal, ale nakonec jmenoval. Jen nepředal.

      Vymazat
  3. Není to náhodou důsledek šlendriánu při definici presidentských funkcí?
    Ono se napíše "president jmenuje na návrh X", ale není zřejmé, jestli:
    1. má funkci notářsko-ceremoniální, kdy do toho nekecá a provede příslušný úkon
    2. má funkci rozhodovací, kdy ze skupiny vybraných jmenuje (tedy nesmí jmenovat nikoho mimo tu skupinu), ale nemá povinnost jmenovat každého vybraného.

    Podobné spory se vedou už dlouho - namátkou lex Beneš vs Klaus, Putna vs Zeman, Klaus při jmenování soudců a jeho podmínka 30 let apod. Naposledy třeba i třenice ohledně kontrasignací s premiérem v cause milosti.

    Zeman neudělal nic tak převratně nového. Tím, že byl zvolen přímou volbou, cítí se silnější a svoje možnosti si vykládá extenzivněji.
    Nedával bych proto vinu ani tak jemu jako autorům příslušných zákonů. Škoda hrachu ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to jen další kolo, ale takhle ostré to ještě nebylo. Výklad Ústavy je celkem jednoznačný, při výkonu těchto pravomocí je president pouhým ústavním notářem, nemá žádnou diskreci.

      Vymazat
    2. Pan Wintr opět nemístně žvaní. To, co proponuje, není v důvodové zprávě k novele vůbec obsaženo (dostalo se to do ni až jako pozměňovací návrh), a odráží to tzv. theorii sdílené pravomoci. Ta nemá oporu ani v liteře, ani v duchu Ústavy, a je to účelová konstrukce vytvořená za účelem rozšíření pravomocí expresidenta Klause. Zeman ji, jak se zdá, ochotně převzal a dotvořil do podoby naprosto obludné.

      Vymazat
    3. Tak já rozumím, že teorie Klausova spiknutí je skutečně lákavá. Obávám se ale, že ministrem spravedlnosti bylo prezentováno přesně to, co sděluje "nemístně žvanící pan Wintr".

      Vymazat
    4. To na věci nic nemění.

      Theorie "sdílené pravomoci" má naprosto devastující důsledky, fakticky destruuje celý ústavní systém, protože president republiky, který bude moci s využitím čl. 63 Ústavy blokovat dle libosti obsazování všech vládou navržených kandidátů do nejrůznějších posic, má možnost zcela znefukčnit chod státu. Velezrady se přitom nedopouští, protože odpovědná je vláda, odvolat ho nelze, takže vládě nezbývá než buď se jeho vrtochům podřídit, anebo trpně čekat do konce volebního období.

      Pravomoc odmítnout jmenovat předsedou soudu toho, koho vybrala vláda, prostě president z Ústavy nemá.

      Vymazat
    5. 1/ V čl. 63 ústavy nic o jmenování předsedů VS/KS není. Resp. tam není o těchto soudních funkcionářích ale zhola nic.
      2/ Jmenování předsedů NS upravuje čl. 62
      3/ Obávám se, že při vaší interpretaci skutečně chyba není u prezidenta, ale u toho, kdo kamkoliv napíše, že "A jmenuje X na návrh B." Při tomto výkladu to nedává opravdu žádný smysl.

      Vymazat
    6. Hledejte v čl. 63 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 104 odst. 1 SoudZ.

      Vymazat
    7. Promiňte, opravdu tam nic relevantního nenacházím. Kdyby tam ten článek nebyl, tak asi na situaci zhola nic nemění.

      Vymazat
    8. V tom vám tedy patrně již nepomohu.

      Představa, že "sdílená pravomoc" bude pojistkou čehokoli, je vrcholem naivity. Představte si jednoduchou situaci, že v přímých volbách bude presidentem zvolen komunista, zatímco vláda bude pravicová. President bude pak vykonávat po celé volební období svou sdílenou pravomoc tak, že nikam nejmenuje nikoho jiného než komunistické kandidáty. Má na to plné právo, za svá kontrasignaci vyžadující rozhodnutí není ústavně odpovědný, odpovědnost nese vláda. Nikdo s tím nebude schopen nic udělat: buďto mu vláda navrhne komunistické kandidáty, anebo prostě budou tyto funkce do konce presidentského období neobsazeny. Podotýkám, že vláda nemá možnost jeho veto zvrátit, tak jako to může udělat sněmovna v případě vrácených zákonů. Může nejvýš přihlížet.

      Opravdu se domníváte, že je to akceptovatelný výklad presidentských pravomocí? Nikoli, tím by se zcela měnila rovnováha sil ve státě. Naprostý ústavní masakr.

      Vymazat
    9. Promiňte, fakt nerozumím. Vy tady z nějaké ústavní vaty (čl. 63/2), která zcela nadbytečně (nebo snad soudíte, že kdyby tam ten článek nebyl, tak soudíte, že by prezidentovi zákon tu pravomoc stanovit nemohl?) konstatuje, že další pravomoci může prezidentovi stanovit zákon, dovozujete povinnost prezidenta jmenovat někoho na základě této podústavní normou dané pravomoci?

      Vymazat
    10. Odst. 2 tam být musí, protože na něj odkazují velmi důležité odst. 3 a 4. Ústavní právo je vždy nutné chápat v kontextu a v širších souvislostech, a z nich vyplývá, že tato pravomoc nedává presidentu žádnou diskreci, ale ukládá mu povinnost návrhu ministra vyhovět.

      Vymazat
    11. Odst. 2 tam být musí

      Ale vůbec ne, stačí samozřejmě z čl. 63/3 odkaz na ten odst. 2 vypustit a případnou kontrasignaci rozhodnutí vydaných prezidentem na základě podústavní normy ponechat na úvaze zákonodárce v každém jednotlivém případě.

      Ostatně, když jsme u té kontrasignace, tak ty širší "kontexty" a "souvislosti" jsme viděli u Klausovy amnestie, kontrasignace prý taky byla premiérova povinnost, tak proč si s ní vůbec komplikovat živoat, vždyť to je zbytečné. Sorry, ale chyba je skutečně u ústavodárce a zákonodárce, nikoliv u prezidenta. Máme tady ústavní paskvil.)

      Vymazat
    12. Povinnost kontrasignace neexistuje, to byla Nečasova účelová obhajoba.

      Vymazat
    13. Ale vůbec ne, stačí samozřejmě z čl. 63/3 odkaz na ten odst. 2 vypustit a případnou kontrasignaci rozhodnutí vydaných prezidentem na základě podústavní normy ponechat na úvaze zákonodárce v každém jednotlivém případě.

      Technicky jistě, ale elegantnější je upravit to přímo v Ústavě.

      Vymazat
    14. No, vidíte, a já jako stejně účelovou vnímám vaši interpretaci, že pravomoc == povinnost. A skutečně postrádám jakoukoliv smysluplnost formulace typu "A jmenuje X na návrh B" v případě vašeho výkladu, že se jedná o bezvýjimečnou povinnost. To prostě může být činitel B jmenovat X rovnou a můžeme si tyhle komedie a "státnické" tanečky kolem ušetřit.

      Vymazat
    15. V ústavním právu (a vůbec v celém veřejném právu) platí, že orgány veřejné moci nemají libovůli rozhodovat jinde, než je jim výslovně svěřena. Tedy by muselo být výslovně stanoveno, že president návrh posoudí a podle svého uvážení ho přijme nebo odmítne, nikoli jen, že "na návrh jmenuje". Často je třeba to dovozovat i ze smyslu.

      Vymazat
    16. Aha. Takže, proč tedy má dotyčného jmenovat prezident a ne ten, kdo navrhuje? Aby se při té příležitost vožrali na recepci?

      Vymazat
    17. Ze stejného důvodu, proč britská královna zahajuje zasedání parlamentu řečí, kterou za ni píše vláda. Recepce je jen bonus pro Zemana.

      Vymazat
    18. Pak mi poněkud uniká, proč v úvodu píšete něco o korunovaci a přeměnou Zemana v monarchu. Spíše se ve vleklém sporu o výklad pravomocí, jehož důvodem je kromě boje o moci i v tomhle ohledu naprosto blbě napsaná ústava, chová jak politik se silným mandátem od voličů, který se cítí být voliči zvolen i kvůli tomu, aby posuzoval, zda jsou návrhy, které jsou mu předloženy, kvalitní či v souladu s jeho politickým mandátem, a který cítí politickou odpovědnost za případné důsledky jmenování, které je mu navrženo. AHL

      Vymazat
    19. To jsou pravomoci monarchy, ne presidenta. Jakým právem si vůbec osobuje přezkoumávat správnost výběru řádně ustavené ministerské výběrové komise? Už představa, že se někdo přihlásí do konkursu na místo kandidáta navrženého panu presidentovi ke jmenování, mi přijde šílená. Komise složitě prověří a vybere, zeměpán milostivě potvrdí nebo řekne, že má jiný názor. Copak nevidíte tu frapantní diskrepanci?

      Vymazat
    20. Zde musím souhlasit s v.p. Pecinou. Ve veřejném právu často pravomoc = také povinnost. Jakákoliv pravomoc uvážit, posoudit, odmítnout zvolit určitou variantu a pod. musí být výslovně zakotvena v zákoně a pokud není, pak ani není daná "volnost" jednání daného úřadu. Proto taky ta formulace "... jmenuje ..." kromě toho že opravňuje, tak rovněž i ukládá prezidentovi jmenovat (nikoli tajtrlíkovat).

      Richard

      Vymazat
    21. Pane Pecino, co kdybyste takhle radši orodoval za přepsání blbě napsané Ústavy? (Krom toho, opakujuji, že Ústava vůbec tohle neupravuje, jde o pravomoc danou zákonem, a o účelu úpravy nemohu soudit nic jiného než to, co k němu sdělil navrhovatel té změny, protože narozdíl od Vás nemám křišťálovou kouli.)

      Vymazat
  4. Pardon za OT.

    Bojující demokracie zase perlí:
    http://www.delnickamladez.cz/zapalil-vlajku-eu_-dostal-podminku-na-4-mesice

    OdpovědětVymazat
  5. Pokračuje v tom, co započal Klaus, ne? Akorát, že své rozhodnutí odůvodnil narozdíl od Klause ve věci jmenování soudcem čekatele Langera.

    OdpovědětVymazat
  6. Ja si sdileni pravomoci na ustavni rovine predstavuji uplne opacne.. Nejprve navrhne do statni funkce sveho favorita president a nasledne je jeho krok schvalen-neschvalen senatem, tedy zvolenymi senatory... President se takto, idealne, podrobuje vetsine..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taková je procedura pro jmenování ústavních soudců. Ukázalo se, v Klausově eře, že není optimální.

      Vymazat
  7. Pche, predseda krajskeho sudu. To nas hornouhorsky kral Ivan I. Gaspar Ovic zvany Zmateny, v sucasnej dobe na dochodku, odmietol vymenovat generalneho prokuratora riadne zvoleneho narodnou radou :)

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>