DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 5. června 2014

Ústavní přestupek na novou úroveň absurdity

Příčetná mysl vzpírá se uvěřit tomu, že premier Sobotka skutečně dostal, zatím v I. stupni, od Úřadu městské části Praha 1, desetitisícovou pokutu za to, že navrhl presidentovi, aby jmenoval positivně lustrovaného Andreje Babiše ministrem financí své vlády.

Samotné přestupkové rozhodnutí, i kdyby snad, svatý Ivo chraň!, došlo do právní moci, nemá přímý dopad na složení vlády, avšak jak jsme spekulovali již před časem, zcela jinou otázkou může být zákonnost správních aktů estebákem Babišem vydaných. Pětileté dítě, jemuž by bylo administrativním nedopatřením vydáno rozhodnutí o přijetí k policii, se skutečným policistou stane stejně málo, jako se agent Bureš stal ministrem financí, a veškerá rozhodnutí, která kdy Babiš z titulu svého úřadu podepsal (včetně rozhodnutí jmenovacích), lze nejen napadnout jako neplatná, ale není třeba k nim vůbec přihlížet, protože nebyla vydána oprávněnou úřední osobou: jde o klasické paakty. Kdokoli na tom má právní zájem, může požádat o vyslovení jejich nicotnosti.

A aby toho nebylo málo, vada jmenování činí nezákonnými i další správní rozhodnutí, podepsaná osobami, které Babiš jmenoval do funkcí. Protože jmenovat je smí pouze ministr, ani ony se nikdy nestali tím, čím být předstírají. Bude tedy ještě veselo na ministerstvu financí.

28 komentářů:

  1. Jde opravdu takto natvrdo rici, ze se jim nestal? Na zaklade ceho je to mozne takto pregnantne formulovat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domnívám se, že je to obhajitelné tvrzení: podmínka negativní lustrace je formulována jako podmínka výkonu funkce, takže je skutečně na stejné úrovni jako podmínka zletilosti nebo českého občanství. Roli může sehrát i to, že se o skutečnosti, že Babiš-Bureš je k výkonu ministerského úřadu nezpůsobilý, vědělo od prvního dne.

      Vymazat
    2. Presumpce
      správnosti jmenovacího aktu: paakt by byl v situaci, kdy by jmenoval
      někdo jiný prezident. Právní nezpůsobilost, navíc závislá na nikoli
      prostém dokazování a výkladu, že i na ministra se vztahuje LZ,
      nicotnost zcela jistě nezpůsobuje. Krom toho přestupková odpovědnost
      nepředjímá legalitu aktu, toliko že nebylo předloženo LO. To nijak
      nesouvisí s otázkou, jaká je lustrace. To se právě neví.

      Vymazat
    3. Takto právě není lustrační zákon konstruován. Vámi nastíněná situace by nastala např. za situace, že by byla předepsána psychologická prověrka, např. pro službu u policie, a ta by nebyla realisována. Zde je ale situace, že by psychologický test proveden byl, ovšem s negativním výsledkem. To je překážkou výkonu.

      Formální správnost jmenovacího aktu (presidentem), jak vám asi ušlo, nezpochybňuji. Ale představte si, že by president jmenoval ministrem svého psa. Stal by se podle vás tento pes ministrem? Dekret na jméno Alík by měl, i s podpisem a všemi dalšími náležitostmi.

      Vymazat
    4. Paakt musí být zjevný. A zde by musel rozhodnout skutkově / právně až soud.

      Vymazat
    5. Theorie nicotnosti je poněkud složitá a i přes poměrně přesnou úpravu v novém SprŘ existují na různé aspekty různé právní názory. Nicotný je např. takový správní akt, který byl vydán jiným ministrem, než který ho vydat má (vada nedostatku věcné příslušnosti, výslovně uvedená ve SprŘ). Je-li ale správní akt vydán někým, kdo vůbec není ministrem, jako Babiš nebo Puňťa, je to paakt, ač to nemusí být prima facie zjevné.

      Vymazat
    6. Příklad:

      Jmenuji Davida Schmidta náměstkem ministra spravedlnosti. Podpis: Tomáš Pecina, ministr spravedlnosti.

      Je to podle vás akt nezákonný, nicotný nebo paakt?

      Vymazat
    7. To je neporovnatelné. U AB platí presumpce správnosti. Není-li opravný
      prostředek, záleží zda se jedná o bagatelitu, anebo zda má převážit
      právní jistota. Např. ústavní zákon odporující čl. 9/2 Ústavy je
      příkladem, kdy zakázaná změna Ústavy je nepřípustná, nikoli
      odstranitelná, lze proto soudit, že se nejedná o ústavní zákon (podobně
      absolutní / relativní neplatnost podle závažnosti vad v soukromém
      právu). U jmenování potencionálního konfidenta převáží právní jistota:
      Ústava nezná opravný prostředek, čili nelze se dovolávat nápravy vyjma
      případů zjevných, kde právní jistota nemůže být rozumně dána. To ale
      není tento případ: třeba nebyl u StB, třeba se LZ na ministry
      nevztahuje.

      Vymazat
    8. S tím nepolemisuji, ale vycházím z dikce LustZ, podle kterého je negativní lustrace předpokladem pro výkon funkce. Kdo zákonem výslovně stanovený předpoklad pro výkon určité funkce nesplňuje, nemůže tuto funkci vykonávat, ani když do ní byl jmenován. Něco jiného by bylo, kdyby positivní lustrace byla překážkou jmenování (a nikoli výkonu), pak byste měl pravdu a bylo by třeba napadnout jmenovací akt.

      Vymazat
    9. Což je interpretace jedna z mnoha. Napadáním nicotnosti by sice byl
      poskytnut opravný prostředek v s.ř.s., ovšem tím se opět vrací otázka
      autonomie ústavního práva. Pořád by zůstal ministrem, jen jeho akty by
      bylo možné označit za nicotné.

      Vymazat
    10. Zůstal by členem vlády/ministrem, ale nebyl by ministrem z hlediska ministerských správněprávních pravomocí; ty by nemohl vykonávat.

      Vymazat
    11. Individuální správní akty, tj. zanedbatelné % pravomoci ministra financí.

      Vymazat
    12. Nikoli. Všechna rozhodnutí o rozkladech a všechny jmenovací dekrety, mimo jiné. A otázkou jsou i jeho ústavní pravomoci, např. právo účastnit se zasedání vlády a hlasovat na něm. Lustrační zákon není omezen na správní právo, ale mluví o výkonu funkce.

      Vymazat
    13. Akty člověka jmenovaného AB by již podle mě ale nebyly nicotné, pokud by tento splňoval zákonné předpoklady.

      Vymazat
    14. To je právě sporné. Pokud by se na nedostatek způsobilosti přišlo později, klonil bych se k tomu, že nicotné nejsou, s ohledem na potřebu právní jistoty. Ale u Babiše každý v této zemi ví, že způsobilost k výkonu ministerského úřadu nemá, a proto není co chránit. Je to stejné, jako kdyby jmenoval svého náměstka, jinak způsobilého, ministr Puňťa.

      Vymazat
  2. Dle jakého ustanovení byla panu Sobotkovi vyměřena pokuta?
    Předpokládám, že to bylo dle § 21a z.č. 200/1990 Sb, tedy:

    Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí

    (1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že

    a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,

    b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,

    c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.

    (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.


    Výše uvedený paragraf je v kapitole: "Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě"

    Technická?
    Pan Sobotka se rozhodně nedopustil přestupku jako člen územní samosprávy. Takže zbývá, že je "úředník státní správy". Něco mi říká, že ministr, a už vůbec ne premiér, nemusí být považován vůbec za úředníka státní správy. Úřednicí ministra Babiše na MF jsou státní úřednicí, ale sám ministr, to ne.

    Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy. to ano. V čele ministerstva stojí ministr, jako člen vlády. A lze vládu považovat také za státní správu?

    Takže já tu vidím spíše nicotnost z důvodu udělení přestupku podle neexistujícího právního předpisu.
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marginální rubriky nejsou součástí textu právního předpisu, takže tudy cesta nepovede.

      Nesmyslnost rozhodnutí o pokutě spočívá v tom, že je užito prostředků správního práva tam, kde zjevně nemají místo, ve výkonu ústavních pravomocí.

      Vymazat
    2. Nadpisy zjevně jsou součástí textu právního předpisu, otázkou je jejich význam pro výklad předpisu. Bez ohledu na II. ÚS 485/98 soudy (včetně ÚS) běžně argumentují nadpisy částí předpisu a jednotlivých ustanovení; obvykle konstatují, že zásada rubrica legis non est lex platí, ale ... (viz např. NSS 5 As 39/2008-46). Význam nadpisů pro výklad zastává také F. Melzer ve své Metodologii... (2. vyd, marg. č. 143-145).

      Vymazat
    3. Marginální rubriky součástí textu právního předpisu v užším smyslu nejsou, jsou to pouhé technické pomůcky pro zlepšení přehlednosti, asi jako mezititulky v časopise. Při systematickém výkladu se s nimi někdy pracuje, ale to jim ještě závaznost nedává. Vámi citovaný nález ÚS nezastaral.

      Vymazat
    4. Můj názor je takový, že nadpisy jsou zcela zásadní. Určují, kterých osob se v tomto případě následující ustanovení týká. Pokud by tomu tak nebylo, pak by si ho někdo mohl vykládat i tak, že se vztahuje např. na přestupky hasičů, policistů, vojáků nebo senátorů, tedy např. všech osob, které jsou obecně placeni ze státního rozpočtu.
      T. Moláček

      Vymazat
  3. Jako správný právní bezvědomec si ohřeji svou polívčičku. Následující příklad je další důkazem toho, že právo je hromadou sraček do doby, než se ho chytí moc a řekne, co vlastně psáno, ať už na papíře stojí cokoli. I v tomto případě bude platit to, co bude objednávkou právě vládnoucích. Rozumní lidé se proto zajímají o moc, hračičkové o právo.


    cnemo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je nepřesné, protože není jedno centrum moci a justice má svoji moc,
      právě jen a pouze když pouze právo interpretuje. Úkolem práva tak je
      eliminovat neprávo, tj. to, co si justice nedovolí, neboť by byla směšná
      / objektem médií / přebita jiným soudem atd.

      Vymazat
  4. Musíme být přeci taky světoví, Američané mají Obamu, my máme Babiše. Vidím v tom velké paralely :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíme být přeci taky světoví, Američané mají Obamu, my máme Babiše. Vidím v tom velké paralely .

      Ja ne.

      Vymazat
    2. Vidite, ja ano. Oba jsou prominetni ditka z komunistickych pomeru bez jakehokoliv naznaku osobni a hodnotove integrity. Jejich metody jsou podobne (vyuzivali ke svemu vzestupu (neo)marxisticke a protiamericke kruhy), jejich cile (maximum moci) jsou totozne a obema si jim jeich rpostredky dari svych cilu dosahovat.
      Takze podobnosti vice nez hodne.

      Vymazat
    3. Paní Daniela se odmlčela poté, co vyšlo najevo, jakého previta se tak vehementně zastávala (mám na mysli Svobodu). Ale tuším, že jakmile jeho affaira odezní, máme ji tu zpět.

      Vymazat
  5. No, a nemůže si pan Babiš negativní lustrační osvědčení "doplnit", tak jak si někteří učitelé doplňují vzdělání? Také přeci neříkáme, že známky takového pedagoga jsou neplatné....
    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pevně doufám, že lepší minulosti si v této zemi nikdo "doplnit" nemůže :-)

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>