DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 24. května 2014

What's in a name

Musel to být pohled (a poslech) pro bohy: komunistický senát Městského soudu v Praze soudkyně Hany Veberové, který jako by vypadl z komiksu, a před ním Tomáš Vandas, vůdce s hodně malým v a politik téměř zcela prostý charismatu i schopnosti přesvědčit jiné než již přesvědčené.

Thematem bylo, zda smí být po rozpuštění Dělnické strany její název užíván jiným politickým subjektem čili nic. Dilema by nebylo vzniklo, kdyby zákonodárce neopomněl přijmout zvláštní zákon, předpokládaný ustanovením § 16 zákona o politických stranách, který by upravil další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti. To, že takový právní předpis nebyl vytvořen, způsobuje nutnost kreativního výkladu, a při něm tahá městský soud za kratší konec provazu: positivněprávní zákaz užívat tímto způsobem opuštěný název totiž neexistuje.

Lze pouze tvrdit, že ten, kdo by název rozpuštěné strany převzal, by na ni ideově navazoval, jenže platné právo zná nejvýš sukcesi, nikoli ideové navazování, a navazuje-li na tuto stranu někdo, pak je to jistě – a dosud bez konfliktů se státní mocí – Vandasova DSSS.

V úvahu by přicházela i cesta aplikace ustanovení § 132 odst. 2 občanského zákoníku, tedy klamavost názvu právnické osoby, který skutečně může na určitý okruh osob působit dojmem totožnosti se stranou zrušenou, a protože Ústava, Listina i zákon o politických stranách o názvu strany mlčí, subsidiárně by se mohla uplatnit úprava obsažená v občanském zákoníku (to však není tak samozřejmé, protože např. rozpuštění politické strany trestním rozsudkem nejspíš možné není).

Pokud tentokrát náhodou Vandas nezmešká některou lhůtu, konečným arbitrem nebude Nejvyšší správní soud, nýbrž soud Ústavní, jemuž Ústava v čl. 87 odst. 1 písm. j) svěřuje pravomoc rozhodovat o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Těšíme se.

2 komentáře:

  1. To je šlamastyka, koho napadlo, rozpouštět strany a posílat zákon cestou zločince z které není čestného návratu. Ve výsledku Vandas je tu stále a vadí snad jen tomu kdo si zrušení původně objednal. Dokonce neznám politickou stranu která by nikomu nevadila. Justice by měla přestat hrát šnečího pštrosa a najmout Sokola, tento systém je ohebný jak nikdy dřív. Josef Nos

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jsem se ptal a kasačka podána nebyla.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>