DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 20. května 2014

Ministerstvo spravedlnosti v akci

Není arci novinkou, že tzv. ministerstvo spravedlnosti nemá se spravedlností nic společného a je spíše jen příhodnou zašívárnou pro několik stovek nepříliš pracovitých a vesměs zcela neschopných úředníků (mimochodem, věděli jste, že jen samotné ministerstvo zaměstnává tři sta padesát lidí?). Co začal tento ústřední úřad předvádět pod posledními dvěma šéfy, resp. šéfkami, je však na pováženou; v zemi s normálně fungujícími úřady by oba případy, o kterých chci psát, stály odpovědné osoby místo.

Patrik Vondrák, obviněný ze zvlášť závažného zločinu lepení protistátních samolepek, byl v prosinci 2010 propuštěn z vazby, za což musel zaplatit kauci 400 tisíc korun. Po uplynutí dvou let od zadržení, v říjnu 2011, požádal o její vrácení: podle judikatury nejvyššího soudu nemůže být po uplynutí maximální přípustné doby vazby tato nahrazována ani svými substituty, a tedy ani kaucí – což je správné a logické. Městský soud v Praze však judikaturu ignoroval a na základě stížnosti státní zástupkyně Zdeňky Galkové vrácení kauce odmítl, s tím, že obviněný ji dostane zpět, až pokud řádně nastoupí trest. Vondrák poté požádal ministra spravedlnosti, aby v jeho prospěch intervenoval u nejvyššího soudu stížností pro porušení zákona; to se stalo v březnu 2012.

Tento měsíc, po dvou letech a dvou měsících, na podnět konečně přišla odpověď. Že je zamítavá, nevadí, obviněný kauci mezitím dávno dostal zpět, ale je neuvěřitelné, jestliže ministerstvo dokázalo důvodnost podnětu posuzovat neuvěřitelných 26 měsíců. Jediné štěstí, že byl zrušen trest smrti, protože tímto tempem by se nespravedlivě odsouzení dočkali možná tak exhumace!

Neméně pracovité bylo ministerstvo i v případě domnělého neonacisty, jemuž policie mezi věci z domovních prohlídek vložila CD s dětskou pornografií. Obvodní soud pro Prahu 8 konstatoval, že se přítomnost CD mezi věcmi z prohlídky neprokázala, a před rokem jej v plném rozsahu zprostil obžaloby. (Bývalý) obviněný poté požádal o náhradu nákladů obhajoby, bratru 155 tisíc, a o dalších dvě stě tisíc jako náhradu nemajetkové újmy nedůvodným stíháním způsobené.

Ačkoli zákon stanoví, že náhradu je třeba vyplatit do šesti měsíců od podání žádosti, ministerstvo nechalo žádost sedm měsíců uležet a poté na ni reagovalo tímto nonchalantním sdělením, ve kterém poškozeného požádalo, aby na Českou republiku další čtyři měsíce nepodával žalobu; po omluvě za porušení zákonné povinnosti samozřejmě ani stopy.

Nejhorší ale je, že kdyby poškozený projevil vstřícnost a žádosti vyhověl, po uplynutí požadovaných čtyř měsíců by se dozvěděl, že jeho nárok – pokud jde o náhradu nemajetkové újmy – je promlčen. Zřejmě nová taktika, jak ušetřit státní peníze.

Udělit Jaroslavu Vlachovi, který tento úskok realisoval, oslí uši by nebylo na místě, ale domníváme se, že zcela bez ocenění by odejít neměl. Proto mu za jeho zákeřné jednání udělujeme jako mimořádnou cenu tohoto blogu skunčí ocas a titul Skunk měsíce května 2014. Blahopřejeme!

47 komentářů:

  1. Nechci zde působit nijak nacionalisticky nebo antiamericky, ale proč proboha skunk?
    Tchoř Vám připadl příliš provinční?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, proč se stal symbolem proradnosti skunk a ne tchoř. Zřejmě pod vlivem překladové literatury za 1. republiky.

      Vymazat
    2. Tenhle úskok vyšel Masarykově univerzitě, kdy účtovala nezákonně poplatky za studium - požádala studenty o strpení, analyzovala, projednávala a najednou byly 3 měsíce od právní moci výměrů poplatků fuč.:)

      Yossi

      Vymazat
    3. Nějak mi tam skunk ani tchoř nesedí. Jsou to i hezká zvířata.
      V naší slovesnosti by byl Vlach nejbližší kryse (či spíše potkanovi).

      Vymazat
    4. Krysa, svině. Některé dámy se takhle chovají při rozvodu, zvláště když je zraněna jejich pýcha (jeden právník mi dokonce před lety tvrdil, že to je běžné, tedy spíše "většina dam").
      Takže asi příznačný bude spíš ten ženský rod, než chování nebohých krys a sviní :-)

      Quido

      Vymazat
    5. Tenhle úskok vyšel Masarykově univerzitě, kdy účtovala nezákonně poplatky za studium

      A zkusili u soudu namítnout nemravnost vznesení námitky promlčení? Nebo šlo o preklusi práva?

      Vymazat
    6. Tam asi šlo o rozsudek NSS, že výše poplatku musí být ve statusu celé
      univerzity, ne jinde, který jim vstoupil do masy už vydaných rozhodnutí,
      která se doručovala a/nebo běžela lhůta na řádné nárokové přezkoumání.

      Vymazat
    7. TP:

      Pardon, 2 měsíce dle ust. § 72 odst. 1 SŘS, takže prekluze. Jinak to doplnil DS. A kdyby se někdo nudil a chtěl podat podnět NSZ/Ombudsmanovi k podání žaloby dle § 66 SŘS, byla by to ještě sranda.

      Yossi

      Vymazat
    8. To bych nedělal, ale zajímavé by bylo zažalovat universitu (je řeč o brněnské, takže spíš vysokou školu) o náhradu škody. Nevím, jak by to dopadlo, ale vidím tam jednání contra bonos mores a žalobní titul podle § 424 ObčZ/1964.

      Vymazat
    9. To je zajímavý pohled, který dává smysl: Korporaci veřejného práva
      neochráni před náhradou škody námitka perfektnosti správního aktu, pokud
      v rozporu s dobrými mravy tento následek sama vyvolala působením na
      osobu, aby nevyužila svých veřejných subjektivních práv, zejména
      opravných prostředků. Posouzení správnosti aktu je pak předběžnou
      otázkou, kterou civiní soudy mohou rozhodnout.

      Vymazat
    10. Muselo by se nicméně prokázat, že šlo o úmyslné jednání.

      Vymazat
    11. Úmysl k rozporu s dobrými mravy (ten stačí, ne?) by byl zřejmý z okolností,
      nejsou to laici, i kdyby byli. Tady by to chtělo podrobnosti, co přesně
      studentům říkali.

      Vymazat
  2. A neni to nahodou tak, ze kdyz vazba nebezi, tak nemuze jeji lhuta ubehnout? :-) Pokud by byl po propusteni na kauci a z nejakeho duvodu opetovne do vazby vzat, doba kdy byl na svodode se do trvani lhuty vazby nezapocitava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvyšší soud je jiného názoru (viz podnět).

      Takový výklad je i jediný ústavně konformní: jinak by to znamenalo, že byste mohli obviněného pustit týden před uplynutím zákonné lhůty a kauci za to mu zadržovat třeba dalších dvanáct let, což není u trestních řízení tak neobvyklá délka.

      Vymazat
  3. Patrik Vondrak nebyl obvinen za vylepovani protistatnich samolepek. Byl obvinen za vylepovani samolepek s napisem www.odpor.org. Kazdemu, kdo navstivil nekdy tento web, treba i diky tomuto blogu by ten rozpor v clanku mel byt zrejmy. Ta kauza je samozrejme smesna, nicmene, je nutno bagatelizovat ciny a cele pozadi neonacisticke komunity, jejimz clenek Vondrak je, nebo minimalne byl? Je to skutecne nutne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To neni bagatelizovani, ale naopak pojmenovani okolnosti v realnem svetle. "Neonacisticka komunita" tak jak je dlouhodobe licena je fikce ceskych medii a policie a stoji za zvazeni, zda-li jeji virtualni vytvareni ze strany medii a OCTR neni priprava stejneho propagandistickeho obusku, jakmy nyni sikanuje Ukrajinu ruska propaganda.

      Vymazat
    2. Bagatelisovat tak strašný zločin jako je vylepování samolepek Odporu? Nepřipadáte si poněkud, mám-li se vyjádřit mírně, irelevantní, anonyme?

      Vymazat
  4. Pane Pecino, ja myslim, ze jste muj prispevek pochopil. Bagatelizovanim samozrejme nemyslim celou nalepkovou kauzu. Ja jsem, co se tyka postoje ke svobode slova, na stejne lodi jako Vy - proste bud svoboda slova je, nebo neni - zadne omezovani verbalnich projevu by nemelo existovat. Zaroven ovsem pri tomto hajeni svobody slova musim dodat, ze s neonazisty nesympatizuji, ba prave naopak. Vy ovsem ve svych prispevcich tem lidem vyjadrujete temer sympatie, i lidske. Prominte, to je pro me tezko pochopitelne. Proto se zeptam na rovinu, citite k lidem jako je Vondrak a Slegrova sympatie? Pokud odpovedet nechcete, neodpovidejte, samozrejme. A k tomu jizlivemu osloveni anonyme... Vidite nejaky duvod, proc se zrovna na tomto blogu podepisovat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je vážná debata, kterou nemám problém vést, ale ne s anonymním partnerem. Což není výčitka, sám čtenářům anonymitu doporučuji, jen konstatace.

      A také bych nerad za čas našel ve svém hanopisu (pardon. článku) na cs.wiki obvinění, že jsem se v květnu 2014 na svém blogu přiznal k sympathiím k neonacismu.

      Vymazat
    2. Jen me to zajimalo, Vasi odpoved chapu a respektuji. Vzhledem k tomu, ze jste me na svem blogu svymi clanky nekolikrat skutecne prekvapil (napriklad clanky o J.Polakovi), verim, ze Vy nevidite svet cernobile. Vasi klienti ho podle me ale cernobile vidi, je to skoda :-) Zivot je tak kratky...

      Vymazat
    3. Ale já s nimi vůbec neřeším, jestli vidí svět černobíle nebo v odstínech šedi. Řeším s nimi to, že jsou předmětem státní represe za své politické názory. To je daleko důležitější.

      Vymazat
  5. Odpovím jako častý čtenář tohoto webu místo pana Peciny - osobně k těmto lidem cítím sympatie, jako bych cítil k lidem, které bezdůvodně, sprostě a nezákonně šikanuje státní moc. To, že mají politický názor, který nesdílím, na věci nic nemění. Už Voltaire řekl - S vašimi názory nesouhlasím, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat. Dodal bych - psát, nalepovat, i zpodobňovat marcipánem na dortech.
    Už bych si měl taky vybrat nějaký nick. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vidim to podobne. Ale zaroven se s timto postojem ve me pere strach, jak by to asi dopadlo, kdyby Vandasove apod. jednou ty sve politicke nazory uvedli v praxi. Myslim, ze je to ode me obava racionalni, historicky podlozena...

      Vymazat
    2. Vandas je na jednom procentu maximálně, takže zatím nehrozí ani to, že by se dostal do PSP, natožpak do vlády, a už vůbec ne, že by tam mohl cokoli reálně ovlivnit. Je to umělý, účelově zkonstruovaný strašák, protože kdyby se Vandasova strana chtěla do parlamentu a do vlády dostat, musela by změnit politiku do takové míry, že by od ní nic, čeho se obáváte, nehrozilo.

      Podívejte se do Rakouska, jak se tam strašilo Svobodnými, a co se stalo? Absolutně nic. Jeden by si myslel, podle té evropské P&L propagandy, že tam do měsíce vyrostou koncentrační tábory pro Židy a imigranty začnou masově vyhošťovat… Ovšem, propaganda okamžitě poté umlkla.

      Nebo Slovensko, kde teď vyhrál župní volby Kotleba. Není tak schopný jako Haider, nemá ani jeho charisma, ani stranu, ale podobně jako v Rakousku, nic z toho, co se predikovalo, se neuskutečnilo (vzpomínám si, jak nějaký místní guru levice, snad Jakub Patočka, na Facebooku psal, jak strašně Slováky lituje, co se jim stalo). K politickému násilí tam arci v souvislosti s volbami došlo: Kotlebovi někdo zapálil auto.

      Tolik tedy k tomu, co by se stalo, kdyby se k moci dostal Vandas…

      Vymazat
    3. Ano, toliko k DSSS :-) Zadne "oficialni" "pravicove extremisticke" politicke subjekty zatim neexistuji, takze bud se "pravicovi aktiviste" svymi demonstracemi a ostatnimi aktivitami pouze bavi, nebo by museli chtit provest zmenu jinou cestu, mimo parlamentni demokracii, tedy cestou revolucni. Coz asi tech 500 lidi z cele CR nezvladne, takze ano, v soucasne chvili to neni hrozba... Jednou by ale byt mohla.

      Vymazat
  6. K těm poplatkům za studium. Ještě by snad byla možná žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, pokud byly poplatky vyměřeny v rozporu se zákonem.
    Richard

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Presumpce správnosti veřejnoprávních aktů tomu brání.
      Naopak cesta náhrady škody by právě mohla být schůdná. Za škodu stát neodpovídá podle 82/1998 (nejde o výkon státní správy, ale samosprávné působnosti veřejných vysokých škol).

      Vymazat
  7. Ta presumpce, to je potíž. Stejně si ale myslím, že presumpce správnosti správních aktů by měla ochraňovat právní jistotu adresátů správního práva, nikoli "právní jistotu" neodstranitelnosti nezákonných rozhodnutí veřejnoprávní korporace. Smyslem presumpce správnosti přece není ochrana a "konzervace" veřejnoprávním subjektem nastoleného nezákonného stavu? Nicméně v praxi asi soudce nebude zkoumat zda byl naplněn účel, smysl "směr působení" presumpce správnosti správních aktů.

    Richard

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adresát správního právo měl možnost užít opravného prostředku, tím spíše dospělá osoba, tím spíše student univerzity, tím spíše předpokládám právnické fakulty. A to bez ohledu, co kdokoli nezávazně povídá.

      Něco jiného by bylo, pokud by univerzita záměrně zneužila důvěry studentů, veřejně komunikovala ke studentům např. s prosbou, aby z kapacitních důvodů nepodávali opravné prostředky, že situaci vyřeší v souladu se zákonem sami, nicméně ve skutečnosti toto neměli v úmyslu a šlo jen o propadnutí lhůty. takový úmysl by byl samozřejmě možno prokázat i nepřímo.

      Škoda může vzniknout, i když je plněno po právu, ale právní důvod by nevznikl, nebýt nečestného jednání druhé osoby v rozporu s dobrými mravy.

      Vymazat
    2. Co popisujete, by byla právě ta nejhorší varianta. Škola požádala o posečkání, aniž by při tom byla vedena záměrem dosáhnout marného uplynutí lhůty. Takže žádný úmysl a žádný odpovědnostní titul.

      Vymazat
    3. Nerozumím. Úmysl by tam přeci bylo možné prokázat. Popisuji právě situaci, kdy je vedena tímto záměrem.

      Vymazat
    4. Ale u soudu byste tohle nikdy neprokázal. Zaměstnanci university by si navzájem osvědčili, že jejich úmysly byly křišťálové, a kde máte jaké další důkazy?

      Vymazat
    5. Proto by bylo potřeba vědět další podrobnosti.

      Určitě by nestačilo prohlásit, že měli čisté úmysly. Ale konkrétně jaké a proč to nakonec dopadlo opačně atd. Pokud by bylo uvedeno, že studenty vyzvali k nehájení majetkových zájmů řádnou cestou frivolně, bez koncepce řešení, které by odpovídalo oné komunikaci, tak to je samo o sobě nepřímým důkazem úmyslu. Neboť u vedení univerzity lze presumovat, že se nejedná o neznalost vlastních přezkumných procesů.

      Vymazat
    6. Nejvýš nedbalost; mohou říct, že oni přece rozhodují vždy podle zákona, takže zbavením studentů práva na soudní přezkum jejich práva nezasáhli.

      Vymazat
    7. To s tím nesouvisí. Buď jednali úmyslně, nebo nedbalostně - tj. z neznalosti. Druhou možnost lze vyloučit, pokud komunikace ke studentům nebyla jen čistě na bázi např. názoru studijní referentky, ale v kvalifikované podobě, např. výzvou proděkana.

      Vymazat
    8. Domnívám se, že souvisí. Zbavím-li někoho možnosti obrátit se na soud, nutně mu tím nepůsobím škodu: záleží na to, zda byl v právu. A pokud jsem přesvědčen, že v právu není, resp. pokud by v právu byl, vyhověl bych mu i bez soudního sporu, nejednám úmyslně v rozporu s dobrými mravy.

      Vymazat
    9. Ano, závěr, že studenti nejsou v právu, by byl relevantní a pokud prvotní komunikace byla taková, že tuto možnost připouštěla, pak ano, bylo na každém podat si opravný prostředek.

      Vymazat
    10. K David Schmidt 22. května 2014 12:43.

      To co píšete se týká zásady bdělosti nad svými právy. To je ale úplně jiné téma. Já psal o přehlédnutí smyslu a účelu institutu právní jistoty. Myslím si oba principy lze plně respektovat v soukromoprávních vztazích, kde kdo zaváhá ... Ovšem oba principy pokulhávají ve vztahu veřejnoprávním, do něhož byla rozhodnutím moci veřejné soukromá osoba jaksi nedobrovolně vtažena, na rozdíl od vztahu soukromoprávního, který vzniká zpravidla jako projev svobodné vůle stran.

      Richard

      Vymazat
    11. Zpochybňoval jste presumpci správnosti veřejnoprávních aktů a to je u dostupného
      opravného prostředku omezeného lhůtou spíše neprůchozí věc. NSS je
      absolutně nedůvěryhodná instituce, byť by opravdu záleželo na
      okolnostech - ty zde původní pisatel nedoložil, takže je to zbytečné
      dále řešit.

      Vymazat
    12. NSS je absolutně nedůvěryhodná instituce?
      Nestrašte. Momentálně se soudím s jedním krajským úřadem ohledně správního řízení o domnělém dopravním přestupku a kdybych to prohrál, chtěl jsem s tím jít k NSS. Soudě podle jeho judikatury v těchto záležitostech, která se mi jeví jako poměrně konzistentní, bych to (minimálně tam) musel vyhrát.
      Mám to ještě uvážit?

      Vymazat
    13. bych to (minimálně tam) musel vyhrát.

      Vy to musíte především "minimálně" vyhrát u soudu I. instance, když už to řeší soudy.
      Tj. v českém prostoru instituce, které kontinuitně jsou především od toho, aby umlčely konflikty a rušení "klidu na práci". Už sám fakt, že 1) odporujete úřadu 2) dokonce se odvoláváte na NSS je v mentální krajině podvědomě bráno ve Váš neprospěch. Ti lidé jsou tak vychovaní. Vůbec nejde o právo, ale o to která strana ruší "zavedené pořádky", což samozřejmě může být i policista.

      Vymazat
    14. K David Schmidt 22. května 2014 12:43.

      To co píšete se týká zásady bdělosti nad svými právy. To je ale úplně jiné téma. Já psal o přehlédnutí smyslu a účelu institutu právní jistoty. Myslím si oba principy lze plně respektovat v soukromoprávních vztazích, kde kdo zaváhá ... Ovšem oba principy pokulhávají ve vztahu veřejnoprávním, do něhož byla rozhodnutím moci veřejné soukromá osoba jaksi nedobrovolně vtažena, na rozdíl od vztahu soukromoprávního, který vzniká zpravidla jako projev svobodné vůle stran.

      Richard

      Vymazat
    15. Richarde, toto už jste jednou psal.

      Vymazat
    16. DS 13:42
      Když už nechcete odpovědět, na co jsem se Vás ptal, tak i tyhle tlachy si můžete nechat pro sebe.

      Vymazat
    17. Odpověď máte v 19:35 22.5. 2014.

      Vymazat
  8. David Schmidt 23. května 2014 20:47

    Naše úvahy se bohužel míjí. Vy píšete o presumpci správnosti veřejnoprávních aktů a já o smyslu a účelu právní jistoty, kvůli které je tato presumpce uznávána. To jsou dvě odlišné polohy diskuze. Pro úplnost doplňují, že dotaz z 23. května 2014 14:02 (jde o zkopírovaný příspěvek i s mým podpisem) a reakce v čase 20:31 téhož dne jsem zde nepřidal. Vaše příspěvky bych neoznačil jako tlachy.

    Richard

    OdpovědětVymazat
  9. David Schmidt 23. května 2014 20:47

    Naše úvahy se bohužel míjí. Vy píšete o presumpci správnosti veřejnoprávních aktů a já o smyslu a účelu právní jistoty, kvůli které je tato presumpce uznávána. To jsou dvě odlišné polohy diskuze. Pro úplnost doplňují, že dotaz z 23. května 2014 14:02 (jde o zkopírovaný příspěvek i s mým podpisem) a reakce v čase 20:31 téhož dne jsem zde nepřidal. Vaše příspěvky bych neoznačil jako tlachy.

    Richard

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>