Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Má ještě smysl rozčilovat se nad úrovní soudců v této zemi? Znovu připomínat, že prestiž této profese je kdesi na úrovni metaře (a mnozí by ještě dodali, že metař aspoň dělá něco užitečného)? Patrně nemá, a je tím nepochopitelnější, proč byl šéf soudcovských quasiodborů Tomáš Lichovník navržen ústavním soudcem.

Leč neodbíhejme: jak referovala televise Nova, předseda sokolovského okresního soudu hájil svou soudkyni Ivanu Hovorkovou, která měla na chodbě soudní budovy urážet strany, těmito památnými slovy: Především musím zdůraznit, že doktorka Hovorková nikoho neurážela, nikomu nenadávala a už vůbec ne účastníkům. Výroky byly vyneseny neveřejně, v soukromí.

Jak dlouho ještě budeš zneužívat, Catilino, naší trpělivosti? Pomineme-li komický náboj výroku, který nemá daleko k onomu nadepsanému, nelze se nepozastavit nad neuvěřitelnou drzostí předsedy soudu, jenž v rozporu s ustanovením § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, nařizujícím soudci i v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce, tvrdí, že pokud snad nadávky účastníkům padly mimo jednání, vlastně se nic nestalo.

To je arci systémový problém a nezbývá mi než znovu zopakovat, co jsem napsal již několikrát: na rozdíl od zesnulého Vojtěcha Cepla st. jsem se vždy domníval, že soudcovská nezávislost má svou nepopiratelnou hodnotu, ale ta je jen relativní a musí být poměřována i dalšími měřítky, která společnost na justici klade. Je pěkné, že máme o něco nezávislejší soudce než např. Slováci nebo Rusové, ale je-li naše justice naplněna personálním substrátem kvality toaletářka, opilec nebo laciný con artist (což řka, patřím směrem k Litoměřicím, jejichž soud se stal přímo symbolem soudcovské korupce), je takové soudnictví pro kočku úplně stejně jako to slovenské nebo ruské.

Pochopí už konečně někdo, že autorita soudce vyvěrá primárně z jeho osobních a morálních kvalit, a že moudrá společnost o úroveň svých soudců dbá tak, že profese soudce tam nezaujímá na žebříčcích pollsterů nejnižší, ale nejvyšší příčky? Neodvolatelní, hloupí a arogantní soudci, to je, bohužel, pro zájem spravedlnosti smrtící cocktail.

Komentáře   

0 # gogo 2014-04-14 09:29
Vždycky mě zajímalo, jakým mechanismem se v těch zemích, které dáváte za vzor, udržují soudci jednak nezávislí a jednak na vysoké morální úrovni.
Jak se ten systém nadřazených brání zazmrdování?
0 # Tomáš Pecina 2014-04-14 11:33
Dobrá otázka, gogo.

Podílí se na tom několik faktorů.

Zaprvé tradice. Zde byla tato tradice přerušena dvakrát, poprvé po r. 1918, podruhé po r. 1948. Výsledkem, zejména arci té druhé čistky, je, že – snad mi odpustíte pregnantní jazyk – soudci se tradičně stávaly komunistické svině, které se jen transformovaly do sviní demokratických. Problém komunistických soudců je reálný a pro pověst i skutečnou kvalitu justice zničující.

Zadruhé osobnost soudce, který jinde bývá čast věřící a jako takový je přesvědčen, že nad jeho rozhodováním stojí jiný, vyšší soudce. Zdejší soudci byli vybíráni z řad "vědeckých atheistů" a podle toho jejich morální profil vypadá.

Zatřetí prestiž, což je ale i problém zpětné vazby: má-li soudce prestiž metaře, nelze očekávat, že se bude snažit si ji udržet. Faktem je, že v zemích, o kterých mluvíte, je pro soudce problémem, je-li jeho rozhodnutí odvolací instancí zrušeno, protože tím jeho prestiž klesla. A také se to sleduje. Zde je rušeno nebo měněno skoro 50 % všech odvoláním napadených rozhodnutí, a nikdo se nad tím nepozastaví.

Začtvrté nepotismus, rodinkaření. To je v české společnosti obecně méně palčivý problém než v jiných zemích, ale v justici rodinné klany stále vládnou. Setkal jsem se s případem, že (u KS-P) dcera-advokátka vyhrála pro svou klientku beznadějný spor jen proto, že u odvolacího soudu soudí její matka. V senátu, který rozhodoval, nebyla, takže o podjatost se nejednalo, dcerunka si to prostě jen uměla dobře zařídit.
0 # Daniela 2014-04-14 19:05
i...Zadruhé osobnost soudce, který jinde bývá čast věřící a jako takový je přesvědčen, že nad jeho rozhodováním stojí jiný, vyšší soudce. Zdejší soudci byli vybíráni z řad "vědeckých atheistů" a podle toho jejich morální profil vypadá..--
To je vyborny postreh a toto pokladam za zakladni kamen vubec veskere lidske spolecnosti , nejen u soudcu.
Rozlisuji osobni viry od cirkvi a posledni roky jsem z osobnch zkusenosti dosla k zaveru, ze presvedceni o vyssi authorite nekde, byt v jine dimensi, temer zarucuje jedince se svedomim a myslenkovymi pochody, ktere u atheistu nenajdeme..
Donedavna na jihu US nemuseli byt voleni soudci ani pravniky. Rozhodovail spory podle sveho svedomi....
0 # Anonymní 2014-04-14 21:40
>Zdejší soudci byli vybíráni z řad "vědeckých atheistů" a podle toho jejich morální profil vypadá.

Naprostá pitomost, vyvrácená existencí inkvizice. Navíc církevní "spravedlnost" je v principu neslučitelná s lidskou, resp. humanistickou spravedlností - např. šaría.

Rozumný atheista nepotřebuje vyššího autoritu, ví, že zhovadilé chování se dříve nebo později obrátí proti vám mechanizmem zpětné vazby. Zástupy vašich nepřátel budou růst a při velkém počtu vás někdo z nich dostane, ať již to znamená cokoli. Osobně bych se bál spíše věřících soudců, víra je neslučitelná s logikou a v konečném důsledku i spravedlností. Viz 1. přikázání a jeho důsledky.

cnemo
0 # Daniela 2014-04-14 22:37
Enomze, mily Cinemaku, rozumneho atheistu najdeme ve svete velice zridka, takovi jsou vyjimkou. Vy vyjimka nejste.:-)
Radovemu atheistovi chybi spravny uzas a uvedomeni, ze jeho inteligence je spojena s necim zivym , co nikdo nemuze spravne popsat, jen tusit a citit. .Lide kteri veri, nejsou pak tolik zpupni a jejich humannost je osobnejsi...
V Americe je mnoho cirkvi, ani jedna neni dokonala, ale vsechny maji ideal neceho nadlidskeho a perfektniho......Vzdyt uz i Vami litovani i americti indiani, bez jakekoli evropske influence, vycitili to "neco" a nazvali si to Manitou. Velky duch, co zije ve vsem zivem a preje vsem harmonii a pocit stesti.. Jinde je to treba Tao...
Vira dle kosmickych pravidel a zakonu je velice logicka...
0 # gogo 2014-04-15 07:43
Něco mi tam, pane Pecino, ale chybí.
1. Tradice byla přerušení i v Německu a Rakousku. V NDR dokonce vícekrát než u nás. Nebo oni vyměnili všechny dederácké soudce za bundesácké?
2. Věřící soudce je docela riziko. Přijde samozřejmě na to, čemu a jak věří, ale tohle bych za klad rozhodně takhle obecně nepovažoval.
3. Prestiž - tady se udělalo co se dalo. Jsou neodvolatelní, nezodpovídají se nikomu, jmenuje je president, plat slušný ... jen se chovají jako ksindl, a jejich prestiž odpovídá něčemu mezi exekutorem a poslancem.
4. Nepotismus si myslím, že kvete všude.

Jmenoval jste nešvary, ale pochybuji, že by tohle jinde tady nebylo. Chybí mi tam něco, nějaký mechanismus, který udržuje rozumný stav v oboru. Nebo v Británii poznají, kdo je neúplatný, čestný ... a tomu nasadí paruku? Napadl mě ještě institut poroty. U nás máme zase amatérského soudce z lidu.
Beru, že strašně moc dělá mentalita prostředí - "to se nedělá" je v konservativní společnosti silný imperativ, ale i tak bych rád věděl, jak to ve slušných zemích chodí. Např. v Norsku, jak se soudí takové ty multikulti případy.
0 # Tomáš Pecina 2014-04-15 23:46
Zásahy do soudnictví, které provedl nacistický režim a které komunisté, jsou téměř nesrovnatelné. Nacisté zbavili taláru židovské soudce, ostatní až na výjimky nechali soudit, kdežto komunisté soudcovský stav úplně rozvrátili a obsadili nekvalifikovanými, ale poslušnými lidmi.

Ano, je to tak, výměna soudců v zemích bývalé NDR byla podstatně rozsáhlejší než v Československu. Jejich výběrové komise nebyly jen formalitou jako tady. Najdu k tomu nějaká čísla.
0 # gogo 2014-04-16 14:22
U toho nacistického Německa nejde ani tak o to, že by nacisté dělali plošné čistky jako spíš o to, že staří soudci najednou dostali nové zákony (např. Norimberské) a nějak jim nedělalo potíže podle nich soudit a odsuzovat např. za trestné činy prznění rasy. (ano, přeháním). Nato prošla společnost nucenou formální denacifikací a ti lidé tam zůstali zase. V DDR pak někteří skončili svoji kariéru kvůli ambiciosním komunistickým čekatelům, přičemž je ale pravděpodobné , že by byli přijali nové normy stejně hladce jako v 30. letech. Anebo ne ... je také možné, že navzdory mythům o nacistickém Německu tvořily reálné počty politicky motivovaných procesů minoritu a převažovaly procesy kriminální, kompatibilní s předchozí dobou (pomineme-li fakt válečného stavu). Ne tak po roce 1950, kdy se změnil pojem vlastnictví a dost možná měli soudci větší problém se zostřeným socialismem (oproti socialismu nacionálnímu) než s aplikací Zákona o čisté rase.
Co nastalo po pádu Honeckerovy DDR?
0 # Tomáš Marný 2014-04-14 11:21
Já to pochopil tak, že nadávání do kráv není nadávání, pokud se ho dopouští soudí personál mezi sebou. Co je na tom nejasného?
0 # David Schmidt 2014-04-14 12:04
Zavedl by zase čepičky. Talár evidentně nestačí.
0 # Anonymní 2014-04-14 12:14
Take mam docela zajimave nahravky kdy notebook zustal lezet na stole a nahraval i kdyz to samosoudce/senat netusil. Nejake nelichotive poznamky mi sice vadi, ale ne tolik, jako kdyz soud rozhoduje nejsnazsi cestou pro soud, ale nikoliv po pravu (pravda, volem mne nikdo jeste netituloval). S tim se setkavam casto (snaha zamitnout zalobu z nejakeho formalniho duvodu, neprovest nejaky dukaz jen aby se rozhodlo jeste dnes, atd.) - samozrejme se to vrati jako bumerang v dalsi instanci at' je vysledek jakykoliv.
0 # Anonymní 2014-04-14 14:45
Ale to je, pane Pecino, už standartní "judikatura." Ve Zlíně byl soudce Holcman taky poněkud sprostý, ale bylo to "mimo jednání."
0 # Anonymní 2014-04-14 21:27
Pořád se snažíte o kvadraturu kruhem... Soudnictví je administrativní státní monopol... Platí pro něj tedy totéž pro jakýkoliv jiný monopol... Mizerné služby, mizerná kvalita atd...

Petr V
0 # FORTUNA 2014-04-15 08:52
Klíčový pojem ve Vaší otázce, pane Pecino, je MOUDRÁ SPOLEČNOST. Tam je třeba začít, ne u soudců. Neopakujte pořád, jací jsou soudci, ptejte se, jací jsme my.
Mirek Vorlický
0 # J. Janát 2014-04-15 10:44
Zdá se mi, že jako velmi často, nespravedlivě paušalizujete. Ve všech profesích jsou lidé a lidiska, soudce nevyjímaje; žádné větší vybočení oproti jiným srovnatelným profesím (lékaři, VŠ učitelé) v soudcovském stavu v ČR nepozoruji. --- Navíc si myslím, že celá kauza, o níž opíráte své soudy, je dost sporná. Osobně si myslím, že pokud někdo pořídí tajnou nahrávku v soukromí jiné osoby, má se na takovou nahrávku hledět, jakoby neexistovala. Tečka.
0 # gogo 2014-04-15 11:32
Jenže prodavačka, co neumí počítat, není chráněná, nedotknutelná a nerozhoduje o vaší budoucnosti.
0 # Anonymní 2014-04-16 11:18
Pokud se nepletu, na toto je nejaky judikat, ktery chrani a nepripousti jako dukaz pouze osobni projevy, tedy napr. advokat (soudce, apod.) ve sve kancelari nebo pri zjevne obchodnich vecech neni nijak chranen a dle meho skromneho nazoru to je rozhodne dobre. Jsou i v beznem zivote pripady, kdy nahravka protipravniho jednani dalsi osoby je jediny mozny dukaz.
0 # Tomáš Pecina 2014-04-16 11:27
O tom jsem kdysi obsáhle psal, byl to judikát NS. Zde je ovšem nutno vyjít z toho, že pro kárné řízení musí existovat stejné procesní garance jako pro řízení trestní, a použití jiných než řádně povolených odposlechů ÚS v trestním řízení nedovoluje.
0 # Anonymní 2014-04-15 21:30
Cavanagh
Víru bych p. Pecinovi nevyčítal, asi vím (cítím), jak to myslel: jednou mravný, (snad) vždy mravný, lhostejno, zda za pomoci veřejné či privátní víry.... (Osobně mám za to, že víra jako substance čistě vnitřní nemusí vyvěrat z oficialit, ale vrozeného a výchovou a vzděláním dosažené úrovně něčeho, co bych nazval svědomím.)
Jako se dnes mnohdy vyčítá EliOz diskontinuita (mnohde neprávem), ta byla kruciální po změně poměrů (změně?) v r. 1989 v oblasti soudcovské naprosto zapotřebí, ale uskutečněna bohužel nebyla. Stalo se pravidlem - nikoli výjimkou - změnit světonázor, a z toho pramení i "kvalita" soudcovského stavu. Proběhlo zde několik diskusí, kde se řešila otázka, zda členství v KSČ je pro činnost soudce určující či nikoli, a mám za to, že bez pochybností ano. Morální pevnost má kdokoli (včetně soudců) pouze jednou, a mnoho ze soudců zkouškou její pevnosti neprošlo. Pokud "soudím", mám (a musím) na sebe klást požadavky, mezi které patří i řada morálně-volních vlastností.
0 # Anonymní 2014-04-16 18:59
to J. Janát15. dubna 2014 10:44:
žádné větší vybočení oproti jiným srovnatelným profesím (lékaři, VŠ učitelé) v soudcovském stavu v ČR nepozoruji.
ona uváděná 50% neúspěšnost prvoinstančních rozhodnutí "paušalizaci" zcela jistě připouští. To, že soudní systém připouští svou (lidskou) omylnost a přezkum je proto jeho integrální součástí neznamená, že omyl se může stát normou.
Tady jde ale o něco trochu jiného a to je stavovská soudržnost až ve stadiu omerty. U lékařských profesí šlo o něco podobného a situace se dost výrazně změnila. U soudců ale dojde ke změně až tehdy, kdy přestanou být neodvolatelní. Za dnešní situace si málokterý právník dovolí ceknout, protože by šel proti celému kompaktnímu stavu. Jakmile se to ale změní, to se dozvíme historek.
0 # Anonymní 2014-04-24 15:19
sokolovský soud.. čekal jsem na jednání na chodbě soudu a ťukal do mobilu zprávu. tu se objevil justičák a okřikl mě, že u nich na soudě je používání mobilních telefonů zakázáno. ptal jsem se po důvodech. navíc, když netelefonuji. prý to, že mám mobil v ruce, znamená, že jej hodlám v nejbližší chvíli použít k volání. a to je u nich nepřípustné i na chodbě a mimo jednání. ptal jse se autorovi tohoto imbecilního názoru a nařízení. prý to nařídil předseda soudu. os sokolov... advokát.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)