DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 16. dubna 2014

Ústavní soud k bankovním poplatkům

Prostý Čech, k jehož dobrým vlastnostem vždy patřil odpor k hujerům a patolízalům a který nechodil pro ostřejší, leč výstižné slovo daleko, kdysi pravíval, že když někdo zastává funkci v komunistické straně, nemůže to být žádná malá svině. Malá svině arci není ani ústavní soudce Jan Filip, komunistický nomenklaturní kádr narychlo přeškolený na demokrata; je ostudou této země i jeho ústavního soudu, že takový bezcharakterní jedinec tam smí soudit, ale nerad bych se opakoval a obtěžoval své čtenáře lítostnými explikacemi, jež jsou vzhledem k naladění veřejnosti vůči bývalým komunistům v justici bezzubé: jediné, co nám zbývá, je soudruhu soudci Filipovi při každé vhodné příležitosti připomínat, co si o něm myslíme a za co jej považujeme.

Leč neodbočujme. Prvním mediálně exponovaným počinem J. Filipa v jeho funkci je včera vyhlášený nález sp. zn. III. ÚS 3725/13 týkající se hromadných žalob na vrácení bankovních poplatků vybraných v souvislosti se spotřebitelskými úvěry. Případ jsem nesledoval podrobně, nicméně nález nemám za právě přesvědčivě odůvodněný, a dokážu si snadno představit, že jiný soudce zpravodaj, příkladmo Pavel Rychetský nebo Kateřina Šimáčková, by dospěl k opačnému závěru.

Kausa bankovních poplatků je význačná i tím, že jde o jeden z prvních případů, kdy advokátní kancelář využila pro nábor klientů taktiky krycího občanského sdružení, čímž pro forma vyhověla ethickým regulím, které advokátům zakazují aktivně oslovovat klientelu formou reklamy (o jejich smysluplnosti a účelnosti by se arci rovněž dalo široce debatovat, ale to je zase jiná právnická pohádka).

Na počátku stála praxe bank, které svým klientům vedle úroku z úvěru naúčtovaly nejrůznější poplatky, o jejichž existenci neměl klient v době uzavření úvěrové smlouvy ponětí, např. poplatek za vedení úvěrového účtu nebo za správu úvěru. A aby toho nebylo málo, minimálně některé banky tyto poplatky během smluvního vztahu jednostranně zvyšovaly.

To je marketingový trik, který nelze ani při nejlepší vůli označit za poctivý. Představme si, že by tak postupoval supermarket prodávající nábytek. V pondělí bychom tam nakoupili zboží za deset tisíc korun, za výhodné ceny, a ve středu by dorazila faktura na další dva tisíce za správu nákupu. Ale holenkové, vy jste snad nečetli naše všeobecné obchodní podmínky, kde se na straně šest pětibodovým písmem o tomto poplatku jasně hovoří? Vaše chyba.

Banky tedy klientům účtovaly poplatky za služby, které buď fakticky neposkytovaly vůbec (vedení účtu) anebo šlo o samozřejmou a nedílnou součást úvěrového obchodu (správa úvěru). Pod vlivem německé judikatury, která výběr takových poplatků označila za nepřípustný, se klienti českých bank domáhali po svých bankách vrácení těchto poplatků, a včera u Ústavního soudu poprvé neuspěli.

Nález je sice relativně obsáhlý, ale pohříchu málo přesvědčivý.

Ústavní soud se předně pokusil zbavit povinnosti o sporu rozhodnout s poukazem na to, že se vesměs jedná o bagatelní částky a z bagatelních sporů zásadně nemůže vzejít porušení ústavních práv. Nález mimo jiné argumentoval tím, že soudy I. stupně rozsudky v bagatelních věcech nemusejí zevrubně odůvodňovat, takže by Ústavní soud musel dělat práci za ně a důvody rozhodnutí domyslet. Tak tomu ale není, a v této části připomíná nález produkty z doby vrcholného holländerovského svévolismu: k porušení základních práv dochází relativně velmi často právě v oblasti justičního bagatelna, protože právě tam je největší prostor, jak podnikatelé mohou využít oslabené možnosti právní obrany poškozených-spotřebitelů. Ostatně i nejvyšší soudy jiných zemí rozhodují o bagatelách relativně často a tyto případy, jsou-li typově významné, v rámci selekce nápadu aktivně vyhledávají.

Poplatková praxe bank se dotkla velkého počtu osob a rozměr řešené právní otázky rozhodně bagatelní není, neboť jde o to, zda soudy poskytnou nebo neposkytnou spotřebiteli ochranu před fraudulentním jednáním dodavatele-bankovního podnikatele. V pasáži věnované smluvnímu vztahu je nález zřejmě vůbec nejslabší. Principem ochrany spotřebitele je, že stát zasahuje do principem smluvní volnosti jinak ovládaných vztahů s cílem zabránit podnikateli v nepoctivém jednání, ve kterém by mu jinak zabránila samotná protistrana, pokud by jí byl plnohodnotný kontrahent a nikoli neinformovaný, zmatený, manipulovatelný a často i nedostatečně motivovaný spotřebitel.

V daném případě nelze rozumně pochybovat, že banky zneužily svého postavení a přiměly své klienty k uzavření smluv za horších podmínek, než jim presentovaly. Obecné soudy poškozeným klientům ochranu neposkytly a nápravu tedy mohl zajistit pouze Ústavní soud. Nejde tu o typický spor mezi socialisty, požadujícími ochranu občana na každém kroku, a liberály, ale o to, že jednání bank, ač nebylo klientům zcela skryto, bylo prima facie nepoctivé. Ústavní soud se této nepoctivosti bohužel zastal a dal tak bankám, ale i dalším podnikatelům, zelenou k vymýšlení nových triků, jak své zákazníky oškubat.

Podobná je situace u nákladů řízení. Tam Ústavní soud judikoval v přímém rozporu se svou vlastní přísudkovou judikaturou a umožnil advokátům zastupujícím banky dosáhnout za velký počet typově zcela identických sporů plné odměny. Asi aby si klienti bank lépe rozmysleli, než si příště troufnou podat na někoho mocného a bohatého žalobu.

46 komentářů:

  1. ..... a ze by u soudruha soudce zafungovalo "Za penize v Praze dum"

    OdpovědětVymazat
  2. Všech více jak 300.000 klientů bank, kteří chtěli vrátit bankovní poplatky a nyní neuspěli, by měli po ukončení fixačního období okamžitě refinancovat u jiných bank, které poplatky nepožadují.
    Hypoteční banka, Spořka atd u nových smluv nabízí možnost produktu bez poplatku za vedení účtu, ale stávající klienti ti musí stále platit.
    Ale Češi nejsou hrdý národ, jak ovce u těchto bank stále zůstanou. Bohužel. A řešení - odplata vůči bankám - je naprosto jednoduchá a účinná. Ztrátu statisíců klientů by banky rozhodně pocítily.
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. T.Molacek: Tak, tak ..upenlive cekam uz rok na konec fixace a jeste par mesicu cekani me ceka....
      I kdyz uz jsem se smiril s tim, ze zmeny realizuji az v dobe konce fixace, tek presto me nalez, resp zduvodneni, opravdu nepobavilo....

      Dr. Filip asi zapomel, ze pred 10 lety bvyla na tomto trhu zcela jina situace! Klient vicemene jinou moznost nemel nez na podobne pomindky u vsech pristoupit a to jeste u vetsiny tehdejsich bank zadatel o hypoteku musel chodit dive ne po kolenou a dokladat musel malem i ockovaci prukaz ze zakladni skoly ...
      ...a ze pokud nejakou hypoteku potreboval, nic jineho nez na -podobne podminky u vsech bank- nezbylo nez pristoupit, neb alternativa v podstate neexistovala !!!

      Tehdejsi realna situace vyvraci to, co se v nalezu pise :-/

      Vymazat
  3. Situace v roce 2011:

    Poplatek za vedení hypotéky (měsíčně)
    Banka Výše poplatku
    Česká spořitelna 150 Kč
    ČSOB 150 Kč
    mBank zdarma
    GE Money Bank 150 Kč
    Hypoteční banka 150 Kč
    Komerční banka 150 Kč
    Wüstenrot hypoteční banka 150 Kč
    LBBW Bank 150 Kč
    Oberbank 150 Kč
    Poštovní spořitelna 150 Kč
    Raiffeisenbank 150 Kč
    UniCredit Bank 200 Kč
    Volksbank 150 Kč

    Opravdu měli klienti na výběr, jen co je pravda...

    Jan Angelovič

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, a to MBank je na trhu zhruba pet let, predtim nebyla ani tato moznost...

      Vymazat
    2. Tohle dokonce vypadá jako nějaká kartelová dohoda...

      Vymazat
  4. No to je prostě hrůza - doufám, že to ti oškubaní klienti potáhnou k ESLP! On si někdo vezme hypotéku za dva míče, ale nepřečte si ani podmínky kolik za to bude platit. Pak má platit 150 Kč měsíčně a hned to požene k soudu, jak byl chudák doběhnut, napálen, podveden a oškubán. Nebo si to přečetl, ale pak se mu to rozleží v hlavě, že to ja vlastně nějak moc a pěkně prachy zpátky.

    Fakt mi to hlava nebere - počítám, že hypotéku si neberete každý den - je to závazek na spoustu let a je v tom hodně peněz. Pokud se mi podmínky nelíbí, tak jdu prostě jinam. Budou se také klienti soudit s bankou s platbou za vedení běžného účtu, že si banka dovolila naúčtovat jim poplatek za výběr z bankomatu, že nevěděli kolik se platí za nepovolené přečerpání apod.?

    Některé poplatky mi také přijdou absurdní - např. poplatek za osobní vyzvednutí při nákupu zboží přes internet, ale prostě komplexně vyhodnotím nabídky, srovnám je a vyberu si. Chodit pak k soudu naříkat je na palici.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řeč není o hypothečních, ale spotřebitelských úvěrech. Ty jsou běžně o dva řády nižší a tam je pak měsíční navýšení o sto padesát korun znát. Jádro argumentace by nicméně obstálo i u hypotheky, protože jde o to, že banka účtuje něco, co fakticky neposkytuje, resp. poskytovat musí jako přirozenou součást daného produktu. Účelem je, aby cena vypadala nižší, než ve skutečnosti je.

      Vymazat
    2. O tři příspěvky výše jsou uvedený poplatky za vedení hypotéky, ale máte pravdu, že ono je to v podstatě jedno. Neobstála by vaše argumentace také třeba oproti dodavatelům elektrické energie? Proč mám platit paušál ("distribuční sazba" a pak ještě za odebranou energii (za každý spotřebovaný kilowat), když platba za paušál mi vlastně vůbec nic neposkytuje? Hned jdu sepisovat žalobu, jak mne EoN doběhl, že uvádí nízké ceny energie za kWh, ale já chudák jsem nucen platit ještě nějaké další "poplatek" bez kterých tu energii odebrat nemůžu a které mi sám o sobě nic nepřináší, resp. musí tu dodávku stejně poskytovat jako "přirozenou součást daného produktu".

      Snad vidíte jak absurdní je vaše argumentace - pokud uzavírám s někým smluvní vztah, tak je přeci mojí povinností se přesvědčit za jakých podmínek čerpám nabízené služby a zda je to pro mne výhodné, nebo ne. Pokud se mi poplatek 150,- měsíčně nelíbí, tak si prostě peníze od takové firmy nepůjčím. Pokud se mi nelíbí nabídka EoNu, tak půjdu jinam, simple?

      Vymazat
    3. Ani v nejmenším. Cena za vámi uváděné produkty (stejně jako třeba za služby mobilního operátora, o kterých se píše v nálezu), je konstruována jako paušál + kilowatty/minuty, s možností výběru cenové varianty. S čímž se automaticky počítá, přičemž na rozdíl od spotřebitelského úvěru není předem jasné, kolik produktu/služby v účtovaném období odeberu. Kdyby banky měly v ceníku, nabízíme vám úvěr za paušál 150 korun měsíčně plus úroky stanovené tak-a-tak, nikdo by nemohl nic namítat. Ale ony tam měly, velkým písmem, "ZDARMA" (a drobným kdesi v obchodních podmínkách, že budou vybírat nejrůznější poplatky).

      Vidíte ten rozdíl?

      Vymazat
    4. Ty nabídky jsem neviděl - je to někde k nahlédnutí? Já právě předpokládám, že ty společnosti měli ve smlouvě - sjednáváme úvěr za těchto a těchto podmínek - úroková sazba je XYZ, poplatky viz sazebník, ten reálně někde existuje, jako to má každá banka. Můžete poslat odkaz na ty materiály, kde je napsáno, že celé poskytnutí a vedení úvěru je zdarma? S tou elektřinou v tom moc rozdíl nevidím - úvěr či hypotéku můžete jistě také splatit předčasně a čerpání nemusí být vždy fixní.

      Jinak jak fungují věci "zdarma" je snad zřejmé, to byste se mohl soudit donekonečna. Co třeba tohle:
      ---
      Mladší děti tak k bezplatné přepravě budou potřebovat opencard s aplikací Jízdné zdarma.
      ---
      a o kus níže:
      "Jízdné zdarma za manipulační poplatek 120 Kč"
      ---
      zdroj: http://www.dpp.cz/download-file/4319-OC_TZ_Prehled_jizdnich_dokladu_v_pid.doc

      Vymazat
    5. Máte to v §§ 14 a 56 nálezu.

      Obecně s vámi souhlasím, že věci "zdarma" zadarmo pravidelně nebývají, ale je opět nutno lišit různé situace. Zde skutečně stěžovatelka v postavení spotřebitele-joudy mohla nabýt dojmu – a takový byl přímo záměr banky, aby toho dojmu nabyla – že kromě úroků nebude platit nic navíc. Viz můj příklad s velkoprodejnou nábytku, tam také nikdo neočekává, že za nákup bude platit ještě další "manipulační" poplatek, i kdyby to stokrát měli ve všeobecných obchodních podmínkách.

      Vymazat
    6. Inu, tak jste mne to donutil přečíst (nález) a je to jak jsem si myslel. Stěžovatelka není jouda, který by si myslel, že je to zdarma a o poplatku vůbec nevěděl. Podle informací v nálezu byla s poplatkem srozuměna. Jen si to holt později rozmyslela a s výmluvou "nevím co za ten poplatek dostávám" se soudí o jeho navrácení. Tak přesně takhle se můžu začít soudit s EoNem o ten měsíční paušál, za který nic nedostávám, o kterém jsem věděl a akceptoval ho. Elektřinu přeci platím od kilowathodiny, tak co?

      Stejně tak se můžu soudit třeba se sázkovou kanceláří - kromě kurzu (který je obdoba úroku) si také u každého vkladu účtuje manipulační poplatek. Co extra za ten manipulační poplatek zákazník dostane, když "cena" sázky je zohledněna v nabízeném kurzu? Je to jen úplně stejný princip, jak vytáhnout z lidí prachy a mít "na oko" zajímavé kurzy, protože by se zcela bezproblémů dal manipulák napočítat přímo do kurzu.

      To co uvádíte v té 56ce zní takto.
      ---
      Stěžovatelka použití klamavé praktiky vyvozuje z toho, že žalovaná použila slovo „zdarma“ ve spojení se službou, kterou zároveň zahrnuje do poplatku. Stěžovatelčina argumentace v soudním řízení a v ústavní stížnosti byla ovšem postavena na tom, že při sjednávání úvěrové s mlouvy jí bylo známo, že je její povinností platit předmětný měsíční poplatek, avšak že údajně nevěděla, jaké plnění banka za tento poplatek poskytuje. Nikde se však nepodává, že
      snad uvedení údaje „zdarma“ u jiného poplatku v Sazebníku vyvolalo u ní dojem
      , že jí bude úvěr poskytnut zdarma, případně že nebude třeba předmětný poplatek platit (a toto že bylo důvodem, proč úvěrovou smlouvu uzavřela).

      Vymazat
    7. Sázková kancelář, která bude inserovat, že se u ní sází "Bez manipulačního poplatku", ho ovšem dost dobře účtovat nemůže, aniž by tím zasáhla do spotřebitelovy dobré víry.

      Tvrazení v ústavní stížnosti působí dosti schizofrenním dojmem, ale to je dáno hloupostí advokáta a snahou použít methodu "kobercové argumentace". Na důvodnosti to stížnosti neubírá.

      Vymazat
  5. Mediálně exponovaných měl soudce Filip více případů, letos např. Ústavněprávní aspekty škody na zdraví vzniknuvší v důsledku postupu non lege artis - http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2253-13_1. O něm si myslíte co?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že to psal nějaký kandrdas, který zapomněl rekapitulovat, čeho se vlastně žalobkyně domáhala. Nejsem proti hypertrofovaným rekapitulacím, ale toto bych za poměrně podstatnou informaci považoval.

      Vymazat
  6. Aktuálně:
    Snaha omezit lichvu zákonem narazila u bank
    http://www.novinky.cz/domaci/333877-snaha-omezit-lichvu-zakonem-narazila-u-bank.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A u Člověka v Tísni, protože by ohrozila jim doporučovanej etickej Provident. Uf uf.

      Vymazat
    2. Ale vždyť lichva už zakázána je, tohle jsou ty novinářské zkratky, omezovat % nebo RPSN je fakt zoufalé. Člověk, který podepíše úvěr s RPSN 600 % a pod. neuchrání zákaz takového RPSN, protože se nechá nachytat tisíc a jedním jiným způsobem.

      Yossi

      Vymazat
    3. To máte naprostou pravdu, ale zde šlo spíš o to, že OČTŘ nevidí lichvu ani tam, kde je zřetelná i jedinci s inteligencí láčkovce. Chtít uzákonit maximální RPSN je spíše zoufalý pokus o řešení.

      Vymazat
    4. TP:

      OČTŘ by to nijak nepomohlo, protože pro TČ tam ještě musí být ta tíseň, myslím, že s tím mají větší problém.

      Yossi

      Vymazat
    5. To bylo tím, že v TrZ/1961 byla tíseň na prvním místě a dál policisté nečetli. V novém TrZ už je na prvním místě rozumová slabost, ale zvyk je zvyk a lichva se prostě nestíhá.

      Vymazat
    6. Tak jako zkuste jako policista napsat, že ten napálený Rom je zjevně "rozumově slabý". Pokud by k tomu neměl znalečák, tak by ho romea roztrhala v zubech a možná i kdyby ho měl.

      Jinak já si myslím, že se lichva nestíhá proto, že prostě prokázat tíseň je hodně těžké, zejména v situaci, kdy si ti chudáčci ty půjčky neberou na jídlo, ale na chlast, elektroniku a pod.

      Yossi

      Vymazat
  7. aktuální nález Filipa sp.zn. III. ÚS 3977/13 "Bylo-li nadto stěžovatelem namítáno jednostranné zvýšení poplatku ze strany stavební spořitelny, Ústavní soud je názoru, že i v případě, že by tento postup shledal protiprávním, s ohledem na celkovou výši tohoto zvýšení (v řádech několika desítek korun) je zřejmé, že stěžovatel mohl být takto dotčen zcela zanedbatelně, a tudíž ústavní stížnost v této části zjevně postrádá ústavněprávní rozměr"

    OdpovědětVymazat
  8. Tomáš Marný19. dubna 2014 10:56

    No ... těžko se mi chce věřit, že když dospělý člověk uzavíral smlouvu s bankou, že nevěděl o existenci bankovních poplatků a že byl dodatečně hrozně překvapen malým písmem na straně 10. Nezní to příliš přesvědčivě.
    Připomíná mi to situaci kolem growshopů. Majitel growshopu si na reklamu namaluje velikánskou ganju a pak prohlašuje, že vůbec nemohl tušit o spojení svého obchodu s pěstování marihuany. Aha. :-/
    Chápu, že obhajoba je obhajoba. Ale i v obhajobě by si člověk mohl zachovat důstojnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem zřejmě nedospělé nebo finančně zcela negramotné individuum, ale opravdu bych si nemyslel, že když si vezmu u banky spotřebitelský úvěr, budu jí platit každý měsíc nemalý poplatek za vedení úvěrového účtu, nebo že když má v ceníku "ZDARMA", měl bych jí platit za "vedení" úvěru: to je podobný laciný trik jako kdysi u některých bank výběr z bankomatu zdarma (vybíral se za to pouze "poplatek za účetní položku").

      Na druhou stranu není představitelné, že bych se takto nechal napálit. Většina lidí ale takto neuvažuje, uvědomují si své nerovnoprávné postavení vůči bance a "nekladou odpor". Právě kvůli nim by určitý standard ochrany spotřebitele měl být zaručen.

      Mimochodem, s bankou jsem měl jediný spor, cca před osmi lety, kdy jsem jí vypověděl smlouvu o běžném účtu a banka mi odepsala, že výpověď "neakceptuje" :-)

      Vymazat
  9. Správa
    úvěru je náklad, proč má být hrazen z odměny za úvěr = úroků? To je
    podobné jako osobní odběr u e-shopu, také tam vznikají náklady na
    obsluhu a místo, když levnější je předat zásilku hromadně dopravci. To
    není "tady máte skříň, ano beru si skříň a tím to končí", ale zaměstnání
    pro x lidí, pro y, co je kontrolují a z, co je řídí. Proč to má být
    hrazeno z odměny majitele banky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U skříně se tyto náklady zahrnují do marže. Proč by se neměly u úvěru zahrnout do úroku?

      Vymazat
    2. U skříně tyto náklady nevznikají. Ovšem v každém případě je plně oprávněné, pokud banka takto nastaví své podmínky.

      Vymazat
    3. DS:

      Problém je, že banky nebyly schopny nastavit to do těch smluv určitě, všechny se tváří, že obsah pojmu "správa úvěru" je nějaká notorieta, a každý víme, co tam patří, jenže, když je soudy vyzvaly, ať to specifikují, tak z toho vyplynulo, že každá pod tím rozumí něco jiného a některé tam zahrnovaly i služby, které inzerovaly jako bezplatné.

      Vymazat
    4. Představte si, že bych s Vámi uzavřel kupní smlouvu na tu skříň a hodil tam bez dalšího "poplatek za správu skříně" 150,- Kč. Přijde Vám to jako platné ujednání?

      Vymazat
    5. Můžete sem dát konkrétní větu, kde banka inzerovala náklady za správu úvěru zdarma?

      Vymazat
    6. § 14: "Kromě toho jde o klamavou praktiku zakázanou § 5 odst. 3 a § 12 odst. 2 písm. a) a c) zákona o ochraně spotřebitele, neboť banka použila slova „zdarma“ ve spojení se službou, kterou zároveň zahrnuje do předmětného poplatku, a část služeb zahrnutých bankou do tohoto poplatku je v sazebníku zpoplatněna samostatným poplatkem."

      Vymazat
    7. Pak
      je problém s konkrétní smlouvou a ne s poplatkem za správu an
      sich
      . Nevím jak německé soukromé právo (zákon, závazné
      zvyklosti), ale proč by se mělo jednat o neoprávněný poplatek,
      pokrývá-li náklad? Proč by mělo být kogentní je hradit z odměny?

      Vymazat
    8. Zde je právní věta toho německého rozhodnutí: Die Kontoführungsgebühr diene nicht der Abgeltung einer vertraglichen Gegenleistung oder einer zusätzlichen Sonderleistung der Bank. Diese führe das Darlehenskonto vielmehr ausschließlich zu eigenen buchhalterischen bzw. Abrechnungszwecken.

      Stejně by se dalo argumentovat i u poplatku za "správu" úvěru. Tak jako si nemůžete účtovat peníze za to, že "spravujete" svůj smluvní vztah s kupujícím skříně, nemůže to udělat banka, protože tato domnělá "správa" nepředstavuje pro klienta žádné protiplnění. Jak pravil BGH shora.

      Vymazat
    9. MS:
      "Můžete sem dát konkrétní větu, kde banka inzerovala náklady za správu úvěru zdarma?"

      Dohledejte si to v té stížnosti, je volně přístupná.

      TP:
      ČNB ani soudy to za klamavé nepovažují, protože mají dost crazy výklad těch zakázaných klauzulí - dle jejich názoru i tam musí být naplněna obecná klauzule proti nekalé soutěži, a to zde nebylo, protože dle nich se nijaký spotřebitele nerozhodoval na základě toho, že ta jedna věc byla zdarma, a tak to nebylo způsobilé ovlivnit trh - ale hlava mi to nebere.

      Vymazat
    10. "Pak je problém s konkrétní smlouvou a ne s poplatkem za správu an
      sich. Nevím jak německé soukromé právo (zákon, závazné
      zvyklosti), ale proč by se mělo jednat o neoprávněný poplatek,
      pokrývá-li náklad? Proč by mělo být kogentní je hradit z odměny?"

      Nejdřív si musíme říct, co má tedy ten poplatek za správu obsahovat, resp. jaké služby za něj poskytuje banka klientovi. Pak se až můžeme bavit, zda to má byť kogentně v odměně. To je tne základní problém, že neexistuje žádná obecná definice "poplatku za správu úvěru", na rozdíl třeba od "poplatku za výpis z účtu", kde je ten obsah zjevný. České banky pochybily ve více rovinách a každá z nich imho stačila na to, aby byl přiznán nárok na vrácení toho poplatku.

      Vymazat
    11. Problém
      má být tedy ve formě: kdyby byl poplatek ujednán ve smlouvě, bylo by to
      OK. Pak je otázka, nemá-li mít strana spíše právo výpovědi u excesu z
      rozumně očekávatelné změny podmínek.

      Vymazat
  10. Neměl ÚS povinnost položit ve sporu s evropským prvkem předběžnou otázku ESD?

    OdpovědětVymazat
  11. To je pikantní. Někdo ty lidi nutil uzavírat úvěry násilím? Je super, že zástupce svobodných tu brojí proti lichvě. Co když na výši ůroku nejsem citlivý a uzavřu smlouvu s vysokým úrokem? Nebudu movi toto svobodne ucinit?

    Dnes je evidentní, že trh problém vyřešil rychleji a efektivněji než "právo". A nyní, když se situace po letech změnila a odvětví již je konkurenční, tak právníci "prozřeli" a minulou realitu vidí jako nespravedlivé jednání ba spiknutí bank!

    A ještě jedna věc - nikdo nežaluje CNB, ta preci cely bankovni sektor z centra monopolisticky ridi a stanovuje pravidla!

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Dnes je evidentní, že trh problém vyřešil rychleji a efektivněji než "právo". "

      Trh problém vyřešil až v situaci, kdy se o to začalo zajímat právo.

      "To je pikantní. Někdo ty lidi nutil uzavírat úvěry násilím?"

      Zkuste si nastudovat, co je to absolutně neplatný právní úkon. Na právo poučky od Svobodných nestačí.

      "nikdo nežaluje CNB, ta preci cely bankovni sektor z centra monopolisticky ridi a stanovuje pravidla!"

      Na ČNB bylo podáno v souvislosti s tímhle případem několik trestních oznámení.

      Vymazat
    2. JJ, ať žije socialismus. Ekonomiku je třeba řídit - byrokratickými ( soudními ) dekrety... Každý kdo chce uzavřít smlouvu ji bude muset nejprve prohnat přes soud... ( ale který -- když ten náš rozhoduje jinak, než ten o pár set kilometrů dál ? )

      Petr V

      Vymazat
    3. Viz příspěvek výše, ještě jednou a pomalu si ho přečtěte.

      Vymazat
  12. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  13. Dobojováno
    http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Stanovisko_Nejvyssiho_soudu_o_poplatku_za_spravu_uveru_ve_smlouvach_o_uveru~?open&lng=CZ

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>