DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

neděle 9. března 2014

Kausa knedlík

Paní A. K., pomocnou kuchařku, přistihl její zaměstnavatel, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, příspěvková organisace, ana si z práce odnáší potraviny nezanedbatelné hodnoty, mj. maso, zelí, sušenky a knedlíky. Věc měla arci háček: kdyby tak A. K. nebyla učinila, skončily by tyto potraviny v drtičce. Přestože zaměstnavateli nebyla způsobena žádná škoda, se zlodějkou zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Proti čemuž se tato bránila, leč, jak informuje Tribun, neubránila, a Nejvyšší soud, v senátu složeném z předsedy Jiřího Doležílka a soudců Zdeňka Novotného a Ljubomíra Drápala (obou bývalých komunistů, přirozeně) judikoval v její neprospěch.

S výrokem rozsudku bych se snad ještě dokázal smířit, ius abutendi je silné oprávnění, které nelze pomíjet, leč v žádném případě nikoli s jeho odůvodněním, zejména v této passagi:
V posuzovaném případě nebylo – jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu i rozsudku soudu prvního stupně – pochyb o tom, že žalobkyně jednáním, které jí bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 2. 11. 2010 (dne 27. 10. 2010 se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které byly majetkem žalovaného), zaviněně porušila jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce.
Chtějí tím soudruzi soudcové říci, že nezničení ke zničení určeného je porušením povinnosti řádného hospodaření? Nebo snad A. K. majetek zaměstnavatele nedostatečně střežila a ochraňovala a vystavila ho tak nebezpečí poškození, ztráty, zničení (sic!) nebo zneužití?

38 komentářů:

  1. Jestli to je ten typ organizace, která rozváží důchodcům kastrůlky s obědy,
    tak je sporné, že jen tak zbyly 3 šišky knedlíku, lahve zelí a sušenky.
    Další den nebyly knedlíky - proto likvidace.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja dokazu souhlasit s tim rozhodnutim jako takovym. Tedy i odpad je porad majetkem zamtele. Ovsem ty kecy okolo uz jsou trochu moc...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odpad je majetkem!
      To jsou v Česku samí miliardáři ze smetiště! Tito soudci by se k nim měli hrdě přidat!!

      Vymazat
  3. Bylo nejakym zpusobem v pracovni smlouve urceno jak zachazet s 'prebytky'? To by mel byt prvni zajem soudu.
    Pokud nekdo objednal/uvaril extra jidlo z duvodu 'aby zbylo pro zamestnance' je to poruseni radneho hospodareni.
    Na vyjadreni souhlasu/nesouhlasu s rozhodnutim soudu chybi udaje.

    Z obecneho hlediska je prikradani na pracovisti klasickym ceskym vychcankovskym zvykem, legalni vsak neni, pokud neni primo povoleno v pracovni smlouve, si myslim.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem podobného názoru jako dva předchozí přispěvatelé: rozhodnutí je v zásadě správné, ale odůvodnění rozhodně neobstojí.

      Vymazat
    2. Takovehle pripady mi osvetluji stav postkomunisticke spolecnosti a je prijemne, ze komousi -soudci se odvraceji od "prerozdelovani".
      Sprava a ochrana majetku je v Cesku stale jaksi zasmodrchana, chybi jasne normy, byt toto rozhodnuti soudu pokladam za spravne...Oduvodneni by se melo opirat mimo ztracene duvery take durazneji o autoritu zamestnavatele a nedotknutelnost majetku-knedliku ..:-) To "strezeni" je mi jaksi nepatricne znejici, snad vhodne v pripade vrtani se v nose a hazeni nalezenych holoubku do polevky...
      Manzel mel ve Statech na starost restauraci a prvni narizeni se tykala nakladani s produktem, tedy jidlem... Ve smlouve byla take moznost si kupovat prebytky a za jakych okolnosti si brat jidlo domu... Neohlasene maso ci zeli objevene pri kontrole pri odchodu by byl legitimni duvod k okamzite vypovedi.. V Americe lidi kradou jako straky taktez, jen je tu vetsi pravni zkusenost a mene socialisticke drzosti, prikladem bud komunisticke uvedomeni blogu Tribun...
      Kradez je trestni cin sam o sobe a proto si myslim, ze az druhotne zalezi na tom, co a kolik toho ta pani cajzla.. Neplatilo by ani oduvodneni , ze ma doma hladoveho manzela, ktery nepracuje a proto ho musi zivit.
      Ja vim, ze pani kucharinka musela krast uz predtim, pac mela uz ustanovene NADOBY na zeli, vybrala si zabalene susenky, a.t.d..
      Kdo vi, kolik rizku si nastrkala do bombardaku mezi stehna....


      Vymazat
  4. Tři poznámky. 1. Uchází mi, co tohle má společného s komunistickou minulostí soudců. Od ideálních komunistů bych spíše očekával, že se takové ženy zastanou. 2. Paní AK neměla právo ani povolení potraviny odnášet, třebaže byly určeny ke zničení. 3. Nedělám si iluze, že by jednání paní AK bylo vyjímkou. Okrádání zaměstnavatele je bohužel v ČR na všech úrovních těžko potíratelný usus. Někteří si mohou odnést knedlíky, jiní si nechají proplatit benzín, vyřizují soukromé záležitosti v pracovní době nebo si povyskočí s jim svěřenou kreditní kartou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Novotný a Drápal nebyli přece nikdy přesvědčení komunisté, ale vždy to byly – dámy prominou – bezcharakterní karieristické svině, které by absolutně neměly dostat talár, dokonce u Nejvyššího soudu. Dvě další takové máme nově jmenované u Ústavního soudu (míním Filipa a Fenyka).

      Vymazat
    2. Nj, líbí se mi, jak dokážete na dálku odhadovat charakter lidí jen podle toho, zda se zapletli nebo nezapletli s KSČ. Ale to je už Váš evergreen. Zejména u toho Fenyka je to vtipné, Vám nevyhovuje ani jako agent východu ani jako agent západu.

      Vymazat
    3. Ano, minulost soudců nemá zcela jistě s komunismem společného vůbec nic; byli jen členy KSČ, ve které byli nalezlí též mnozí "pravicově" smýšlející lidé.
      Co se krádeží týká: krade-li relativně chudý člověk, ve většině případů stihne vše spolehlivě utratit, což má na ekonomiku dobrý vliv (mnozí odborníci tvrdí, že ještě lepší jsou války, kde se nejen krade, ale též ničí). Pokud krade jen několik vyvolených zvolených, potom obvykle peníze mizí na různých ostrovech, což v praxi znamená, že musíme hledat investory, nebo znárodňovat, nebo válčit. Jako prevenci před mnohem horším scénářem navrhuji legalizovat okrádání zlodějů. Předlohou budiž jemně poupravený zákon o exekucích. Nebojte, nedoufám, že něco takového projde: žádný parlament nebude podporovat zdravou konkurenci. P.K.

      Vymazat
  5. Chtějí tím soudruzi soudcové říci, že nezničení ke zničení určeného je porušením povinnosti řádného hospodaření? Nebo snad A. K. majetek zaměstnavatele nedostatečně střežila a ochraňovala a vystavila ho tak nebezpečí poškození, ztráty, zničení (sic!) nebo zneužití?

    Ano, jedná se o porušení povinnosti řádného hospodaření (byť by se jednalo o řádné zbytky, tj. plánované, stornované aj., nikoli vyšizené). Hlavním důvodem je zájeme zaměstnavatele, aby se uměle nenavyšoval objem zbytků. Stejně tak se jedná o vystavení majetku nebezpečí ztráty nebo zneužití - kde jinde takové nebezpečí může nastat než v tašce odnášené domů?

    Jinak vytvářením odpadu není majetek zničen, ale je pouze zpracován. I odpadky zůstávají majetekem zaměstnavatele, nejedná se o zničení majetku.

    OdpovědětVymazat
  6. P. Pecina zřejmě přehlédl, že sušenky byly orignálně zabalené (jak je uvedeno na konci rozhodnutí). To vrhá na celý problém "odnosu / likvidace" trochu jiné světlo. Pro mě osobně činí rozsudke přijatelným.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozsudek je jistě přijatelný, i když tvrdý (sankce okamžitého rozvázání je ta nejzávažnější, kterou může zaměstnavatel nehodného zaměstnance postihnout), ale je fatálně nedostatečně odůvodněn.

      Odůvodnění lze postavit buď na tom, že i věc určená k vyhození zůstává vlastnictvím zaměstnavatele a zaměstnanec není oprávněn si ji přivlastnit, anebo že pokyn zaměstnavatele je svatý a zaměstnanec, který se od něj odchýlí, vždy hrubě porušuje pracovní kázeň. Ne ale tak, jak to NS udělal, to je právní nonsens.

      Vymazat
    2. Není. NS nemusel problematizovat otázku vlastnictví. Jsou zde zákonné podmínky, pod něž NS věc podřadil.

      Vymazat
  7. Ústavní soud bude odmítat stížnosti v kauzách, které neřešil Nejvyšší soud
    http://www.denik.cz/z_domova/ustavni-soud-bude-odmitat-stiznosti-v-kauzach-ktere-neresil-nejvyssi-soud-201403.html

    OdpovědětVymazat
  8. > sankce okamžitého rozvázání je ta nejzávažnější, kterou může zaměstnavatel nehodného zaměstnance postihnout

    Jejda a co to řešit jako krádež? To co se děje v hospodách, na stavbách i jinde, kde je možnost si něco "přikrást" se jistě dá řešit ještě krapítko důsledněji, než jen pouhým hodinovým vyhazovem. Samozřejmě můžeme se bavit o hodnotě vzniklé škody, ale já myslel, že doba kdy platilo "Kdo nekrade, okrádá rodinu" už je pryč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtěte pozorně. Touto sankcí přece nedisponuje zaměstnavatel.

      Vymazat
    2. A šiška salámu by už hrubým porušením pracovní kázně bylo? Krom toho by
      nemělo zapadnout tvrzení žalované, že došlo k porušení zájmu
      strávníků, tj. NS ani memohl moc vycházet z premisy, že to byly běžné
      zbytky. To nebylo skutkově prokázáno.

      Vymazat
    3. Tím sklouzáváme k otázce, zda by byla zvláště závažným porušením pracovní kázně krádež kancelářské sponky. Domnívám se, že delikt musí být zřetelně nebagatelní, jinak není tato nejvyšší p-p sankce na místě.

      NS nemůže přezkoumávat skutková zjištění, ale mohl by rozsudek nižších soudů zrušit za situace, že by skutková zjištění měl za neúplná a nedostatečná. To neudělal, a proto i my bychom se měli zdržet odvážných skutkových hypothes.

      Vymazat
    4. > Čtěte pozorně. Touto sankcí přece nedisponuje zaměstnavatel.

      Ano, ale zaměstnavatel se spokojil "jen" s hodinovou výpovědí, místo aby celou věc oznámil jako krádež, podvod, zpronevěru nebo jánevímco. Tj. pokud by chtěl být "drsnější" tak mohl a paní může být ráda, že to přikrádání řešil pouze takhle.

      Vymazat
    5. Jestliže mu nevznikla škoda, neměl by s trestním nebo přestupkovým oznámením chanci. To je přece implicitně jasné.

      Vymazat
    6. "NS nemůže přezkoumávat skutková zjištění, ale mohl by rozsudek nižších soudů zrušit za situace, že by skutková zjištění měl za neúplná a nedostatečná. To neudělal,"

      Pravděpodobně žertujete. To není rolí dovolacího soudu v občanském soudním řízení, ale věcí žalobkyně, která neunesla břemeno tvrzení a důkazu.

      Kdo je NS, aby od stolu bagatelizoval majetková práva zaměstnavatele, navíc je snad povinnou náležitostí nejprve vyvrátit tvrzení bagatelnosti?

      V tomto případě navíc soud vychází ze staršího rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, "že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění - jako v projednávané věci), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

      A samotná okolnost, že zboží má být zlikvidováno = nestačí, jako tvrzení i důkaz je to na žalobu pro ospravedlnění málo. Tím spíše pokud se lze i přesto "obohatit na úkor klientů zaměstnavatele" (velmi snadné ošidit rozvážené obědy, a pak odnášet šišky knedlíků a lahve zelí, "které by se jinak vyhodily").

      Více dovolací soud neřešil a ani nemusel. Podstatné je, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení / důkazu - že šlo o bagatelní věc přirovnatelnou k sponce - a nikoli "oběd nejméně pro 8–10 strávníků (igelitová taška plná houskových knedlíků v množství odpovídajícím 3 šiškám, dvě litrové láhve přílohového zelí s masem a 4 originálně balené sušenky „Tortina“)"

      Vymazat
    7. Důkazní břemeno, že okamžité zrušení bylo oprávněné, dopadá na žalovanou. Vaše hypothesy nalézám opět nedostatečně ukotveny v textu judikátu.

      Vymazat
    8. Kdepak. Důkazní břemeno má žalobkyně. To jsou základy občanského soudní řízení.

      Zaměstnavateli stačí obrana proti negativnímu tvrzení žalobce - "že žádné důvody nejsou", tj. stačí prokázat, že se pokusila odcizit majetek zaměstnavatele. Tečka viz sp. zn. 21 Cdo 2596/2011. Více prokazovat nemusí.

      Vymazat
    9. Žalobkyně prokázala rozvázání, že se dopustila jednání, které to odůvodňuje, musí prokázat žalovaný. Opak by byl negativní důkaz, který obvykle nelze provést.

      Vymazat
    10. Prokázat důvod hrubého porušení zaměstnavatel musí, nikoli však ospravedlňující
      okolnosti. Není již jeho břemenem klást si hypotetické námitky,
      bagatelizovat vlastní majetkové škody, a sám si na ně odpovídat
      (poškození strávníků atd.). Pokusila se odcizit nikoli zanedbatelný
      majetek. Klapka. Více judikatura nežádá. Je na žalobkyni, aby odůvodnila
      případnou výjimku, ne na firmě, aby prokazovala, že majetek by opravdu
      upotřebila atd.

      Vymazat
  9. Nechte toho právnického běsnění. Na chudej lid musí být přísnost! Kdo by to měl vědět líp, než soudruzi bývalí soudruzi?

    OdpovědětVymazat
  10. Tento rozsudek je hrubě nedostatečně zdůvodněný, protože takto nezaloží nikdy dobrý precedens.

    Vycházel-li soud dovolací s premisy, že útok na majetek zaměstnavatelův, byť v míře sebebagatelnější, je subsumovatelný pod ustanovení § 55 odst.1 lit.b) zák.práce, prosím, žádný problém s tím nemám. Pak, ovšem, bylo věcí soudu dovolacího, aby vyložil dikci zákonodárce "výjimečně" a "zvlášť hrubým způsobem"; odkaz na prehistorickou prejudikaturu a zásadu Ordnung muss Sein je nedostatečný. Zmínil princip vzájemné důvěry, to je v pořádku, ale v pravdě, ad absurdum, nedokážu sobě představit, že zaměstnavatel ztratí v zaměstnanci důvěru po té, co zaměstnanec strčí do kapsy tužku za Kč 3.00 (zaměstnanec, samozřejmě, bude tvrdit, že si jí tam strčil při plnění pracovních povinností, a pak jí tam zapoměl), takovým způsobem, že jej, třeba i převedeného na jinou práci, nedokáže zaměstnávat alespoň po dobu běhu výpovědní lhůty (dikce "výjimečně"); stanovení jakési právem očekávatelné výše hrozící škody, aby bylo lze považovat porušení povinnosti za "žlášť hrubé", bylo věcí právě dovolacího soudu, no, nedělo se.

    Je pravda, že žalobkyně si sama nasvinila do pelechu. Vymyslet si hloupější báchorku, než že to je nesnězený oběd (tři šišky knedlí, 2 l Sauerkraut, a čtyři balení sušenek), opravdu nemohla. Ponechám-li stranou, bylo-li tam maso (což podle appellačního senátu nebylo prokázáno; ovšem nutno připomenout, že actori incumbit onus probandi) a sušenky (nevím, co si mám představit pod pojmem "čtyři balení", ale vzhledem k tomu, že "kradeno" bylo z polní kuchyně pro celý prapor, asi šlo o větší krabice), tak 2 l zelí a tři šišky knedlí (byť "válečných" z obchodu) může za svůj oběd, a zbytky od oběda dvou kolegyň, označit jenom absolutní trotl. To však nezbavuje dovolací soud povinnosti zodpovědět otázku v širším poli působnosti a pro širší okruh "zájemců" - od čeho by tam jinak byl, že.

    Sečteno a podtrženo, tento výkon dovolacího soudu je sice dostatečný, tedy na čtyři. Na okres dobrý, na dovolací až tak ne.

    OdpovědětVymazat
  11. No coco. Někdo může a někdo nemůže.
    Vedoucí pracovník ve státní správě pravidelně organizoval pod záminkou stmelování kolektivu oslavy narozenin s popíjením alkoholických nápojů v pracovní době v zařízeních zaměstnavatele. Dostal výpověď, žaloval neplatnost a uspěl. Že prý podřízení v opilosti nic nezdemolovali, takže dobrý.
    Nebo z nedávné doby ti generálové, kteří přece "škodili jen málo"...

    OdpovědětVymazat
  12. off topic:
    Rád bych se zeptal místní právnické veřejnosti, která se vyzná v trestním řízení na možnosti postupu vůči očtř(možnost stížnosti, její náležitosti a komu jí adresovat), který opakovaně předvolává k podání vysvětlení osobu, která odmítla vypovídat. Má vyšetřující orgán právo osobu, která odmítla vypovídat opakovaně předovlávat? A za jakých okolností? Zdá se mi, že jde pouze o nátlak v důkazní nouzi. Proto žádám o radu jak se vůči takovému postupu bránit? Děkuji za odpovědi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pošlete dozorujícímu SZ žádost o přezkoumání postupu orgána.

      Vymazat
    2. plus pokaždé, když tam jde, ať nárokuje ušlou mzdu a další náklady.

      Vymazat
    3. Ušlou mzdu a náklady nemůže "nárokovat" ten, kdo se dostaví v postavení podezřelého (ten, kdo se dostaví pro své protiprávní jednání); v případě, že bude zbaven obžaloby (trestní stíhání zastaveno), škodu / nemajetkovou újmu musí po státu vymáhat pořadem práva občanskoprávního v řízení o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem / o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem.

      Vymazat
  13. Mám právo, abych byl o výsledku přezkoumání postupu informován? A je možné, aby byl další výslech, který ještě neproběhl dozorujícím SZ zrušen nebo ho musím strpět? V případě pokud vím zatím nikdo nebyl obviněn, jde o přípravnou fázi. Ale vzhledem k tomu jaké v našem státě panuje právní prostředí domnívám se, že se vyšetřující orgán chystá vznést obvinění bez důkazů a tímto nátlakem některé osoby přinutit k výpovědím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě mě napadá, jestli by byla při oprávněnosti stížnosti možnost vyloučení vyšetřujícího komisaře z projednávané věci?

      Vymazat
    2. Pokud to panu Pecinovi nevadí, prosím: o výsledku přezkoumání postupu policejního orgánu musíte být dozorujícím zástupcem státním bez zbytečného odkladu zpraven; lhůty a opatření k nápravě (stížnosti na průtahy) upravuje zákon o státním zastupitelství a vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství.

      Vyloučit "komisaře" z vykonávání úkonů v tr.řízení lze pouze pro podjatost, oprávněnost, či neoprávněnost, stížnosti není v tomto vůbec relevantní (stejně bude shledána nedůvodnou, věřte mi).

      Vymazat
  14. Z hlediska starozákonní biblické etiky, jakožto základu dnešního práva, by mnozí možná jasně argumentovali biblickým Nepokradeš. A v zásadě by měli pravdu. ALE.

    Ale je třeba si uvědomit, že SZ obsahoval i řadu příkazů pro zaměstnavatele, jejichž společným příkazem byl zákaz lakomství a velkorysost:

    Především byl ve SZ zákaz paběrkování, čili zákaz toho se vracet v brázdě při sběru obilí, v sadu a vinici. Cokoliv zbylo, byl díl pro chudé, vdovy a sirotky. Ti kdo byli spravedliví (Obéd v rodokmenu Krista, kniha Rút) dokonce nechávali paběrky záměrně.

    Zaměstnanec a otrok měl právo se v sadu a na vinici najíst z úrody, dokonce je přikázáno, že ani zvířeti mlátícímu obilí se nesmí zavázat ústa. Sv. Pavel v NZ z toho odvozuje právo na mzdu kazatele, ale toto bylo dokonce navíc. Mzda byla povinná (a její zadržení jeden z nejvíce vážných hříchů volajících do nebe, vedle krve Abelovi a hříchu Sodomy). Ale navíc zde byla povinnost dát odměny i z mimořádného požehnání, kterým byla úroda.

    Jednou za 3 roky měli chudí nárok na desátek z výnosů na velké slavnosti.

    Velkorysost byla cílem a lakomství prokletím. Likvidace použitelného jídla by byla nemyslitelná.

    Proto si myslím, že je správné, pokud jako incentiv zaměstnavatel umožní podíl na deputátním uhlí, bramborách, kopírce, obědech... V mně blízké školce nikdo nikdy děti nešidil. Ale vždy tam byly zbytky - normované porce byly přemrštěné a děti si přidávaly, ale neplýtvalo se a zaměstnanci je mohli za levný peníz sníst (až co zbylo), nebo si i někdy odnést. Kontrolovala to kuchařka.

    Morální přesah rozsudku bych proto uvítal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, de minimis non curat lex. Na NS by to bylo, ovšem, příliš velké sousto...

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>