DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 26. září 2013

Sčítání oveček

Přesněji retardovaných Romů ve školách, s cílem prokázat, že české speciální školství není segregované. Nápad za milion…

Podstatou myšlenky je, že bude-li možné prokázat, že při výběru děti pro zvláštní (aka praktické) školy nečiní stát rozdílu mezi dětmi romskými a neromskými, bude mít Česká republika zbraň proti těm, již ji obviňují z přetrvávající segregace a diskriminace ve školství. A aby bylo zaručeno, že výsledky budou takové, jaké stát potřebuje, rozhodnutí o ethnicitě učiní v konečném stupni ti, kteří mají na daném výsledku zájem, tedy učitelé ve školách.

Jenže to je, milí mí přehorliví státní úředníci, protiústavní. Podle čl. 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

To znamená, že bude-li smět o zařazení dítěte do ethnické skupiny, byť jen pro účely jednorázového sčítání, rozhodovat někdo jiný než samo dítě (potažmo jeho zákonný zástupce), porušuje tím český stát svůj vlastní ústavní pořádek a je na místě proti takové zvůli se bránit cestou správního soudnictví.

Namítnete, že je absurdní dovolit, aby se viditelně české dítě prohlásilo za Papuánce nebo Egypťana. Není, a důvody jsou ústavněprávní. Nikdo totiž nesmí být na základě své ethnicity diskriminován, a údaj o ethnickém původu je tedy irelevantní.

Vytváření seznamů romských dětí je nadto nebezpečné i politicky: tento stát funguje 22 let a není nikde psáno, že tyto seznamy, dostanou-li se mu jednou do rukou, nebudou za dalších 30 nebo 40 let zneužity, tak jako byly kdysi nacisty zneužity seznamy holandských Židů. Soupis živého inventáře podle ethnicity, to je prostě něco, co slušný stát nedělá a dělat nesmí.

Myšlenka, že by se měly romské děti ve školách sčítat, a to na základě rozhodnutí shora, je s právem této země neslučitelná, a pevně věřím, že přihlásí-li se mi rodiče takto poškozených dětí, dokážeme společně sčítání zastavit.

A jen na závěr a na okraj podotkněme, že na hraně ústavnosti (a často i za ní) jsou i různé programy, které vyžadují, aby příjemce určitého benefitu – kupř. vysokoškolského stipendia – byl romského původu. Ani to není zákonem dovoleno, podpora určitého ethnika může směřovat k uspokojování jeho specifických potřeb, nikoli k jeho zvýhodnění před ostatními.

Aktualisováno.
Česká školní inspekce k tomu vydala tiskovou zprávu.

středa 25. září 2013

Pavel Kamas & spol. konečně obviněni

Konečně dorazilo policejní usnesení, jímž byly tři fysické a jedná právnická osoba obviněny pro vydání závadovými komentáři, mezititulky a deskami vybavených projevů Adolfa Hitlera. Jde však zjevně o pouhý teaser, protože to hlavní, odborné vyjádření v usnesení nejmenovaného odborníka, bylo citováno toliko velice kuse. A že půjde o dokument vskutku hodnotný!

Obvinění jsou vyjádřením viněni příkladmo z toho, že Beerovy předmluvy k projevům obsahují řadu narážek na nespravedlnost tzv. versailleského systému. Netušil jsem, že předmětem trestní represe bude napříště i kritické hodnocení versailleské smlouvy, ale pro jistotu prohlašuji, že její dopad na poražené Německo nebyl vůbec nadměrně tvrdý a ani trochu nepřispěl k nástupu nacionálního socialismu!

A pokud jde o nevhodné barevné provedení obálky, jen bych rád orgánům činným v trestním řízení připomněl, co bylo na obálce Mein Kampf-u vydaného Michalem Zítkem.

Další perly z odborného vyjádření ponechávám k objevení laskavým čtenářům.

středa 18. září 2013

Byly zablokovány soukromé účty brněnských vydavatelů

Po účtu společnosti guidemedia nechala policie zajistit prostředky na soukromých bankovních účtech Pavla Kamase, vydavatele výboru Hitlerových projevů, a Lukáše Beera, jenž se provinil autorstvím nedostatečně kritických a odsuzujících komentářů k nim. Pozoruhodné je, že ani jeden z podezřelých nebyl dosud obviněn a nemohl se proto seznámit se zněním odborného vyjádření/znaleckého posudku, který je podkladem trestního řízení. Zřejmě nový justiční styl: dívky z RWU nesmějí znát text své obžaloby, pánové Kamas a Beer pro jistotu do spisu nemají přístup vůbec – co kdyby se ještě chtěli proti obvinění bránit, syčáci!

Aktualisováno.
Usnesení o zajištění prostředků Lukáše Beera aneb Petráskova mathematika. Zajištěny byly nejen minulé (tedy reálné) výnosy z domnělé trestné činnosti, ale i výnosy budoucí, jak policejní orgán sám praví, theoretické. Nejpůvabnější je, že tyto prostředky jsou zajišťovány již podruhé: poprvé z kupní ceny – jež se podle policejní logiky rovná zisku –, podruhé z té její části, která byla jako autorský honorář vyplacena L. Beerovi.

pondělí 16. září 2013

Razie

Jak vypadá v praxi politika nulové tolerance, předvedli litvínovští úředníci z OSPODu spolu s místními strážníky před kamerou zpravodajského serveru e-mostecko. Sledovat ono video představuje vskutku zážitek, nejen právní:


Občané, ti méně důvtipní, se po zhlédnutí takového kusu zatetelí sociálně-politickým blahem: tak se na ně musí, na neřády asociální, nepřizpůsobivé. Pěkně v osm večer na ně vtrhnout, zkontrolovat, jestli jsou doma (pro příjemce sociálních dávek zřejmě platí cosi jako zákaz vycházení), jestli jsou střízliví (na alkohol nebo drogy jim jistě sociální dávky nevyplácíme!) a jestli náhodou nekradou z rozvodu elektřinu. A kdyby se vzpouzeli, stačí naznačit, že máme právo odebrat jim děti, to zklidní i nejagresivnějšího Roma nebo Romku.

Nic z toho, co je na videu zachyceno, není v souladu se zákonem. Strážník nesmí ani otevřít rozvodnou skříňku energetického závodu, protože chodba paneláku není veřejný, ale soukromý prostor, a ke kontrole rozvaděče by policie musela mít soudní příkaz. Výzva podrobit se kontrole na alkohol a/nebo drogy prima facie postrádá zákonný důvod a bezdůvodná byla i samotná večerní návštěva: i orgán sociálně-právní ochrany dětí je povinen respektovat ustanovení § 6 odst. 2 SprŘ a postupovat tak, aby fysické a právnické osoby co nejméně zatěžoval, neřku-li obtěžoval. Co sledujeme na videu, je nepokrytá a arogantní úřední šikana, bohužel, uskutečňovaná s vědomím, že její oběti nebudou schopny účinné obrany. Příslovečnou třešničkou na dortu je přítomnost kamery, snímající úřední úkon bez toho, že by k tomu kameraman získal svolení kontrolovaných osob.

Nejsmutnější na tom je, že litvínovský přístup ve finále zajistí svým proponentům politické body, protože i když si mnozí uvědomují, že takové užití státní moci je excesivní, je to přece jen něco proti Cikánům, a tedy věc hodná ocenění a následování. Chomutovská primátorka Mgr. Ivana Řápková se díky obdobným praktikám dostala do parlamentu a komunální politici z problémových regionů jistě nejsou k jejímu úspěchu slepí a hluší.

Neziskové organisace, které by měly využít svých možností a kapacit a obětem úřední svévole pomoci, se dokázaly celkem solidně zdiskreditovat (naposledy požadavkem Anny Šabatové na censuru a regulaci Internetu), komerční pomoc je obětem nedostupná – jen jediná konsultace s advokátem by spotřebovala sociální dávky cca na dva týdny – a představa, že by začaly sua sponte jednat k tomu příslušné orgány, tedy policie a státní zastupitelství, je, obávám se, zcela mimo severočeskou realitu.

středa 11. září 2013

Obžalované členky RWU obžalobu nedostanou, rozhodl soud

Nedostanou, a basta! Ve svém přípisu to obhájci sdělila soudkyně Daniela Reifová, označujíc opakované žádosti obhajoby o její zaslání za obstrukci. Obhajoba, místo aby šla do sebe a snažila se soudu jeho posici čermákovsky usnadnit, však lstivě využila institutu zákona o soudech a soudcích a domáhá se obžaloby návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Právní telenovela na thema Co si ty drzé obžalované dovolují, chtít obžalobu! tedy pokračuje, podrobnosti sledujte na tomto blogu.

úterý 10. září 2013

Policie nechala zablokovat účet vydavatele Hitlerových projevů

Připravované stíhání vydavatelství guidemedia etc s. r. o., které zveřejnilo knihu Hitlerových projevů, jako právnické osoby, je patrně již jen otázkou dnů. Brněnská policie nechala zablokovat bankovní účet této společnosti do výše přibližně osmi milionů korun, takže dokud trestní řízení neskončí, nějaké dva-tři roky – tedy pokud to dobře půjde – se mohou vydavatelé živit například profesionálním cvrnkáním kuliček, rozhodně však ničím, k čemu by potřebovali provozní kapitál. Že nebudou schopni ani hradit splatné závazky, je nasnadě.

Ale nezoufal bych, pokud to dobře dopadne, nakonec, po zprošťujícím rozsudku, se ministerstvo spravedlnosti společnosti (či spíše tomu, co z ní v té době zbude) nepochybně písemně omluví.

Aktualisováno.
Usnesení o zajištění prostředků. Pozoruhodná je kalkulace, svědčící o tom, jak si policie představuje podnikání: co vytištěný exemplář knihy, to zisk ve výši prodejní ceny.

pondělí 9. září 2013

K amnestiím pro uprchlé obviněné

Množí se rozhodnutí Nejvyššího soudu, která nepřiznávají beneficium lednové amnestie obviněným, již byli po část doby stíháni jako uprchlí (poslední příklad). Nejvyšší soud těmito rozhodnutími reaguje na obíčko v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/13 o návrhu na zrušení amnestie (§ 45): Lze též zvažovat, zda navrhovateli sledovanému zájmu by nemohly vyjít vstříc též obecné soudy v řízeních o tom, kdo a jak je napadené amnestie (v její aboliční části) účasten. Logicky se nabízí výklad restriktivní, a proto by kupříkladu v případě obviněných, kteří se jako uprchlí vyhýbali trestnímu stíhání, mohlo být uváženo, zda do rozhodné doby trestního stíhání (osmi roků) tomu korespondující dobu nezapočítat.

Povšimněme si, jak opatrně Ústavní soud svou úvahu formuluje. Tato opatrnost je na místě už vzhledem k dikci čl. II amnestie, kterýžto zní: Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Gramatický výklad je totiž jednoznačný: trestní stíhání, které není v okamžiku vyhlášení amnestie vedeno proti uprchlému, se zastavit musí, i kdyby po určitou dobu bylo jako proti uprchlému vedeno. Teleologický výklad, výklad e ratione amnestiæ, který naproti tomu Ústavní soud rozvíjí v další části § 45, je stižen zásadní vadou, a to premisou, že amnestie má svůj racionální důvod a není tedy pouhým výtryskem panovníkovy (presidentovy) milosti, aktem milosrdenství.

Obiter dictum není jako precedens závazné, a proto bych nebyl příliš překvapen, kdyby Ústavní soud nakonec judikoval opačně a tento – po mém soudu dosti svévolný – výklad amnestie nepřipustil.

sobota 7. září 2013

Justiční expres opět v akci

Vše má svůj čas. Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat, čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat, čas plakat a čas se smát, čas rmoutit se a čas tancovat, praví kniha Kazatel. Toho si vědomi, rozhodli se jednat i úředníci ministerstva spravedlnosti a naznavše, že nastal čas vyřizovat podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, začali se zabývat podnětem, který podal v březnu 2012 Patrik Vondrák, domáhaje se jím vrácení neoprávněně zadržované kauce ve výši 400 tisíc korun.

Uplynulo pouhých sedmnáct měsíců, během nichž byl samolepkový delikvent zproštěn obžaloby a kauce dávno vrácena, a podnět dostalo na stůl Městské státní zastupitelství v Praze, jež případ prověřilo a napsalo, že prozatím nemůže nic dělat, protože spis má soud (a ten by mu ho jistě kvůli takové banalitě, jako je podnět obžalovaného, nepůjčil).

Rozhodně, milí čtenáři, nepřepínejte: mám dojem, že justice ohledně Vondrákovy kauce ještě neřekla poslední slovo, a nelze vyloučit ani zcela překvapivý vývoj!

čtvrtek 5. září 2013

Jeho Velkoozubenost byla odsouzena

Jak se dalo očekávat, velmistr Řádu ozubeného kola, Jeho Velkoozubenost Marek Hirato, byl třebíčským senátem, za předsednictví soudruha soudce Františka Fruly, za obranu proti agresivním tělocvikářům odsouzen k pětiletému nepodmíněnému trestu. Rozsudek, proti němuž obžalovaný podává odvolání, je pěknou ukázkou toho, jak riskantní je v této zemi bránit svůj majetek před agresorem.

středa 4. září 2013

Kausa Wikipedie jde k Ústavnímu soudu

Případ ukradené Wikipedie, o kterém jsme referovali před dvěma lety, má zajímavou ústavněprávní koncovku. Vrchní soud v Praze, po neuvěřitelných dvou a půl letech, rozhodl o mém odvolání proti výroku o nákladech řízení, a to kuriosně: protože určení výše přiznaného plnění záviselo na znaleckém posouzení, mám proti neúspěšnému žalovanému právo na úhradu nákladů v plné výši, ale pokud jde o náklady státu, které jsme se žalovaným měli hradit v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, tam byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Takže od žalovaného osm a půl tisíc inkasuji – protože můj procesní úspěch byl posouzen jako úplný – a státu obratem zhruba stejnou sumu zaplatím, protože jsem v řízení uspěl pouze částečně.

Že takové rozhodnutí nemá logiku, je zřejmé každému, kdo je v civilně-procesní problematice aspoň minimálně orientován. Nikoli arci soudružce soudkyni Romaně Vostrejšové a jejímu třetímu odvolacímu senátu, nechvalně proslavenému z kausy justiční mafie.

Podávám ústavní stížnost, aniž bych si od ní příliš sliboval: Ústavní soud má jistě na práci důležitější věci než se zabývat nějakými náklady řízení.

úterý 3. září 2013

Lucie Šlégrová zproštěna obžaloby

Špatný den pro bojující demokracii, a dvojnásobně špatný pro Michala Mazla a Petru Papiežovou-Vejvodovou, soudní znalce, kteří dělali vše pro to, aby dostali Lucii Šlégrovou obviněnou za slova o národním socialismu do vězení. Nepodařilo se: soudkyně soudružka Bohumila Huňáčková, po nekompromisní závěrečné řeči mladé delikventky (zde v PDF) viditelně rozrušena a oslovujíc státního zástupce pane obhájce, vyhlásila zprošťující rozsudek, a nadto znaleckému posudku Vejvodové odmítla přiznat status posudku ústavního, ale prohlásila ho za pouhý vlastní názor autorky.

Obžalovaná se práva na odvolání vzdala, státní zástupce, který pro ideozločinkyni požadoval trest obecně prospěšných prací, si ponechal lhůtu.

Video z vyhlášení rozsudku autora Jana Šinágla je zde:


pondělí 2. září 2013

Čeští lvi nebudou občanským sdružením

Čeští lvi zůstanou neformálním sdružením a nestanou se registrovaným spolkem, protože ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat jejich stanovy. Proti rozhodnutí správní žalobu nepodají, anžto se jim nejeví smysluplnou investicí věnovat za to státnímu rozpočtu tři tisíce korun na soudním poplatku.

Což plně chápu: když ministerstvo nenazřelo, že je lepší mít takovou protisystémovou oposici, která respektuje mantinely právního státu, řádně ohlašuje své demonstrace a registruje své organisace, než hnutí odporu působící v podzemí, není mu asi pomoci.

RWU konečně vědí, z čeho jsou viněny, aneb Najdete deset rozdílů?

Konečně víme, jak zní skutková věta obžaloby v kause Resistance Women Unity, která se podle soudkyně Daniely Reifové i papouškujících medií odlišuje od té v původní, děčínské obžalobě, jen mírně. Stupeň této mírnosti lze arci seznat z protokolu o hlavním líčení, který byl dnes doručen.

Původní, obhajobě doručená obžaloba:

 Nová, v hlavním líčení čtená obžaloba – jak patrno, je o poznání ostřejší:

Skutky jsou popsány stejně, pouze s drobnými modifikacemi.

Jaké je odůvodnění obžaloby a jaké důkazy OSZ navrhuje, nevíme, ale myslím, že musíme být vděčni i za tuto drobnou pozornost.

Hlavní líčení nařízené původně na šestnáctého září bylo odročeno, nový termín není prozatím znám, protože původní představa soudu se kryje s procesem Power v Brně.

Náboženská svoboda v Brně

Ve filmu Všichni dobří rodáci odvedou faráře v želízkách kvůli jeho kázání. Dobrý nápad, řekl si brněnský státní zástupce Jan Petrásek (dvojnásobný Osel měsíce našeho blogu a mezi námi, blb k pohledání) a rozhodl se nařídit trestní stíhání duchovního vůdce brněnských muslimů Muneeba Hassana Alrawiho. Domnívám se, že v takové chvíli jsme všichni muslimy, a velmi bych si přál, aby toto trestní stíhání dopadlo stejně jako v onom Jasného filmu.