DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 20. prosince 2013

Chvála advokátské žvanivosti aneb Osel měsíce prosince k NSS

Jen málokdy se mi stalo, abych cenu Osel měsíce uděloval s takovým gustem a s tak velkou mírou jistoty, že laureáty jsou skuteční a stoprocentní pitomci v talárech. Soudci Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil splnili kriteria nutná ke vstupu do elitního klubu Oslů s vlajícími prapory.

Posuďte sami: V rozsudku č. j. 4 As 116/2013-63 nejenže nepochopili, k čemu slouží ustanovení § 16 odst. 4 InfZ, ale správní žalobu, která rekapituluje průběh řízení, vysvětluje, že právně zcela identickou situaci vyřešil NSS už ve svém předchozím rozhodnutí (které přesně označuje), a uvádí, že by bylo neúčelné argumentovat podrobněji, odmítli jako příliš stručnou a doporučili krajskému soudu, aby žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť její práva a oprávněné zájmy nebyly v řízení advokátem řádně chráněny (§ 19).

Přeloženo do srozumitelného jazyka, advokát není od toho, aby soudu stručně a srozumitelně vysvětlil, o co jeho klientovi jde a z jakých skutkových a právních východisek to dovozuje, ale jeho úkolem je žvanit – čím květnatěji a rozsáhleji, tím lépe. Dobrým advokátem je podle shora zmíněných jurisprudentů ten jedinec, který dokáže to, co lze přesně a jasně vyjádřit ve dvou odstavcích, rozepsat na pět stran.

Laureátům blahopřeji a děkuji jim – vskutku, něco tak hlubinně, imanentně dementního jako jejich rozsudek jsem nečetl roky! – a pro své čtenáře vyhlašuji předvánoční soutěž O žvanivého slimejše; vítězem se stane ten z vás, který dokáže §§ 5–6 žaloby rozepsat nejoriginálnějším a zároveň ne zjevně irelevantním způsobem tak, aby bylo intelektuální libido soudců Nygrínové, Pally a Roztočila uspokojeno. Biblické a talmudické odkazy jsou vítány, a rozhodně by neuškodil krátký exkurs do způsobu, jak byly podobné žádosti o informace řešeny ve starověkém Egyptě, jak by s nimi naložili podle islámského práva a jaké konotace má podaná žádost o informace v kontextu nejnovější judikatury Evropského soudního dvora.

Nejzdařilejší příspěvky budou oceněny.

32 komentářů:

  1. Ad. súťaž, myslím že intelektuálne libido zúčastnených by uspokojil aj generátor lorem ipsum. http://cs.lipsum.com
    Síce by tomu textu nerozumeli, ale znelo by to učene.

    OdpovědětVymazat
  2. Zde musim souhlasit s NSS. Zaloba ma byt "self-containing." V tomto kontextu to znamena, ze jste mel okopirovat dulezite casti rozhodnuti NSS. Podle toho, jak je zaloba napsana, je potreba jit do citovaneho rozhodnuti NSS a soud si to musi sam najit. Pokud byste odcitoval par odstavcu, nikdo by do toho rozhodnuti nemusel.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nesouhlasím. Cituje se proto, aby bylo zřejmé, který závěr – typicky právní věta – judikátu má být aplikována v rozhodované věci. Pokud judikát řeší tu samou situaci, byla by citace nadbytečná, protože citovat by se mohlo celé odůvodnění.

      Vymazat
    2. A mimochodem, i Ústavní soud velmi často ve své judikatuře odkazuje na určité rozhodnutí, aniž by z něj citoval – a soudní rozhodnutí by mělo být self-contained v ještě vyšším stupni než žaloba.

      Vymazat
    3. Nepresvedcil jste me a ani ja Vas nepresvedcim.

      Muj nazor je, ze zaloba ma byt sama o sobe dostacujici. Pokud se resi ta stejna vec, pak si myslim, ze se ma shrnout rozhodnuti (v rozhodnuti jde o stejnou vec, tedy jestli se musi nebo nemusi neco vydat) a pravni vetu (vydat se musi, protoze x, y, z). Je to mozna nadbytecne, ale myslim si, ze je to slusne pro vsechny zucastnene. Jestli to ma byt normou je jina otazka.

      Ustavni soud... touche. Ten jiz sam o sobe dela cert, tedy rekne jen to, co chce. Ale stale si myslim, ze by to ani US nemel odbyvat a mel presne napsat, co cituje.

      Vymazat
    4. Ještě jsem si vzpomněl, že žalobu nechala žalobkyně před podáním zkontrolovat jistému docentu správního práva (jehož nebudu jmenovat, nechci ho kompromitovat). Ten k ní žádné výhrady neměl, zatímco ti tři idioti z NSS o ní napsali, že je "nekvalitní".

      Vymazat
    5. Ale já s vámi souhlasím, že se má citovat a proč: aby bylo zřejmé, jaký závěr navrhuje strana recipovat do rozhodnutí. Zde jde o poněkud jinou situaci, protože právní otázka, v rekapitulaci vysvětlená, už judikatorně vyřešena, tj. že žalobkyně má právo na celou listinu a ne pouze na povinným subjektem vybrané informace z ní, a v takovém případě by citace byla nadbytečná, protože by se musel citovat judikát in extenso. Krajský soud také zcela správně námitky žalovaného k neúplnosti žaloby odmítl.

      Vymazat
  3. Jedná se jen o typickou křivost soudců 4. senátu. Advokáta, kterého mi přidělili, také okradli - navíc na základě smyšlené a neodůvodněné domněnky, že mě zastupoval i před MS, tudíž věc před NSS, kam jej ex offo přidělili, nepřevzal. Také je za tím domněnka, že advokát asi neručí za podání, která podává, neručí za převzetí věci, i když není např. autorem podání.

    Advokát je profesionál, který ručí za řádn

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. é vedení řízení, nemusí být autorem. Skutečný autor je irelevantní, jestli je to koncipient, asistent, stýdent, klient.

      Jinak TP má pravdu, stačí odkaz na judikaturu, pokud je věc vyřešena.

      Vymazat
  4. No, pokud vím, tak NSS celkem konstantně odmítá pouhý odkaz na judikát - požaduje skutečně konkrétní argumentaci. Stačí jedna, dvě věty. Ze samotného odkazu na nějaký rozsudek nemusí být zřejmé, co tím chtěl básník říci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co tedy chtěl "básník" NSS říct odkazem na nález ÚS I.3344/12 v tom zmíněném článku? Ve kterém jde, pochopil-li jsem dobře, o nepřiznání nákladů na advokáta "orgánu veřejné moci" (zde ČT), který by měl mít na bagatelní spory "své lidi"?

      Demence článku 19 rozsudku je vskutku kolosální. Kéž by dokázali psát tak věcné, přehledné a srozumitelné rozsudky, jako je ta "nekvalitní žaloba"! Co na to říká Baxa?

      Rovněž nerozumím (přijde mi hanebné), proč senát nepřiznal náhradu nákladů žalobkyni ve článku 29. Pokud čtu rozsudek dobře, stěžovatel neuspěl prakticky vůbec a žalobkyně (v tomto jednání) byla jen obětí ještě imbecilnějšího orgánu státní moci - zde LČR - který svévolně ignoroval zákon a ještě si slabomyslně a na státní útratu stěžoval. Neznám text kasační stížnosti ale hádám, že stěžovatel nejspíš chtěl napadený rozsudek KS (který rušil jejich "rozhodnutí") zrušit. K čemuž nedošlo a pouze bylo formalisticky(?) zrušen výrok II. rozsudku KS. Původní rozhodnutí těch dementů je stále zrušené. Proč by měla žalobkyně nést náklady za formální(?) vadu části rozsudku KS? Když jinak věcně uspěla, respektive evidentně by měla v budoucnu zcela uspět? Nemůže být řeči o tom, že by "nešlo určit, kdo je procesně úspěšnější".

      Vymazat
    2. Obsahem žalobních bodů by měla být polemika s napadeným rozhodnutím, ale to v daném případě existuje pouze v materiálním smyslu: Lesy neříkají, že žadatelka nemá na informace právo, ale že její žádosti vyhověly tím, když jí poskytly některé, jimi vybrané, informace za smlouvy. To je zřejmé i ze souběžné žaloby proti nečinnosti. Ta je argumentačně bohatší, protože v ní je už s čím polemisovat: v žalobě proti rozhodnutí v materiálním smyslu ne.

      Vymazat
    3. V řízení o kasační stížnosti byly učiněny dva úkony, jeden hlavní a jeden vedlejší, a o nákladech řízení u KS se už znovu rozhodovat nebude, takže škody jsou celkem zanedbatelné.

      Větším problémem je, že až to Lesy K.K. znovu zamítnou, najde si na žalobu někoho jiného, kompetentnějšího (čti: užvaněnějšího). To mi na tom vadí. Samozřejmě dělám chyby, jako každý, ale tuhle žalobu bych mezi ně nepočítal a vadí mi, jestliže mě někdo tímto způsobem, navíc z posice moci, pomlouvá.

      Vymazat
    4. Takže jste žalobkyni zastupoval Vy a ne advokát Cholenský? :)

      Vymazat
    5. Po takovém rozsudku ztratí K. K. důvěru k nám oběma.

      Vymazat
    6. Není náhodou ThDr. K. K. manželkou jistého JUDr. V. B.? Pokud ano, mohl by jí příště napsat žalobu manžel.

      Vymazat
  5. Myslím, že je na kárné řízení tato snaha nemístně hodnotit "kvalitu" žaloby", nejedná-li se o zjevný exces. Což zcela nepochybně není případ, kdy je ve správní žalobě odkázáno na čistě související již v rozsudku vyjádřený právní názor NSS. Naopak jakákoli snaha dovysvětlovat může působit oslabeně, že zbývá nějaký prostor pro úvahu. A to asi vadí s. Nygrínové a spol. nejvíce.

    "Kusé" podání naopak může být výsledkem selekce argumentů, zvažování pro a proti a zamítnutí těch argumentů, které by byly uvedeny redundantně. Na soudním podání je velmi důležité i to, co v něm nakonec uvedeno není: clarity, bravity simplicity.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud si vzpomenete, tak když jsme debatovali o zrušení přísudkové vyhlášky, řekl jsem, že soudy tohoto využijí zejména k tomu, aby nepřiznávaly náklady komu "nechtějí". Tohle není o "kvalitě" žaloby, ale o typické svévoli při rozhodování. Poukazoval jsem na případy ze své zkušenosti, kdy už tehdy se soud "pomstil" tím, že nepřiznal náklady za cesťák a "vzpomněl" si na hodně starou vyhlášku, která to umožňuje. Teď jsme ještě dál, netřeba přiznat nic. Mám tady teď čerstvé rozhodnutí KS v Brně, kde nepřiznává žádné náklady za právní zastoupení poté, co musel na základě dovolání zcela změnit rozsudek s tím, že "kdyby advokát zastupoval řádně v celém řízení, nemuselo k dovolání vůbec dojít." Mimochodem dovolání bylo úspěšné z důvodu odlišného právního názoru NS, nikoliv kvůli špatné argumentaci nebo důkazům. Podotýkám, jsem nyní "poražená" strana, takže bych měl být rád, ale z hlediska vyššího principu a taky že se tím živím, teda nejsem.

    OdpovědětVymazat
  7. Ta žaloba byla skutečně nekvalitní. Přece jenom řízení před NSS je (správně) ovládáno určitým formalismem, kladoucím důraz mj. na kvalitu předkládaných žalob. To bychom se záhy mohli dočkat žalob typu: "Milý (Nejvyšší správní) soude, stalo se mi toto a to je v rozporu s rozhodovací praxí (správních) soudů, proto zjednej nápravu."
    Navíc, rozpor s rozhodovací praxí soudů není (i když by mělo být) vždy to samé jako rozpor se zákonem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikoli, bylo tam napsáno, že otázka, zda lze z požadovaného dokumentu vybrat některé informace nebo je povinností poslat ho celý, je v judikatuře dávno vyřešena, a byl uveden odkaz na rozhodnutí, které řeší skutkově i právě téměř identickou situaci. Nevím, co víc by si mohl NSS přát; fakt jen historický exkurs do babylonského práva.

      Osobně mám na advokátské žvanění alergii a nedávám mu průchod ani ve vlastních textech.

      Vymazat
    2. A ještě jsem zapomněl podotknout, že nešlo o podání k NSS, ale o správní žalobu ke krajskému soudu.

      Vymazat
  8. Já bych takovýhle (novátorský) postup advokáta pochopil v řízení dle OSŘ, ale SŘS a jeho ust. 71/1/d fakt prstou argumentaci odkazem neumožňuje. Z toho stejného důvodu je pak zcela mimo argument analogií k rozhodování ÚS, protože ten SŘS to stanovuje jen a pouze pro správní žalobu.

    Yossi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem už vysvětloval (zjevně marně), ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) SŘS se zde neuplatní, protože rozhodnutí o odmítnutí žádosti formálně neexistuje. Lesy žadatelce napsaly, že žádosti vyhovují a požadované informace poskytují (ale neposkytly je).

      Vymazat
  9. Dobrý den, co to bylo za řízení u KS pod sp.zn. 31 A 7/2013? Tu Vaši "duální" žalobu soud posoudil tak, že "zrušení rozhodnutí správního orgánu" posoudil v řízení 31 A 8/2013 a "nečinnost" v řízení 31 A 7/2013? Došlo tedy k vyloučení k samostatnému projednání?
    Pokud ano, jak to bylo s poplatky? Platili jste 2 x 3.000Kč?
    S pozdravem T. Moláček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Advokátka K. K. podala z důvodu opatrnosti (podotýkám, že zcela správně) odvolání i stížnost, proto bylo třeba žalovat nečinnost i rozhodnutí, s tím, že jsme tvrdili, že o rozhodnutí se nejedná. Soud I. stupně žalobu na nečinnost zamítl a žalobě proti rozhodnutí vyhověl.

      Poplatek za žalobu na nečinnost je jen 2 000 Kč.

      Vymazat
    2. Děkuji. Takže, pokud to dobře chápu, jedna ze žalob musela být předem určena k neúspěchu. Není možné žalovat nečinnost, tedy domáhat se, aby povinný subjekt rozhodnul a zároveň žalovat s petitem, aby byla uložena povinnost informaci poskytnout. V prvním případě může povinný subjekt rozhodnout i negativně, pak by zde nastal rozpor a soud v případě řešení nečinnosti nemůže předjímat, jak povinný subjekt rozhodne.

      Takže výsledek opatrnosti byla ztráta (nepřiznání soudních nákladů za částečně vyhraný spor), na vstupu náklady 3.000Kč + 2.000Kč za poplatky. Je to tak?

      Domnívám se, že KS nečinnost zamítl správně. Kdyby povinný subjekt poskytnul pouze selektivní informace, tak jak je poskytnul (samozřejmě nezpochybňuji, že to je nezákonné) a přílohou byl pouze přípis povinného subjektu (resp. jeho nadřízeného orgánu) v suchém znění: "vše OK, požadované informace jste již obdrželi", , tak bych to hodnotil jako nečinnost.

      Ale odvolací orgán vydal rozhodnutí a odůvodnil, proč informace neposkytnul (odkázal na překonaný judikát). Lesy ČR tak vlastně nebyly nečinné, byly činné, ale měly jiný právní názor. Tak si myslím, že měla být podána pouze žaloba na přikázání informaci poskytnout.
      S pozdravem T. Moláček

      Vymazat
    3. Tohle je velice sporné, chyba je v InfZ, který by měl opravné prostředky strukturovat úplně jinak. Jak jsem uvedl v žalobě, za rozhodné pokládám to, že povinný subjekt měl žádost za vyřízenou, ač ve skutečnosti ani informace neposkytl, ani nevydal rozhodnutí. Žalovat rozhodnutí vychází z konstrukce, že žádost byla poskytnutím selektivních informací implicite částečně odmítnuta. Tak uvažovat lze rovněž, není to právně vyloženě chybné, nicméně jsem si jist, že kdybychom žalovali pouze rozhodnutí nebo pouze nečinnost, soud by rozhodl, že jsme měli žalovat tím druhým způsobem: však víte, jak to chodí.

      Vymazat
    4. Souhlasím. Jedno je však jisté. Pokud by povinný subjekt (a jeho nadřízený orgán) postupovaly přesně dle InfZ, tedy když poskytne částečnou informaci, vydá rozhodnutí o zbytku, nebo když jsou informace mimo jeho působnost - odloží, nebo neposkytne žádné informace a na žádost nereaguje, pak může žadatel jednoznačně dle Inf zákona postupovat, tedy podat stížnost či odvolání,

      Problém je, když povinný subjekt "improvizuje". A napadá mě, že to může být i dobrá strategie z jeho strany. Např. poskytnu informaci a nevydám rozhodnutí, ale "přípis". Odvolací orgán nevydá rozhodnutí, ale také "přípis - sdělení".

      Jak pak ale postupovat? Vy jste postupovali správně, uvažovali jste obě varianty, ale za cenu zvýšených nákladů.

      Účelem žádosti o informace je získat informace. Pokud namítám nečinnost, vše se akorát prodlužuje a nemám jistotu, že v případě úspěchu s nečinností, mi hned povinný subjekt informace v "druhém kole" poskytne. Ale třeba také ne, třeba ¨následně bude postupovat formálně, procesně správně, ale informaci odmítne. A je to na další žalobu a na léta sporu.

      Myslím si, že by mělo být od počátku snahou žadatele dosáhnout toho, aby soud věcně žalobu projednal. Ve Vašem případě musel tedy soud posoudit stížnost povinného subjektu dle obsahu jako rozhodnutí, a pak se o nečinnost z jeho strany nejednalo.

      Mohl byste dát na net i to rozhodnutí KS, kterým Vám byla zamítnuta žaloba na nečinnost? Jak to soud odůvodnil?
      S pozdravem T Moláček

      Vymazat
    5. No tak to je síla. Paní žadatelce opravdu moc šlo o získání informací. Teď už chápu Vaše rozhořčení nad nepřiznáním soudních nákladů.
      Pokud žadatelka neuspěla se žalobou na nečinnost (a duální postup byl dle mého názoru správný), tak jí KS vyměří náklady řízení, pokud žadatelka uspěje (resp. stěžovatel s kasační stížností neuspěl), tak jí NSS náklady řízení nepřiznal.
      T. Moláček

      Vymazat
    6. Žadatelé o informace jsou pro soudy obecně obtížný hmyz.

      Právě řeším situaci, že za průtahy v řízení podle InfZ nebyla přiznána náhrada s odůvodněním, že řízení mělo pro žalobce minimální význam (jde mj. o seznam komunistických soudců).

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>