DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

úterý 11. června 2013

O tom se vyrozumíváte

Pro odlehčení jsem se rozhodl uspořádat mezi čtenáři anketu o nejhorší prohřešky právnické mluvy proti pravidlům češtiny, jakož i prosté, neprávnické logiky.

Některé nesmysly, jako např. označovat oběť vraždy jako poškozeného, jsou nám tak přirozeny, že je jako nepatřičné ani nevnímáme; viděl jsem elaborát sepsaný zmocněncem pozůstalých ve třetí osobě, kde se hovoří o tom, že poškozený navrhuje nebo že poškozený nesouhlasí; odvážné tvrzení, vzhledem k tomu, že poškozený byl již rok zpopelněn…

Mně osobně velmi pije krev floskule o tom se vyrozumíváte (např. jako obhájce obviněného). Asi by bylo dobře zakončit všechna následná podání formulací o tom se vyrozumíváte jako samosoudce.

Půvabný je rovněž nominativ (domněle) zachovávající přístavek osoba, např. Svědek v něm poznal osobu Jan Novák.

A ovšem, opominout nemůžeme nemocnější a nejuniversálnější ze spojek, kdy/ž, kterážto se stala v písemném projevu zejména policejních orgánů tak prevalentní, že být příslušnou klávesou vybaveny policii dodávané klávesnice, efektivita boje se zločinem (resp. dokumentace téhož) by jen tímto jediným opatřením znatelně vzrostla. A se shiftem by tato klávesa mohla napsat jestliže, což je alternativa, kterou stylisticky nadanější policisté své písemnosti rovněž s oblibou ozvláštňují.

O čemž se vyrozumíváte jako mí čtenáři. Nějaké další tipy?

Aktualisováno.

63 komentářů:

  1. Nejuniverzálnější spojkou bohužel není "když", ale příšerné "kdy", významově nahrazující v delších větách rozličné spojky, které by použil rodilý mluvčí...

    OdpovědětVymazat
  2. Mne vytáčí dokonavý tvar "zrušuje". I když už vím, že to není novotvar posledních let (Peters mi kdysi dokázal jeho užívání v době 1. republiky), vždy mě praští do očí.

    OdpovědětVymazat
  3. A jednou jsem byl podávat vysvětlení na policajtech a protokol pak obsahoval tolik hrubek, že jsem se zdráhal jej podepsat. Ale to bylo ještě za bolševika, dnes jsou jistě PaChové mnohem vzdělanější.

    OdpovědětVymazat
  4. Policejní formulace vytěžit svědka je krásná. Hned si představím, jak mu dávají deku. LZ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, a také neustanovené osoby. To je ve skutečnosti rusky, a do trestního práva to v 50. letech přinesli sovětští poradci. Tehdejší spisy obsahují i písemnosti nazvané Ustanovka; to ale někdy v mezidobí zmizelo.

      Vymazat
    2. Z policejní mluvy pochází také realisace: pachatel nebyl dopaden, ale byla "provedena realisace".

      Vymazat
    3. Podobně běžně používá jak republiková, tak městská/obecní policie termín "vyřešit někoho" ve smyslu projednat s přestupcem na místě jeho přestupek a udělit patřičnou sankci.
      Typický příklad: "Dobře, pane řidiči, kolega vás teďka vyřeší a já se hned vrátim."
      Avšak ethymologii tohoto výrazu Vám, žel Bohu, sdělit nemohu.

      Vymazat
    4. U nás používali termín "vyřešit někoho" notoričtí bitkaři. Nevím ale, zda to má souvislost, případně kdo od koho to převzal.

      Vymazat
    5. TP: Děkuji, I stand corrected. Na řečtině, přiznávám se, jsem chrápal.
      gogo: Jo, to se taky používá. :) Těžko říct, kdo od koho. :)

      Vymazat
  5. Osobou Tomáš Pecina bylo v blíže nezjištěnou hodinu dne 11.6.2013 na blíže nezjištěném místě v Praze a okolí prostřednictvím veřejné počítačové sítě realizováno zveřejnění článku "O tom se vyrozumíváte", když úmyslem jmenovaného bylo poškodit blíže neustanovenou skupinu PPČR útokem na jejich osobní čest, a to výsměšným a nepravdivých hodnocením výsledků služební činnosti PPČR zachycených v písemných textech. Proto byly podepsaným policejním orgánem téhož dne zahájeny úkony trestního řízení za účelem prověření, zda se jmenovaný Pecina nedopustil některého z trestných činů, když v úvahu přichází zejména TČ pomluva podle § 184 odst. 1, 2 TZ.

    :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám rád samosoudce, kteří před vynesením rozsudku přeruší jednání za účelem porady.

    OdpovědětVymazat
  7. Mně stále nejvíc vadí nadužívání pasiva, aby byl projev co nejméně osobní, co nejméně adresný ("Bylo mi odpovězeno").
    O to je pak vtipnější, jak jsou z toho lidi zblblí a říkají "Bylo mi odpovězeno Vámi..."

    OdpovědětVymazat
  8. jednoznačně vytěžení.

    OdpovědětVymazat
  9. Príma spot, bezva reakcie, u nás situácia podobná.

    Milujem novodobé slov. policajné skratky, napr. BNO (bližšie neustanovená osoba), ako i výrazy a la Majakovskij - "závadová" osoba.

    Trochu menej som kritická k výrazom typu „Svědek v něm poznal osobu Jan Novák“ - občas totiž ide o neslovanské meno, a jeho skloňovaním sa polícia dopracuje k neexistujúcej osobe.

    OdpovědětVymazat
  10. "Bylo lze" znám z prvorepublikových knížek. Ono to není správně česky?
    Jinak ad Anonymní 10:30: policie by napsala "osobou PECINA".
    Já hlasuji za strašlivé "kdy", které se používá masově špatně i v justici. Z policejní mluvy nejvíce obdivuji "fa", v 99% psané blbě (správně bez tečky a skloňovat). Patrně používání zkratky "fa" nařizuje nějaký zábavný pokyn policejního prezidenta. Jinak si neumím vysvětlit, proč je právě policie poslední místo, kde se tato zastaralá zkratka běžně užívá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Bylo lze" užívám též běžně, ale nejsem si jist správností, už proto, že nelze říct "je/bude lze".

      Vymazat
    2. "užívám též běžně" - zaznamenala jsem

      Vymazat
  11. Já miluju celý policespeak. Třeba nadužívání ukazovacího zájmena tento.

    Tak třeba: "Policisté zdejšího OO PČR Bílovec zjistili pachatele krádeží věcí z bytu v Bílovci, jímž byl šestadvacetiletý vnuk poškozené, přičemž tento v průběhu prvního týdne měsíce dubna 2013 celkem ...."

    Nikdy jsem nemohl pochopit, proč prostě nenapíší: "... jímž byl vnuk postižené, který v průběhu prvního týdne měsíce dubna 2013 ..." Mají na to policajti nějaké školení? Jaktože tak píší všichni napříč republikou?

    Dlouho mi to vrtá hlavou, ale nikdy jsem nenašel nikoho, koho bych se na to mohl zeptat. Tady je první příležitost. Najde se někdo, kdo mi to dokáže vysvětlit? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "PŘÍSLUŠNÍCI zdejšího OOP Bílovec zjistili pachatele krádeží věcí z bytu v Bílovci, KDY se jedná o (OSOBA/U/) Jan Novák, narozen 1. ledna 1990 ve NOVÝ JIČÍN, okres Nový Jičín, trvalý pobyt v BÍLOVEC, okres Nový Jičín, Osvoboditelů 1535/11, přechodný pobyt v BÍLOVEC, okres Nový Jičín, ČSA 1651/18, KDY tato osoba je vnuk (OSOBA/Y/) poškozené Jana Nováková, narozená 1. ledna 1960 ve BÍLOVEC, okres Nový Jičín, trvalý pobyt v BÍLOVEC, okres Nový Jičín, Osvoboditelů 1535/11, KDY tento v dosud přesně nezjištěné době, KDY tato nastala v prvním týdnu měsíce dubna 2013, celkem ... . Věc byla předána k dalšímu opatření na SKPV OOK PČR Nový Jičín, KDY ve věci byl telefonicky vyrozuměn OD KŘ PČR."

      Jak vzniknul tento "skvostný" policejní jazyk (přičemž tento odpovídá řadovým policistům OOP, v případě OOK /SKPV/ by byl mírně odlišný), se mi nepodařilo zcela přesně vyšetřit, neboť samotní příslušníci považují takovýto písemný projev za zcela normální, a ani ve snu je nenapadne, že někomu tak nemusí připadat.

      S největší pravděpodobností je však na vině ta skutečnost, že všichni policisté buďto studovali nějaký druh policejní školy, a nebo prošli základním (vstupním) školením; v obou zmiňovaných případech se učili, mimo jiné, protokolaci.

      Protože tento styl písemného projevu má své hluboké historické kořeny, začínající někde v právnické dvouletce, nebo, spíše již, v době vzniku Sboru národní bezpečnosti, a protože, co do inteligence, je osazenstvo policejního sboru téměř homogenní, tento styl písemného projevu se dědí z generace na generaci a nikomu to nepříjde divné.

      V zásadě se, v podstatných rysech, vůbec neodlišuje, vypracoval-li úřední písemnost policista, který vystudoval policejní školu, či nikoli.

      Mne by osobně spíše zajímalo, vykazuje-li obdobné znaky písemný projev policistů např. v německy, nebo anglicky, hovořících zemích, takže třeba v Spolkové republice Německu, nebo ve Spojeném Království.

      Vymazat
    2. Napadá mne kacířská myšlenka, jestli oni to tak nemají i v učebnicích. Druhá varianta je, že jim školitelé vštípí jakési desatero správné policejní mluvy, e.g.: když nevíš, co po čárce napsat, použij "kdy".

      Ale jedním mým klientem je vystudovaný policista, tak bych se ho mohl nějak nevtíravě zeptat.

      Vymazat
    3. Tak stran těch učebnic, to je dobrý nápad, podám si žádost o informace! Tohle ještě nemám!

      Já se spíš domnívám, že to budou mít zapsáno v podvědomí: když do Vás někdo při několikaměsíčním kursu intensivně hustí, jak presentovat svůj úřední písemný projev, a není-li pro Vás lingvistika nejen koníčkem, ale alespoň silnou stránkou Vaší osobnosti, prostě podlehnete. Druhá stánka je, že 9 z 10 policistů bouchá do počítače méně, než 10 prsty, a rychlostí menší, než 100 úderů za minutu - každá zkratka dobrá.

      Vymazat
    4. Vážený pane Šudáku,

      v němčině existují styly vyjadřování - v češtině ne - které se používají při různých příležitostech. K tomu cosi, co se obecně nazývá úřední němčina = jiné, superspisovné výrazivo a obraty, které se běžně v řeči nepoužívají. Ve školních hodinách němčiny se klade zásadní důraz na rétoriku - připrav si přednášku na dané téma a čas. Slohy se nepěstují, gramatika málo, větné nebo slovní rozbory vůbec ne. Ergo dost Němců nedovede správně psát, dělají pravopisné chyby. Ale všichni jsou vedeni ke kultivovanému ústnímu projevu. Pokud vím, tak je tomu v Česku zcela opačně. A nezapomeňte, že němčina je nejpřesnější živý jazyk na světě, takže podle toho vypadají i policejní protokoly.

      Stejně je to zajímavé srovnání. Čeština nedovoluje tvorbu nových slov, němčina ano a to každému. V praxi je tomu spíše naopak. Novotvar je v němčině vždy srozumitelný a nepříčí se syntaxu = žádné paskvily typu navýšit, vydodat, na vládě etc.

      Vymazat
    5. A oni jsou schopni onou skvostnou úřední němčinou sepsat úřední písemnost i mladí, řadoví, policisté?

      Vymazat
    6. Nikoliv. Na úřední němčině není kromě jednoznačnosti nic skvostného, protože často používá výrazivo a obraty v běžném jazyce v podstatě neznámé. Tak činí úřady, soudy a podobně. Mladý řadový policista může udělat v protokolu pravopisnou chybu, ale ne syntaxovou, což v němčině dost dobře nejde. Navíc jsou od začátku školní docházky již jako žáci školeni, aby v písemném projevu nepoužívali Umgangssprache (hovorovou němčinu). Navíc v Německu vzdělance poznáte podle toho, že mluví spisovně, což v Česku vůbec neplatí. Zde mluví i vzdělané osoby jako prase.

      Pro zajímavost. Před asi 25 lety nechal Der Spiegel udělat anketu o formálním alfabetismu, tj. kolik čtenářů běžnému článku z onoho týdeníku porozumí. Ukázalo se, že je to nad síly témšř 70 % respondentů. Dokázali přečíst, co je v něm napsáno, ale neporozuměli. Proto jeho časopisečtí konkurenti začali s kratšími články a větším množstvím fotografií - typický příklad: Focus. Obávám se, že v ČR je formální alfabetismus mnohem více rozšířen než v Německu. Svědčí o tom zcela nesmyslné věty ve veřejných projevech - gramaticky i významově.

      Vymazat
    7. němčina je nejpřesnější živý jazyk na světě

      Hned po francouzštině; přidržel bych se klasického názoru, že němčina je lexikálně nejbohatší, avšak z hlediska diversifikace a významové specifičnosti ji předstihuje francouzština.

      PS: Syntax je v češtině femininum.

      Vymazat
    8. "Zde mluví i vzdělané osoby jako prase."
      Nesmíte posuzovat jen podle Prahy, kde nemají tolik soudnosti, aby svůj dialekt netroubili do sdělovacích prostředků.
      Jinde je poměrně běžné, že se přepíná mezi nářečím mezi svými a spisovnou formou (občas pokřivenou) při promluvě k širšímu publiku.

      Vymazat
    9. "němčina je nejpřesnější živý jazyk na světě"
      Pan Krystlík je zřejmě takový polyglot, že zvládá všechny jazyky světa. Nebo je tu ještě jedna možnost, o které raději ze slušnosti pomlčím.

      Vymazat
    10. "Obávám se, že v ČR je formální alfabetismus mnohem více rozšířen než v Německu. "
      To bych podepsal zejména pokud jde o texty úřední a právní povahy. Např. prosté vyplnění daňového přiznání žádá klid a několikeré čtení. Otázka pak je, čí analfabetismus to způsobuje, zda zdroje nebo příjemce.

      Vymazat
  12. Myslím, že sovětský termín "bývalí lidé" zůstané hodně dlouho nepřekonán.

    Jinak jsem rovněž irritován nadužíváním passiva a osobně je mnou občas používáno co nejabsurdněji, přičemž je mnou uvažováno, zda by se takové spojení mohlo reálně vyskytnout v úředním spisu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vodníkovi:

      Pasiv v češtině je uměle potlačován podle zásady: "co je v němčině správně, je v libozvučné češtině vždy špatně".

      Vymazat
    2. Jste si jist, že uměle? Já myslím, že ve všech germánských řečech je passivum mnohem přirozenější než ve všech řečch slovanských, a že to s nějakou česko-německou řevnivostí nesouvisí.

      Vymazat
    3. Vodníkovi: Naprosto jist. Dokonce po WW II v cz-školách to bylo takto žactvu vysvětlováno. Musí tomu tak být, ani kdybyste tomu nechtěl: Obrodiči chtěli dokázat rovnocennost češtiny s ostatními západními jazyky, zejména se všudepřítomnou a geograficky nejbližší němčinou, ba chtěli ukázat, že Češi a jejich jazyk jsou dokonalejší než Němci a jejich chrochtavá a tvrdá řeč.

      Vymazat
    4. Ad Vodník:
      Prepáčte moju nevzdelanosť, ale tí "byvšije ľudi" označovali koho?

      Na "lišnego čeloveka" si spomínam.

      Vymazat
    5. Také se říkávalo, že někdo je "nevýjezdný".

      Vymazat
    6. Není náhodou ruského původu i slovo rozkrýt?
      LZ

      Vymazat
    7. Ad Krystlik: tak to bych rekl, ze to po WW II v cz-skolach vysvetlovaly nejake delnicke kadry, ktere vedely prd o stavbe jazyku germanskych a slovanskych. Stejne tak by se dalo tlacit na pilu v pripade 3. padu u Slovanu misto privl. zajmena u Germanu ("Prijedou mi rodice" vs. "My parents will come.") - vubec si ti Germani na privlastnovaci zajmena desne potrpi.

      Vymazat
    8. Ema: "byvali lide" byli likvidovani tridni nepratele - slechta, cirkev, bourgoisie a kulaci.

      Vymazat
    9. Není náhodou ruského původu i slovo rozkrýt?

      Tак точно.

      Vymazat
    10. Vodníkovi:

      Přivlasňovací zájmena v češtině jsou pěkná prasárna, protože se rozlišuje vlastnictví, např. "vezměte si své věci...", což se v germánských jazycích vyjádří jako "vezměte si vaše věci..."

      Vymazat
    11. To není otázka vlastnictví, nýbrž mluvnického vztahu k podmětu. Různé jazyky jsou různě vystavěné a mají své silné i slabší stránky.

      Vymazat
    12. "Svuj", "sve", "sobe" jsou zvratne tvary, ktere germanske jazyky vubec neznaji. Ale oni proste pouzivaji daleko casteji ty privlastnovaci tvary, idiomaticky.

      Vymazat
    13. Tento druh posesivních zájmen není výsadou slovanských jazyků, ale vyskytují se např. i v romštině (pengero). Protože nejsou významotvorné, zřejmě zaniknou: v dubbingu a v mediích už se tak děje, zhusta k utrpení vzdělaného publika.

      Vymazat
    14. Tento druh posesivních zájmen není výsadou slovanských jazyků,
      To nikdo netvrdí. Je pouze tvrzeno, že je neznají germánské jazyky. Zaniknou nikoli proto, že nejsou významotvorné, ale proto, že budoucím jednotným jazykem zglobalisovaného světa bude angličtina, navrch taková ta chudá, nakonec už dnes - na Tvém příkladu dubbingu - je vidět, že applikovat nuance jiných jazyků na germánský primitivism se přestává jevit jako nezbytné a jazyková kultura se řítí střemhlav dolů na úroveň nejmenšího společného jmenovatele.

      Vymazat
    15. Co je tebou tvrzeno, se mi ovšem vidí nepravdou. Ale to je na delší povídání.

      Vymazat
    16. "Protože nejsou významotvorné,"
      To bych se snad i hádal .. kromě utrpení může nevhodný tvar i mást.
      Vzal si jeho peněženku. Souložil s jeho ženou. Nebo jsem viděl na plakátu hlášku "Poznejte naše kořeny" - nevím, proč bych měl zkoumat kořeny zadavatele reklamy.

      Vymazat
    17. Máte zjevně pravdu, to jsem si neuvědomil.

      Vymazat
  13. Já mám silné pochyby o správnosti "podat stížnost do usnesení". Ještě nikdy jsem neviděl, že by někdo dal stížnost dovnitř nějakého usnesení. Zásadně si stěžuji proti.
    Nadužívání pasiv je chyba nejen v češtině; varují před ním i anglicky psané příručky právního psaní.
    V němčině je pasivum běžnější, stejně jako nádherná košatá souvětí. Obdivuji němčinu. :-)

    OdpovědětVymazat
  14. BTW, po vzoru Pokémonů se "kdy" vyvíjí a existuje také pokročilá forma "přičemž kdy".

    OdpovědětVymazat
  15. Na podobné téma http://neviditelnypes.lidovky.cz/cestina-prvopaditis-a-jine-choroby-jazyka-ceskeho-fvx-/p_kultura.asp?c=A130610_212725_p_kultura_wag

    Zde ovšem správně zdůrazněno používání vokativu v oslovení, proti čemuž hřeší naprostá většina zde diskutujících: pana Pecino a ne pane Pecina!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oprava: pane Pecino

      Vymazat
    2. Vážený pane Krystlíku, zřejmě vám ušlo, že jde o úmysl: např. s vp. Kreutzfeldem bychom se vokativem nikdy neoslovili, to bychom právem pokládali za urážlivé.

      Vymazat
    3. Prepáčte, p. Krystlíku, ale:

      kedysi dávnejšie ste chválili stanicu ARD - že tam sa, na rozdiel od ČT, dozvieme v priebehu 30 minút všetky dôležité info. Dnes som si ju pustila - práve tam ide od 15.10 do 16.00 program "Sturm der Liebe".

      Tak ako sa veci majú?

      Vymazat
    4. Pokud vím, tak ARD má zprávy včetně sportu a počasí desetiminutové. Nejdelší německé hlavní (večerní) zprávy mají 15 minut, žádná německá televize nemá 30minutové zprávy.

      Vymazat
    5. Emo,

      ve slovenštině se 5. pád v oslovení nepoužívá. Tedy "Prepáčte, pán Krystlík..."

      Vymazat
    6. Máte naprostú pravdu. Priznávam sa, že som ten vokatív použila naschvál v českej verzii.

      Vymazat
  16. V obvinění Nagyové a spol. jsou ty zhůvěřilosti policejního argotu snad všechny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petr Nečas by tedy měl tedy co nejdřív odstoupit z funkce.

      Vymazat
    2. Ale až po tom, ako sa (zatiaľ nezatknutý) štatutár vojenskej služby rozlúči s pátračmi, ktorých pri "realizácii" (sledovaní) odhalil Nečasov vodič. A kohože ihneď informoval? Predsa p. Nagyovú.

      Vymazat
  17. Papírová redukce umožňující ženám močit ve stoje se jmenuje Čurokap. Tedy další nové a kouzelné české slůvko.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>