DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 10. května 2013

Znovu k občanskému zadržení

Debatu o oprávnění revisora v MHD použít vůči černému pasažerovi násilí jsme absolvovali v listopadu 2010 nad rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 34/2010-73, a i po diskusi se čtenáři, poměrně rozsáhlé a velice podnětné, jsem si podržel právní názor, že takové právo de lege lata neexistuje.

Nyní se k problému vrací autor rozsudku Zdeněk Kühn na Jiném právu, tvrdě, že jeho interpretaci přisvědčuje i znění § 14 odst. 2 ObčZ/2012. Nesouhlasím, neboť mám za to, že základní argumenty proti svépomocnému zadržení cestujícího revisorem jsou platné i nadále, a zůstanou použitelné i po 1. lednu 2014.
  • Vůbec nejzávažnější argument, domnívám se, vyplynul z diskuse pod mým postem, a je jím ochrana práv nezletilých osob, zejména malých dětí. Jestliže by totiž bylo možné realisovat občanskoprávní zadržení podle § 6 ObčZ/1964, příp. § 14 ObčZ/2012, bylo by třeba, aby i děti školního věku byly rodiči v příslušném směru instruovány, tedy např.: Pepíčku/Evičko, když tě osloví nějaký cizí pán a řekne, abys šel/šla s ním, vždycky ho poslechni, má na to právo. Což je, jak snadno nahlédneme, dosti děsivá představa.

  • Dalším argumentem je institut citizen's arrest, občanského zadržení, ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 TrŘ. Ten nelze odbýt poukazem na to, že se jedná o zcela jinou situaci: důvodem je, že obdobné právo v případě přestupku, případně jiného správního deliktu, neexistuje. Znamenalo by to, že každý má právo zadržet přistiženého pachatele trestného činu, nemá právo zadržet pachatele přestupku, ale může zadržet toho, o kom se domnívá, že – kupříkladu – má právní zájem na zjištění jeho totožnosti. To je diskrepance, která nasvědčuje tomu, že na místě je striktně kontrární výklad občanského zadržení podle TrŘ: zadržení mimo situace předvídané ustanovením § 76 odst. 2 TrŘ je nepřípustné.

  • V platnosti zůstává rovněž argument, že existence práva uskutečnit svépomocné zadržení může být mezi stranami sporná, a pak mohou vznikat právně nežádoucí situace: vyzve-li mne ochranka v hypermarketu, abych ji následoval (presumptivně do soukromoprávní cely, jaké jsou v podobných zařízeních s benevolentním vědomím policie provozovány), aniž bych předtím něco ukradl, odpovím, že pokud se mne dotkne, zastřelím ji, a skutečně to udělám, bude-li v útoku pokračovat. Ochranka nebyla v právu, zasáhla-li bez právního důvodu do mé fysické integrity, a použití střelné zbraně je za dané situace a po učiněné, dostatečně jednoznačné a srozumitelné výstraze, adekvátní a plně odůvodněnou reakcí. V následném soudním procesu se pak bude řešit, zda jsem si skutečně z regálu vzal a strčil do kapsy žvýkačku, a výzva tedy byla zákonná, nebo nevzal, což, jak je asi i v právu méně zběhlým čtenářům jasné, není poloha, do které by se občanskoprávní vztahy měly dostávat. Zadržení podle § 76 odst. 2 TrŘ je proto jedinou situací, kdy fysická osoba může – arci nikoli musí – druhou fysickou osobu omezit na svobodě.

40 komentářů:

  1. Myslim si, ze mate pravdu oba, ale Zdenek Kuhn trosku vic, i kdyz me asi dokazete presvedcit o opaku.

    § 14 odst. 2 NOZ mluvi o zadrzeni do prichodu policie a ne o zatceni (neni to citizen's arrest, ale shopkeeper's privilege). Proto si myslim, ze ve Vasem tretim odstavec by se soudy soustredily na to, zda ochranka mela duvodne podezreni a ne jestli jste neco ukradl. Na druhe strane shopkeeper's privilege ma i druhou stranu a to, jakmile je jakkoli malo prekrocena, pak uz se obchodnik nemuze vubec vymlouvat, protoze pak nefunguje. Jestli to cesky soudce bude aplikovat, to je ve hvezdach.

    Samozrejme davat tento prostredek do rukou ochranek v supermarketu je trochu desive a doufam, ze soudni praxe bude velmi prisna. V jinych statech to ale (nejak) funguje.

    Samozrejme vase argumentace ma take hodne do sebe, ale myslim si, ze neco jako shoplifter's privilege by melo v pravnim radu byt. Pokud tam ted neni, bud si ji soud vykouzli nebo legislativci dodaji.

    Jeste poznamka, citizen's arrest se malokdy vztahuje na prestupky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Situace zadržení zloděje je ještě o něco složitější, protože vydá-li zloděj odcizenou věc, jejíž hodnota nedosahuje limitní částky 5 tisíc korun, obchodníkovi škoda nevzniká, k trestnému činu nedošlo a už vůbec není dáno oprávnění obchodníka zloděje násilím dále zadržovat.

      Nesdílím optimismus Z. Kühna, že se tyto situace dají dokonale vyřešit judikatorně, resp. cesta k takovému stavu je ještě velice dlouhá, lemovaná zastřelenými revisory a šikanovanými poctivými zákazníky.

      Vymazat
    2. ...Situace zadržení zloděje je ještě o něco složitější, protože vydá-li zloděj odcizenou věc, jejíž hodnota nedosahuje limitní částky 5 tisíc korun, obchodníkovi škoda nevzniká, k trestnému činu nedošlo a už vůbec není dáno oprávnění obchodníka zloděje násilím dále zadržovat.

      Je, tak to je prima!!
      Az vsechny finance na stari nezodpovedne probendim, tak se odstehuji do CR, do prazskych Dej vic...:-)
      Tam se budu zivit a satit prakticky zadarmo, pac s mym vzerenim aristokraticke 'dowager' - v dlouhem cernem kabate s velkym kapsarem-- mne nebudou podezrivat z cikanske "corky" a i kdyz mne dopadnou pri zlodejne, tak jim v klidu vratim cajznute zbozi a pujdu krast o obchod dal...:-))

      Vymazat
  2. Neexistuje, v tom s Vámi naprosto souhlasím.

    Jestliže zákonodárce výslovně stanovuje, že každý je oprávněn zadržet toho, kdo byl přistižen při páchání trestného činu, nebo bezprostředně po té, a toto subsumuje pod ustanovením § 76 odst. 2 tr.řádu, pak, toho, kdo je sice podezřelý ze spáchání trestného činu, avšak nebyl přistižen při jeho páchání, nebo bezprostředně po té, nemůže každý zadržet, a maiori ad minus nemůže každý zadržet toho, kdo byl přistižen při páchání přestupku (civilního deliktu) nebo bezprostředně po té, protože takové právo neexistuje.

    Tomu odpovídá i judikatura dovolacího soudu, např. usnesení sp. zn. 30 Cdo 2382/2004 ze dne 15. července 2005 - pokud projde osoba identifikačním rámem a rám se rozezní, pak vlastník věci může důvodně presumovat i to, že zcizila věci v takové hodnotě, že se může jednat o trestný čin, pokud osoba neposkytne nezbytnou součinnost k tomu, aby se ukázalo, že se zařízení např. porouchalo, je podezřelá z tr.činu a smí být omezena na osobní svobodě - citizen´s arrest ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 tr. řádu je tedy vykládán velmi liberálně, v souladu se zásadou in dubio pro libertate.

    V rozsudku sp. zn. 8 Tdo 836/2006 ze dne 21. července 2006 pak dovolací soud pravil, že osoba nesmí omezit osobní svobodu jiné, pokud ví, že se nejedná o podezření z tr.činu, a to ani k žádosti o pomoc od Policie České republiky, že proti takovému konání je přípustný odpor v mezích nutné obrany.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "pokud projde osoba identifikačním rámem a rám se rozezní, pak vlastník věci může důvodně presumovat i to, že zcizila věci v takové hodnotě, že se může jednat o trestný čin, pokud osoba neposkytne nezbytnou součinnost k tomu, aby se ukázalo, že se zařízení např. porouchalo,"


      S tím se rozhodně nedá souhlasiti. Mě chtěli strážní kontrolovat batoh v jednom obchodním domě protože při průchodu kontrolním rámem jsem údajně pípal (rám opravdu pípal). Divné mi bylo, že strážný na mě u toho rámu už čekal. Domnívám se, že ono pípací zařízení, co se dává například na flašky alkoholu a pokladní ho poté sundávají, nebo co je na nákupních košících, měl strážný schované někde v kapse a pípal záměrně on sám.

      Nebo to funguje na dálkové/centrální ovládání. Obsluha kamer si mě prostě vyhlídla jako "podezřelého" a vysílačkou instruovala strážného, že mám při průchodu rámem "zapípat". "Pípal" jsem jenom hned vedle něho, jinak ne.


      viz též zkušenosti jiných:

      Nařčení z krádeže v obchodě nehroťte, hlídejte si účtenky nebo svědky
      http://finance.idnes.cz/narceni-z-kradeze-v-obchode-nehrotte-hlidejte-si-uctenky-nebo-svedky-1gv-/viteze.aspx?c=A101208_101233_viteze_sov


      Co znamená pískání v obchodě?
      http://www.poradte.cz/spolecnost/13334-co-znamena-piskani-v-obchode.html


      Píííp píííp aneb Pípání v obchodech
      http://chaostheory.pismenkuje.cz/225-piiip-piiip-aneb-pipani-v-obchodech.html


      Alarm na oblečení
      http://www.omlazeni.cz/alarm-na-obleceni-51-75233-0.html


      Ten trapný pocit, když při odchodu v obchodě začneš pípat...
      http://lucik526.blog.cz/1203/ten-trapny-pocit-kdyz-pri-odchodu-v-obchode-zacnes-pipat

      Vymazat
    2. Nevím, zda jste si citovaný rozsudek přečetl, a pakliže ano, zda jste mu porozuměl. Pokud se k něčemu vyjadřuji, nevycházím z toho, co říkala stará Blažková na trhu, Pepa v hospodě po deseti pivech, nebo co mi "poradil" nějaký rádobyprávník na webu s právními radami zadarmo (když je něco zadarmo, tak to stojí většinou za ...).

      Pokud se skutečně rozezní signál, a vy nejste ochoten, nebo schopen, na místě samém provozovateli prokázat, že jste ničehož nezcizil, musíte na místě vyčkat příjezdu policie. Nemusíte nikam chodit, nemusíte mu nic ukazovat, ale pak jste podezřelý ze spáchání trestného činu, ať se vám to líbí, či nelíbi. Stare decisis et non quieta movere.

      Pokud někdo zneužije toho systému, pak zneužít lze všechno, to je to samé, jako tvrdit, že odejmout policii zcela oprávnění k zajištění osoby podezřelé, protože devět z deseti osob je zadrženo buďto zcela neprávem, nebo způsobem, který není s platným právem souladný, protože policisté jsou zpravidla ignoranti.

      Pokud se prokáže, že někdo úmyslně, jakýmkoli způsobem, aktivoval ono zařízení, tak to činil v nějakém přímém úmyslu, a pravděpodobně bude trestný pro tr.čin omezování osobní svobody. Pokud prodavačka opomene odstranit ze zakoupeného zboží nálepku, která takový systém aktivuje, jedná se o pochybení provozovatele, za které občanskoprávně odpovídá.

      To však nic nemění na tom, že na místě setrvat musíte, protože ani vy jistě nevíte, zda nedošlo například k poruše zařízení (za vyšší moc nikdo neodpovídá, provozovatel by byl odpověděn leda, že by nevynaložil dostatečnou péči, kterou bylo lze od něj spravedlivě žádat, aby k poruše nedošlo, tedy, pokud by nebylo zařízení pravidelně udržování etc.). Na tom, že jste, v daném místě a daném čase, podezřelý, nemění nic ani to, že jste nic nezcizil, to je irelevantní.

      Vymazat
    3. Jestliže je indikována přítomnost tagu, vzniká důvodné podezření z krádeže zboží, a vlastník obchodu vás smí vyzvat, abyste mu vydal věc, která indikaci způsobila, anebo vyčkal do příjezdu policie. Vydáte-li věc, a její hodnota je méně než 5 tisíc korun, musí vás vlastník pustit, v opačném případě vás smí do příjezdu policie zadržet. Uznávám, že je to trochu "na hlavu", ale odpovídá to platnému právu: přestupce občansky zadržet nelze, a škoda vlastníkovi obchodu po vrácení věci nevznikla, takže nemá ani právo zjistit totožnost zloděje.

      Vymazat
    4. A co kdyz si ochranku bude hrat na "pritomnost tagu" a vzdy zapipa, kdyz ramem projdete?

      Vymazat
    5. Pak se dopouští přestupku proti občanskému soužití (schválností), a celkem si umím představit, že tlačítkem zapípají, pokud bude procházet nějaká atraktivní a osamělá mladá zákaznice.

      Vymazat
    6. TP: Jenže on to může být pokračující TČ, takže hodnota vydané věci není směrodajná, ne? Aspoň, co jsem slyšel, tak takhle lze i u trestních oznámení obcházet tu hranici 5000, že napíšete, že to dělá dlouhodobě a stále.

      Vymazat
    7. Vy to trosku zlehcujete. Samozrejme zapipaji na nejakeho nebozaka, ktery bude kolem atraktivni a osamele mlade zakaznice.

      A ted vazne. Ze ram zapipa neznamena, ze na tom neco je. Pokud to bude "odpustek" pro to, aby si ochranka mohla delat co chce (jak asi navrhuje p. Kuhn), pak je to otresne. Jsem pro to, aby se to resilo zakonem, kdy aspon zakonodarce vi, co dela. Soudci v zapalu sveho aktivizmu si ani nevidi na spicku nosu.

      Vymazat
    8. Je samozřejmě nesmysl, že by obchodník, který přistihne a omezí na svobodě "zloděje" a ten mu poté vydá "odcizenou" věc, jejíž hodnota byla méně než 5.000,- Kč, byl povinen takovou osobu okamžitě "propustit", tedy dříve než dorazí PČR. Tady je potřeba si připomenout základy trestního práva, a to zejména pojmy pokusu a dokonání trestného činu, jakož i obsah ustanovení § 205 odst. 2 TZ. Důvodnost podezření, že se může jednat o osobu za obdobné jednání v posledních třech letech již odsouzenou či potrestanou, jde ruku v ruce s důvodností podezření, že věc, kterou podezřelá osoba skrývá a odmítá vydat, je věcí hodnoty nikoliv nepatrné. Ledaže by dotyčný podezřelý předložil aktuální výpis z rejstříku trestů, což v praxi, myslím, zřejmě nehrozí.

      Vymazat
  3. Kühnem citovaný rozsudek sp. zn. 8 Tdo 572/2006 ze dne 17. května 2006 citizen´s arrest nijak nerozšiřuje, ba naopak. Z narace je seznatelné, že zadržený šel s pracovníky bezpečnostní agentury dobrovolně, odpor kladl až po té, co jej chtěli prohledat; z narace však nevyplývá, že by byl k podrobení se tomuto úkonu jakkoli nucen, mělo mu být sděleno, že může vyčkat příjezdu policie; rozsudek je opět argumentačně nedokončený (nebo, spíše, to dovolací soud nepovažoval, s ohledem za stadium řízení, za vhodné) - chybí například odkaz na putativní nutnou obranu (rozh. č. 2196/1925 Sb. rozh. NS), i když ta se z okolností podává, etc. Hlavně, je rozdíl mezi tím, jestli někomu přetáhnu přes hlavu bundu a natlačím ho tělem na živý plot, a mezi tím, když jej pouze slovně vyzývám, on mne uposlechne, a ve chvíli, kdy klade jakýkoli odpor, tomu neodporuji; užití fysické síly by mělo být chápáno jako ultima ratio.

    Problém Kühnem vypracovaného, citovaného, rozsudku je, že naraci skutkových skutečností, respektive naraci tvrzených skutečností, citovaných sub §§ 51 a 52, neodpovídá užití institutu svépomoci ve smyslu ustanovení § 6 o. z., a to pro rozpor se zásadou přiměřenosti, kdy svépomocí nesmí být způsoben větší následek, než který hrozí.

    Z § 57 důvodů tohoto rozsudku vyplývá, že sedes materiae toho, proč vůbec kassační soud k takové argumentaci přistoupil je, že má obavy z toho, aby se nestalo, že povinnost cestujícího bez platného dokladu prokázat svou totožnost, se stane lex imperfecta. A margine je však třeba poznamenat, že není úkolem soudu, aby nahrazoval pochybení zákonodárce - je věcí zákonodárce, zda, a v jakém rozsahu, vůbec zřídí správní trestání, zda skutek bude kvalifikovat jako přestupek, či čin soudně trestný - je to zákonodárce, kdo takové jednání může označit za čin soudně trestný, pokud je tak typově společensky nebezpečné, aby bylo nutno k vůli jeho vymahatelnosti omezovat osobní svobodu fysické osoby za použití hrubé síly (za kterou měl stát revisor před trestním soudem pro podezření z tr.činu omezování osobní svobody, nikoli před přestupkovou komisí).

    Soud tak vybočuje ze své, ex constitutione zakotvené, diskreční pravomoci, neboť podle Ústavy je vázán zákony. Jestliže zákonodárce zakotvil právo tak, že se stává lex imperfecta, je to třeba konstatovat, a nechat na něm, aby tento deficit napravil, k tomu neslouží soudcovský precedentní výklad práva. Soud má jednat v souladu se zásadou fiat iustitia pereat mundus et ruat caelum, tedy, nehledět na to, jaký důsledek bude jeho, zákonné a spravedlivé, rozhodnutí mít. Stejně jako neslouží k potlačování formální stránky tr.činu, jak zde bylo probíráno překročení rychlosti 31 MPH v "zastavěné oblasti", typově je to to samé, a obojí argumentačně nedokončené a zcela mimo rámec ústavnosti.

    Užití fysické síly nechť je ponecháno tam, kde je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu, a to takového, který svou povahou takový zásah nevylučuje prima facie, jinak se dostaneme skutečně do zcela absurdní situace, kdy agilní bezpečáci budou zavírat dítě do cely, protože budou tvrdit, že si vzalo pedro za korunu, Česká republika se stane rájem pedofilů, vydávajících se za revisory MHD, a tak lapivší děti do léčky, protože skutečně šestiletému dítěti (jež je oprávněno již uzavřít smlouvu o přepravě) ztěží rodiče vysvětlí, jak revisora identifikovat, a s kým tedy někam jít a nejít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K tomu lex imperfecta by se dalo ad absurdum dodat, že NSS by pak mohl dotvářet sankci třeba i u lex Beneš.:)

      Vymazat
    2. Ano, Kühnův rozsudek je aktivistický, je to soudcovská normotvorba.

      Vymazat
    3. Vždyť přece v tom konkrétním případu, ze kterého diskutovaný rozsudek kassačního soudu vyšel, nebyl vůbec zjištěn stav věci v duchu (omezené) materiální pravdy; ba naopak z narace se podává, že nalézací orgán vycházel pouze z informací zažurnalisovaných v ú.z. o podaném vysvětlení, a jak kassační soud sám konstatoval, byly mezi těmi informacemi hrubé rozdíly.

      Proč se potom ale pouštět do úvah nad svépomoci, nota bene to konání ještě subsumovat pod nutnou obranu, když z okolností se podává, že svépomoc byla vyloučena pro rozpor se zásadou přiměřenosti prima facie a obrana mohla být zjevně nepřiměřená útoku? To chtělo maximálně nakousnout, že se tím mají správní orgány (soud) zabývat a konečné posouzení si ponechat na rozhodnutí o případné kassační stížnosti proti rozhodnutí, kterému nebude předcházet řízení stižené vadami; do té doby je to předčasné.

      Jinak je rozsudek brillantní, argumentace stran užití ú.z. jako důkazů je vyloženě skvostná, tomu není co vytknout, tak proč, se pouštět do vypořádání něčeho, k čemu nemám zjištěn stav věci tak, abych o něm neměl důvodné pochybnosti?

      Může se třeba ukázat, že revisor pánovi pouze zastoupil cestu z vozidla, a že jej napadnul tento, pak by bylo lze jednání revisorovo subsumovat pod svépomoc, jednání cestujícího contra legem, jako útok na fysickou integritu revisorovu, a konání revisora zcela v mezích nutné obrany.

      Tím, že se kassační soud, zcela akademicky, pokusil tuto otázku vypořádat předčasně, zasáhnul nepřístojným způsobem do zjišťování stavu věci - chci vidět přestupkáře, který, když toto veledílo dostane do spisu, uzná obviněného vinným, i když by si toho třeba právem zasluhoval - ne, řízení zastaví, a tak nikdy nedojde k vyřešení této otázky precedentně.

      Na to si měli pánové počkat, a nebo si počkat na jiný případ, kde budou mít dostatečné podklady pro zhodnocení všech skutečností tak, aby mohli skutek řádně posoudit, a ne se jako tonoucí chytat stébla, že tohle se k nim ještě nedostalo, a asi tak brzy nedostane, tak to nepustit.

      Vymazat
  4. "má obavy z toho, aby se nestalo, že povinnost cestujícího bez platného dokladu prokázat svou totožnost, se stane lex imperfecta"

    Soud nevzal v potaz, že existují i mírnější prostředky, jak efektivně řešit otázku cestujících bez platného dokladu. Například dopravní podniky mohou spolupracovat s obecní policií nebo s Policií ČR, které již pravomoci mají. To, že tak nečiní, nemůže být důvodem, aby revizor sahal na lidi a snažil se je "zadržovat".

    Tím nechci říci, že jsem fanynka městské "policie" a jejich pravomocí, to rozhodně ne. :) Ale bylo by to čistější, než dovozovat oprávnění revizorů tam, kde je na základě platné právní úpravy nemají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roztomila teorie, pani Zuzano.
      V praxi to bude vypadat tak, ze kdyz mne revizor pozada o platnou jizdenku, tak ho budu jednoduse ignorovat - nesmi na mne sahnout. V pristi zastavce vystoupim smichany mezi jinymi cestujicimi, zaklesnuty do nejakeho duchodce, pomohu mamince s kocarkem...
      Nez prijde pomoc, povolana mobilem revizora, uz jsem davno zmizely v davu...

      Vymazat
    2. A nepřijde vám divné, že kdyz znalce banky odmítne dluznik nekolika mega vpustit do nemovitosti, tak s tím banka nic nenadělá, ale když ja odmitnu ukázat jízdenku (nebo jen nejsem dosť ochotný), tak me může revizor zadržet, prípadne ještě i dat mi pár facek, a nic se nestane. Černé pasažéri rád nemám, ale prava různých soukromých složek nejak moc hypertrofuji.....

      Vymazat
  5. ad: Anonymní 12.května 2013, 16:11:

    To bychom ale srovnávali nesrovnatelné. Znalec banky si moji nemovitost prohlédl v době, kdy se sjednával úvěr, tehdy jsem ho tam pustil dobrovolně. Jestliže má banka následně podezření, že mi dům spadl, a že tedy zástava ztratila na hodnotě, a přes vysoký živý plot tam nevidí, tak má holt smůlu. Nikdo není povinen činit, co mu zákon nebo smlouva neukládá, takže nejsem povinen tam znalce vpustit. Budou-li se takovéto případy množit, banky si do smluvních podmínek vloží právo, činit 1x ročně prohlídku.

    Podobně pronajímatel bytu může mít také podezření, že je byt poškozován, a přesto má jenom ta práva, která mu dává zákon, event. nájemní smlouva.

    Zadržení revizorem je zase něco jiného a poměřovat to s bankou, ani s nájmem bytu, asi dost dobře nejde. Jde o tři různé situace, které mohou mít tři různá řešení.

    Vlastně podobné je ve všech případech to, že v prvopočátku byla smlouva (úvěr, nájem, přeprava). Proto se nabízí to regulovat smluvními podmínkami.

    Pokud vím, MHD mívá bohužel v podmínkách poměrně mlhavou formulaci, že revizor je oprávněn "zjistit totožnost cestujícího", aniž by bylo řečeno, jestli tedy cestujícího bez jízdenky a bez občanky smí zadržet do příjezdu policie. Podle mě smí, protože jaký by tedy byl jinak obsah toho oprávnění, kdyby cestujícího zadržet nemohl?

    Věřím, že jednoznačná formulace by problém vyřešila:

    "Cestující je povinen mít buď platnou jízdenku, anebo občanku, a pokud nemá ani jedno, dává souhlas s tím, že vyčká s revizorem do příjezdu policie."

    Míra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Pokud vím, MHD mívá bohužel v podmínkách poměrně mlhavou formulaci, že revizor je oprávněn "zjistit totožnost cestujícího", aniž by bylo řečeno, jestli tedy cestujícího bez jízdenky a bez občanky smí zadržet do příjezdu policie. Podle mě smí, protože jaký by tedy byl jinak obsah toho oprávnění, kdyby cestujícího zadržet nemohl?"

      Tady si odporujete, jaký je v tom, co jste napsal, rozdíl s tou bankou, ta má taky ve smlouvě, že jí máte umožnit vstup do zastavené nemovitosti. To, že je nějaké smluvní ustanovení nevynutitelné je smutné, ale není to důvod k tomu,a byste měl automaticky právo si to svévolně vynucovat.

      ""Cestující je povinen mít buď platnou jízdenku, anebo občanku, a pokud nemá ani jedno, dává souhlas s tím, že vyčká s revizorem do příjezdu policie.""

      Ne, nevyřešilo, protože to, že je něco napsáno ve smlouvě neznamená, že to můžete svémocně vymáhat. žádný zákon revizorovi to právo zadržet vás výslovně nedává. Smluvně si to sjednat sice můžete, ale stejně jako u té banky, v případě porušení nenastupuje možnost svépomocného vynucení, na vynucování jsou zde exekutoři. Já vím, že to zní nesmyslně, ale tak je český právní řád nastaven. Když mám třeba jako společník s.r.o. právo na účetnictví (a to výslovně ze zákona, nejen ze smlouvy), tak mi to nedává právo svépomocně si to ze společnosti vzít.

      Vymazat
    2. Banka by musela mít ve smlouvě ustanovení, že má právo užít při vstupu do nemovitosti násilí, např. odvrtat zámek, a velmi pochybuji, že by taková klausule obstála jako platná.

      Vymazat
    3. TP: To by nemusela, stačilo by zazvonit, strčit nohu do dveří a vtlačit se do bytu, to mi přijde analogické k zastavení východu z tramvaje. (Ano, je tady nějaká nedotknutelnost obydlí, ale taky nedotknutelnost osobní svobody.) Já ale netvrdím, že ta banka to právo mít má, jen tvrdím, že nechápu, proč se mají zvýhodňovat právě a jen revizoři a dělat z nich nadlidi.

      Vymazat
    4. Nezlobte se, prosím, ale myslím, že řešíte něco, co jednak akademicky vyřešit nelze (záleží to na okolnostech jednotlivého případu), jednak by bylo lze řešit jedině úplně jinak.

      Pokud by si finanční subjekt dal v smlouvu, per exemplum, že má právo kdykoli během trvání smluvního vztahu vyzvat vlastníka, aby mu umožnil kontrolu stavu nemovitosti, a že vlastník je povinen jí strpět a poskytnout k tomu finančnímu subjektu nezbytnou součinnost v určené lhůtě (třeba 30 dnů), a to pod sankcí zrušení smluvního vztahu a zesplatnění celé pohledávky (např. hypotéky), pak to lze, ale ani tak se nelze domáhat vstupu do nemovitosti násilím (ani strčenou nohou do dveří a vtlačením se do bytu - to je porušování domovní svobody, ergo, trestný čin, a je proti takovému konání přípustna nutná obrana).

      Bylo by pak na finančním subjektu, aby v případné soudní při prokázal, že vlastníka k součinnosti vyzval, a ten mu, podle smluvního závazku, součinnost neposkytnul. Pak by se sice celá pohledávka stala splatnou, ale pokud by již onen dům ztratil na hodnotě (například by spadnul, ale finanční subjekty chtějí, v drtivé většině případů, nemovitost pojistit, jinak na ni peníze nepůjčí), stejně by to finančnímu subjektu nijak nepomohlo.

      A propos: co to má společného se svépomocí / občanským zadržením?

      Vymazat
    5. Je to sice něco částečně jiného, ale Kühnův extensivní výklad nutné obrany a svépomoci by mohl fungovat i zde: banka se důvodně obává o kvalitu zajištění své pohledávky, proto vtrhne do mého domu, aby tak chránila své právo, s argumentací, že získat soudní rozhodnutí by mohl trvat příliš dlouho.

      Vymazat
    6. Ad absurdum snad skutečně ano, Kühnův výklad je tak sprasený, že může být brán až takto extensivně, zvláště ve světle jeho nového článku k němu.

      Ale, snad by mohla banka ještě požádat o předběžné opatření okresní soud, ne?

      Vymazat
    7. Nemohla, protože až na výjimky se nelze domáhat nařízení předběžného opatření, shodného s petitem žaloby: nařízením takového PO by žaloba pozbyla smyslu.

      Vymazat
    8. Vlastně ano, vždyť Vám to i psal senát 8A v zamítavém usnesení s těmi nahrávkami ze zasedání obecního zastupitelstva.

      Ne, ono se vážně nechce věřit, že onen rozsudek spatlala osoba v postavení soudce Nejvyššího správního soudu. Můžou to jít s Mazancem zapít, ten vytváří taky podobné "perly" (o některých soudružkách ani nemluvě).

      Vymazat
    9. Bankovni zastupce by nemel mit pravomoc jen tak vtrhnout do nemovitosti i kdyz ji financni subjekt de facto vlastni, (do te doby, nez preda dokument o vlastnictvi (deed) novemu majiteli.)
      Ve Spojenych Statech musi banka ohlasit navstevu nekolik dni predem a take uvest legitimni duvod.
      Pristup pana S'udaka je velmi podobny americkemu pravu.

      DC

      Vymazat
    10. V USA pokud banka vlastni nemovitost treba exekuci, pak v ni nebydli najemnik, ale nekdo, koho tam banka trpi a ten nema tyto prava. Tedy banka muze prijit kdykoli. Pokud by to byl najemce (a ne byvaly majitel po exekuci), pak se musi ohlasit minimalne 24 hodin predem a prijit v lidske hodine.

      Vymazat
  6. Nedomnívám se, že Kühnův výklad je aktivistický. Jeho výklad pouze není positivistický. Kühn nevychází z formalizovaného pravidla, ale vychází z principu, že každý musí mít přiměřené právo chránit svá práva.

    Stav, kdy mi zloděj působí škodu a já se na něj mohu jen smutně dívat a čekat, kdy škoda dosáhne úrovně TČ navíc naráží na skutečnost, že OČTŘ mají zjevnou snahu škodu podceňovat jak to jen jde a výše způsobené škody je mnohdy velmi subjektivní. Dle PČR měl můj starý plot cenu kového šrotu, plot byl kraden po kouscích v rozmezí mnoha let, tedy šlo o sérii přestupků, pachatele jsme přistihli jen jednou. Původní plot byl v dobrém stavu, ale byl 40 let starý. Náklady na nové oplocení pozemku jsou cca 100 000 Kč. Mi z účtu zmizí 100 000 Kč, zloději si pomohli k pár tisícovkám. Jaká je způsobená škoda a když náhodou chytím pachatele, je to přestupek, nebo TČ ?

    Poškození přívodu elektřiny a krádež kabelu - dle hlídky PČR škoda 500 Kč. Reálné náklady na uvedení do původního stavu 11 000 Kč (výkop, revize, zásah do zapečetěné částí přípojky ...). Tady jsme to na TČ uhráli, ale PČR kladla odpor. Jako obvykle pachatel neznámý, odloženo ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výše škody, toť české soudnictví v té nejstrašlivější podobě: je sice hezké, že moje 30 let staré auto má po nehodě úplně nové dveře a lak, takže opravou se hodnota mého majetku reálně zvýšila, ale pro mě je podstatné, že jsem po nových dveřích ani laku netoužil a úplně by mi to auto stačilo v podobě, jakou mělo předtím. První judikatorní vlaštovky se už objevily, ale většinou soudy stále odmítají počítat výši škody z nedobrovolně vynaložených nákladů a ne ze snížení hodnoty.

      Vymazat
    2. Vy jste si špatně, nebo vůbec, přečetl, co již k tomu bylo řečeno.

      Jedna věc je to, co popisujete Vy, totiž, že pachatele, jak Vám krade plot, adhuc flagranti cimine. Na to, jaká je krádeží způsobena škoda, máte v té chvíli relativně málo času, takže, v takovém případě nepůjde o zjevný excess, pokud se budete domnívat, že nikoli nepatrná (o zjevný excess jde, když chytnete dítě s pedrem v kapse, nebo somráka s půllitrem tuzemáku - tam musíte vědět, že to nestojí 5,000.00 Kč, prima facie). Zmocnění ustanovením § 76 odst. 2 tr.řádu tedy můžete využít.

      Jiná situace nastává, když jako vlastník obchodu chytnete někoho, kdo Vám ukradnul dvě čokolády po 20.00 Kč, a dobrovolně Vám je vrátil. Pokud nemáte důvodné podezření, že ukradnul i něco jiného, v celkové hodnotě nad 5,000.00 Kč (například projde bezpečnostním rámem bez zapípání), víte, nade vší rozumnou pochybnost, že podezřelý z tr.činu není, a že Vám škoda nevznikla. Není tak místa pro aplikaci práva svépomoci, ani zadržení podezřelého.

      Připomeňme si, znovu, o co v probírané causa šlo:

      Přestupková komise, pouze na základě ú.z. o podaných vysvětleních, se kterými se "ztotožnili" při ústním jednání svědkové (podobně jako se se svým písemným znaleckým posudkem "ztotožňuje" znalec při hl.líčení). Apelační orgán to potvrdil, což mu bylo jak kr.soudem, tak NSS řádně vyčteno. Rozsudku v této části není co vytknout, ba naopak.

      To je takovou vadou řízení, právem kr.soudem ap.orgánu vytknuté, že to mělo vésti k zamítnutí kassační stížnosti ipso facto.

      Pak se, ovšem, kassační soud měl podržet zásady, že správní úvahu není lze s to nahradit úvahou soudu správního, a že zásah soudnictví správního do rozhodovací čínnosti správních orgánu je veden zásadou subsidiarity.

      Neměl sic kr.soudu vytknout, že se pouštěl do kritiky způsobů odůvodnění rozhodnutí správními orgány (§§ 38-40, et sequentia, důvodů), ale měl poznamenat, že pouze na základě řízení, jež je provedeno v mezích platného práva, a jež je s ním souladné, lze činit jakékoli závěry skutkové a právní, to jest, protože se tak nestalo, k věci se nelze vyjádřit.

      Pak se, navíc (§ 56 et sequentia důvodů), pustil do zcela akademického rozboru o vynutitelnosti ustanovení § 37 odst. 5 lit. d) zák.o drahách, v § 57 se právě vyjadřuje k tomu, že toto ustanovení vynutitelné býti musí, jinak se stává lex imperfecta.

      Dále popisuje, jak, v obecné rovině.

      Problém svépomoci / krajní nouze / nutné obrany je, že tato oprávnění nelze nikdy řešit v obecné rovině, to jest, bez vztahu ke konkrétnímu skutku a konkrétním, dostatečně prokázaným a na jisto postaveným, okolnostem případu.

      Když na jedné straně tvrdil poškozený, že po té, co obviněnému (revisorovi) jízdenku sic ukázal, ale nedal do ruky, jej tento natlačil na madla trolleybusu, pak mu přetáhnul jeho bundu s kapucí přes hlavu, na to se otevřely dveře trolleybusu, a obviněný poškozeného vytlačil ven, kde jej celou svou vahou natlačil na blízký živý plot, a přitom mu levou ruku páčil za zády směrem nahoru, a na straně druhé tvrdil obviněný, že zahradil cestu poškozenému z trolleybusu ven svým tělem, a když se otevřely dveře trolleybusu, poškozený se jej pokusil vytlačit ven z trolleybusu, aby mohl utéci. Navzájem se tahali, nakonec zůstali v držení u plotu, protože obviněný měl pocit, že se jedná o problémovou osobu, tak zůstali navzájem zaklíněni až do příjezdu hlídky policie. Obvinění, a prima vista, poškozeného znal, když řekl, že mu jiní jeho kolegové řekli, že jej znají, a že se jedná o problémového cestujícího. To, že poškozeného obviněný skutečně omezil na osobní svobodě držením, dokládá skutečnost, že tak činil i při příjezdu hlídky policie.

      Pak, ovšem, se celá záležitost neměla dostat před správní orgán, ale před okresní soud, pro podezření z přečinu omezování osobní svobody.

      Neboť v prvé versi (poškozeného) je naplnění všech znaků obviněným nepochybné, v případě druhé verse (obviněného) mohou být.

      Vymazat
    3. Primo: proč obviněný poškozeného chtěl zadržet, když věděl o koho se jedná? Prokázat to, že na místě byl, a že jízdenku nepředložil, by pak šlo dokazováním např. svědeckými výpověďmi - porušena zásada přiměřenosti.
      Secundo: revisor nikde netvrdil, že držel poškozeného proto, aby zjistil jeho totožnost, a zamezil tak škodě na majetku svého zaměstnavatele, naopak, tvrdil, že jej držel, neboť měl pocit, že se jedná o problémovou osobu.

      Ani jeden z motivů obviněného, které se ze skutkové narace podávají, není subsumovatelný pod svépomoc / nutnou obranu / krajní nouzi / zadržení podezřelého z tr.činu.

      Tak proč, proboha, do nalézací části tak nepřístojně zasahovat? K tomu nebyl jediný, racionální, důvod.

      A tak vzniknula soudcovská normotvorba, že revisor může zadržet toho, kdo mu neukáže jízdenku a neprokáže totožnost, bez ohledu na okolnosti, bez ohledu na to, že přirážka k jízdnému má charakter smluvní sankce, a ta je v moci práva, až je v moci práva rozsudek, kterým je přiznána, a tedy škodu v řádech maximálně 50.00 Kč.

      Bez ohledu na to, že právo na osobní svobodu a bezpečnost musí někdy ustoupit i právu vlastnickému, protože svou povahou je mu nadřazeno. Bez ohledu na to, že zákonodárce nedává nikde právo občanovi zadržet občana podezřelého z přestupku.

      Vymazat
  7. Pokud je cena smluvní a vyhlašována prodejcem, pak může všechny cenovky tisknout s upozorněním, že v případě odcizení má zboží díky vyšší poptávané hodnotě vyšší o 5000 Kč, stejně tak vyhlašuje % při slevě... a všichni kdo takto "nakoupí" páchají vědomně trestný čin...

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne. Přečtěte si ustanovení trestního zákoníku o tom, jak se stanovuje výše škody, to, že budete tvrdit, že pedro nemělo obvyklou hodnotu Kč 2.00, ale Kč 5,002.00, nemění nic na tom, že hodnotu Kč 5,002.00 nemělo.

      Vymazat
    2. V této souvislosti bych rád ještě připoměl starou zásadu:
      Contra legem facit, qui id facit, quod lex prohibet, in fraudem vero, qui salvis verbis legis sententiam eius circumvenit.

      Vymazat
  8. Ale mělo , pokud na cenovce bylo napsáno, že za podmínek, které jsou uvedeny ten, který jedná dle těchto s nimi tímto jednáním souhlasí pak tedy tuto cenu svym jednanim stvrzuje...

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smluvní cena není relevantní pro trestní odpovědnost, relevantní je hodnota věci. To, že to nechápete, na věci nic nemění.

      Vymazat
  9. USA: Reakce policie na chlapa, který si natáčel Walmart
    http://www.fromthetrenchesworldreport.com/cop-goes-crazy-at-innocent-guys-filming-a-walmart-in-houston/45632

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>