DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

sobota 30. března 2013

Jiří Paroubek je nacista aneb Velký Pátek v Mostě

K velikonočním svátkům patří odedávna pašijové hry; tato tradice v posledních desetiletích poněkud upadá, a tak si v Mostě řekli, proč tento čas nevyužít pro uspořádání politického procesu, a soudkyně Bohumila Huňáčková (dříve KSČ, nyní Bojující Demokracie) nařídila hlavní líčení s Lucií Šlégrovou právě na Velký Pátek.


Mladá politička stojí před soudem za svůj projev, ve kterém se přihlásila k blíže neupřesněnému národnímu socialismu, což soudní znalec Michal Mazel vyhodnotil jako podporu a propagaci nacismu. Další znalec, Josef Zouhar, jeho vývody označil za pitomost, a tak protože odsoudit Šlégrovou je politickou objednávkou, musel nastoupit znalec třetí, který spor mezi protiřečícími si znalci rozhodne.

Toho se ujala brněnská politoložka Petra Papiežová (dříve Vejvodová), jež sama sice znalkyní není, nikdy v životě žádný znalecký (ani ústavní) posudek nezpracovávala a odborně se zejména s J. Zouharem nemůže poměřovat, avšak co jí schází na erudici a zkušenostech, to nahrazuje, jak se kdysi říkalo, politickou uvědomělostí; dnes se tato vlastnost pojmenovává arci jinak, avšak čtenáři mi jistě prominou, omezím-li se s ohledem na vrozenou galantnost na to, že ve vztahu k této odporné osobě nebudu užívat označení mladá dáma, jehož bych jinak použil – jediným, kdo byl v pátek v Mostě takového pojmenování hoden, byla obžalovaná L. Šlégrová.

Soud tedy poté, co byla obžalovaná zbavena zvoleného obhájce, přistoupil k výslechu neznalkyně Papiežové (zvukový záznam, jehož místy sníženou kvalitu laskavě omluvte). Když se Šlégrová neznalkyně dotázala, proč nepožádala o zápis do seznamu znalců a zda by mohla, pokud by tak učinila, uspět (nápověda: nemohla), zakázala jí soudkyně klást další otázky s tím, že dotaz musí nejprve sdělit soudu a až ten rozhodne, zda na něj Papiežová bude odpovídat [ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy takový postup nedovoluje].

Poté se Šlégrová zeptala, jaký je rozdíl mezi národním a nacionálním socialismem, resp. nacismem (25:50). Neznalkyni to dostalo do úzkých, protože právě v tom je základní slabina žalobní konstrukce: jestliže tyto pojmy označují jedno a to samé a lze jich užívat promiscue, je Jiří Paroubek nacistou, pokud jde o dva různé pojmy, nelze odsoudit Šlégrovou za to, že slovy o národním socialismu adorovala nacismus.

Po chvilkovém blábolení se Papiežová vyslovila tak, že jde o jedno a totéž. Proč ve svém posudku neznalkyně mezi oběma typy rozlišuje (str. 3) a najednou tvrdí, že jde o identické pojmy, pochopitelně vysvětlit neuměla.

Groteskní byla i její výpověď, že i Jiří Paroubek by mohl slovy o národním socialismu oslavovat nacismus, kdyby svůj projev pronesl v ten samý den a na tom samém místě jako Šlégrová.

Pokud někdo pochyboval o účelovosti trestního stíhání, více slyšet nepotřeboval. K vyvrcholení však nedošlo, hlavní líčení bylo odročeno na neurčito, protože soudkyně chce Šlégrovou raději soudit jako recidivistku a tak bude čekat, až krajský soud zruší zprošťující rozsudek soudce Plcha za závadové držení praporu a aktivistka bude minimálně nepravomocně odsouzena.

Pokud jde o mne, zůstávám idealistou a jsem pevně rozhodnut udělat vše pro to, aby jednoho dne Petra Papiežová stanula před soudem. Podání nepravdivého znaleckého posudku je v demokratickém státě závažným zločinem a politická ochrana, která je jí nyní poskytována, nepotrvá věčně.

Národní socialismus není to samé, co (německý) nacismus, a oba termíny nelze volně zaměňovat. Národně socialistickou byla např. 3. československá republika (1945–8), což byl sice režim jen o málo méně ohavný než Třetí říše (lidská práva, včetně práva na život, se odvozovala od ethnického původu fysické osoby, volby byly fraškou, do níž nebyla cca polovina relevantních politických sil vůbec připuštěna, nerespektovala se presumpce neviny, takže např. pouhé obvinění za kolaboraci zbavovalo voliče volebního práva, ve velkém se vyvlastňoval průmyslový majetek a náhrada za něj byla pouze slibována, nikoli vyplacena atd.), ale hovořit o tom, že Beneš nebo Horáková byli nacisté, zkrátka a dobře nelze.

25 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Byla by to komedie, kdyby to nebyla tragédie. Když už chtějí někoho odsoudit, ať je to podle práva a zákona. Tohle mě nějak sere.

    OdpovědětVymazat
  3. Leon Kreutzfeld30. března 2013 14:58

    Poslechl jsem si, celkem standardni show. Pro me nova soudkyne, jako pravni bezvedomec jsem zaznamenal, jak odkazala odsouzenkyni do patricnych mezi pri pokladani otazek znalkyni.

    Znalkyne, pro me taky nova, podala celkem bezbarvy vykon, coz je pochopitelne, protoze se jednalo o jeji prvni vystoupeni. Pusobilo to jako by ze sebe soukala odpoved na maturitni otazku. Na rozdil od dr. Svobody nepouzila zadnou vedeckou methodu a na audiu tez postradala jeho nezamenitelne charisma.

    Odsouzenkyne, beru-li v uvahu ze se musi proti professionalni machinerii hajit sama, se branila statecne.

    Podtrzeno secteno, domnivam se, ze znalecky prumysl by mel investovat do vyvoje nejake exaktnejsi vedecke methody prokazani spojeni myslenek s ciny. Methoda discoursivni analysy se ubirala timto smerem, ale nedotahla to do konce, a asi ani nemohla. Socialni vedy nejsou vedou jako takovou.

    Mozna by se meli inspirovat v jinem odvetvi, jako je IT, mathematika nebo vyzkum mozku a misto Fakulty socialnich ved Masarykovy university oslovit treba Google nebo Facebook. Contextual search, contextual advertising nebo big data jsou imho ve spojovani myslenek a cinu dale nez bezny soudni znalec a znaji motivaci svych uzivatelu lepe nez oni sami. V neposledni pripade je jejich pristup znacne industrializovan a kvalitni nastroj by mohl sekat posudky jako bankovni prumysl financni derivaty, blahe pameti.

    OdpovědětVymazat
  4. Tomáš Krystlík30. března 2013 17:16

    K Vašemu poslednímu odstavaci, vážený pane Pecino, trochu zpřesnění. Existovaly tři rozdíly mezi německým (1933-45) a českým národním socialismem (1945-48): (1) Cizím, parazitujícím tělesem na těle národa nebyli v ČSR židé a cikáni, nýbrž neslovanské národnostní menšiny, (2) formálně existovalo v ČSR více politických stran než jedna, (3) v ČSR se uskutečnilo znárodnění přes zákonem slibované odškodnění bez náhrady.

    Politické strany musely táhnout za jeden provaz, protože pod hrozbou rozpuštění nesměly přejít do opozice. Koncentrační tábory se promptně zřídily (přes tisíc jich bylo), etablovalo se bezpráví, krutosti, mučení nevinných lidí pouze kvůli národnosti, územní nároky na úkor cizích států byly vzneseny. Čs. konečné řešení, termín běžně používaný úřady, nespočívalo v úplném vyhlazení, nýbrž v plošném vyhánění bývalých spoluobčanů za hranice i v rámci státu a jejich zabíjení.

    Nejdůležitější odchylky od čs. předválečného vládního systému byly dvě. Zřídilo se předsednictvo vlády, které tvořili předseda vlády a pět jeho náměstků, zástupců stran Národní fronty. Komunisté předpokládali, že jimi budou předsedové jednotlivých stran. Byla to tedy legalizovaná obdoba nedemokratické předválečné Pětky a obdobných formací. Předsednictvo bylo koncipováno jako výkonný orgán vlády, především však jako vrcholný politický orgán státu. Předsednictvo vlády, stejně jako onehdy Pětka, rozhodovalo o všech důležitých politických otázkách vlády i státu a via facti stálo nad parlamentem.

    Druhou změnou bylo zřízení Národní fronty, kterou tvořily připuštěné strany a která byla současně jejich nadřazenou institucí. Jak známo, byly zakázány všechny další předválečné politické strany, zejména dvě nejvlivnější – v Česku agrární a na Slovensku ľudová. Zřízená Národní fronta sama rozhodovala i o připouštění nových politických stran, protože teprve na základě svolení NF směl připustit novou stranu ministr vnitra. Základní podmínkou povolení byl souhlas s politikou NF, tj. s programem vlády. Ergo opoziční strany, legální opozice proti vládě, nemohly vůbec vzniknout. Dále: každá strana, která by odešla do opozice nebo byla z vlády vyloučena, ztrácela automaticky členství v NF a ministr vnitra ji byl povinen rozpustit.

    Vláda se sice formálně zodpovídala parlamentu, fakticky ale Národní frontě, tedy sama sobě (teoreticky vedoucím funkcionářům vládních stran v případě, kdyby nebyli členy vlády). Tím byla demokracie zcela suspendována.

    Důležitým mocenským nástrojem každého totalitního státu je úředně nařízené nakládání s obyvateli vlastního státu jako s příslušníky určitých velkých skupin nebo vrstev, nikoliv jako s jedinci. Do toho patřila příprava a vyhánění československých Němců, Maďarů, jihomoravských Chorvatů a cikánů mimo stát i v jeho rámci, pozemková reforma a znárodňování majetku bez náhrady. Třetí republika byla stát totalitní z vlastní české národní vůle, i když se čeští historici dodnes snaží tvrdit, že se jednalo v zásadě o stát demokratický. Může snad být stát demokratický, když v něm nesmí vzniknout opoziční politická strana nebo stávající přejít do opozice? Budování českého totalitního nacistického státu přerušili v únoru 1948 komunisté.

    OdpovědětVymazat
  5. No vidím, že nevynecháte jedinou příletost k edukační činnosti. Tyto historické "souvislosti" budou mít jistě zásadní vliv na osud mladé záškodnice:)

    cnemo

    OdpovědětVymazat
  6. Pamatujete si někdo na starý a poměrně nedoceněný film "Zítra vstanu a opařím se čajem"? Jak tam esesák padne v časové smyčce sám sobě do pazourů. Na to si vždycky vzpomenu když slyším záznam skřehotání Urválka, plky Mareše nebo teď tuhle Papiežovou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach, takže pokud Mareš je Urválek, tak Národní strana a spol. budou přinejmenším nebohá pí. Horáková, přesvědčená sociální demokratka trpící za zachování demokratického systému a lidských práv pro všechny. Dojemná analogie.

      Vymazat
    2. Urválek nejsou, ale mají moc, kterou zneužívají. Poznámka o Sovákovi, jehož postava ve filmu se sama popravila, je velmi pertinentní.

      Vymazat
    3. Vyjadřoval jsem se snad k osobě obviněné?
      Tak tedy polopatě - v tom filmu byl demostrovaný téměř dokonalý princip spravedlnosti. To, co dělám jiným, okusím na vlastní kůži- tam dokonce vlastní rukou.

      Vymazat
  7. Obviněná sice explicitně nikde nehovořila o podpoře Adolfa Hitlera, ale opravdu se domníváte, že tato nezaměstnaná kuchařka, která ve volném čase brojí proti Cikánům a spolupracuje s členy rozpuštěné extrémistické strany, používala na daném shromáždění slova "Národní socialismus" a "vyvolenci" bez jakékoliv úmyslné provokace?
    Trochu mi to připomíná situaci, kdy jsem na základní škole v hodinách výtvarné výchovy ze vzdoru kreslil zeleninové záhony zarovnané ve tvaru hákového kříže. Což samozřejmě není akt hodný uvěznění, ale ani se nejde tvářit, že o nic nejde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale já řeším pouze to, zda bude nebo nebude uvězněna. Jistě nepředpokládáte, že bych snad s obsahem jejího projevu souhlasil (jsem konservativec a monarchista, a národní socialismus je mi odporný oběma svými složkami).

      Vymazat
    2. Meli vas za ty zahonky taky trosku pohonit po soudech. Mozna byste ted trosku zmenil nazor na svobodu slova a projevu.

      Mimochodem, jestli jste ten projev Slegrove cetl, tak "vyvolenci" podle smyslu cilili zcela jasne na nase (ne)milovane politiky, kteri se zhusta chovaji jako vyvolenci bohu, stojici nade vsemi, tak nevim, proc s tim mate nejaky problem.

      Vymazat
    3. Já ovšem na rozdíl od Siegerové neprezentoval svoje záhonky veřejně, a sotva bych s nimi hecoval lidi někde na Mosteckém náměstí. A zatímco moje záhonky směřovaly k zpochybnění učitelských příkazů o jejich vytvoření, její podpora národního socialismu směřuje někam docela jinam.

      Vymazat
    4. Tak vam pripada hodina vytvarne vychovy soukroma? Zvlastni pojeti...
      A ze jste temi zahonky udajne neco myslel, to je irelevantni - zalezi na tom, kdo bude vasi motivaci vykladat. A ten urci, co jste tim myslel, ne vy.

      Vymazat
  8. Nebyla by ústavou zaručená prostá svoboda slova jednodušším řešením než vést soudní pře o tom za kterých okolností je výraz trestný a za kterých ne? Jinak díky, autore, chtěl bych věřit že je vaše zásadní a kurážná obrana jedné ze základních občanských svobod vzorem pro milióny spoluobčanů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by sice byla, ale na to je ten omlety argument, ze my tady v Evrope s tou specifickou historii WWII nesmime jen tak placat, co nam slina na jazyk prinese...

      Vymazat
    2. Hilera zavřeli. Zda to jeho nástup k moci urychlilo nebo zpomalilo, nechť posoudí každý sám.

      Vymazat
    3. Leon Kreutzfeld3. dubna 2013 19:19

      Vazeny pane Horsky, Vas navrh je jiste rozumny. Avsak v Ceske republice v soucasne dobe existuje silove vymahatelny politicky konsensus, ze urcitou cast svobody projevu je mozne potlacit, aby stejna ci jina prava bylo mozno zachovat ostatnim. A ta hranice zachovani a potlaceni vede jinde nez treba v USA. To by porad bylo ok.

      Problem ja vidim v tom, ze tuto hranici vytycuji elasticke zakony, ktere umoznuji velice subjektivne zkoumat, zdali nejaky nazor ci vyrok je nebo neni za tou hranici. To je zneuzivano ke zvyseni nakladu, nejen financnich ale i osobnich, na presentaci kontroversnich nazoru.

      Imho hlavni problem neni ani v kommunistickych soudcich ani znalcich, ktere ovlivnuji ruzne motivace. I to je jiste problem a proto oni jsou nejblizsim tercem obhajoby. Chyba je ale uz v tech zakonech.

      Vymazat
    4. Vp. Kreutzfeld, tyto otázky si právníci a právní theoretici kladli po r. 1945, kdy byl poražen nacistický režim. Ve Třetí říši se vše dělo v souladu s (tehdy) platným právem. I Norimberské zákony byly platným právem (a relativně velmi propracovaným). Hrozná na nich byla jejich bezhodnotovost, juristická vyprázdněnost: je představitelný složitý soudní spor o to, jestli Roubíček je nebo není Židem v takovém stupni, aby měl být poslán do Osvětimi, aniž by se kdokoli pozastavil nad tím, že nevinné lidi není možné posílat do vyhlazovacích táborů.

      Výsledkem těchto úvah byl koncept lidských práv, který měl být platnému právu nadřazen a jímž mělo být zajištěno, že se ohavnosti nacistického režimu už nikdy nebudou opakovat.

      Vy připomínáte, nehněvejte se, nacistického soudce, kterému vadí, že zákony na rozpoznání Žida jsou příliš gumové, a chtěl by je mít přesnější a určitější.

      To je málo. Problémem případu Šlégrové není, že "znalkyně" kvalit Vejvodové určuje, co Šlégrová chtěla říct a jestli tím neporušila zákon, ale samotná představa, že někoho mohu zavřít za jeho politický názor.

      Vymazat
    5. Leon Kreutzfeld4. dubna 2013 20:08

      To je spravna pripominka vp. Pecina, ale myslim, ze priklad s norimberskymi zakony neni dobry. Svoboda slova ma ve vsech zemi sve hranice, ktere vedou jinak a o kterych obcas rozhoduji soudy. I ja jsem pro svobodu slova americkeho strihu, ale v Evrope je to holt jinak. S temi mezemi je samozrejme mozne nesouhlasit, nebo se pokouset o jejich posunuti.

      Kdyz budu predpokladat, ze v Ceske republice jako sousedu Nemecka zustanou nektera themata v dohledne dobe tabu, tak pak je dulezite, jak je ta hranice vytycena.

      Aby to bylo podobnejsi care, nikoliv nekolika-kilometrovemu pasmu, kde se strili bez vyzvani a clovek vlastne nevi, kde to pasmo konci a kde zacina. Protoze pak samozrejme bude od nedemokratickych elementu tendence to pasmo rozsirovat, jak jsme mohli videt na pripadu pana Sinagla a dalsich na ktere upozornuje Vas blog.

      Vymazat
    6. Vp. Kreutzfeld, já si naopak myslím, že je to vhodná paralela. Jistěže se lépe žije v zemi, kde je jasné, kdo je a kdo není Žid, než aby spousta Položidů žila v nejistotě a zvýšenou konformitou se musela snažit režim přesvědčit o své arijskosti, anebo kde by se hranice židovství neustále měnila a "zpřísňovala", takže by si nebyl nakonec jist vůbec nikdo.

      Já bych přesto raději žil v zemi, kde vás židovský původ (nebo sudetononěmecký, for that matter) nezbavuje všech práv, včetně práva na život.

      Vymazat
    7. Leon Kreutzfeld4. dubna 2013 21:00

      Podle me to vhodna paralela neni. Takovou paralelou zpochybnujete pravni rad rady evropskych zemi i Israele, kde existuji zakony na zpochybnovani holocaustu, pripadne genocidy. Tam prece take musi rozhodovat soudci kdo je a neni popirac stejne jako v pripade norimberskych zakonu rozhodovali soudci kdo je a neni Zid.

      Ano, lide mohou nesouhlasit kudy je ta hranice vedena a snazit se to zmenit, ale paralela mezi zakony posilajicimi lidi na smrt a zakony, ktere otravuji lidi a tahaji je po soudech na zaklade nejakych "znalcu" je nevhodna.

      Vymazat
    8. Po soudech? Vondrák a Rodová byli přes rok ve vazbě, pět lidí za Power tam bylo šest až osm měsíců, Moravec dostal za texty písní nepodmíněný trest, někteří držitelé transparentu "Národní odpor" taky. To není jen znepříjemňování života soudním popotahováním, vp. Kreutzfeld, a má-li mne těšit, že delikventi nedostali provaz, pak ano, těší mne to.

      Vymazat
    9. Leon Kreutzfeld4. dubna 2013 21:31

      Ta nase debata je trochu jako ta Vase s panem Maresem vp. Pecina, kde jste si vicemene notovali a hadali jste se o detailech.

      Ja si samozrejme take myslim, ze ta hranice by mela byt vedena uplne jinde, kde by se Vondrak, Rodova, Slegrova a dalsi do toho sirokeho pasma vubec nedostali.

      Vazba Vondraka a Rodove je dusledkem prave toho, ze to pasmo je prilis siroke. Nikoliv toho, ze v Cesku existuji "norimberske zakony", podobne existuji v rade dalsich zemi, kde k temto excesum justice nedochazi..

      Vymazat
    10. Mně to připomíná argument, který uvedl v diskussi u Yamato-sana Alkibiades: individuální svobody byly formulovány v době, kdy se některé hodnoty jaksi automaticky považovali za samozřejmé - bylo nabíledni, že svobodu slova nikdo nevyužije k rouhání. Dnes žádné takové věčné hodnoty neexistují, podívejte se, jak si svobodu slova vykládají takové Pussy Riot. Proto je potřeba solidního zákonného vymezení takových svobod v této společnosti správná a důležitá. A námětem debaty by mělo být pouze, kudy ta hranice povede.

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>