DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 31. března 2012

Vladimír Hučín uspěl u Nejvyššího soudu

O sporu Vladimíra Hučína s bývalým ministrem vnitra Tomášem Hradílkem (aka kausa gauner a psychologický terorista) jsme na tomto blogu informovali pravidelně, naposledy jsme psali o potvrzujícím rozsudku Vrchního soudu v Olomouci.

Na dovolání proti němu jsem už neparticipoval, Hučín ke mně ztratil důvěru: po neúspěchu ve dvou stupních a naprosto šílených rozsudcích není, upřímně řečeno, příliš divu, a nezazlívám mu to. Nyní, téměř po dvou letech, přišlo první rozumné rozhodnutí, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2455/2010.

V něm Nejvyšší soud judikoval, že odvolací soud za rozhodující považoval skutečnost, že v článku není žalobce označen za pachatele bombových útoků, nýbrž žalovaný interpretuje vývoj svého vnitřního přesvědčení. S ohledem na podaný výklad však je dovolací soud přesvědčen, že takovýto závěr není v souzené věci dostatečný, resp. plně adekvátní. I pokud odvolací soud odkazuje na to, že podle jeho mínění žalovaný tlumočí vývoj svého vnitřního přesvědčení (které je ve vztahu k žalobci v zásadě výrazně vyhrocené), neposkytuje možnost podřadit prezentované soudy pod množinu konkrétně existujících objektivních skutečností, které by takovéto značně znevažující kritické a veřejně prezentované náhledy na žalobce ospravedlňovaly. Je totiž nepochybné, že vnitřní přesvědčení jedince je především jeho privátní záležitostí, a je-li natolik negativně hodnotící, resp. ve svých důsledcích znevažující ve vztahu k jiné fyzické osobě, pak jeho publikace může být odůvodněna jen ve společensky aprobovaných případech při současné danosti odpovídajících objektivně existujících skutkových podkladů úvahy, resp. smýšlení o druhé osobě.

Podobně byla jako nepřípustně difamující reprobována označení gauner a psychologický terorista, která odvolací soud shledal pouhým legitimním vyjádřením názoru.

pátek 30. března 2012

Samolepkový proces odročen na květen

Na pondělí nařízené odročené hlavní líčení ve věci Vondrák-Dupová bylo odročeno na 23. května, opět v 9.00 hod., do jednací síně Obvodního soudu pro Prahu 1 č. 126. Z téhož důvodu musel plánované kabaretní vystoupení, s nímž objíždí soudy po celé zemi, zrušit i stupidními deprivovanými hovady a jinými primitivy stále více sužovaný soudní znalec Ivo Svoboda. Jako náhradní program musí tedy zábavychtivým Pražanům postačit některé z představení Divadla Komedie, případně Matějské pouti.

Aktualisováno.
Jako malou kompensaci performerovi i publiku zveřejňujeme nejnovější znalcovo dílo, ve kterém methodou historické diskursivní analysy dospěl k závěru o závadovosti loga DS, DSSS i ozubeného kola jako takového, je-li ho užito kontextuálním extremistou. Jak znalcem nalezenou mřížku specifikace transformovat na mříž cely, je už na orgánech činných v trestním řízení.

čtvrtek 29. března 2012

Trauermarsch pomostecku aneb Ivo Svoboda z kola venku

Opatřením soudce Okresního soudu v Mostě Pavla Plcha byl soudní znalec Ivo Svoboda za vulgárnost vyloučen do konce zápasu – tedy řízení s Lucií Šlégrovou a dvěma jejími spoluobžalovanými (kausa prapor s logem DS; kvalitu dokumentu laskavě omluvte, jde o fotografii z mobilu). Dosti nelichotivé poznámky na jeho adresu ze strany soudce naznačují, že dnové hojnosti a blahobytu mohou v případě tohoto jedinečného znalce v oboru kreativní recyklace textu spět k rychlému a smutnému konci. Prosím proto čtenáře, aby znalcovu památku uctili minutou ticha.

Děkuji.

Jak již informovala mainstreamová media, hlavní líčení ve věci Lucie Šlégrové (kausa národní socialismus) se neposunulo dál a soud se zjevně nechystá na nějakou rychlou koncovku. Soudkyně Bohumila Huňáčková usoudila, že ani dva znalecké posudky nepostačují a vzhledem k tomu, že zjistit, co obžalovaná měla svým projevem na mysli, je složitou vědeckou otázkou, bude zadán třetí posudek, který pro soud zpracuje znalecký ústav. Chronický strach z rozhodování, timor decisionis, zdá se být v mysli této soudkyně zakořeněn věru pevně…

středa 28. března 2012

V Mostě do finále

Bojující demokracie se chystá zasadit zdrcující úder svobodě slova. Když to nevyšlo ani v Brně, ani v Sokolově, v Mostě se to už prostě podařit musí!

O tomto soudním procesu jsme psali vloni: před komunistickou soudkyní Bohumilou Huňáčkovou a Velkým Inkvisitorem Michalem Mazlem stane Lucie Šlégrová. Ta se provinila tím, že se ve svém projevu přihlásila k národnímu socialismu – tedy přesně k tomu politickému směru, který zastává např. Jiří Paroubek. Za to může jít až na tři roky do vězení.

M. Mazel jako soudní znalec skončil, avšak jeho duch kráčí dál, minimálně v tom směru, že masivní podvody při účtování znaleckých posudků nepokládá soudkyně Huňáčková za důvod k pochybnosti o jeho nestrannosti vůči policii, jež mu je – na účet daňových poplatníků – umožňovala, a z jeho posudku hodlá v rozsudku vycházet.

Obhajoba ovšem nemíní prodat svou kůži lacino, očekávají se velmi ostré závěrečné řeči, jak obžalované, tak jejího obhájce Petra Kočího, ve kterých bude podrobně traktována jak extremistická minulost soudkyně (pokud by někdo měl být za extremismus souzen, měla by to být v první řadě ona!), tak širší kontext případu, z něhož je patrné, že justice je systematicky zneužívána ke kriminalisaci oposice. Jsem nicméně pesimistou, obávaje se, že zítra Pravda a Láska zvítězí nad Lží a Nenávistí. Obecně totiž platí, že co se v mládí v KSČ naučíš, k stáru v taláru jako když najdeš!

Hlavní líčení začíná ve čtvrtek 29. března v 8.00 hod. v jednací síni č. 16.

Tisková zpráva.

úterý 27. března 2012

Proč není soudkyně Šindelářová podjatá?

Prostě proto! Kdo čekal aspoň rudimentární reflexi argumentů obsažených v námitce podjatosti, má smůlu: český soudce neodůvodňuje, nevysvětluje, nepřemýšlí, prostě jen rekapituluje, cituje zákony a pak rozhoduje s mírou transparence srovnatelnou s věštbami delfského orakula.

Ne, nebudu pokračovat, opravdu nerad bych se při svých přirovnáních nějak nepěkně dotkl inteligenčního kvocientu houpacích koňů…!

A už se těším na usnesení Městského soudu v Praze, z něhož se dozvím, že soud I. stupně se podrobně a přesvědčivě vypořádal se všemi námitkami obžalovaného a proto nezbylo než podanou stížnost zamítnout.

neděle 25. března 2012

Zprávy z informační fronty

Soudní spor s Nejvyšším soudem o minulost jeho soudců, o němž jsem informoval v lednu, se začíná měnit ve složitou zákopovou bitvu, ve které válčící strany nevydají ani metr území bez boje. Zajímavé je, že tento boj není veden mezi stranami řízení, ale mezi mnou a správními soudy, které cítí se zákeřnou žádostí o informace napadeným Nejvyšším soudem spřízněnost a snaží se mu všemožně pomáhat.

Podle předpokladů Krajský soud v Brně mé námitky ignoroval a žalobu odmítl. Na to reaguji útočnou kombinací kasační stížnost + ústavní stížnost, v naději, že protivníka vyčerpám a donutím ho k posičním ústupkům.

O dalším průběhu bojů budeme na tomto místě informovat.

sobota 24. března 2012

Kausa Babeta aneb Osel měsíce března Markétě Jiráskové

Služební babetu pana Šafránka čtenáři mého blogu už znají: to je ta, na které – dle mínění Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou – delikvent přijel na místo činu, tam poškozenou neznásilnil, a odebral se zpět na své pracoviště, čímž spáchal trestný čin neoprávněného užívání cizí věci a způsobil svému zaměstnavateli škodu přibližně 20 Kčs.

Podle stejné logiky postupovala i soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Jirásková ve svém únorovém rozsudku. V něm J. Šafránkovi nepřiznala nárok na náhradu ušlého výdělku mimo jiné proto, že v době vzetí do vazby nikde nepracoval, neboť jeho pracovní poměr byl krátce předtím zrušen pro hrubé porušení pracovní kázně. Jak se to stalo? No přece tak, že inkriminovaného dne vzal Šafránek bez dovolení služební babetu, dojel na ní na místo činu, tam nikoho neznásilnil a vrátil se zpátky na své pracoviště!

Ano, jak obvykle říkám, kdyby hloupost nadnášela, museli by mít na nejednom soudu na stropech instalovány záchytné sítě, nebo mít soudce připoutány k podlaze řetězem…

Soudkyni Jiráskové k ceně Osel měsíce, kterou si tímto bravurním intelektuálním výkonem vysloužila, srdečně blahopřejeme. Cena je spojena s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů; ty si laureátka může vyzvednout na adrese tohoto blogu.

Západočeská universita v Plzni tají údaje o studiu Ivo Svobody

Soudní znalec Ivo Svoboda je člověk inteligentní a zároveň neobyčejně vzdělaný: o tom nemůže pojmout rozumných pochybností nikdo, kdo jej někdy slyšel promluvit či se začetl do jeho znaleckého posudku.

Chtěje se duchovně osvěžit pramínkem živé vody ze znalcovy starší tvorby, požádal jsem Západočeskou universitu v Plzni, aby mi poskytla informace ohledně okolností jeho studia a závěrečných prací, jež tam gigant českého znalectví za sebou zanechal.

Překvapivě jsem však zatím nedostal žádnou odpověď. Nerozumím tomu – že by snad bylo se Svobodovým působením na plzeňských právech něco v nepořádku, nebo snad, ó hrůzo hrůz, absolvoval I. Svoboda některý z programů formou typického plzeňského rychlokursu? Jistě ne: takové podezření by mohlo pojmout pouze nějaké, řečeno kultivovaným jazykem znalce Svobody, stupidní deprivované hovado!

středa 21. března 2012

Čarodějnický proces do Děčína

Nemohli bychom si vybrat lépe: monstrproces s patnácti členkami hnutí Resistance Women Unity se odehraje v Děčíně, městě obklopeném nádhernou přírodou Českosaského Švýcarska. S obviněnými již plánujeme společné výlety na blízké kopce, kde budeme moci, shlížejíce do labského údolí, společně rozjímat, proč je tak krásná země osídlena takovými idioty, jakými jsou strůjci tohoto politického procesu.

Další dobrou zprávou je, že na OSZ v Děčíně svěřili dozor zkušenému kádru, bývalému členu KSČ Lubomíru Dolanovi. Ten má s bojem proti vnitřnímu nepříteli nepochybně zkušenosti už z minulého režimu a je zárukou, že nesmlouvavé ruce spravedlnosti neunikne ani jedna nekonformní občanka. Zatím rozeslal usnesení, jimiž zamítl stížnosti proti zahájení trestního stíhání (příklad): jak zřejmo, odůvodnění je precisní a zcela vyčerpávající – zevrubně argumentačně nepojednán a nevypořádán nezůstal jediný stížní bod!

Ochrana osobnosti konečně jako v civilisovaných zemích?

Případ pražskou městskou policií brutálně zbitého pana Ž. se zdá nakonec, po téměř deseti letech od události, spět k příznivému konci: Městský soud v Praze mu dnes soudkyní Dagmar Stamidisovou přiznal relutární satisfakci ve výši 750 000 Kč, což už podstatně lépe odpovídá závažnosti způsobené nemajetkové újmy než původně přiznaných 50 tisíc korun.

O dalším vývoji případu budeme informovat.

úterý 20. března 2012

Exces

Asi před deseti lety jsem, u vědomí theorie i tehdejší praxe, konstatoval, že by bylo načase zřídit na právnických fakultách kathedry doručování (mezitím by se tam mohla zřídit oddělení datových schránek, jež vynesly tuto extremně komplexní problematiku na vpravdě novou úroveň). Podobně nyní soudím, že by bylo záhodno vytvořit na akademických pracovištích výzkumná oddělení, která by se systematicky věnovala excesivním studiím. Co je exces, jenž, jak známo, vyviňuje zaměstnavatele, případně stát, a činí odpovědným zaměstnance, resp. pochybivšího veřejného činitele, se totiž postupně stává otázkou, před jejíž složitostí bledne i velká Fermatova věta.

Vezměme takového primitiva. Označil-li tímto výrazem kdysi na 1. máje Miroslav Grebeníček aktivistu Jana Šinágla, jednalo se o exces, takže odpovídal osobně on a nikoli jeho strana. Ve fysickou osobu se o pár let později transformovala i tehdejší NSZ Vesecká, když v televisi pronesla břitké hodnocení a margo publicistiky Petra Uhla (kausu jsme komentovali zde). A stejně tak heparinový vrah: i on vraždil sice v bílém pláští, ale excesivně a proto nemocnice za jeho skutek nenese odpovědnost.

Jenže na scenu vstupuje myslivec Z. H., jenž nedaleko Mohelnice zastřelil volně pobíhajícího vlčáka. Volně pobíhajícího psa podle platného práva myslivec zastřelit za určitých okolností smí; zda by zákonem neměl být spíše povolen odstřel volně pobíhajících myslivců, nyní, prosím, ponechme stranou. Tedy psy střílet lze. Ovšem existuje zákonná výjimka, která zakazuje odstřel psů ovčáckých a loveckých plemen, psů slepeckých, zdravotnických, záchranářských a služebních (jak se takový pes pozná, zákonodárce nevyjevil, to velkoryse přenechal aplikační praxi; ale ani to zde nyní neřešíme).

Když tedy Z. H. zastřelil drahého psa ušlechtilého ovčáckého plemene, vznikla otázka, kdo za jeho skutek odpovídá. Soud prvního stupně (Okresní soud v Šumperku) dovodil, že stát, protože ke škodě došlo v souvislosti s plněním úkolů myslivecké stráže. Odlišně judikoval krajský soud, který v zastřelení vlčáka shledal exces. A Nejvyšší soud konečně rozhodl, že se o exces nejedná, a odpovědný je stát. Nebohý majitel znehodnocené věci (rozuměj mrtvého psa) se tak-tak vyhnul nutnosti zaplatit náklady řízení.

Věcně sice s právním názorem Nejvyššího soudu souhlasím, avšak nemohu nepoznamenat, že v podobných případech je zcela nezbytné přizvat si kvalifikovaného specialistu-excesologa. Ten, buď z kávové sedliny, nebo ze zvířecích vnitřností, vyvěští, zda se v daném případě jednalo o exces čili nic, a podle toho může poškozený určit pasivní věcnou legitimaci k podání své žaloby.

Ach, jaká rozkoš, chová-li se justiční systém jako generátor entropie!

pondělí 19. března 2012

Několik dojmů z procesu Vondrák-Dupová

Kdo si vzpomene na výstavku předmětů domněle zabavených u obžalovaných v procesu s protistátním spikleneckým centrem, skupinou Dr. Milady Horákové, v jednací síni Lidového soudu v Praze, kde bylo všechno možné od samopalů po vlajky SS, musel dnes u Obvodního soudu pro Prahu 1 zažít déjà vu. Čtyři velké papírové pytle měly skrývat, jak se dovtípil horlivě prorežimní novinář z Práva, hory kompromitujících materiálů, které by státní zástupkyně mohla během líčení vytahovat jako králíky z klobouku a mávat jimi senátu před očima, jaké že strašlivosti souzení extremisté přechovávali u sebe doma.

Nicméně masivní přítomnost medií měla na soud i na státní zástupkyni Zdeňku Galkovou kultivující a utišující účinek, a vše proběhlo v tonu podstatně mírnějším, než při předchozím kole samolepkového procesu. Soudkyně Dana Šindelářová působila dojmem, že by se nejraději viděla někde na druhé straně zeměkoule, příkladmo na pláží v Rio de Janeiru, a ne před televisními kamerami v nejexponovanějším politickém procesu roku. Což se, vzhledem k okolnostem, není co divit. Jak je u českých soudců zvykem, oděna byla výstředně: na krku měla cosi připomínající armovanou sprchovou hadici (někteří tvrdí, že prý šlo o šperk ve tvaru hada, což by sice bylo symbolické, ale tolik sebereflexe bych od české justice nečekal; v každém případě předmět působil dojmem, že byl pořízen na právě probíhající Matějské pouti). Leč zpět k procesu.

Šindelářová nejprve rozhodla o své nepodjatosti (nepotěším ji, nezákonně, protože podle § 31 odst. 1 TrŘ o jejím vyloučení rozhoduje celý senát, hlasováním) a poté nechala zopakovat výslechy obžalovaných. Ti se víceméně přidrželi dosavadních výpovědí, s výjimkou napraveného Richarda Langa, jenž si své předchozí doznání patrně ani nepřečetl a doznal se znovu, ovšem jinak než minule.

Pak přišel překvapivý vrchol hlavního líčení. Na žádost obhajoby Šindelářová přečetla protokol z ohledání místa činu, vylepování samolepek, což byl od obhajoby tak trochu naschvál, ale překvapivě účinný. Třicetiminutová četba, obsahující detailní popis toho, na které dopravní značce nebo plechové schránce na psí exkrementy byla závadová samolepka identifikována, poskytlo všem přítomným dostatek času na reflexi, jaký druh zločinu se tu vlastně soudí a jak je plýtváno prostředky státního rozpočtu.

Pokračování taškařice bychom se mohli dočkat už 2. dubna (na kdy je plánován výslech jedinečného soudního znalce Ivo Svobody), případně, pokud by se soudu do té doby nevrátil spis, 23. května. Rozsudek by mohl padnout ještě do poloviny roku.

Aktualisováno.
Značně tendenční a nepřesná reportáž České televise. Jako odbornice na extremismus v ní vystoupila Klára Kalibová, dáma, u níž se fanatismus snoubí s hloupostí a nevzdělaností v kombinaci tak unikátní, že výsledek je použitelný jako ingredience do libovolného mediálního kitsche.

(Fotografie: Jan Šinágl)

neděle 18. března 2012

Rozhovor s Patrikem Vondrákem

Podíváte-li se na Facebooku do fotoalba Patrika Vondráka (nar. 1985), nemůže vám ujít jedna drobnost: skoro každý, kdo je s ním vyfotografován, má na snímku rozostřený obličej nebo černý obdélník přes oči. Vyfotografovat se s tímto mladým mužem znamená zadělat si na problémy; objeví-li se Vondrák někde na veřejné akci, organisátoři si mohou být jisti, že jim okamžitě začne být spíláno do nácků a fašistů.

Tato země Patrika Vondráka zkrátka pokládá za jednoho ze svých nejhorších nepřátel a dává mu to patřičně najevo: za politické působení v
Dělnické straně – formálně ovšem za vylepování samolepek a organisaci demonstrace, kterou jihlavský magistrát hned na počátku rozpustil – strávil více než rok ve vazbě.

Seznámil jsem se s ním osobně zhruba před rokem, krátce po jeho propuštění z vazby, a nelituji toho. Kdo by v něm očekával fanatika, jehož věznění utvrdilo v radikálních názorech, musel by být zklamán: Patrik Vondrák působí v osobním kontaktu mírným, spíše chlapeckým dojmem, dokáže naslouchat, a argumentuje vždy věcně, racionálně a nikoli nepoučeně.

V souvislosti s novým kolem jeho procesu jsem si P. Vondráka dovolil požádat o stručný rozhovor.

pátek 16. března 2012

Závadový diskurs v Rotavě II

A další špatná zpráva pro bojující demokracii: Okresní soud v Sokolově dnes rozhodl, že obléknout si tričko s nápisem Good Night Left Side na jedné a Hasta la vista, Antifascista na druhé straně není trestným činem. Nepomohlo ani srdceryvné odborné vyjádření znalce Ivo Svobody, ani plamenná závěrečná řeč státního zástupce, který pro ideozločince požadoval nepodmíněný trest v polovině zákonné sazby.

Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal, takže sokolovská justiční reality show bude mít pokračování.

Vondrák a Dupová jdou znovu k soudu

Jak jsme již avisovali, smolné knihy se znovu otevírají a Velký Samolepkový Proces se opět rozbíhá. Pokud jde o osoby a obsazení, soudí Dana Šindelářová (plus dva okrasní laičtí přísedící), žaluje Zdeňka Galková, Patrika Vondráka obhajuje Robert Cholenský. K vidění bude i napravený hříšník, obžalovaný Richard Lang, který pod tlakem vazby začal vypovídat ve prospěch obžaloby; jeho výslech bude zřejmě patřit k vrcholným bodům pondělního hlavního líčení.

Zde je k tomu tisková zpráva.

Rušno je i na procesním poli, a to nejen, pokud jde o námitky podjatosti. Státní zástupkyně sice zatím nedosáhla, aby byli Vondrák s Dupovou znovu vzati do vazby, avšak podařilo se jí přimět Městský soud v Praze rozhodnout o tom, že Patriku Vondrákovi nebude vrácena čtyřsettisícová kauce, přestože uplynula doba dvou let, po které mohla trvat vazba, již kauce nahrazuje. Vondrák se proti této zvůli pochopitelně brání ústavní stížností.

středa 14. března 2012

Znalec Svoboda není podjatý ani v samolepkovém procesu

Není nad to, když soudce vtělí do textu svého rozhodnutí trochu emocí, aby tím dal najevo, jak obžalovanými a jejich obhájci opovrhuje. Dana Šindelářová, nová – již třetí – soudkyně v procesu se samolepkovými zločinci, ve svém usnesení vysvětlila, že znalec Ivo Svoboda, jenž obžalovaným nadává do dobytka, nejenže není podjatý, ale něco takového jen naznačit je opravdová nehoráznost.

Jeden by skoro řekl, že v tomto svérázném trestním řízení nebude I. Svoboda možná tím posledním, kdo by měl být vyloučen pro podjatost…

Aktualisováno.
Námitka podjatosti vůči Daně Šindelářové.

úterý 13. března 2012

Do Pleteného Újezdu se vrací zákon

Osmý senát Městského soudu v Praze dnes v plném rozsahu vyhověl žalobě Martina Kalendy a zakázal Policii České republiky bránit mu v pořizování zvukových nahrávek ze zasedání zastupitelstva obce Pletený Újezd. V ústním odůvodnění se soud plně ztotožnil s argumentací žalobce, naopak všechny námitky žalovaného ministerstva vnitra odmítl.

Předseda senátu Slavomír Novák zejména potvrdil, že projevy veřejnosti pronesené na zasedání zastupitelstva jsou veřejné a jako takové nepožívají ochrany podle ustanovení § 12 odst. 1 ObčZ, a dále že hrozba opakování faktického zásahu nevyžaduje jeho identitu; ta je naopak ve většině případů vyloučena, neboť už časově se jedná o samostatný zásah.

Jestliže nyní bude unhošťská policie v součinnosti s pletenoújezdským starostou v akcích proti M. Kalendovi pokračovat, nastoupí exekuční výkon rozsudku: exekutor bude ministerstvu ukládat pokuty tak dlouho, dokud nedojde k nápravě.

Litigation management

Můj nedostatek právnického vzdělání se opět projevil: tento termín, označující korupci v justici, jsem neznal. O tom, jak takový litigation management vypadá v praxi, jaký význam má možnost účelového přidělení zájmové agendy vybranému soudci nebo senátu, kolik to stojí a že největším risikem pro klienta je, aby litigaci nezmanagovala protistrana, se už veřejně debatuje – bohužel, zatím pouze na Slovensku:

pátek 9. března 2012

Rozsudek k Evropě, která má povstat

Rozsudek Městského soudu v Brně v kause, o níž jsme referovali, je zde.

Daleko detailněji než samotným skutkem se soud zabýval námitkou podjatosti znalce Ivo Svobody, kterou shledal nedůvodnou. Nadávky obžalovaným by prý musely být daleko adresnější a/nebo intensivnější, a aby se soud nemusel vypořádat s námitkou, že znalec při účtování svých posudků zřejmě vykazuje – s vědomím majoritního zadavatele, Policie ČR – nerealistické počty hodin, přešel ji mlčením, vypořádav se namísto toho pouze se subsidiární námitkou ekonomické závislosti.

Ač nebývám hnidopich, tentokrát si přece jen nemohu odpustit poznámku, že napíše-li soudce do rozsudku čtvrť obývaná Rómi nebo transparent vysel na pódiu, přílišnou důvěru ve své vzdělání tedy skutečně nevzbudí…

Aktualisováno.

úterý 6. března 2012

(Po)pletený Újezd jde k soudu

Pletenoújezdská kausa zákazu nahrávání obecního zastupitelstva dospěla k soudnímu projednání. To se koná v úterý 13. března u Městského soudu v Praze v Hybernské, a i když od soudců Nováka a Pipkové, bývalých členů KSČ, si nelze mnoho slibovat (vzpomeňme jejich heroického výkonu ve snaze čelit zvůli nadřízeného soudu), snad jednání poskytne aspoň dobrý podkladový materiál pro kasační stížnost.

Na případu je nejzajímavější, že ministerstvo vnitra ve svém vyjádření k žalobě právo pořizovat si nahrávku uznalo, avšak policie je jiného názoru a protiprávnímu jednání starosty poskytuje i nadále ochranu a na jeho pokyn zpupného občana vždy i s diktafonem vyvede. Prostě, u nás v Kocourkově!

Tisková zpráva.

pondělí 5. března 2012

Rozum opět na výletě aneb Ivo Svoboda rozkryl síť neonacistek

Znalec Ivo Svoboda neměl minulou středu dobrý den, extremisté opět unikli trestu. Kompensujme mu to tedy publikací dalšího svěžího dílka s jeho charakteristickým rukopisem a čtenáři tohoto blogu tolik oblíbenými ukázkami, pocházejícími, jak píše, z jeho vědeckých zdrojů.

Jedná se o znalecký posudek zpracovaný v rámci akce Lotta, ve kterém znalec-polyglot mimo jiné odhalil další variantu nacistického hesla Deutschland erwache, totiž španělské Europa nacional.

A na ty, kteří budou schopni blábol dočíst až do konce, čeká premie v podobě vysvětlení, proč je propagací nacismu i keltský kříž.

neděle 4. března 2012

Tepličtí úředníci pokračují v šikaně ozubeného Řádu

O akci teplického úřednictva proti Řádu ozubeného kola jsme na tomto blogu již informovali.

Nyní bylo v této věci nařízeno ústní jednání. Jeho se ovšem nezúčastníme, zaslavše namísto toho úřadu pádnou a vyčerpávající odpověď.

Aktualisováno.

Nad rámec toho, co je v podání, by bylo vhodné doplnit, že osobně názor ministerstva vnitra nesdílím a pokládám ho za výron ryzí zvůle. Není přípustné, aby úředník směl zákon vykládat podle toho, zda konané shromáždění je podle jeho názoru neškodné; to by představovalo frapantní porušení principu rovnosti občanů před zákonem.

Kam vedou podobná měkká ustanovení a výklady, se ukázalo v Jihlavě, kde tajemník magistrátu rozpustil pochod krajní pravice, což poté, při výslechu v hlavním líčení v samolepkovém případu, odůvodňoval tím, že podle informací policie byly mezi účastníky i pořadateli závadové osoby. Co rozumí pod pojmem závadová osoba, tajemník vysvětlit ani po opakovaných dotazech obhajoby nedokázal, a nakonec připustil, že závadová je prostě každá osoba, kterou za takovou označí policie. Čímž zde ovšem máme zpět, v plném lesku, prvorepublikový institut osoby státně nespolehlivé.

Z toho důvodu jsem přesvědčen, že ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) ShromZ je neústavní a mělo by být zrušeno, protože jeho deficit ústavnosti lze překlenout pouze cestou arbitrární aplikace práva, potažmo jiným porušením ústavního pořádku.