Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Tento týden by měl zvláštní volební senát Nejvyššího správního soudu dokončit projednávání žalob neregistrovaných kandidátů do presidentské volby. Zamítavý verdikt se všeobecně neočekává, jde jen o to, jaké rozhodnutí padne.

Možnosti jsou dvě: přerušení řízení a derogační návrh Ústavnímu soudu (v takovém případě by se ovšem volby jen tak hned nekonaly, což je politicky nežádoucí, protože pak by se mohlo, inter alia, zjistit, že presidenta nikdo nepotřebuje) anebo rozsudek vyhovující, ovšem potom je otázkou, zda budou připuštěni všichni tři vyloučení kandidáti, kteří dodali petice s dostatečným počtem podpisů, nebo jen někteří z nich. Další varianta je, že Ústavní soud volby odloží a bude rozhodovat o derogaci na základě ústavní stížnosti některého z kandidátů, případně i jiných stěžovatelů-voličů.

V obou eventuálních řízeních se bude řešit několik otázek:

1. Je úprava přímé volby v Ústavě ústavní?

Přirozeně, že ustanovení Ústavy nemůže být protiústavní z definice, avšak některým vyloučeným kandidátům-zoufalcům mnoho jiného prostoru pro argumentaci nezbývá. Vést by ji šlo z hlediska objektivní nemožnosti/neefektivity zkontrolovat petici s 50 tisíci podpisů, avšak jak jsem uvedl, pro derogaci podmínky zakotvené v ústavě neexistuje jiná procedura než legislativní, parlamentní.

2. Je ústavně konformní způsob ověřování podpisů v prováděcím zákoně?

Není, z několika důvodů:

a) Zákonem stanovený postup je nejasný, dovoluje různé výklady, včetně fantasmagorických (Sobkův legal possibilism).

b) Procedura je zcela formální, není implementací kontroly Ústavou stanovené povinnosti v materiálním smyslu. Nekontroluje se pravost projevu vůle, pouze existence signatáře, a to ještě podle centrální evidence obyvatelstva, tedy referenční database pochybné kvality. Pochybilo i ministerstvo, které na vzor podpisových archů nevyznačilo, že je třeba zapisovat adresu trvalého (evidenčního) a nikoli faktického bydliště.

c) Zjištěné duplicity jsou započítány jako ostatní třídy chyb, takže jsou i v tomto případě odměňováni nepoctiví kandidáti na úkor poctivých (kandidát, který odevzdá 2×30 tisíc identických falešných podpisů, projde, ten, který odevzdá 50 tisíc skutečných, s jedinou chybou v adrese bydliště, bude odmítnut).

d) Poctivý kandidát nemá sám žádnou možnost ověřit si, zda jím sebraný soubor podpisů je korektní anebo má ve sběru pokračovat. Nepoctivý je na tom lépe, zejména pokud může pracovat s nelegálně získanou kopií centrální evidence obyvatel.

3. Jsou zákonná rozhodnutí o odmítnutí registrace?

V žádném případě. Ministerstvo se dopustilo frapantních porušení zákona:

a) Nesmyslný výklad ustanovení zákona (součet místo průměru) připravil o registraci Janu Bobošíkovou.

b) Jak bylo uvedeno sub 2(b) shora, vzorové archy byly nevhodně a zavádějícím způsobem navrženy.

c) Výběr archů ke kontrole byl – velmi mírně řečeno – netransparentní. Podvod dosud prokázán není, avšak až ministerstvo pošle seznam všech kontrolovaných čísel, může být situace jiná. Bez ohledu na to je již nyní zřejmé, že algorithmus pseudonáhodného výběru uváděný v rozhodnutích je jednak nejasný (není vysvětlen způsob namapování rozsahu 0 ÷ (N – 1) na čísla archů), jednak nebyl dodržen, a jednak ho může každý, kdo se o něm předem dozvěděl, využít ve svůj prospěch a očíslovat archy tak, aby bylo odhaleno co nejméně chyb.

d) Mnohé nasvědčuje tomu, že byly vyřazovány i některé podpisy, které vyřazeny být neměly, např. není jasné, zda takový osud nepostihl podpisy osob, které v době mezi signací a kontrolou změnily příjmení a/nebo adresu.

Komentáře   

0 # Guy Peters 2012-12-03 16:41
adresu trvalého (evidenčního) a nikoli faktického bydliště
Poznámka: Není žádné trvalé, evidenční či faktické bydliště. Bydliště je pouze jedno. Cf. § 66 zákona č. 111/1895 ř. z., o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma) a § 252 zákona č. 76/1927 o přídavkových daních: „Bydliště podle tohoto zákona má fysická osoba tam, kde má byt za okolností, z nichž lze souditi na úmysl se v místě trvale zdržovati.“

Proto každé bydliště je faktické; údaj ve veřejném registru (ISEO) by šel vymezit jako „evidované“ bydliště. Nicméně místo trvalého pobytu zhusta s bydlištěm nemá nic společného: cca 160 000 lidí „bydlí“ na radnici.
0 # Tomáš Pecina 2012-12-03 18:31
Jistě. Adresa trvalého pobytu nemusím mít s bydlištěm nic společného, tím spíš měli napsat, že se má vyplňovat právě tento údaj.
0 # Tomáš Krystlík 2012-12-03 22:19
A co takhle si povšimnout nonsensu „trvalé bydliště“? Na západ a jih od Šumavy nic takového neexistuje. Rozhodující je bydliště, kde podléháte daňové povinnosti. A to je to, kde se zdržujete alespoň 184 dní v kalendářním roce. Je-li více bydlišť, rozhoduje pro účely daní, ve kterém trávíte nejvíce dní v roce. Jeden dobře vydělávající německý tenista se chtěl před lety vyhnout německým daním a usadil se v Monte Carlu, tvrdě, že tam tráví více než 184 dní v roce. Německý berňák nelenil a doložil mu podle spotřeby elektřiny za jednotlivé měsíce a účtů za telefon z jeho bytu v Monacu, že to není pravda.

I takové zdánlivé maličkosti jako trvalé bydliště dokazují, že Češi nemají v EU co dělat.
0 # Anonymní 2012-12-04 03:19
Tomas Krystlik: Musim se tu zastat zakonodarce. Bydlisti je cela rada a danove je jen jedno z nich (uz jen tim, ze ho urcuje OECD). Dalsi je "trvale" a dalsi je "prechodne", obcas maji i "dlouhodobe-netrvale" a pod. Toto plati i v zemich na jih a na zapad od Sumavy. I v takove zemi jako USA existuje rozdil mezi "bydlistem", "bydlistem registrovanym u uradu" a "mistem pobytu", stejne v Kanade a Nemecku.
0 # gogo 2012-12-04 08:35
Pane Krystlíku, vzhledem k přítomnosti pana Peterse cítím povinnost Vás varovat před používáním adjektiv u slova bydliště a zejména potom před tvorbou odporných pleonasmů.
0 # Anonymní 2012-12-04 09:52
Pojem trvalého bydliště zavedli komunisti po zrušení domovského práva, které zrušili v rámci likvidace obecní samosprávy. Když se dobře podíváte na časový sled těchto událostí, pochopíte to.
A doporučuji také tehdejší humorná vystoupení poslanců, jak to zachycují stenoprotokoly... tedy dnes nám mohou připadají humorná.
Milan
0 # Guy Peters 2012-12-04 13:07
Tak znovu: Neexistuje nic jako „trvalé bydliště“, protože každé bydliště je již z definice trvalé. „Trvalé bydliště“ je odporný pleonasmus na úrovni „lidové demokracie“.
0 # gogo 2012-12-04 13:21
Já jsem vás varoval ...
0 # Tomáš Pecina 2012-12-04 17:28
Mýlíte se pouze v tom, že každé bydliště je již z definice dočasné, vyjma toho posledního (ale to jen u protestantů, katholíci, pokud vím, vyžadují splátky nájemného za hrobové místo, a pokud pozůstalí platit přestanou, vykopou vás a dají někam jinam, mezi neplatiče).
0 # Guy Peters 2012-12-16 21:18
To jsem řekl jako zkratku za „úmysl se v místě trvale zdržovat“. Proto trvám na tom, že přívlastek „trvalý“ je pleonastický.
0 # Anonymní 2012-12-04 09:48
Ad 3.a):
Plácáte nesmysly.
Duální číslovka "oba" rozhodně neznamená průměr.
Hovoří-li zákon o obou vzorcích, nehovoří o průměru ze dvou vzorků. Stejně jako hovoří-li jinde o obou rodičích, nehovoří o průměru z otce a matky, a hovoří-li jinde o obou manželích, nehovoří o průměru z manžela a manželky, a hovoří-li jinde o obou dnech, nehovoří o průměru z pátku a soboty atd. atp.
Milan
0 # Anonymní 2012-12-04 14:08
Dobrý den, pane Henychu. :-P

JM
0 # Anonymní 2012-12-04 15:22
Vy placate nesmysly. Ve vete: "který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích." nejde jen o dualni cislovku "obou", ale i o slovo "percentualne". A "percentualne" rika, ze to ma byt prumer.
0 # Anonymní 2012-12-04 10:03
Ad 3.c):
Pokud by zákonodárce chtěl, aby výběr podpisů nebo podpisových archů ke kontrole probíhal podle nějakých matematických pravidel, musel by to napsat. Ale nenapsal to.
Zákonodárce ve skutečnosti napsal:
"namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů ".
To je naprosto šílená a neinterpretovalná úprava, neboť zavádí dvoustupňovou nahodilost, avšak pokaždé jiným termínem, čímž vytváří dojem odlišného způsobu konstrukce náhody.
Matematický algoritmus nevede k náhodnému výběru, ani k namátkovému výběru. Matematický výpočet vede k matematickému výběru.
A matematický výběr není náhodný výběr. Matematický výběr není ani namátkový výběr. Je to prostě matematický výběr.
Náhodné je pouze to, co nelze matematicky předem popsat.
Namátkové je to, co je libovolné a bez předem určených pravidel.
Kdyby zákonodárce chtěl, aby výběr vzorků ke kontrole a výběr podpisů ke kontrole ve vzorcích vybraných ke kontrole probíhal matematicky, nějakým výpočtem, ověřitelným, "transparentním", musel by to do zákona napsat. Ale nenapsal.
Milan
0 # David Schmidt 2012-12-04 17:34
"Nesmyslný výklad ustanovení zákona (součet místo průměru)"

Ani průměr není korektní výklad, byť v případě dvou stejně velkých vzorků lze dospět ke správnému výsledku. Procedura by ale neměla být závislá na hodnotě jednoho z dílčích parametrů. Správný postup je vydělit počet chyb ("chybovost") počtem prvků obou vzorků ("v obou vzorcích" ) a vynásobit 100 ("procentuálně odpovídá"). Jiný výklad zákona možný není. Výklad Henycha je obyčejná školácká chyba, že neví, co jsou to procenta a jak se sčítají zlomky...
0 # Tomáš Pecina 2012-12-04 18:13
Kdyby byly vzorky nestejně velké, bylo by možné rovněž vyjít z průměru (průměrné chybovosti), jen by to byl průměr vážený, kde vahou by byla velikost vzorku.
0 # David Schmidt 2012-12-04 18:38
Ach, ano. Průměrně je však míněn průměr aritmetický. Na každý pád zákon nežádá určit "průměrnou chybovost" (statistickou, typickou hodnotu, central tendency), ale jednoduše chybovost (konkrétní počet chyb). Pokud "v obou vzorcích" je tím vyjádřeno, z hlediska jakého celku. Extrapolace je až poslední krok.

To je důležité pro správnou intepretaci zákona. "Průměrový" pohled je koncepčně chybný. Teď už pro výklad zákona volíte, že má být prměr vážený, což opět posiluje protipohled, že o těchto "matenatických poučkách" v zákoně nic nění.
0 # Tomáš Pecina 2012-12-04 19:00
I vážený průměr je arithmetický. Ty další dva jsou, jestli mne paměť neklame, geometrický a harmonický.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)