Tímto rozsudkem nevyhověl Nejvyšší správní soud ani druhé kasační stížnost týkající se sporu o registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a správní žalobu odmítl. Proti nečinnosti ministerstva se tak nyní konečně můžeme bránit ústavní stížností.

Pokud uspějeme, bude to znamenat nejen registraci našeho spolku, o niž již tři roky marně usilujeme, ale ministerstvo vnitra ztratí možnost bránit spolkům v činnosti prakticky ad infinitum vydáváním serie nepřezkoumatelných rozhodnutí o odmítnutí registrace.

Tento problém, který se týká nejen sdružování, ale veřejné správy obecně, by byl daleko méně palčivý, jestliže by soudy nebyly tak liknavé a správní žaloby projednávaly během několika měsíců, nikoli let, jak je zejména u Městského soudu v Praze pravidlem. Případy, kdy jsou správní rozhodnutí rušena opakovaně, buď po nepřezkoumatelnost nebo proto, že se správní orgán neřídil závazným právním názorem soudu, nejsou výjimkou, a takto postižený žadatel nemá, jak se bránit: k průtahům v řízení formálně nedochází, ale svého práva se přesto – často i po mnoho let – nijak domoci nemůže.

Aktualisováno.
K případu též na svém blogu David Schmidt. Jím citovaný disent soudce Scaliy viz např. zde.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)